Kod CZ Nový Lískovec
(Neu Leskau) Kamenný kříž D) 1913 Dřevěný kříž D) na Kamenném vrchu
stával již na počátku 19. století. Vila č.p.156/19 C) Raisova ul. |
Panství Politický okres Brno 1961 Okres Část Brna 2003 Pověřený městský úřad Historie obce
Nový Lískovec
rozkládající se na úpatí Kamenného vrchu se skládá ze tří rozdílných částí,
jimiž je severněji položený původní Nový Lískovec, skládající se převážně z rodinných
domů, jižně položené panelové sídliště Nový Lískovec a jihozápadně položené
panelové sídliště Kamenný Vrch. Nový Lískovec obecně patří k největším
brněnským panelovým sídlištím. Na sever Nového Lískovce zasahuje přírodní
rezervace Kamenný vrch, cenná především pro stepní vegetaci a zejména pro
výskyt chráněného koniklece velkokvětého. Výhodná poloha
Nového Lískovce na úpatí Kamenného vrchu lákala pravěkého člověka k trvalému
osídlení už od mladší doby kamenné.[3] Při výstavbě panelového sídliště roku
1978 zde bylo Při výstavbě západního dálničního přivaděče roku 1971 a
"Pražské radiály" roku 1989 byla nalezena velká řada dokladů
rozsáhlých sídlišť kultury s lineární keramikou a moravskou malovanou
keramikou, jordanovské kultury z počátku pozdní doby
kamenné, a jevišovické kultury ze starší doby
železné. Nalezl se zde i příkop vymezující osadu nejstarších zemědělců. Roku
1978 bylo při výstavbě komunikací a panelového sídliště odkryto 10 sídelních
jam se stopami kultury s lineární keramikou. Ve stejné lokalitě se našel
ještě zahloubený objekt jordanovské kultury. Ve
středověku se s vysokou pravděpodobností území Nového Lískovce v místě
současné Rybnické ulice nacházela osada Rybníky,
trvale náležející k probošství v Komárově. Osada
zanikla v důsledku husitských nebo česko-uherských válek. Pozemky zde pak
užívali poddaní ze Starého Brna, Nových Sadů, Trnité, Komárova, Horních
Heršpic, Bohunic, Lískovce a Bosonoh. Roku 1528
tuto pustou osadu předal poslední komárovský
probošt kapitule sv. Petra v Brně. Dnešní katastr
Nového Lískovce byl původně součástí katastrů obcí Lískovec a Bohunice. Před
vznikem Nového Lískovce se na jeho území rozkládaly sady a vinohrady. Počátky
osídlení dnešního Nového Lískovce, spadají do roku 1894, kdy si zde bez
vědomí obce Lískovce postavil domek blanenský stolař Antonín Hrazdíra. Roku
1896 pak po jednáních získal dodatečné stavební povolení. Brzy zde začaly
přibývat další domy, ale jen v části, která tehdy patřila k Lískovci, zatímco
v původně bohunické části se až do roku 1919 nestavělo, protože tehdejší obec
Bohunice zde nechtěla povolovat výstavbu[4]. K prvním návrhům názvu nově
vznikající osady, lidově zvané Lískoveček, patřily
Malý Lískovec, Tišlerky či Lískáček. Roku 1906 zde pak
začal stavitel Uherka ve spolupráci s podnikatelem Bílkem a dalšími firmami
stavět další domky. Největší zájem o bydlení zde jevili především brněnští
Němci. Proto téhož roku založilo několik českých obyvatel za účelem obrany
proti germanizaci Nového Lískovce místní odbor Národní jednoty pro jihozápadní
Moravu. Roku 1907 zde byla otevřena škola. Roku 1910 měla osada již 117 domů
s 568 obyvateli. Významný okamžik pro Nový Lískovec představovala výstavba
spojovací komunikace mezi Pisárkami a Jihlavskou
silnicí v letech 1911-1914. 16. dubna 1919
pak byly obce Lískovec a Bohunice připojeny k Brnu, čímž stavební omezení v
bohunické části padlo. Poté zástavba Nového Lískovce přesáhla i na
severozápad původního katastru Bohunic. Ve 30. letech 20. století byla
ukončena výstavba patrových „dvojdomků“. Za druhé světové války zahynuli nebo
byli gestapem popraveni tito novolískovečtí
obyvatelé: Oldřich Dvořák, Stanislav Kluch,
Františka Kluchová, František Kluch,
Vladimír Kluch, Vladislav Podsedník, Jindřich
Škoda, Josef Zoubek, Petr Křivka a Leopold Herman. Na konci druhé světové
války bylo při osvobozování Nového Lískovce, započatém 25. dubna 1945
poškozeno 51 domů těžce a 91 domů lehce. Řada novolískoveckých
obyvatel byla nezákonně odsouzena i komunistickým režimem. Se Starým
Lískovcem tvořila většina moderního katastru Nového Lískovce společný katastr
až do 60. let, kdy oddělením severní části Lískovce a severozápadní části
původního katastru Bohunic vzniklo katastrální území Nový Lískovec. Nová
hranice mezi Novým a Starým Lískovcem měřila 1630 metrů.
literatura
a prameny 1)
Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 C)
cs.wikipedia.org (22.11.2015) D) vilemwalter.cz
(22.11.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
Jaromír Lenoch © Aktualizace 22.11.2015 |