|
Kod CZ 5062 Husovice
(Hussowitz) Kostel
Božského srdce Ježíšova 2)
1906-10. Stavba
kostela se vyznačuje trojlodním obdélníkovým půdorysem. Vstup je ohraničen
mohutným románským portálem. Nad průčelím kostela se tyčí zvonicová věž ve tvaru
komolého jehlanu. Po stranách kostela stoupají čtyři vížky sahající do
poloviny samotné věže. Exteriér je řešen v secesním stylu, interiér jako
bazilika. Základová konstrukce je tvořená betonovými deskami o tloušťce 1 m a
hloubce 8 m. Kostelní věž dosahuje výšky 60 m. Hlavním iniciátorem stavby
kostela byl František Venhuda, katecheta husovické
školy, dosud je po jeho jméně pojmenována jedna z husovických ulic.
Architektem byl pověřen prof. arch. Karel Hugo Kepka.
Na jeho návrh měl být kostel vystavěn v románském slohu, ovšem kvůli neblahým
okolnostem, jako byla neúnosnost terénu a také finanční komplikace, nemohl
být tento návrh vybudování realizován. Proto byl prof.
arch. Kepka v roce 1905 nucen svůj návrh
přepracovat již do nynější podoby. Dotace na vybudování kostela byly hrazeny
z veřejné sbírky a zejména císařem na popud poslance Říšské rady Mons. Dr. Antonína Cyrila Stojana.
Dne 4. listopadu 1906 byl posvěcen základní kámen a o dva dny později se
započalo s výstavbou. O necelé dva roky později 22. října 1908 byla stavba
slavnostně posvěcena a na kostelní věž bylo zavěšeno pět zvonů, které byly
zhotoveny v Bochumu ve Vestfálsku. Největší a
zároveň nejtěžší zvon vážící 1900 kg nese nápis „Nejsvětější srdce Jěžíšovo, smiluj se nad námi!“ Druhý zvon o váze 1080 kg
má nápis „Sv. Cyrile a Metoději orodujte u Boha“. Na třetím zvonu vážící 700
kg stojí nápis „Zdrávas Maria“. Na čtvrtém zvonu o váze 460 kg je psáno „Sv.
Františku, pros za nás!“ A na pátém nejmenším a nejlehčím zvonu o tíze 380 kg
je vepsáno „Odpočinutí věčné dej jim, Pane!“ Slavnostní otevření kostela se
událo 5. června 1910 a zhotovená stavba byla vysvěcena brněnským biskupem Dr.
Pavlem Huynem. Slavnostním kazatelem byl Mons. Dr. Antonín Cyril Stojan. Později 1. ledna 1911
byla zařízena Husovická farnost.
Fara
…
Monastýr
C) …
Železný
kříž C) U kostela, 1927
Kašna
C) V parku
Socha
M.Tyrše C) U Maloměřického mostu
Divadlo
Svatoboj C) na Cacovické ulici Škola
C) …
Měsťanský dům čp.
346 C) na náměstí Republiky , 1904
Činžovní
dům čp. 725/15 C) na náměstí Republiky
Činžovní
dům čp. 744/5 C) na náměstí Republiky
Činžovní
dům čp. 779/7 C) na náměstí Republiky
Měsťanský dům čp.
797/19 C) na náměstí Republiky
Měsťanský dům čp.
786/21 C) na náměstí Republiky
Měsťanský dům čp.
769/23 C) na náměstí Republiky
Sokolovna
C) na náměstí Republiky
Silniční
most C) přes Svitavu.
Malobytová kolonie C) soubor čtyř domů v ulicích Vranovská, Trávníčkova, Jana Svobody
a Zubatého z let 1925–1927 podle projektu Josefa Poláška.
|
Panství Politický okres Brno 1961 Okres Brno 2003 Pověřený městský úřad Část Brna - Sever Historie
obce
Husovice, jež
mají převážně městský charakter, se skládají z více částí. Jednak je to nízko
položená a až na výjimky rovinatá jižní část s velice hustou pravidelnou
městskou zástavbou, v níž se nachází zdejší kostel Nejsvětějšího srdce Páně,
trolejbusová vozovna Dopravního podniku města Brna a v Dukelské ulici secesní
budova zdejší sokolovny, jakož i řada menších obchodů. Tato část je na severu
ohraničena Provazníkovou ulicí, kde sousedí jednak se západněji položenou
oblastí mezi Provazníkovou a Kohoutovou ulicí, v níž se nachází několik
panelových domů, pak také s východněji položenou oblastí s řidší
nepravidelnou zástavbou původní vesnice, s níž na severozápadě sousedí výše
položená rodinná zástavba ulic Klidná, Míčkova, Lozíbky,
Nouzová a Slezákova. Severně od této části se nachází někdejší dělnická
kolonie „Písečník“. Nejsevernější část dnešních Husovic představují
několikapatrové činžovní domy s plochými střechami na východní straně Soběšické ulice. Husovice, vzniklé
ve 13. století (první písemná zmínka je k roku 1264[3]), byly dlouho malou
vesnicí. Původně se jednalo o zeměpanskou ves,
jejíž pozemky se brzy začaly dostávat do vlastnictví brněnských měšťanů,
šlechty a církve. Ve 13. století získává husovické desátky a některé pozemky
zábrdovický premonstrátský klášter. Pravděpodobně již tehdy zde existoval
mlýn a aspoň dva dvory. Husovice těžce utrpěly v letech 1419–1434 během
husitských, a v letech 1468–1478 během česko-uherských válek. Začátkem 17.
století měly Husovice pouze 18 osedlých. Husovice
utrpěly velké škody i během obléhání Brna Švédy v letech 1643 a 1645. Do 70.
let 17. století však byly tyto škody odstraněny. Před první polovinou 18.
století se v souvislosti s rozvojem místního průmyslu počet domů více než
zdvojnásobil. Roku 1834 Husovice vyhořely a byly nově vystavěny. Kolem
poloviny 19. století pak začal rychlý růst vesnice, který vedl k rozšiřování
zdejší zástavby podél všech existujících cest. V čele husovické obecní správy
stál do zrušení poddanství purkmistr, rychtář a dva konšelé. V roce 1912 byly
Husovice povýšeny na město.
literatura
a prameny 1)
Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002 C)
cs.wikipedia.org (19.11.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 19.11.2015 Předchozí editace: 28.5.2011 |
