|
Kód CZ Bystrc Kostel sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty C) pravděpodobně založen již v první polovině 13. století, část z
něj se pak dochovala v podobě části západní obvodové zdi hlavní lodi, první
písemnou zmínku o něm máme ovšem až z roku 1531. V roce 1592 pak byl zavěšen
zvon odlitý zvonařem Matyášem z Velkého Meziříčí, pro který byla vystavěna
věž. V 19. století byl přestavěn, nejprve rozšířením lodě kostela 1843,
následované přestavbou věže (dokončena 1862), aby pak byl znovu v roce 1897
naposledy upraven do dnešní podoby. V průběhu první světové války byly roku 1917 sneseny zvony (z
roku 1531 a 1710) a spolu s píšťalami varhan roztaveny na materiál pro
válečné potřeby. V roce 1923 pak byly zvony nahrazeny ocelovými a pořízeny
nové varhany.
Fara … Socha sv,Jana Nepomuckého C) …
Kamenný kříž C) Před kostelem
Železný kříž C) Nedaleko ZOO
Železný kříž C) V parku u spol.centra
Dřevěný kříž C) V Podkomorském lese
Busta Jakuba Ostrovského C) …
Pamětní deska Jakuba Ostrovského C) Na rodném domě
Zoologická zahrada C) … Dálnice Vratislav - Vídeň C) Úsek
|
Panství Politický a soudní
okres Brno venkov 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad
Historie obce
Celá Bystrc je rozdělena
do tří různých částí – tzv. Bystrc I se Starou Bystrcí představuje původní
ves okolo kostela svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty při řece
Svratce a nejstarší panelové sídliště až po tzv. Německou nebo Hitlerovu
dálnici (víceproudovou silniční komunikaci
protínající Bystrc); Bystrc II je novější panelové sídliště západně od
Německé dálnice až po tramvajovou smyčku Bystrc-Ečerova. V roce 2006 začala
výstavba sídliště Kamechy Bystrc II/A, která má ve
své finální podobě pokrývat prostor za panelovými domy (ulice Teyschlova)
vystavěnými po roce 1990 směrem k Žebětínu. Prameny doložená
historie Bystrce a původ tohoto místního jména začíná rokem 1373, kdy
moravský markrabě Jan Jindřich daroval Bystrc augustiniánskému klášteru u sv.
Tomáše. Bystrc byla součástí panství hradu Veveří, původně zeměpanského, od
15. století s různými majiteli. Po roce 1848 se Bystrc vykoupila z povinností
vůči veverské vrchnosti. V období Protektorátu Čechy a Morava byl na území
Bystrce vybudován nedokončený úsek nedokončené Exteritoriální dálnice
Vídeň-Vratislav. K osvobození Bystrce došlo 28. dubna 1945, na což upomíná
název dejšího náměstí.[4] Již v době výstavby
přehrady byla v oblasti skály nad lagunou na Kozí horce navržena vilová
čtvrť. K její realizaci ale nedošlo. Domy tam navrhovali většinou uznávaní
brněnští moderní architekti. V roce 1945 navrhl slavný architekt Bohuslav
Fuchs o něco dále rekreační vilku, která byla o rok a půl později postavena.
1. ledna 1957 byla na základě rozhodnutí krajského národního výboru k Brnu
připojena rozsáhlá oblast v okolí Brněnské přehrady zahrnující vedle většiny
katastru Bystrce také západní část katastru obce Kníničky, malou východní
část katastru obce Veverská Bítýška, jihozápadní část katastru obce
Rozdrojovice, jižní část katastru obce Moravské Knínice a jižní cíp katastru
obce Chudčice. Toto území pak bylo spravováno jako součást městského obvodu
Brno VII. 1. července 1960 byla k Brnu připojena i samotná Bystrc, která až
do 31. července 1976 tvořila spolu se sousedními Kníničkami, jakož i výše
připojenými částmi katastrů sousedních obcí (zde v rámci Brna existovala nově
zřízená katastrální území Chudčice I, Moravské Knínice I, Rozdrojovice I a
Veverská Bítýška I) samostatnou městskou část Bystrc s vlastním místním národním
výborem. Ta se od 26. listopadu 1971[5] do 30. dubna 1972[6] nazývala Brno
VII-Bystrc, poté od 1. května 1972 již jen Brno-Bystrc. Současné katastrální
hranice získala Bystrc při radikální katastrální reformě Brna ve druhé
polovině 60. let 20. století, přičemž upravený katastr Bystrce zahrnuje vedle
téměř celého původního bystrckého katastru také jižní část původního
katastrálního území Kníničky, téměř celé zrušené katastrální území Veverská
Bítýška I a jižní část zrušeného katastrálního území Chudčice I. V 70.–80.
letech byla na území Bystrce využita velká část výše zmíněného nedokončeného
úseku exteritoriální dálnice pro vybudování nové částečně víceproudé silnice,
jež Bystrcí prochází. K 15. červenci 1976[7] byl zrušen místní národní výbor
v Bystrci, a Bystrc i Kníničky byly připojeny k městskému obvodu Brno II, v
jehož rámci setrvaly až do roku 1990, kdy si obyvatelé obou čtvrtí vymohli
vytvoření novodobých samosprávných městských části Brno-Bystrc a
Brno-Kníničky. Ke dni 19. února 2015 vstoupila v platnost nová katastrální a
správní hranice mezi Bystrcí a Žebětínem v lokalitě
Kamechy
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (16.12.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 16.12.2015 |
