|
Kod CZ 13772 Rosice
Osada: Pendrov
Kostel sv.Martina 2) C)
Pův.románský, barokně přestavěn 1740-70 na návrší jižně pod zámkem,
obklopen bývalým hřbitovem. Původně románský kostel je pozdějšími přístavbami
upraven v kombinaci gotického a renesančního stylu. Původně románský kostel
pochází pravděpodobně z 12. století, počátkem 13. století již stál. Jednalo
se o jednolodní kamennou stavbu s presbytářem a na západní straně s dodnes
dochovanou věží. Vchod byl z jižní strany. Chrám byl goticky upraven a
rozšířen o původně samostatnou gotickou severní kapli. Upraven byl také
renesančně, tehdy byl rozšířen o jižní kapli. Barokní úpravy přinesly změnu
přístupu do kostela ze západní strany přes věž a výměnu oken. V roce 1998
byly pořízeny 3 nové zvony zasvěcené Nejsvětější Trojici, Panně Marii a
svatému Martinovi,[2] které nahradily zvony zabavené během světových válek a
doplnily nejstarší zvon.
Děkanství 2)
1736
Kaple Nejsv.Trojice 2) C)
Poutní, raně barokní, na kopci jižně od města, před 1691, na jižním návrší města založil majitel rosického panství Jiří Hausperský z Fanalu v 18.
století. Ke kapli vede chráněná lipová alej s křížovou cestou, oficiálně
registrovaná pod jménem Lipové stromořadí v Rosicích. Roku 1697 byla zahájena
stavba kaple z popudu Jiřího Ruperta Hausperského, který ji založil jako nové poutní místo. Od
dokončení roku 1701 se počíná poutní tradice na svátek Nejsvětější Trojice.
Kaple vznikla spolu s poustevnou na místě původní habřiny. V roce 1722
vystavěna křížová cesta s 12 zastaveními z popudu Feliciána
Jula Hausperského. Roku 1783 byla
kaple v ohrožení, neboť císař Josef II. rušil církevní zařízení. V Rosicích
byly v té době dvě kaple a obě byly navrženy na zrušení. Kaple sv. Jana
Nepomuckého byla zbořena, kaple Nejsvětější Trojice ale nakonec zůstala
zachována a zrušena byla pouze poustevna poblíž ní Barokní kaple má půdorys
trojúhelníka, jehož obvod tvoří šest apsid. Tři tvoří vrcholy trojúhelníka a
tři jsou vnořené mezi nimi. Střecha kaple má tvar pravidelného šestiúhelníka,
stejně jako střechy apsid. Původní šindelová střecha byla v 30. letech 20.
století vyměněna za plechovou. Uvnitř se ve vrcholových apsidách nacházejí
oltáře. Východní oltář je hlavní, jihozápadní patří Panně Marii Svatodomské, severozápadní Panně Marii Čenstochovské. V
prvním patře se nachází kůr s torzem varhan a oratoře. Pod severovýchodní
oratoří se nachází sakristie.
Hřbitov C)
…
Hřbitovní kaple C)
…
Křížová cesta 2) C)
1.pol.18.stol., podél cesty k poutní kapli. je tvořena
dvanácti zastaveními v podobě trojbokých kamenných jehlanců s vytesanými
reliéfy. Cesta vede 300 metrů dlouhou dvouřadou památkově chráněnou lipovou
alejí ke kapli Nejsvětější Trojice. Na konci cesty je kamenný kříž z roku
1950, na místě třináctého zastavení
I.zastavení C)
… II.zastavení
C)
… III.zastavení
C)
… IV.zastavení
C)
… V.zastavení C)
… VI.zastavení
C)
… VII.zastavení
C)
… VIII.zastavení
C)
… IX.zastavení
C)
… X.zastavení C)
… XI.zastavení
C)
… XII.zastavení
C)
… XIII.zastavení
Kamenný kříž C)
1950 Socha sv.Floriána C)
U kostela
Socha sv.Vincence Ferarského
C)
Kostelní ul.
Socha sv.Jana Nepomuckého C)
…
Kamenný kříž C)
Palackého nám.
Kamenný kříž C)
Centrální ze hřbitova, v kusech na zámku
Boží muka C)
Na Mýtě, na rozcestí k Říčanům
Boží muka C)
U silnice na Brno
Boží muka C)
…
Kašna
C) se sochou
slovanské bohyně Živěny na náměstí byla instalována roku 1868 při příležitosti
otevření prvního městského vodovodu. Původně byla umístěna v Brně na Lidické
ulici.
Pranýř C) pod radnicí není
používán od zrušení místního hrdelního soudu roku 1752. Na současné místo byl
postaven roku 1959.
Zámek 2) C)
Na místě gotického
hradu, renesanční arkádový před 1583přestavěn 1760. Původní hrad byl
přestavěn na zámek pravděpodobně za Pertolda z Lipé. Další přestavba do renesančního slohu proběhla za Žerotínů v 17. století. Posledním soukromým majitelem
zámku byl Mořic Arnold baron de Forest-Bischofsheim, který vzdoroval pozemkové reformě, ale
nakonec majetek odprodal státu. Dnes na zámku sídlí městská knihovna,
Středisko volného času (dříve Dům dětí a mládeže) a od října 2010 zprovozněné
Zámecké kulturní centrum. nad soutokem Bobravy a Říčanského potoka. Hlavní budova obepíná první arkádové
nádvoří zámku ze všech stran. Hlavní budova je od okolí oddělena příkopem,
přes který vedou dva mosty severní do čestné zahrady zámeckého parku a
východní na druhé nádvoří. Druhé nádvoří lemují dvě samostatně stojící
novější křídla zámku. Jižní ve tvaru písmene "L", severní k němu
zrcadlově symetrické. Zámek byl
renesančně přestavěn během 16. století. Z původního hradu datovaného do
počátku 14. století se však kromě sklepení a části obvodové zdi na severním
okraji budovy, nedochovalo téměř nic. 13. století
předpokládá se, že zde existovalo menší feudální sídlo 14. století
budování gotického hradu rodem Hechtů 15. století
destrukce během husitské revoluce a následné rekonstrukce hradu. 16. století
zahájeny první renesanční úpravy Pertoldem z Lipé. Rozsáhlou přestavbu dokončili Žerotínové. 17. století
renesanční přestavba dokončena výsledkem byla dvoupatrová hlavní budova a tři
nová zámecká křídla, která obepínala druhé nádvoří. 19. století demolice
východního křídla na druhém nádvoří
Radnice 2) C)
Empírová, 1851-8
Rahnův dům č.p.46 C)
…
Včelařské muzeum C) s knihovnou Českého svazu včelařů a
včelařskou chovatelskou stanicí. Kamenný most C) Přes Bobravu
Památní hrušeň C) Na poli pod
Oborou evidovaná v seznamu památných stromů jako Hrušeň pod Oborou. (Pyrus pyraster) roste na
remízku na poli pod oborou. Obvod kmene ve výšce 1,3 m je 284 cm a koruna
stromu dosahuje do výšky 10 m.
|
Panství Politický okres Brno
venkov, s.o. Ivančice 1961 Okres Brno 2003 Pověřený městský úřad
Historie města
První dochovaná
zmínka o Rosicích se nalézá v listině z roku 1259, v níž jsou zmiňováni
majitelé místního hradu bratři Bohuš a Hartman s přídomkem z Rosic. Ve 14.–15.
století patřily Rosice Hechtům z Rosic, jejichž erb
zdobila stříbrná štika v červeném poli. Rosice se
postupně vyvinuly v městys a roku 1907 byly císařem Františkem Josefem I.
povýšeny na město a obdržely městský znak. Od roku 1921 do roku 1996 zde
fungovala sklárna.[3] Od roku 2003 jsou
Rosice obcí s rozšířenou působností, jejich správní obvod čítá celkem 24
obcí. K 5. lednu 2011 vstoupila v účinnost změna hranice mezi Rosicemi a
sousední obcí Tetčice, uskutečněná na základě
vzájemné dohody o změně společných hranic ze dne 12. října 2010.
literatura
a prameny 1)
Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002 C)
cs.wikipedia.org (11.11.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Kod CZ Pendrov |
Součástí
Rosic se osada Pendrov (německy Pendorf)
stala od roku 1880. Do té doby byla vedená jako samostatná osada. První zmínka
o ní pochází z roku 1369. Její zastavěné území lze ohraničit zhruba spojnicí
nádraží, ulice Nádražní, ulice 1. května až ke křižovatce, dále celá ulice
Pod Zahrádkami, Úvoz směrem dolů a kousek ulice Tetčické
až k stavební proluce. Nejstarší stavení mají přečíslovaná čísla domů. K
původnímu popisnému číslu se přičetla číslovka 700. |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 11.11.2015 Předchozí editace: 28.5.2011 |
