Kód CZ 13562

Rájec - Jestřebí

Připojen: Jestřebí, Karolín, Holešín

Kostel Všech Svatých ^{Zdroj 2)}^{Zdroj C)}

Pův.gotický, raně barokně přestavěný koncem 17.stol.. Vystavěn na místě původní kaple z počátku 13. století Janem Kristianem z Roggendorfu v roce 1699. Z řady náhrobníků se na severní stěně interiéru dochoval hodnotný renesanční náhrobník Kateřiny Drnovské z Drnovic a Hessensteina. Náhrobníky z presbytáře byly v 60. letech 20. století přemístěny na jižní venkovní stěnu kostela, odkud byly v roce 2001, vzhledem ke značnému poškození povětrnostními podmínkami vyjmuty, zrestaurovány a přemístěny do zámecké kaple. V roce 1998 byli při opravách interiéru objevené středověké figurální i ornamentální malby

Fara

U kostela

Kaplička sv.Jana ^{Zdroj C)}

…

Socha Archanděla Michaela ^{Zdroj C)}

1749, u kostela

Socha sv.Floriána ^{Zdroj C)}

1888, litinová z blanenských železáren

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

Před kostelem

Železný kříž ^{Zdroj C)}

Litinový, 1857 na levé straně silnice směr Ráječek

Železný kříž ^{Zdroj C)}

1857

Erb ^{Zdroj C)}

Na průčelí kostela

Socha Josefa II. ^{Zdroj C)}

U zámku

Bazén ^{Zdroj C)}

Na nádvoří zámku

Památník ^{Zdroj C)}

…

Pamětní deska ^{Zdroj C)}

Františku Nečasovi

[Tvrz] ^{Zdroj C)}

V místě Na hradisku. starší z nich je předpokládána již ve 13. století, společně s novější je v pramenech doložena ve století 14. a 15. Tvrze byly pobořeny nejprve zřejmě za domácích válek mezi markrabětem Joštem a jeho bratrem Prokopem, posléze roku 1431 při nájezdu husitských vojsk; naposledy zmíněny jako pusté roku 1446. Pravděpodobnými zakladateli tvrzí byli příslušníci vladycké rodiny pánů z Rájce (první známý člen rodu je Všebor, uvedený jako svědek na listině moravského markraběte Přemysla purkrabímu hradu Veveří z roku 1236), v jehož vlastnictví zůstaly až do poslední čtvrtiny 14. století. Větší z tvrzí je lokalizována do místa zvaného Hradisko severozápadně od Rájce-Jestřebí, menší do blízkosti současného zámku, nicméně přesná poloha ani podoba není známa. Tvrze byly společně s panstvím postupně ve vlastnictví vladyckého rodu pánů z Rájce (erb beraní hlavy na štítě), pánů z Kunštátu, z Lomnice a nakonec se už jako zpustlé staly součástí majetků olomouckého biskupa Pavla z Miličína.

[Tvrz] ^{Zdroj C)}

V blízkosti současného zámku. starší z nich je předpokládána již ve 13. století, společně s novější je v pramenech doložena ve století 14. a 15. Tvrze byly pobořeny nejprve zřejmě za domácích válek mezi markrabětem Joštem a jeho bratrem Prokopem, posléze roku 1431 při nájezdu husitských vojsk; naposledy zmíněny jako pusté roku 1446. Pravděpodobnými zakladateli tvrzí byli příslušníci vladycké rodiny pánů z Rájce (první známý člen rodu je Všebor, uvedený jako svědek na listině moravského markraběte Přemysla purkrabímu hradu Veveří z roku 1236), v jehož vlastnictví zůstaly až do poslední čtvrtiny 14. století. Větší z tvrzí je lokalizována do místa zvaného Hradisko severozápadně od Rájce-Jestřebí, menší do blízkosti současného zámku, nicméně přesná poloha ani podoba není známa. Tvrze byly společně s panstvím postupně ve vlastnictví vladyckého rodu pánů z Rájce (erb beraní hlavy na štítě), pánů z Kunštátu, z Lomnice a nakonec se už jako zpustlé staly součástí majetků olomouckého biskupa Pavla z Miličína.

Dolní zámek ^{Zdroj C)}

…

Horní zámek ^{Zdroj C)}

Ve stylu francouzského luisézního klasicismu, arch.I.M.A.Canevalle, 1763-9. Roku 1464 přešlo rájecké zboží do držby vladyckého a později panského rodu Drnovských z Drnovic, jehož příslušníci v 2. polovině 15. století menší z tvrzí obnovili v pozdně gotickém stylu, následně pak kolem roku 1570 nechal vynikající hospodář a nejvyšší dvorský sudí markrabství moravského Bernard Drnovský z Drnovic (†1601) toto sídlo podstatně přestavět a rozšířit v renesančním duchu na čtyřkřídlý dvoupatrový zámek s pravoúhlým arkádovým nádvořím a věží nad hlavním vchodem. Kolem bylo postupně vybudováno předzámčí s hospodářskými budovami z větší části dosud zachovanými, zatímco zámek samotný byl zcela zničen požárem roku 1756. Alespoň přibližná podoba zámku, zabírajícího plochu dolních částí současného parku, je známa z obrazu sv. Floriána datovaného roku 1657 a umístěného v kostele Všech svatých v Rájci, díky nedokonalosti malby však přesnou detailní rekonstrukci nelze provést. V písemných pramenech se ještě uvádí k zámku náležející zahrada s bludištěm, součástí zahrady byla též tzv. sala terrena kruhového půdorysu a velká ptačí klec.