Kod CZ 5062

Husovice

(Hussowitz)

Kostel Božského srdce Ježíšova 2)

1906-10. Stavba kostela se vyznačuje trojlodním obdélníkovým půdorysem. Vstup je ohraničen mohutným románským portálem. Nad průčelím kostela se tyčí zvonicová věž ve tvaru komolého jehlanu. Po stranách kostela stoupají čtyři vížky sahající do poloviny samotné věže. Exteriér je řešen v secesním stylu, interiér jako bazilika. Základová konstrukce je tvořená betonovými deskami o tloušťce 1 m a hloubce 8 m. Kostelní věž dosahuje výšky 60 m. Hlavním iniciátorem stavby kostela byl František Venhuda, katecheta husovické školy, dosud je po jeho jméně pojmenována jedna z husovických ulic. Architektem byl pověřen prof. arch. Karel Hugo Kepka. Na jeho návrh měl být kostel vystavěn v románském slohu, ovšem kvůli neblahým okolnostem, jako byla neúnosnost terénu a také finanční komplikace, nemohl být tento návrh vybudování realizován.

Proto byl prof. arch. Kepka v roce 1905 nucen svůj návrh přepracovat již do nynější podoby. Dotace na vybudování kostela byly hrazeny z veřejné sbírky a zejména císařem na popud poslance Říšské rady Mons. Dr. Antonína Cyrila Stojana. Dne 4. listopadu 1906 byl posvěcen základní kámen a o dva dny později se započalo s výstavbou. O necelé dva roky později 22. října 1908 byla stavba slavnostně posvěcena a na kostelní věž bylo zavěšeno pět zvonů, které byly zhotoveny v Bochumu ve Vestfálsku. Největší a zároveň nejtěžší zvon vážící 1900 kg nese nápis „Nejsvětější srdce Jěžíšovo, smiluj se nad námi!“ Druhý zvon o váze 1080 kg má nápis „Sv. Cyrile a Metoději orodujte u Boha“. Na třetím zvonu vážící 700 kg stojí nápis „Zdrávas Maria“. Na čtvrtém zvonu o váze 460 kg je psáno „Sv. Františku, pros za nás!“ A na pátém nejmenším a nejlehčím zvonu o tíze 380 kg je vepsáno „Odpočinutí věčné dej jim, Pane!“ Slavnostní otevření kostela se událo 5. června 1910 a zhotovená stavba byla vysvěcena brněnským biskupem Dr. Pavlem Huynem. Slavnostním kazatelem byl Mons. Dr. Antonín Cyril Stojan. Později 1. ledna 1911 byla zařízena Husovická farnost.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/57/Brno-Husovice_-_Kostel_Nejsv%C4%9Bt%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADho_srdce_P%C3%A1n%C4%9B.jpg/800px-Brno-Husovice_-_Kostel_Nejsv%C4%9Bt%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADho_srdce_P%C3%A1n%C4%9B.jpg Brno - Husovice, kostel Božského srdce Páně.JPG

 

Fara

Husovická fara.JPG

 

Monastýr C)

Brno-Vranovská-monastýr2013e.jpg

 

Železný kříž C)

U kostela, 1927

Brno - Husovice, kříž u kostela.JPG

 

Kašna C)

V parku

Brno-Husovice - kasna v parku na Namesti Republiky.jpg

 

Socha M.Tyrše C)

U Maloměřického mostu

Brno-Husovice-socha-Tyrše-u-Maloměřického-mostu2015.jpg 

 

Divadlo Svatoboj C)

na Cacovické ulici

 

Škola C)

Husovice grammar school.jpg

 

Měsťanský dům čp. 346 C)

na náměstí Republiky , 1904

Náměstí Republiky 17, Brno.JPG

 

Činžovní dům čp. 725/15 C)

na náměstí Republiky

Náměstí Republiky 15, Brno (2).JPG

 

Činžovní dům čp. 744/5 C)

na náměstí Republiky

Náměstí Republiky 5, Brno (2).JPG

 

Činžovní dům čp. 779/7 C)

na náměstí Republiky

Náměstí Republiky 7, Brno.JPG

 

Měsťanský dům čp. 797/19 C)

na náměstí Republiky

Náměstí Republiky 19, Brno.JPG

 

Měsťanský dům čp. 786/21 C)

na náměstí Republiky

Náměstí Republiky 21, Brno.JPG

 

Měsťanský dům čp. 769/23 C)

na náměstí Republiky

Náměstí Republiky 23, Brno.JPG

 

Sokolovna C)

na náměstí Republiky

Sokol building in Brno-Husovice.jpg

 

Silniční most C)

přes Svitavu.

Brno-Maloměřický-most2015b.jpg

 

Malobytová kolonie C)

soubor čtyř domů v ulicích Vranovská, Trávníčkova, Jana Svobody a Zubatého z let 1925–1927 podle projektu Josefa Poláška.

Malobytové domy Nováčkova, Brno 1.jpg

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres Brno

1961 Okres Brno

2003 Pověřený městský úřad

Část Brna - Sever

 

Historie obce

Husovice, jež mají převážně městský charakter, se skládají z více částí. Jednak je to nízko položená a až na výjimky rovinatá jižní část s velice hustou pravidelnou městskou zástavbou, v níž se nachází zdejší kostel Nejsvětějšího srdce Páně, trolejbusová vozovna Dopravního podniku města Brna a v Dukelské ulici secesní budova zdejší sokolovny, jakož i řada menších obchodů. Tato část je na severu ohraničena Provazníkovou ulicí, kde sousedí jednak se západněji položenou oblastí mezi Provazníkovou a Kohoutovou ulicí, v níž se nachází několik panelových domů, pak také s východněji položenou oblastí s řidší nepravidelnou zástavbou původní vesnice, s níž na severozápadě sousedí výše položená rodinná zástavba ulic Klidná, Míčkova, Lozíbky, Nouzová a Slezákova. Severně od této části se nachází někdejší dělnická kolonie „Písečník“. Nejsevernější část dnešních Husovic představují několikapatrové činžovní domy s plochými střechami na východní straně Soběšické ulice.

Husovice, vzniklé ve 13. století (první písemná zmínka je k roku 1264[3]), byly dlouho malou vesnicí. Původně se jednalo o zeměpanskou ves, jejíž pozemky se brzy začaly dostávat do vlastnictví brněnských měšťanů, šlechty a církve. Ve 13. století získává husovické desátky a některé pozemky zábrdovický premonstrátský klášter. Pravděpodobně již tehdy zde existoval mlýn a aspoň dva dvory. Husovice těžce utrpěly v letech 1419–1434 během husitských, a v letech 1468–1478 během česko-uherských válek. Začátkem 17. století měly Husovice pouze 18 osedlých. Husovice utrpěly velké škody i během obléhání Brna Švédy v letech 1643 a 1645. Do 70. let 17. století však byly tyto škody odstraněny. Před první polovinou 18. století se v souvislosti s rozvojem místního průmyslu počet domů více než zdvojnásobil. Roku 1834 Husovice vyhořely a byly nově vystavěny. Kolem poloviny 19. století pak začal rychlý růst vesnice, který vedl k rozšiřování zdejší zástavby podél všech existujících cest. V čele husovické obecní správy stál do zrušení poddanství purkmistr, rychtář a dva konšelé. V roce 1912 byly Husovice povýšeny na město.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

 10.977

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002

 

C) cs.wikipedia.org  (19.11.2015)

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 19.11.2015

Předchozí editace: 28.5.2011