|
Historie obce Podlesí, bývalý okres Bruntál |
|
Místo, kde se dnes rozkládá obec Podlesí bylo před
rokem 1600 zcela zalesněné. V následujících desetiletí zde byl uhlíři
postupně les vykácen, dřevo přeměněno na dřevěné uhlí, které bylo určeno pro
hamry v Malé Morávce a Ludvíkově. Roku 1622 místodržící
Řádu německých ry1ířů Jiřík Vilém z Eckerhausenu
zde nechal postavit dům č. Proto lidé z vesnice
odcházeli a na jejich místa přicházeli jiní, z Kladska a Nisy a "měnili
stará zařízení v novou vesnici". Společně s lokátorem
přišlo 15 osadníků, kteří začali stavět domy a k obdělávání dostal každý z
nich 3 plošné míry? půdy. Kristián Graupner
současně vykonával funkci rychtáře. Zdejší obyvatelé nalezli
od roku 1637 práci v drtírnách a hamrech v Malé Morávce,
Staré Vodě a Suché Rudné. V roce 1661 bylo v obci
postaveno dalších 9 domů, čímž celkový počet stoupl na 31. Kupní smlouvy se uzavíraly
2 x ročně při tzv. "obecních soudních dnech". Negramotnost byla
všeobecným jevem, čehož dokladem bylo používání dřevěné destičky Kerbholz, jako např. ve Světlé. Mor v roce 1680 vylidnil
obec z jedné třetiny. "Mrtví byli pohřbeni mimo obec, a kolem hrobu
postaveno silné dřevěné oplocení". Tohoto opatření zřejmě
nebylo třeba v roce 1694, kdy v důsledku sucha a následné neúrody "mnoho
lidí zemřelo podvýživou". "Civilizace" v
podobě šňupání a kouření tabáku si do Podlesí nalezla cestu již v roce 1726,
společně s potulnými kupci. Pohroma v podobě silné
bouřky se obcí přehnala v roce 1748 dne 10. července. Z polí byla splavena
hlína a kamení a "silnice byla po 8 týdnů nesjízdná". V témže roce byla
postavena kaple a potřebné dřevo poskytl zdejší občan Riedel
z č. 2, když další z obyvatel stejného jména nechal ulít zvon. Obec Wüedergrün leží na vysokém studeném pohoří, ve
studeném klimatu. Jen v příznivých žnových létech
dávají kamenitá pole výtěžek žita, něco Inu, pšenice žádná, oves nevalný. Tak viděl svou obec
další z kronikářů roku 1766. "V roce 1770 bylo
již v obci 49 domů a na č. 16 se od roku 1776 začalo s vyučováním. Kdo
vyučování vedl známo není, neboť první učitel zde byl ustaven až v roce 1789.
Za vyučování každého dítěte dostával 3 krejcary platu. Učitel Fr. Windisch v roce 1792 musel též v létě i zimě porážet v
lese dříví, a tak byl mimo vyučování stále zaměstnán". V roce 1787 byla školní
povinnost od 6 do 12 let. Přesto ne všechny děti chodily do školy a bylo zde
20 chlapců a 25 děvčat. Z toho 8 chlapců a 8 děvčat do školy nechodilo a byli
úředně voláni ke školní povinnosti. V roce 1805 vyhořel dům
Č, 41, Při likvidaci požáru byl v domě nalezen nápis "Stavěl jsem v
roce, kdy čtvrtka žita stála 50 zlatých", Kdy to asi bylo? Až do roku 1808
byli zdejší obyvatelé pochováni na hřbitově v Andělské Hoře, Dne 12, září
1808 věnoval Karel Riedel svobodný majitel statku
Č, 2" člověk tak užitečný obci a dobré skuty stále konající, dobrovolně
ze svého majetku kus půdy na Boží pozemek - hřbitov", Až v roce 1824
byla uprostřed obce postavena samostatná budova školy, Zřízením okresního
hejtmanství v Bruntále v roce 1850, ukončil svoje působení ve funkci rychtáře
a dědičného soudce Narcis Jahn, který byl jmenován prvním starostou obce,
Nová doba sebou přinášela nové poznatky, a tak v roce 1860 byl poprvé v obci
použit pluh, aby v následujících létech byla zakoupena mlátička obilí. Aby byly nové stroje
plně využity, bylo třeba rozšířit zemědělskou půdu, Proto v roce 1863
zakoupili místní obyvatelé od velmistra ŘNR les zvaný "Hofwaldel", který vymýtili a proměnili v úrodnou
půdu, V roce 1903 bylo rozhodnuto o výstavbě silnice Stará Rudná Wüedergrün - Karlova Studánka. Několik prozíravých a o
majetek dbalých obyvatel obce založilo v roce 1910 hasičský spolek, když
"Slavnostně byla vysvěcena požární zbrojnice 29, června 1914",
Následovala zahradní slavnost, která byla na dlouhé roky slavností poslední,
neboť již 28, července byla vyhlášena mobilizace, "Všichni vojenské
služby schopní místní vojáci museli opustit svůj dvůr, nebo pracovní místo,
aby bojovali proti nepříteli státu, Z naší obce sloužilo ve válce 61 mužů a
hrdinskou smrt nalezlo 6 z nich..,", Z rozhodnutí obecní rady byl den 2,
listopad 1918 v Den všech svatých vyhlášen za "vzpomínkový na místní
vojáky padlé ve válce, V tento den bylo v kapli čteno rekviem a nemá se
pracovat", V roce '1927 bylo na zdejší škole zahájeno vyučování českého
jazyka, aby již v roce 1930 bylo vyučování zastaveno. Dvě německé politické
strany "Deutsche national
Partei a Socialistisch Arbeit Partei" se shodly
na jednotné kandidátce" čímž se usnadnily volby", Zima v roce 1929
byla velice krutá s rekordním poklesem teploty 8. února - Většina obecných stromů
zmrzla a také zvěř velice trpěla. Stalo se, že stádo srn bylo nalezeno v lese
ve stoje zmrzlé". V roce (1929) bylo
rozhodnuto o elektrifikaci obce a již v následujícím roce 1930 dne 7.
července byla obec poprvé osvětlena. Proud se odebíral z Andělské Hory. Dne 20. června se konaly
současné oslavy 300. let od založení obce a 20. let od založení místního
hasičského sboru. Další slavnost se konala
při příležitosti vysvěcení druhého zvonu. Volby do senátu a
poslanecké sněmovny se konaly 19.května 1935. Výsledky ve zdejší obci "Socialistische Arbeit Partei" získala 24 hlasů, Bund der landwirte 3, křesťanští socialisté Celkem se voleb
zúčastnilo 136 obyvatel obce. Voleb do senátu se zúčastnil
stejný počet voličů a ti odevzdali sociálně demokratické straně 24,
agrárníkům 2, křesťanským socialistům Suverénním vítězem se i
stala SdP, založená zde počátkem roku 1935, která v
době voleb čítala 22 členů, aby v roce 1937 to bylo 37 členů. Autor řádků zdejší
kroniky spatřoval vzrůst počtu členů SdP v tom, že
"Vedení strany pracovalo na nacionální výchově obyvatelstva... němečtí
obyvatelé byli českým obyvatelstvem a hlavně bezpečnostními orgány utiskováni
v národnostním uvědomění až k nesnášenlivosti. To vedlo k veliké nevoli a
nenávisti proti českým mocipánům a mělo za důsledek vzrůstající počet členů SdP. Státní oslavy byly prováděny jen z donucení a proti
přesvědčení obyvatelstva...13. března 1938 bylo Rakousko připojeno k Německé
říši. Toto rozhodnutí způsobilo všude velikou radost a posílilo národní
uvědomění v. sudetském území. Vůdce SdP Konrád Henlain vystoupil v pražské vládě s požadavkem autonomie
Sudet německému národu. Protože byl tento požadavek vládou odsunut, 22. dubna
byly zdejší orgány zastupitelstva, finanční odbor, školství sjednoceny do
jedné strany - SdP. Počet stoupl na 148. Sichrheintdiens vycvičil 22 dobrovolníků. 1. máje se
konalo v Bruntále veliké shromáždění na náměstí... z naší obce se jej zúčastnilo
122 osob... vystoupil Franz Nitsch
a přiléhavými slovy vysvětlil situaci v československém státě. Mluvil o
utiskování a potlačování Němců v tomto státě. Konečně byly provedeny tak
dlouho očekávané volby. 21. května 1938 byly obsazeny pevnosti při německých
hranicích pod vojenskou záminkou, že Německo chce přepadnout ČSR. Ve skutečnosti se však
nejednalo o napadení ze strany Německa, ale česká vláda chtěla donutit Němce
vojenským násilím k rozhodnutí při volbách... tímto opatřením byla zášť Němců
proti českým mocipánům ještě zesílena... 24. září byla vyhlášena všeobecná
mobilizace. Mnoho obyvatel muselo opustit pohraniční oblasti, svoji vlast a
hledat útočiště v Německé říši. Veliká část obyvatel této obsazené vlasti šla
přes hranice do německé svobody, aby se pak zúčastnila osvobozovacích bojů. Z
naší obce to byli 4 muži ... drželi se až do osvobození v lesích a na jiných
místech, aby se poté připojili k německým oddílům. Tito čtyři byli stejně
jako mnoho jiných, zásobováni od zdejších obyvatel potravinami... konečně
došlo 29. září v Mnichově ke sjednocení. Čtyři velmoci schválily připojení
Sudet k Německé říši. Tato oblast musela být od 1. října do 10. října zbavena
československého vojska a předána. Tak konečně přišel den
osvobození od českého jha. V pátek 7. října 1938
byla naše obec osvobozena říšsko-německými skupinami a jedním oddílem Freikorpsu. Nyní jsme již byli
příslušníky velkoněmecké říše. Většina budov byla
vyzdobena prapory a hákovým křížem. Tyto prapory si obyvatelé už dříve
vyžádali a dobře schovali, aby při domovních prohlídkách prováděných českými
úřady nebyly nalezeny. S radostí a veselím bylo vítáno vojsko pod vedením
starosty... všichni jásali a cítili se volni od českého jha... současně přišel
oddíl Volkswohlfahrt se zásobováním a podělil chudé
obyvatelstvo... místní vedoucí strany SdP společně
se starostou vedli novou organizaci obce podle říšsko-německého vzoru. Ihned byly v obci
utvořeny rozličné formace jako kroužek Hitlerovy mládeže a další. V předvečer státního
svátku byly 26. října na Vachtbergu veřejně spáleny
obrazy presidentů Masaryka a Beneše a "z knihovny byly odstraněny
všechny české knihy, aby je již nikdy nikdo nemohl číst... 4 prosince bylo
odhlasováno připojení se k Sudetám. Ze 170 hlasů bylo 168 odevzdáno pro
Vůdce, když 2 hlasy byly nesprávně vyplněny. Hlasování pro Vůdce je
tedy 100%." Přes100 % důvěry ve Vůdce v roce 1938, se s postupujícími
roky války postupně důvěra vytrácela, jak o tom svědčí osudy některých
zdejších obyvatel, jak je uvedli v žádostech při přiznání československého
státního občanství v roce 1946. Rolník Vilém FITZ uvedl
"Od roku 1933 jsem byl členem,;Bund der Landwirte'"
kteroužto stranu jsem zastupoval v obecním zastupitelstvu. V roce 1939 jsem
byl nucen pod tlakem zemědělců vstoupit do NSDAP jen proto, abych i nadále
zůstal členem obecní rady. Pro mé proti
nacionalistické smýšlení jsem byl v roce 1942 pozván na "Kreisleintung" do Bruntálu, kde mně byla vedoucím
vyslovena nespolehlivost ke straně, neplacení příspěvků a vyhrožováno mně
vězením, že poslouchám cizí rozhlas, což prý mají spolehlivě zjištěno. Ze
strany NSDAP jsem byl ihned vyloučen a pod přísahou se zavázal, že jednání na
Kreisleituntgu nikomu neprozradím. Od roku 1942 byl
na moji usedlosti zaměstnán Alexandr Kusir,
Ukrajinec ze Lvova a Marie Daskevičová z Běloruska.
Po celou dobu jsem jim dával obuv, ošacení, jídlo, které měla moje rodina.
Důkazem je skutečnost, že oba po osvobození chtěli zde zůstat a s pláčem se
loučili. V roce 1944 jsem ukryl
dva české partyzány - byl to holičský pomocník asi 25 letý
a druhý 26 letý z Uničova.
Dával jsem jim jídlo a vybavil je prádlem. Schovávali se na seně a nevěděla o
tom ani manželka. V témže roce jsem byl na hlídce s Richardem Ludwigem, a zpozoroval jsem přicházet vojenského zběha,
ve kterém jsem poznal Oskara Heinricha z naší obce. Jmenovaného jsem
nenahlásil. Cizí rozhlas jsem
poslouchal společně s nadučitelem Josefem Hubálkem:.(3)
To se již psal rok Úředních dokladů není a
hrůzný čin zůstal jen ve vzpomínkách českých obyvatel. Poměrně pozdě, až 4.
června 1945 přicházejí do někdejší obce Wüedergrün
první čeští dosídlenci. Jejich příchod je
zaznamenán v místní kronice slovy Komenského "Vrátí se vláda věcí Tvých
do rukou Tvých, ó lide český". Obec Wüedergrün
je položena v údolí, obklopena lesy na úpatí Vysokého Jeseníku, leží v
nadmořské výši Prvními dosídlenci zde
byli Josef Komárek, Jindřich Komárek, Václav Navara
a Zdeněk Skácel. Z nich byla ustavena místní správní komise, na čele s
Josefem Komárkem. Postupně přicházeli
další dosídlenci a ti všichni "v roce 1945 hospodařili kolektivně za
vedení místní správní komise". Sídlo MSK bylo na lesním
závodě, který "byl jako jediný dům v obci způsobilý k výkonu této
funkce". V obci byla vyhovující
škola, avšak nebyla v roce 1945 zprovozněna, neboť zde nebyl dostatečný počet
českých dětí. V dřevěném kostelíku
bylo veškeré zařízení ke konání bohoslužeb. První oslava v nových
podmínkách patřila vzniku republiky 28. října, které se zúčastnilo "na
společném besedním večírku všech 9 Čechů". V měsíci dubnu 1946
začal ze zdejší obce odsun Němců, aby pokračoval v podzimních měsících. Podle zápisu v místní
kronice se podařilo dokončit žně včas a beze ztrát. Podzimní práce již byly
zcela na bedrech dosídlenců, tehdy všeobecně úředně zvaných
"kolonisté". K dokončení polních prací byli povoláni brigádníci ze
Slovenska a Slovácka. S jejich pomocí byly
podzimní práce dokončeny. Že pomoci bylo potřeba, nasvědčuje skutečnost, že
již 16. října napadl první sníh. S odchodem brigádníků
"odešlo" i hodně zemědělského inventáře ze zemědělských usedlostí,
když si brigádníci odváželi např. i "nepotřebnou" slámu. Společensko politický
život se v uvedených letech ve zdejší oblasti odvíjel pouze od celostátních
slavností a tak se i zdejší obyvatelé zúčastnili oslav 1. máje v Bruntále v
roce 1946. "Na návrh
dosídlenců byl změněn název obce Wüedergrün na
Podlesí dne 10. září 1946 veřejnou oslavou". Na podzim uvedeného roku
přišli do Podlesí další dosídlenci Jan Šottl, Bohuslav Šottl, Alois
Hanák, Jaroslav Hřebačka, všichni jako lesní
dělníci. Naopak prvním, který se
z obce odstěhoval, byl rovněž lesní dělník Ondřej Brunclík. Zima 1946/1947 byla
velice krutá mnoho sněhu leželo na polích od ledna do dubna. Výška sněhu
dosahovala místy V první řijnovou neděli roku 1948 zachvátil požár usedlost č. p.
1, která vyhořela do základů a nebyla již obnovena. Rok 1949 je v obecní
kronice zachycen jako "snaha o založení jednotlivých zemědělských
družstev v okolních obcích, avšak z Krajského národního výboru nepřichází k
nám nutná posila a žádné vysvětlení jako společné hospodaření uskutečnit a
založit JZD... většina z nás zde usídlených pochází z pracujících vrstev, sociálně
a finančně slabých, nedostatečně uvědomělých k takovým úkonům". Tato situace byla dávána
zdejšími obyvateli do souvislosti s procesem s někdejším krajským tajemníkem
KSČ Stavinohou. (4) Za pomoci MNV a MA V - Národní
fronty bylo dne 19. března 1950 v obci
Jednotné zemědělské družstvo založeno. Jednalo se o tzv. I. typ a vstoupilo
do něj 23 zdejších zemědělců. Předsedou byl zvolen Václav Navara.
JZD se rozvíjelo velice "prudce" neboť při žních již bylo družstvem
III. typu. Za pomoci KNV Olomouc a ministerstva zemědělství byla provedena
technicko hospodářská úprava půdy. Pozemky, které nebyly vhodné pro pěstování
obilí o rozloze "Krajský národní
výbor v Olomouci ocenil jak práci členů JZD tak i ostatních usídlených, neboť
i oni se podíleli na výsadbě stromů, odměnou v částce 30. 000 korun na tyto
investice". Na č. p. 9 byla upravena
stáj a dnem 1. června 1950 sem byl společně ustájen dobytek. O postavení učitele na
vesnici v této době svědčí případ zdejšího učitele Mekysky,
který "přetížen prací onemocněl, a v novém školním roce dnem 1. září
1950 nastoupil místo něho Josef Polášek. Ten se však se zdejšími obyvateli
nesžil a odmítal žíti jak politickým, tak
hospodářským životem obce". "V září 1950 došlo
ke změně i ve vedení obce, když novým předsedou MNV byl zvolen dosavadní
tajemník Miroslav Klimeš, který i nadále pracoval jako tajemník, zastupoval
všechny funkce a tak nastal nezájem ostatních obyvatel obce o veřejné
funkce". Poprvé od roku 1945 se v
roce 1950 konala slavnost rodičovského sdružení a výtěžek byl věnován místní
škole. Ani tato pomoc
neodradila učitele Josefa Poláška, aby neodešel ze školy a tím i z obce. Na
jeho místo přišel v pořadí již třetí učitel Zdeněk Zbořil, který podle zápisu
v obecní kronice "nebyl žádnou posilou". Toho roku - 1950 - žilo
v obci 137 obyvatel a narodily se 4 děti. Výsledky hospodaření JZD
Podlesí a s ním spojený život obyvatel byly příčinou výměny předsedy. Novým
se stal Josef Polášek. Před něj a vlastně před všechny členy JZD byla
postavena otázka "úpravy v zásobování obyvatel". Spočívala v tom, že
nejen členům z JZD"ale i soukromně hospodařícím rolníkům byly odebrány
potravinové lístky, a řada členů JZD vystoupila. "V důsledku toho
nebylo sklizeno seno... hospodaření bylo dále ztrátové a prohlubovalo se
znechucení členů společně dále hospodařit". Až z roku 1954 jsou
souhrnnější zprávy o činnosti MNV, kdy na veřejné schůzi 8. dubna byli
navrženi kandidáti Národní fronty nejen do MNV, ale i ONV Bruntál, kam byl i
za Podlesí navržen Václav Sedlář, "kterého v Podlesí však nikdo nezná, a
tak o něm nebylo hlasováno". (5) Odchod obyvatel v následujících dvou
letech pokračoval, a další přestali v MNV pracovat, a tak 12. února 1956 se
konaly doplňující volby. V této době, obecně
zvané "padesátá léta" to byly předně organizace Komunistické strany
Československa, která zvláště na vesnicích měly zajišťovat "jako
převodové páky" usnesení ÚV KSČ. Jak byla tato usnesení plněna např.
vzhledem k upevnění JZD zdejší stranickou organizací , uvedl na Okresní
konferenci KSČ v Bruntále Antonín Navara; "...místní
organizace KSČ v Podlesí zajišťovala usnesení ÚV-KSČ z června 1955.
Organizace čítala velice málo členů, byli to vlastně 2 -3 zemědělci. Ti
ovšem, jakmile uslyšeli, že před nimi vyvstal úkol založit v Podlesí JZD
(pokolikáté již), vyhledávali všechny cesty k tomu, aby se do JZD nemuseli
zapojit., aby se dostali i ze strany. Nakonec jsem ve stranické organizaci
zůstal, já sám s manželkou. To však neznamenalo konec snahy o založení JZD v
Podlesí... při všech aktivech pořádaných OV-KSČ Bruntál jsem žádal, aby v
rámci dosídlení pohraničí byli dosídlenci posláni i k nám, do Podlesí. V
říjnu 1955 přišel první, nevěda kam jde. Neměl prostředků ani znalostí. ...
přesto jsem obešel všechny zemědělce... a za pomoci OV-KSČ jsme nakonec JZD
založili. Ovšem ne tak, jak bychom si představovali... nechtěli jsme již mít
na vesnici soukromých zemědělců a chtěli jsme to udělat tak, abychom se zde
vyhnuli třídnímu boji, jaký jsme měli v dřívějším JZD ... založeno bylo koncem
roku Přesto počet obyvatel
Podlesí neustále klesal, když před volbami, které se konaly 19. května 1957,
zde žilo celkem 98 obyvatel, z toho bylo 56 voličů, stranická organizace KSČ
čítala 7 členů. Hospodářské výsledky
byly i nadále ztrátové "což má vliv na myšlení obyvatel, neboť obec je
převážně zemědělská. JZD bylo pro neudržitelný stav hospodaření převedeno
zpět na I. typ ... 8 obyvatel je dělníků, kteří pracují v lese. Obec nemá
žádné dopravní spojení a není zde pevná silnice. Tento nedostatek ztěžuje
obyvatelům život... není zde místní rozhlas, pošta. Obchod je špatně umístněn
a nevyhovuje po stránce zdravotní. V zimních měsících je špatně zásoben v
důsledku velkého množství sněhu. Není zde hostinec, takže lidé se nemají kde
scházet, nediskutují, což má za následek rozháranost a nejednotu obyvatel. Obyvatelé Podlesí
požadují, aby jim byla věnována taková pozornost, jako jiným obcím okresu
Bruntál". Ke všeobecnému zlepšení
životních podmínek a chodu JZD mělo v roce 1957 přispět JZD Henčlov okr. Přerov. Ani tato pomoc nestačila
a v červnu 1958 se konstatuje "Obec Podlesí se po zrušení JZD značně
vylidnila a byla dosídlena lidmi, kteří nechtěli v JZD Henčlov
pracovat. Sem byli přemístěni z jiných JZD na příkaz zemědělského odboru ONV
Bruntál. Většina z nich nemá zájem o práci v MNV a pro život obce nejsou
přínosem... obec má 50 dospělých obyvatel, z nichž je část přestárlých a nebo
práce neschopných... značná část z nich se nesžila s krajem ani podnebím a v
důsledku lepších pracovních podmínek ve vnitrozemí jsou snahy o
vystěhování...". Řešení uvedených
problémů se nepodařilo vyřešit ani v následujících létech a v roce 1962 zde
byl MNV zrušen a obec Podlesí se s 60 obyvateli stala součástí obce Rudná pod
Pradědem jako osada. POZNÁMKY: 1) Překlad německé
kroniky 2) Tamtéž 3) Okresní archiv
Bruntál, fond ONV Bruntál odbor vnitřních věcí, krab. č. 4) Česká obecní kronika
Podlesí - jednalo se o jeden z četných politických procesů. Stavinoha byl krajským tajemníkem KSČ v Olomouci. 5) Kronika obce Podlesí
. 6) Zápis z Okresní
konference KSČ konané ve dnech 18.- 19. března 1956 v Bruntále zdroj: svetlahora.cz
(29.1.2014) |
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 29.1.2014 |