Kód CZ 11395

Olešnice

(Oels)

Kostel sv.Vavřince ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

1839, klasicistní, věž 1882 původní středověký farní kostel na náměstí zničen požárem roku 1827, v letech 1827-1839 na jeho místě s využitím části zdí vystavěn kostel, zasvěcený tehdy sv. Leopoldu, zvony z roku 1835, věž, původně brána středověkého opevnění kostela (ve dvou spodních úrovních, pod omítkou dochován gotický lomený oblouk vjezdu) zvýšena a upravena roku 1882

Fara

…

Kostel sv.Mikuláše ^{Zdroj 2)}

Hřbitovní. Přestavba z r.1723, úpravy 1852

Evangelický kostel ^{Zdroj 2)}

Severně od náměstí 1860-4

Socha sv.Václava ^{Zdroj C)}

U kostela sv.Vavřince

Kamenný kříž ^{Zdroj 2)}

1831, na náměstí

Železný kříž ^{Zdroj C)}

Jižně od města, 1890

Železný kříž ^{Zdroj C)}

U cesty na Trpín

Boží muka ^{Zdroj 2)}

1805, na bojišti třicetileté války, mezi Olešnicí a Ústupem

Kašna ^{Zdroj C)}

U kostela

Pumpa ^{Zdroj C)}

Na náměstí

Památník padlým ^{Zdroj C)}

…

Pamětní deska ^{Zdroj 2)}

Augustin Neuman, historik, 1891-1948

Busta Karla Čápka ^{Zdroj C)}

…

Pamětní deska ^{Zdroj C)}

Na místní divadlo

Pamětní deska ^{Zdroj C)}

Obětem komunismu

[Tvrz Crhov] ^{Zdroj C)}

(2 km JV) - vznikla pravděpodobně již v době kolem poloviny 14. století, kdy se po ní píší členové významného vladyckého rodu z Drnovic. Výslovně se však připomíná teprve roku 1486, kdy ves a tvrz Crhov s dvorem vlastnil Jan Děvečka z Herštejna. V zahradě za domem č. 28 se dodnes dochovaly stopy mělkého příkopu. Vlastní stavba tvrze stávala v místech domů č. 30, 31 a 63.

Zámek Lamberk ^{Zdroj C)}

pocházející z konce 17. století nacházející se asi 1,5 kilometru severozápadně od obce. Zámek dal kolem roku 1700 postavit majitel kunštátského panství hrabě Jan Maxmilián Lamberg (1678–1733). Již tehdy tvořil spolu s hospodářskými budovami uzavřený komplex šestiúhelného půdorysu. Dvůr se zámkem nahradil starší objekt tzv. Černohausova dvora, vystavěného úředníkem kunštátského panství Davidem Černohausem z Neudorfu na počátku 17. století. Zámek byl částečně přestavěn v průběhu třetí čtvrtiny 18. století a současně ztratil dosavadní rezidenční charakter. Nadále sloužil především jako lesní úřad kunštátského panství. V budovách bydlelo úřednictvo kunštátského velkostatku. Patrová barokní budova byla v minulosti částečně modernizována na byty, sklady a kanceláře, modernizace se však nedotkla interiéru přízemí, kde se dochovaly původní klenby z přelomu 17. a 18. století. Ve druhé polovině 20. století náležel zámek JZD a značně zchátral. Poté byl v nájmu holandské rodiny, která ze střešní krytiny vyráběla květináče a prodávala je do Holandska.

Radnice ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p.16 ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p.156 ^{Zdroj C)}

…

Chalupa č.p.243 ^{Zdroj 2)}

roubená 1./2 19.stol.

Muzeum modrotisku ^{Zdroj C)}

…

Rozhledna ^{Zdroj C)}

…

Zpět na okres

Panství

1850 Politický okres Boskovice, soudní okres Kunštát

1961 Okres Blansko

2003 ORP a PO Boskovice

Historie města ^{Zdroj C)}

Připomínána k r.1073, jako městečko 1360. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1073 z falza z 12. století. První oficiální záznam je z roku 1348. Roku 1759 došlo ke sloučení německé a moravské strany městečka, zároveň obě strany uzavřely dohodu o vedení společného obecního jmění, když do té doby byly obecní účty vedeny odděleně. Od 14. století městečko, 15. prosince 1999 povýšení na město.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1826
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel, Atlas památek, 2002

C) cs.wikipedia.org (12.12.2016)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 12.12.2016

Předchozí editace: 6.4.2011