|
Kod CZ Řečkovice
(Rzeczkowitz, Retschkowitz)
Kostel sv.Vavřince C) …
Fara … Sbor církve čsl.husitské C) …
Zvonice D) zastřešená
stanovou střechou byla postavena roku 1889.
Sousoší sv.Jana Nepomuckého D) na volutovém soklu
pochází z 2. čtvrtiny 18. století.
Socha sv.Vavřince C) Na Palackého
náměstí
Socha sv.Anny D) Na pověstmi
opředené křižovatce cest stávala od 18. století polychromovaná dřevěná socha
sv. Anny, která byla roku 1908 nahrazena kamennou.
Kamenný kříž C) Ul.Terezy Novákové, věnovala obec
roku 1907. Kříž poškozen vandaly na jaře 2005, na podzim téhož roku byl
opraven.
Kamenný kříž D) věnovali
obyvatelé Mokré Hory roku 1884. Naposledy byl opraven v létě roku 2006
Kamenný kříž D) věnoval Antonín Výtěžník roku 1892.
Kamenný kříž D) Hlavní kříž řečkovického hřbitova pochází z roku 1866.
Kamenný kříž D) původně stával na
Palackého třídě, věnovali manželé Hadovi roku 1887.
Kamenný kříž D) z roku 1780.
Kamenný kříž D) Kol.1945, Na jeho
místě dříve stával tzv. 'Synečkův kříž'.
Kamenný kříž C) D) Před gymnáziem,
věnovali manželé Pokorovi roku 1870. Opraven roku
1888.
Železný kříž C) Zbytek soklu
litinového kříže, který v 60. letech padl za oběť vojákům z nedalekých
kasáren
Dřevěný kříž C) s uvedenými
letopočty 1948 a 2005.
Erb C) Na zámku
Fontána C) Na Palackého
náměstí
Plastika C) U točny
Pískoviště C) S plastikymi
Sluneční hodiny C) …
Plastika C) …
Památník padlým C) Obou světových
válek
Památník osvobození C) Hrob rudoarmějců
Zámek C) …
Dům C) …
|
Panství Politický okres Brno 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Historie obce
První písemná
zmínka o Řečkovicích pochází z roku 1277, kdy Přemysl
Otakar II. daroval dvůr svatojánské kaple Špilberku.
Jádro Řečkovic se rozkládá v okolí dnešního
Palackého náměstí východně od dnešní ulice Terezy Novákové. V roce 1422 byly Řečkovice husity vypáleny. Řečkovice
velice utrpěly při obléhání Brna Švédy. V důsledku tohoto obléhání Brna pak Řečkovice až do 18. století stagnovaly a nedocházelo k
rozšiřování zástavby. Teprve od 90. letech 19. století začíná novodobý rozvoj
Řečkovic, na němž se podílelo především
nezemědělské obyvatelstvo, jako například dělníci z brněnských a
královopolských továren. Před rokem 1918 se začíná řečkovická
zástavba rozšiřovat směrem k Mokré Hoře, ale i západním a jižním směrem podél
tzv. císařské silnice v linii dnešních ulic Banskobystrické a Terezy
Novákové. Na území řečkovického katastru se v minulosti nacházelo i několik
různě velkých rybníků, z nichž největší, zvaný Dolní, se rozkládal na
jihovýchodě katastru Řečkovic na místě
nezastavených ploch v lokalitě Podhájí. Další rybník se nacházel na Palackého
náměstí v jižním sousedství zdejšího kostela sv. Vavřince. K Brnu byly Řečkovice připojeny 16. dubna 1919. Až do radikální druhé
katastrální reformy Brna ze druhé poloviny 60. let 20. století, však měly Řečkovice poněkud jiné katastrální hranice než v
současnosti. Na jihu končily nejjižnějšími domy v Banskobystrické ulici; Kuřimská ulice, zrušená cihelna v Podpěrově
ulici a zahrádky na severozápadě moderního řečkovického
katastru náležely původně k sousedním Medlánkám,
zatímco Palackého třída a nejjižnější části ulic Vránovy, Novoměstské,
Sportovní a Žitné náležely původně ke Královu Poli. K Řečkovicím
naopak původně patřily okrajové části moderního katastru Mokré Hory a některé
zemědělské pozemky na jihu moderního katastru Ivanovic. Koncem 60. let
20. století byla východně od železniční tratě vybudována chemická továrna
Lachema. V letech 1970-1977 vzniklo východně od Měřičkovy
a Žitné ulice v těsném sousedství se starou zástavbou nové sídliště. V jeho
blízkosti pak v 80. letech vznikl východní silniční obchvat.
literatura
a prameny 1)
Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 C)
cs.wikipedia.org (17.11.2015) D) vilemwalter.cz
(18.11.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 17.11.2015 |
