|
Kód CZ 13036 Prštice Kaple sv. Jana
Nepomuckého C) …
Zvonička C) …
Zámek
2)
Prvními známými
vlastníky jsou Nižaté, kteří zde postavili tvrz,
přestavěná a rozšířena 1702 na zámek. Na místě současného zámku se nacházela středověká
tvrz, která byla obnovena na konci 15. století Janem Lechvickým
ze Zástřizl. Její zdivo je dodnes částečně
dochováno v obvodové zdi kolem západního nároží zámku. V dalších desetiletích
byla rozšířena o nové křídlo (pravděpodobně za Žabků z Limberka
v první třetině 16. století). Na přelomu 16. a 17. století ji Thurnové nechali upravit na renesanční sídlo a postavili
další dvě křídla, takže objekt dostal současnou čtyřkřídlou podobu. K zásadní
barokní přestavbě došlo na začátku 18. století za Želeckých
z Počenic, kterou realizoval stavitel Christian
Alexander Oedtl. Práce však probíhaly pomalu,
přestavba byla dokončena až ve 30. letech 18. století, kdy prštické panství již vlastnili Ditrichštejnové,
kteří zámek dále využívali pouze účelově (byty panských úředníků, sklady,
apod.) Ditrichštejnové panství drželi do roku 1819,
poté vystřídalo několik majitelů, až nakonec připadlo při pozemkové reformě
ve 20. letech 20. století moravskoslezské zemi. Zámek postupně chátral, v
roce 1948 jej zakoupila obec Prštice. která
plánovala bývalé šlechtické sídlo zbořit a postavit na jeho místě novou
školu. Zámek byl ale díky památkářům zachráněn, vznikly zde kanceláře
místního národního výboru, později zde začala působit také mateřská škola a
zámek byl postupně rekonstruován. V majetku obce je budova dosud, nadále ji
využívá obecní úřad, je tu i obchod.
|
Panství Politický a soudní
okres Brno venkov 1961 Okres Brno venkov 2003 Pověřený městský úřad
Historie obce
První zmínka o obci
pochází z Oslavan z Rudíkovské listiny roku 1289. V
katastru obce byly nalezeny prehistorická sídliště, kosterní pozůstatky,
nástroje, kostry z mladší doby kamenné a doby bronzové. Při kopání delšího
tunelu v roce 1870 byl nalezen mamutí kel a stolička, které jsou nyní k
vidění v Rajhradském klášteru. Na Prštické Horce
bylo podle pověsti keltské hradiště značně znepřístupněné bažinou.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 2) Karel Kuča,
Atlas památek, 2002 C) cs.wikipedia.org (24.12.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 24.12.2015 Předchozí editace: 28.5.2011 |
