Kód CZ 19329

Žďárná

Kostel sv.Bartoloměje ^{Zdroj C)}^{Zdroj A)}

Zpráva o žďárenském faráři Martinovi pochází z roku 1418. Ve zprávě z roku 1569 při prodeji boskovického panství Jarošovi z Zástřizl, je uvedena ves Žďárná s kostelním podacím. I na mapě z roku 1716 je obec Žďárná zakreslena jako ves s kostelem. Kostel v nynější podobě byl vystavěn v letech 1759-1760.

O vzhledu tohoto starého kostela není z písemných zpráv nic známo. Zachoval se však jeho půdorys, nakreslený v polovině 18. století a označený rukou brněnského architekta Františka Antonína Grimma. Existence starého kostela ve Žďárné potvrzují některé písemné zprávy. Je to v první řadě zmíněná zpráva o žďárenském faráři Martinovi z roku 1418, dále pak zpráva z roku 1569, kdy při prodeji boskovického panství Jarošovi z Zástřizl, je uvedena ves Žďárná s kostelním podacím. Zpráva o žďárenském kostele má i Wolny v Kirchliche topografie von Máhren. Roku 1672 měl kostel jeden oltář a potřebné kostelní náčiní k bohoslužbám si nosili kněží z Boskovic. Bohoslužby ve žďárenském kostele byly konány jen na svátek Bartoloměje. Potvrzení toho, že kostel ve Žďárné byl zasvěcen Bartoloměji, čteme v boskovické matrice zemřelých. Existenci kostela ve Žďárné na počátku 18 století potvrzuje i Mullerova mapa z roku 1716 na níž je obec Žďárná zakreslena jako ves s kostelem.

Dle dobových pramenů byl původní kostel dřevěný a stál na místě původní románské rotundy

Fara ^{Zdroj A)}

Kaplanka stála tam, kde dnes stojí farní budova

[Starý hřbitov] ^{Zdroj A)}

Kolem kostela býval hřbitov. Na tomto hřbitově se pochovávalo do roku 1759, pak jen příležitostně asi do roku 1775, kdy byl tento hřbitov zrušen úplně

Hřbitov ^{Zdroj A)}

Nový hřbitov byl zřízen roku 1759 na pravé straně cesty vedoucí ke mlýnu. Kostel v nynější podobě byl vystavěn v letech 1759-1760 nákladem Leopolda hrabětem z Diettrichsteinu.

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

před kostelem

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

u silnice č.150 směr Protivanov

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

za kostelem

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

Boží muka u cesty ke mlýnu, 1889

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

Boží muka u cesty Velenovská u bývalé mateřské školky

Železný kříž ^{Zdroj A)}

Boží muka u cesty zvané Valchovská

Boží muka ^{Zdroj A)}

u cesty zvané Sloupská

Památník padlým 1914-18 a 1938-45 ^{Zdroj A)}

u obecního úřadu

Pamětní deska ^{Zdroj A)}

Pamětní deska na domě rodiny Šmatlů na domě v horní části obce zvaná Strážná.

Pamětní deska ^{Zdroj A)}

V místě, kde partyzáni skupiny P3 Delta 2 ukrývali zbraně ze shozu 18. a 21.4.1945

bunkr bunkr 1

Pamětní deska ^{Zdroj A)}

Na lesní chatě, kde za II.sv.války bylo sídlo odbojové skupiny JURAJ a úkryt skupiny JERMAK a pronásledovaných občanůz okolí. Chata upravena jako památka odboje 1978

Pomníček ^{Zdroj A)}

zastřeleného občana Žďárné v lese za hájenkou.

Lovecký zámek ^{Zdroj A)}

vznikl současně s výstavbou kostela v letech 1757-1759. V roce 1839 zámek vyhořel a při rekonstrukci byl snížen o jedno patro. O jeho výstavbě nejsou žádné zprávy a prameny z doby jeho existence v archivu boskovického velkostatku jsou velmi chudé. První nepřímá zpráva o něm je ve žďárenské matrice v roce 1758, kdy je v ní poprvé uveden Antonín Kuhn prefectus venatorum ve Žďárné. V zámku byl totiž po jeho vzniku umístěn lesní úřad boskovického panství. Z matrik se dovídáme, že v zámku sídlili lesmistři (Waldbereiter) s personálem. V roce 1839 při velkém požáru vesnice vyhořel i zámek a po jeho opravě byl snížen o jedno poschodí. Byl i nadále sídlem lesního úřadu boskovického velkostatku.V současné době je budova neobydlena a ve značně špatném technickém stavu. V roce 2002 byla celkově opravena střecha.

Mlýn ^{Zdroj A)}

první zmínka pochází z roku 1770, kdy vrchnost pronajímá mlýn Jakubu Mazačovi za roční nájemné 50 zlatých.Ve smlouvě se píše o nově vystavěném mlýnu.

[Sklárna] ^{Zdroj A)}

o vzniku se nedochovaly žádné informace. První zmínka pochází z roku 1743 ve spojitosti s Janem Schillerem, mistrem sklárny. Dle historických údajů stála sklárna v lese jménem Obora.Sklárna fungovala asi 20 let, byla zrušena kolem roku 1762. .V údolí potoka Luha mez Žďárnou a Protivanovem byla osada Skelná huť. Vlastní sklárna neboli huť stála na prostranství severnì silnice. V roce 1843 se v huti vyrábělo duté sklo bílé a barevné, láhve, sklenice, lampy, poháry, sklo broušené, ryté, malované i lékařské. V roce 1912 sklárna vyhořela. Z původní sklárny zùstaly již jen základy, ale roztroušené domky v údolí jsou zbytky původní sklářské kolonie.

Dům

…

Stodola

…

Zpět na okres

Panství Boskovice

1850 Politický i soudní okres Boskovice

1961 Okres Blansko

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj C)}^{Zdroj A)}

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1418. Podle zápisu z roku 1505 patřila obec k boskovickému panství.

Ačkoliv lze předpokládat že osídlování této oblasti začalo již koncem 12.století, první dochovaná písemná zpráva se nachází v dokumentu z roku 1418. Jde o dokument, v němž je zmiňován Martin, farář ve Žďárné, protonotář (vedoucí písař dvorské kanceláře). Další zmínka je z roku 1505, kdy je zmiňována postava Ladislava z Boskovic a v roce 1538 o Kryštofovi z Boskovic, který dal plat roboty poddaných z Ludíkova, Valchova, Velenova, Protivanova , Lipové a Žďárné za každoroční poplatky za odpuštění roboty.

V roce 1547 prodal Kryštof z Boskovic panství Boskovice Šimonu Ederovi, přičemž v zápise je jmenována i ves Žďárná. Vít Eder prodává v roce 1569 Boskovice Jarošovi ze Zástřizel, opět je prodávána i Žďárná.Tyto zprávy potvrzují, že Žďárná existovala již v této době v rámci boskovického panství.

První dokument, ze kterého se dá dovědět něco o obyvatelích obce je gruntovní kniha vsi Žďárné, která obsahuje zápisy o prodeji gruntů v období roků 1571-1651. Dále se zachoval seznam domů ze všech vesnic boskovického panství, tedy i ze Žďárné z roku 1667. V roce 1771 bylo zavedeno číslování domů. Vůbec první dokument, který uvádí úplný seznam držitelů sedlostí a navíc i domky bezzemků a obecní domky včetně názvů a rozsahu polí, zahrad a luk se nachází v tzv. poddanském přiznání z roku 1749.

V roce 1771 měla vesnice 46 domů, dále mimo obec stál mlýn a vrchnostenský dvorek. V roce 1775 se již uvádí domů 50 a po zrušení nevolnictví v roce 1781 se začalo stavět podstatně více, nejprve volný prostor na pravé straně potoka, později na Strážnou, takže v roce 1800 má obec již 74 domů.

Nejstarší záznam o počtu osob pochází z církevních záznamů a uvádí ve Žďárné 314 osob a 57 osob ve žďárenské sklárně.První podrobný stav obyvatelstva pochází z roku 1840. Pro zajímavost - celkem 743 obyvatel, 359 mužů, 384 žen. Celkem 83 domů se 147 rodinami. Nejvíce rodin pracovalo v zemědělství - celkem 130, v ostatních živnostech 14, jedna rodina byla učitelská, jedna lesmistrova a jeden kněz.

V čele vesnické samosprávy stál zástupce vrchnosti - rychtář. Ten se staral o dodržování nařízení vrchnosti, vybíral poplatky, činži, atd.. Účast na samosprávě byla vyhrazena konšelům, kteří byli voleni venkovskými usedlíky a střídali se v úřadě purkmistra.První purkmistr ve Žďárné byl podle historických dokumentů nejspíše Martin Sedlák a to v letech 1749-1753, prvním rychtářem byl asi Matouš v roce 1567. V roce 1848 dochází ke zrušení poddanství a pravomoce vrchnostenských úřadů byly zrušeny. Jejich pravomoc přechází na státní instituce - hejtmanství. Rychtáře a purkmistra vystřídal starosta, radní a obecní zastupitelstvo. První známý starosta byl František Nedoma z čísla 25 a to v roce 1855-1859.

Jak již bylo uvedeno výše, většina obyvatel pracovala v zemědělství, ale v obci bylo i několik řemeslníků - kovář (první byl Jakub Vaněk, který žil v obci v letech 1737-1765), dále řezník (první zmínka v roce 1752 - Jakub Charvát z Boskovic) a pekař (první známý František Veselý, rok 1844).

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1040
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

A) zdarna.eu (2.1.2014)

B) …

C) cs.wikipedia.org (2.1.2014)

21 – 17 - 0

22 – 18 - 0

Předchozí editace: 2.1.2015

Kód CZ 19329

Žďárná

Historie obce Zdroj C) Zdroj A)

Historie obce ^{Zdroj C)}^{Zdroj A)}