|
Kód CZ Juliánov (Julienfeld) [Hřbitov] C) Zlikvidován
kvůli výstavbě sídliště [Kamenný kříž] C) Na
hřbitově, 1891, zničen společně se hřbitovem kvůli sídlišti Dělnický dům C) …
|
Panství Politický okres Brno 1961 Okres 1919 Část Brna 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce
Dědina pod Bílou
horou byla založena v roce 1786 na území, které vniklo při raabizaci rozparcelováním pozemků černovického
dvora na panství zábrdovického kláštera. Německé jméno vsi Julienfeld bylo odvozeno od Juliany,
dcery majitele dvora, který Juliánov založil. Roku
1849 se vesnice, která se od svého založení nacházela na židenickém
katastru, stala součástí Židenic jako jejich osada.
Samostatnou obcí se Juliánov stal v roce 1867. Na
konci 19. století se obec stala centrem dělnického hnutí, v roce 1896 zde byl
založen spolek Dělnický dům, přičemž samostatná budova byla otevřena o rok
později. Juliánov byl samostatnou obcí do roku
1919, kdy se 16. dubna stal součástí tzv. Velkého Brna. Až do roku 1952 byl
jeho osadou, zřejmě toho roku byl sloučen s osadou Židenice.
Ve druhé polovině 60. let 20. století byla juliánovská
ulice Baarovo nábřeží (územně nesouvisející s
vlastním Juliánovem a nacházející se na severu
původního katastru Židenic na břehu Svitavy) překatastrována k Maloměřicím. V letech 1952–1991 se
používalo pro oblast Juliánova pomístní jméno Hybešova
čtvrť, od roku 1991 se opět jedná o místní část Juliánov. Původně se
jednalo o oboustrannou ulicovku nacházející se
jižně od Židenic. Jejím jádrem byla současná ulice
Vančurova, rovnoběžná se starou cestou z Brna do Křtin (ulice Táborská),
doprostřed níž kolmo ústila cesta ze Židenic (ulice
Gajdošova). V roce 1826 existovala také řada domků na východní straně cesty Židenice – Slatina (dnešní ulice Bělohorská). Roku 1828
postihl ves velký požár. Ve druhé čtvrtině 19. století nicméně Juliánov zaznamenal velký růst, neboť počet jeho domů se
zdvojnásobil. Roku 1852 byl jižně od vsi založen židovský hřbitov. Dalšího
růstu se Juliánov dočkal po svém osamostatnění v roce
1867, kdy do 90. let 19. století bylo postaveno dalších téměř 50 domů, které
postupně ze severu a jihu obehnaly původní ulicovku.
Jádro obce tak tehdy tvořily tři paralelní ulice (dnes Jílkova, Vančurova,
Táborská), nová výstavba poté pokračovala v okolí a postupně srostla s Židenicemi, jejichž součástí se Juliánov
stal zřejmě v roce 1952.[1] V letech
1960–1965 bylo jihovýchodně od původního Juliánova postaveno podle projektu
Pavla Krchňáka jedno z prvních brněnských
panelových sídlišť.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (21.11.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 21.11.2015 |
