Kód CZ 3754
Hejtmánkovice
(Hauptmannsdorf)
[Kaplička
Nejsv.Trojice] Zdroj F) Zdroj A) postavena v
r. 1760 se nacházela u statku č.p. 124, měla oltář se sochou Matky Boží. [Dřevěná kaplička] Zdroj F) Grieger -kaplička,
stála v hořejších Hejtmánkovicích u statku č.p. 88-89 a pocházela z r. 1765,
byla hojně navštěvována především staršími lidmi, kterým byla cesta do
kostela v Broumově moc daleká. [Kaplička
P.Marie] Zdroj G) Stála u č.p.124, zničena po roce 1954
Socha Korunování P.Marie Zdroj
2) Zdroj D)
V obci při silnici, 1798, na tordovaném
sloupu Socha Ecce Homo Zdroj D) Zdroj F) Zdroj A)
Pouze
podstavec, v obci, socha ukradena, bylo plánováno její přemístění k šolcovně,
zv.též Bičování Krista, 1779, Vzadu na podstavci nápis "Renovirt
1847/Anton Herzok". Na zadní straně pilíře ve vhloubeném rámování nápis "O
Ihr / alle diri... / auf diese / wege vor / uibergeht / Sehekob / irge... /
Schwerb sei / mein Sohn".
Socha Korunování P.Marie Zdroj D)
S reliéfem
sv.Jiří na soklu
Socha Nejsv.Trojice Zdroj D)
1789
Socha sv.Jana Nepomuckého Zdroj D)
…
Socha sv.Jana Nepomuckého Zdroj D)
Na
mostě
Socha sv.Václava Zdroj F)
Na
mostě
Kříž Zdroj 2)
Podstavec s reliéfy, 1804 Kříž Zdroj 2)
Podstavec
s reliéfy, 1851
Kamenný kříž Zdroj D)
Bez
kříže, na vršku
Kamenný kříž Zdroj D)
v obci
pod kaštany
Kamenný kříž Zdroj D)
1920,
Zadní strana: Erichtet Adolf u. Wilhelmine Dimter im Jahre 1920
Kamenný kříž Zdroj D)
V obci v zahradě Kamenný kříž Zdroj D)
… Kamenný kříž Zdroj D)
U
býv.císařské silnice
Kamenný kříž Zdroj D)
… Kamenný kříž Zdroj D)
V poli. S bohatým mariánským
reliéfem na soklu, kříž sražený za podstavcem. Nápis: vpředu: Sei gegrüsst am
Sternen threue grosse Himmelskönigin Mutter mit der Jungfraukrone holde (?)
Gnaden … mit Leuten Ju… die Geschlechter alle. Gottes Stellver… vpředu v nice
Korunování P. Marie, na bocích reliéf P Marie a mnicha (možná s cepem). Zadní
strana: Errichtet von Franz u. Maria Knittel. 1899. … Franz u.Paula Knittel
1900 … (renov.) Železný kříž Zdroj D)
Nápis: +Errichtet a ???? Bru.., IHS
St. Franziskus, s reliéfem sv.Františka na soklu Železný kříž Zdroj D)
Na kraji pole, kříž chybí Železný kříž Zdroj D)
v silniční aleji býv. Císařské cesty
Broumov – Police, kříž nový patrně p. kovář Drašnar, Errichtet Josef u. Maria
Hahler 1844 Železný kříž Zdroj D)
Na křižovatce Železný kříž Zdroj D)
u hlavní silnice Broumov - Police na
odbočce k Hejtmánkovické sodovkárně Železný kříž Zdroj D)
V poli, A. R(iedel?). 1779, text
na přední staně: Er litt und starb für uns Alle; na zadní straně: Renov. von
Josef und Barbara Riedel 1869 Železný kříž Zdroj D)
V obci v zahradě pod lípou Kříž Zdroj D)
Torzo, u silnice Hostinec Šolcovna Zdroj A)
… Škola Zdroj A)
… [Usedlost č.p. 7] Zdroj F) Roubená v části Fitzbach údajně vyhořel. unikátní dvěma
dřevěnými pavlačemi. Dům č.p.10 Zdroj F) … Dům č.p.12 Zdroj F) s horní světničkou na pískovcových
sloupech a z pískovce vytesanou psí boudou. S roubeným výměnkem Dům č.p. 17 Zdroj F) dům s jednotnou střechou v údolí na
břehu potoka Usedlost č.p. 19-20 Zdroj F) Zdroj D) Nad mostem ve stráni, sídlo firma
Lutoma. Usedlost č.p.21 Zdroj F) Nedaleko mostu na dolním konci před
nímž stojí litinový kříž a dřevěný altánek z přelomu devatenáctého a
dvacátelo století, po likvidaci jednoho z posledních v klášterní zahradě v
Broumově v roce 2002 je tento v Hejtmánkovicích patrně posledním dochovaným. Dům č.p. 30 Klasicistní usedlost Dům č.p. 49-50 Zdroj C) Klasicistní usedlost Dům č.p. 59/60 Klasicistní usedlost Usedlost č.p. 71/72 Zdroj F) s roubeným výměnkem s dřevěnou
pavlačí na roubeném patře Usedlost č.p. 84 s roubeným přízemím Usedlost č.p. 88-89 Zdroj F) s roubeným výměnkem orientovaným
do silnice a výjimečně zachovalým interiérem obytné budovy. Usedlost č.p.95-96 Zdroj F) Zdroj A)
Klasicistní statek s roubeným
výměnkem Dům č.p. 100 Zdroj C) Klasicistní usedlost, část výměnku
ubourána, na místě stodoly novostavba typizovaného domku, 1858 Dům č.p. 104 Zdroj C) Klasicistní usedlost Vila č.p. 109 … Usedlost č.p.113/114 Zdroj B) Zdroj F)
Ringelova, původně celá roubená
později přestavěná na zděný statek broumovského typu, dochovaný velmi špatném
stavu dodnes. Před ní se tyčí Mariánský sloup. Dům č.p. 115 Zdroj C) Klasicistní usedlost Dům č.p. 119 Zdroj C) Klasicistní usedlost, po
modernizacích Dům č.p. 122 Patrový s falešným podloubím,
bývalá kovárna Usedlost č.p. 124 Klasicistní Dům č.p. 130 … Dům č.p. 138 Klasicistní Dům č.p. 139-140 Zdroj A) Klasicistní usedlost Chalupa č.p.142
… [Chalupa č.p. 143] Zdroj F) z posledních celodřevěných staveb
v Hejtmánkovicích v dolní části obce. Chalupa č.p.150
…
Chalupa č.p.164
… Chalupa Zdroj E)
… Chalupa Zdroj E)
… Chalupa Zdroj A)
… Chalupa Zdroj A)
… Usedlost Zdroj A)
… Usedlost Zdroj A)
S roubenou přední částí
Usedlost Zdroj A)
… Usedlost Zdroj A)
Obecní úřad Dům Ráj Zdroj E)
… Kamenný most Zdroj D)
Dvouobloukový se sochou sv.Jana Nepomuckého
a sv.Václava Hasičská zbrojnice
… Studánka Adama a Evy Zdroj A)
V lese |
Panství Politický okres
Broumov, s.o.Broumov 1961 Okres Náchod 2003 Pověřený městský úřad Broumov Historie obce Zdroj E)
Zdroj F) >>
Domy broumovského typu Obec
Hejtmánkovice dle poznámek opata Bavora, nástupce opata Martina vznikla kolem
roku 1296. Vznik názvu obce popisují dvě pověsti. Dle první pověsti pochází
jméno Hejtmánkovice od zakladatele holandského hejtmana WEKANYHO, druhá
pověst odvozuje jméno obce od prvního Šolce jménem Heitfolk. V dochovaných
zápisech je jméno obce v mnoha podobách, od Haitfolksdorf v zápisech opata
Bavora až po poslední Hauptmansdorf. V r. 1790
projížděl obcí J.W. Goethe a tím se ocitlo jméno obce v jeho cestovním
deníku. Světovou proslulost získaly Hejtmánkovice dne 14.7.1847, kdy na
jejich území dopadl meteorit, který je dnes v Národním muzeu v Praze. Ottův
slovník naučný udává k roku 1890 u hesla Hejtmánkovice 1240 obyvatel,
trojtřídní škola, mlýn, vápnice, tkalcovství. Obyvatelstvo bylo tvořeno
převážně z řemeselníků, továrních dělníků, obchodníků a sezónních dělníků.
Díky tzv. dřívějšímu handlu strávil v naší obci nějaký čas i Alois Jirásek.
Po skončení války převzala správu obce místní správní komise a později místní
samospráva, která se mimo jiné starala i o místní školu . Byla založena
místní knihovna, tělovýchovná jednota , Junák a začal pracovat hasičský
sbor.V roce 1986 na základě direktivního nátlaku UVKSČ bylo i přes nesouhlas
naprosté většiny občanů připojena obec k Broumovu. Toto připojení trvalo do
roku 1990, kdy v listopadu proběhly volby a naše obec se znovu osamostatnila.
První zastupitelstvo bylo 15tičlenné a do čela obce byl zvolen starosta na
čtyřleté období. V roce 1994 při již druhých svobodných volbách bylo voleno
už jen 11tičlenné zastupitelstvo. Obec
Hejtmánkovice vznikla krátce po osídlení Broumovska ve 13. století. Přibližme
si nejdříve situaci v tomto období, v době kolonizace okrajových území naší
vlasti. Pohraničními hvozdy vedla obchodní stezka ze Slezska do centra Čech a
k její ochraně byla zřízena tvrz - počátek města Broumova. Oblast na pomezí
Čech a Slezska („újezd v širé pustině mezi lesy a horami zvaný Police"),
daroval roku 1213 Přemysl I. Břevnovskému klášteru. Tento akt je považován za
založení kláštera v Polici nad Metují. Klášter si činil nároky i na pusté
území za Stěnami, rozpory mezi světskou mocí a církevními nároky řešil opat
Martin koupí zdejšího panství roku 1266 za 220 hřiven stříbra. Protože kraj
byl strategicky důležitý a neosídlený, povolal král Přemysl Otakar II.
osadníky ze středního Německa, v té době přelidněného. První osídlenci přišli
ze slezské strany, odkud byla cesta schůdnější. Osidlování a následující
život oblasti se řídily německým právem. Na přidělování půdy dohlíželi
úředníci - lokátoři, osídlenci měli právo půdu odkoupit s právem dědění. Za
příděl půdy 5 - 10 ha zaplatili zálohu 10 stříbrňáků a další splácení měli
odloženo až za 16 let. Majitelé půdy byli povinni odvádět dávky a zásobovat
řemeslníky a bezzemky, usídlené v osadě u kláštera. Část pozemků byla od
dávek osvobozena, aby začínající rolníci měli dostatek pro svou osobní
potřebu. Lokátoři převzali funkci fojtů. Fojt (něm. Voigt z latinského
advocatus) byl původně podle německého práva zástupce obyvatel před světským
soudem, před který nesměla církevní vrchnost předstoupit, měl vůči prostým
lidem určité pravomoci a oni byli vůči němu v podřízeném (klientském) vztahu.
Teprve později byl v obci ustanoven starosta - šolc (něm. Scholz) se soudní
pravomocí. Kolem roku 1296 vznikají dvě osady. Voigtsdorf asi v místech od
kovárny k mostu a Voigtsbach od mostu dolů, těsně u broumovských hradeb. O
něco později vznikají v horní části vlastní Hejtmánkovice, sice menší, ale s
vlastním starostou - šolcem. Podle pověsti pochází jméno Hejtmánkovic od
zakladatele - holandského hejtmana Wekanyho, zajatého ve válce a věnovaného s
ostatními 3000 zajatci císařem Fridrichem českému králi, druhá verze odvozuje
jméno od prvního šolce jménem Heitfolk. V dochovaných zápisech je jméno obce
v mnoha podobách, od Haitfolksdorf v zápisech opata Bavora až po poslední
Hauptmansdorf, kterému odpovídá i česká podoba. V roce 1406 bylo na
Broumovsku 13 obcí, Voigtsdorf s 12 usedlostmi a Hauptmansdorf s 9 usedlostmi
patřily k menším. Ke spojení obou obcí došlo ve druhé polovině 17. století. Broumovsko
včetně Hejtmánkovic tvořilo relativně uzavřenou oblast, do níž pochopitelně
zasahovaly okolní události - selská povstání, náboženské spory, vznik
průmyslu, evropské války. Dne 30. srpna 1790 projížděl Hejtmánkovicemi J. W.
Goethe a jejich jméno se ocitlo v jeho cestovním deníku. Světovou proslulost
získaly Hejtmánkovice dne 14. července 1847, kdy na jejich území dopadl
meteorit - větší část tzv. broumovského meteoritu, který je dnes v Národním
muzeu v Praze. Menší část dopadla v Křinicích. Ottův slovník naučný udává k
roku 1890 u hesla Hejtmánkovice 1240 obyvatel, trojtřídní škola, mlýn,
vápenice, tkalcovství. Dále byla v Hejtmánkovicích řada řemeslníků, hostinců
(nejpopulárnější byla restaurace „v Ráji"), v původně zemědělské obci
bydlili i tovární dělníci. Obyvatelstvo
bylo v této době výhradně německé, blízkost jazykové hranice ale vedla ke
stálým stykům s Čechy - obchodníky, řemeslníky, sezónními zemědělskými
dělníky a podobně. Vzájemné styky se jevily z obou stran jako přirozené a
bezproblémové. Velmi důležitou formou styků byl tzv. handl, posílání dětí do
druhého jazykového prostředí. Měl tři základní formy: výměna dětí mezi dvěma
rodinami (obvykle na rok), placený pobyt dítěte, které zde chodilo do školy
(to byl případ Aloise Jiráska) a nejméně oblíbený pobyt dítěte, které si muselo
ubytování a stravu odpracovat. Děti se naučily cizímu jazyku (i když v
případě svérázného broumovského dialektu to působilo problémy, jak např.
uvádí Alois Jirásek) a zvláště výměna dětí vedla k trvalým přátelským stykům
mezi rodinami. Další příležitostí ke vzájemným stykům byla vojenská služba.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 2) Poche
Emanuel, Umělecké památky Čech, 1977-82 A) hejtmankovice.cz (19.9.2014) B) bohemiaorientalis.cz (19.9.2014) C) cs.wikipedia.org (19.9.2014) D) collegium.cz (19.9.2014) E) zivamesta.cz (19.9.2014) F) místopisy.cz (19.9.2014) G) znicenekostely.cz (30.6.2019) |
|||||||||||||||||||||||||||
70 – 64 - 0
62 – 54 - 0
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 30.6.2019 Předchozí editace: 19.9.2014 |