Zpět na Děhylov

Škola

Děhylov, politický okres Bílovec

Již v roce 1871 zamýšlel obecní výbor za vedení starosty pana Karla Krokošky, snad na popud pana Rajmunda Švejdy zřídit jednotřídní obecnou školu, přestavěním obecní pastušky č. 36, jak o tom svědčí zachovaný stavební plán, zhotovený stavitelem panem Tramplerem z Klimkovic. Před vybudováním obecné školy, navštěvovaly děti z Děhylova trojtřídní obecnou školu v Plesné. Počátkem května 1891 bylo započato se stavbou, která byla roku 1892 ukončena a škola byla odevzdána svému účelu.

Dne 18.září 1892 důstojný pán farář Antonín Trnkal školu vysvětil, a to v sobotu 1.října bylo zahájeno vyučování. Za přítomnosti obecního výboru, žactva a velkého shromáždění složil do rukou předsedy místní školní rady důstojného pána Antonína Trnkaly přísahu učitel Antonín Jureček. Velkou zásluhu na zřízení zdejší školy měl inspektor pan Valentin Koschut. Ačkoliv byla budova vystavěna pro dvě třídy, obsazena z nich zůstala pouze jedna a to do roku 1895. Žáci byli rozděleni na dvě skupiny - horní a dolní.

V zimním období byla horní skupina vyučována od 8 do 12 hodin a dolní skupina odpoledne od 13 do 16 hodin. V letním období tomu bylo opačně. Na žádost rodičů dostávali žáci ve věku 13 a 14 let v letních měsících (duben, květen, červen, červenec) úlevu v návštěvě školy. Byli tak zproštěni vyučování po 2 dny v týdnu. Na rozdíl od škol v okolí byla návštěvnost ve zdejší škole velmi dobrá. V roce 1895 se zřizuje druhá třída s podučitelem Františkem Grňou ze Všetul u Holečova. Dne 2.srpna 1896 se ze zdravotních důvodů podučitel vzdal své funkce a zemřel v létě 1897. Uvolněného místa podučitele se ujímali postupně pánové František Pískovský, František Tichopád, Jeroným Novotný, Gustav Štěpnička, Bedřich Neděla a posléze František Paláček, zpočátku jako provizorní učitel, od 1.ledna 1909 definitivně. Vyučováním ženských ručních prací byla pověřena slečna Arnošta Pavláková, rodem z Hrabyně, provdána za učitele Josefa Míčka z Plesné a vystřídaná slečnou Marii Seidlovou, provdanou Flanderkovou. Od 1.11.1915 se stává učitelkou ženských ručních prací slečna Anežka Mikolajková z Děhylova a dále se zde střídají František Dumbrovský, František Kuchař, Václav Dvíža, Miroslav Šajnar, Ladislav Magera, Svatava Fuksová a Josef Vašíček.

Vyučovací řečí byla čeština. Německý jazyk se stává předmětem nepovinným. Tehdejší rozvrh sestával z těchto předmětů: Náboženství, čtení, psaní, mluvnice, jazyk německý, počítání, nauka o tvarech měřických, přírodopis, přírodozpyt, zeměpis a dějepis, kreslení, zpěv a tělocvik, později ženské ruční práce.

1932 - 1933

Místo definitivního řídícího učitele je dekretem zemské školní rady v Brně obsazeno dne 1.8.1932 panem Eduardem Dybou. Počet žáků byl celkem 77.

Jako druhý učitel je pan Miroslav Šajnar. Ručním pracem vyučuje výpomocná učitelka Eliška Rybáková z Třebovic, náboženství kaplan Josef Tajchman. Vyučuje se v obou třídách. Funguje zde knihovna učitelská, žákovská a chudobinská. Byl zakoupen přístroj epidiaskop v ceně 4.000,--Kčs. Školnice Terezie Rustová uvedenou částku zapůjčila ze svých úspor. Se souhlasem okresního školního inspektora zanášejí se matriční zápisy do zvlášních popisných archů zvaných "Popis školního dítěte" (v roce 1935 nahrazeny "Matričními listy"). Byla svázána Pamětní kniha, do které se začaly psát zápisy vždy souhrně za jeden školní rok. Na školním poli bylo zřízeno cvičiště (nynější hřiště). 16.května 1932 zemřel žák II.třídy Oldřich Mikeska.

1933 - 1934

Počet žáků 63.Dekretem okresního školského výboru byl dnem 9.9.1933 zproštěn služby učitel Miroslav Šajnar a přeložen do Nového Jičína. 1.října 1933 je na jeho místo dosazen kandidát učitelství pán Jaroslav Jureček a na místo učitelky ručních prací paní Marie Václavíková. Poměr mezi rodičovským sdružením a školou zůstává vstřícný, upřímný a děti přicházejí do školy rády. Je ustavena školní rada ve složení: pánové Karel Žužálek, Josef Krkoška, Alois Bedrunka, Václav Kaša a učitel Eduard Dyba.

1934 - 1935

Počet žáků čítá 61. Učitelský sbor zůstává nezměněn. 26.srpna 1934 za účasti školní mládeže byl obci odhalen památník padlých vojínů.

1935 - 1936

Počet žáků 52. Po stránce zdravotní byl tento školní rok velice neblahý. Od vánoc do konce dubna zachvátily spalničky téměř všechny žáky I. a II. třídy. 14.prosince 1935 opouští svůj vysoký úřad první president republiky. "Naplnily se dnové a T. G. Masaryk zatoužil po klidu a pokoji." Takto vzpomínali učitelé a žáci nejušlechtilejšího syna národa.

1936 - 1937

Počet žáků 55. Učitelský sbor nadále nezměněn. Dne 12.9.1936 byl učitel - čekatel Jaroslav Jureček jmenován definitivním učitelem. Rodičovské sdružení zakoupilo Herderův hláskovací přístroj. Na popud řídícího učitele vysázeli žáci do svých zahrad 100 ovocných stromků.

1937 - 1938

Počet žáků ve škole 53. Zahájení školního roku proběhlo mimořádně až 6.září vzhledem k nemoci obou učitelů. Z učitelského sboru odešla učitelka domácích nauk Marie Václavíková a 1.února nastoupila Helena Zbořilová.

14.září 1937 zemřel T. G. Masaryk. Píseň jeho života dozněla. Byla to píseň pravdy, moudrosti a nebývalé krásy. Jak píši pamětníci: "Cítíme se šťastnými, že jsme slyšeli tuto píseň, že hledíme do budoucna a věříme že setbu, kterou zasel budou sklízet celá staletí."

1938 - 1945

Pod heslem "Spojit všechny Němce ve Velkoněmecké říši" obsadili Němci v březnu 1938 Rakousko, načež zahájili jednání o připojeni pohraničních oblastí Čech, Moravy a Slezska, obydlených Němci. Německá vojska obsadila nejen pohraniční oblasti obydlené Němci, ale též celé oblasti a vesnice s ryze českým obyvatelstvem. Obec Děhylov byla obsazena 9.října 1938. Po dobu německé okupace byly úřední knihy válečnými událostmi zničeny či poškozeny, takže zápisy jsou pouze stručné a neúplné. Bylo použito poznámek obecního kronikáře pana Arnošta Holuše, který během okupace zapsal některé pozoruhodnosti, týkající se školy.

Ve školním roce 1938 / 1939 počet žáků klesl na 41. V učitelském sboru byli řídicí učitel Eduard Dyba, učitel náboženství římskokatolické duchovní správy Josef Tajchman a učitelka československého náboženství Jarmila Čechová. Učitel Jaroslav Jureček byl přeložen na měšťanskou školu v Hošťálkovicích. 14.listopadu 1938 přestal vyučovat řídicí učitel Eduard Dyba a na jeho místo nastoupila Gertruda Schwachová z Oldřišova na Hlučínsku. Odešla také učitelka Helena Zbořilová. která byla nahrazena Armelou Urbáskovou z Lubojat. Učitel Kotas vyučoval pravděpodobně pouze do Vánoc. Již 12.října dal starosta obce, Karel Schurda opravit nápis na budově ze ŠKOLA na SCHULE. Záhy byl však odstraněn, takže škola zůstala bez nápisu.

Počátkem listopadu se sešly ve škole matky žáků s požadavkem, aby děti ve zdejší škole byly vyučovány česky. Učitel Kotas sepsal žádost, kterou paní Terezie Dumbrovská, Božena Dostálová a Štěpánka Kleknerová osobně odevzdaly na úřadě v Bílovci, kde však byla zamítnuta. Ještě téhož večera byl učitel Kotas vyšetřován, jména výše zmíněných žen však četníkům k dispozici nedal. Školní rok 1939 / 1940 je zahájen 11.září 1939. Vyučuje se jen v jedné třídě a to česky. Němčině je věnována jen 1 hodina denně. Školu navštěvuje 52 žáků. Školní rok 1940 / 1941 započal se 60 žáky ve dvou třídách. I. třídu vyučuje G. Schwachová, II. třídu Bořivoj Pavlíček z Martinova.

Ve školním roce 1941 / 1942 navštěvuje školu 66 žáků. 23.dubna 1942 byl učitel Pavlíček přeložen a Gertruda Schwachová vyučuje obě třídy. Školní rok 1942 / 1943 započal se 33 žáky.

Během války se v obci usadilo několik německých rodin, které se za vedení výpravčího vlaku pana Madra, člena NSDAP, domáhaly zřízení německé školy. Učitelka Schwachova se však uvolila vyučovat německé děti zvlášť, a to v odpoledních hodinách, tedy po vyučování českých dětí. Tím zabránila zřízení německé školy.

O školním roce 1943 / 1944 nejsou záznamy.

Školní rok 1944 / 1945 zahájen se 79 žáky. I. třídu vyučovala G. Schwachová, II. třídu L. Grossmann ze Třebovic. Zápisy v třídní knize končí 11.prosince 1944, ve II.třídě 13.ledna 1945. V té době přestalo na zdejší škole vyučování a do budovy se nastěhovali evakuováni Němci z Ratibořska, kteří zde zůstali až do 2.února 1945. Po jejich odchodu je škola obsazena německými vojáky až do osvobození Děhylova ruským vojskem.

Obecní knihovna byla v poslední chvíli učitelkou Schwachovou zachráněna a uschována u pana Mikolajka. Učitelská knihovna a úřední knihy byly odneseny k panu Vilému Kašovi. 27.dubna 1945 v 9 hodin zahájili Rusové od Plesné palbu a donutili německé vojáky k ústupu z pozorovatelny, umístěné ve zdejší škole. Školní budova utrpěla válečnými střety velké škody. 1.července 1945 nastoupil do funkce řídící učitel Jaroslav Šajch, rodák z Plesné. V upravené učebně I. třídy, která mimo rozbitých oken nebyla poškozena, bylo 11.července 1945 zahájeno vyučování. 42 žáků navštěvovalo školu do 19.července 1945.

1945 - 1946

Během prázdnin a počátkem školního roku byly provedeny nejnutnější opravy školní budovy a vnitřního zařízení. V obou třídách vyučoval Jaroslav Šajch. Protože okna tříd nebyla zasklená a chladné počasí nedovolovalo delší pobyt ve třídě, bylo vyučování omezeno. Žákům byly zadávány úkoly z počtů, jazyka českého a vlastivědy, a to od 8 do 10 hodin pro II. třídu a od 10 do 12 hodin pro I. třídu. Až do vánočních prázdnin se vyučovalo dopoledne. Od 9. října začal vyučovat náboženství kaplan Josef Krakovič. Ruční práce vyučovala Anežka Štefková, která byla 30. dubna 1946 vystřídána Marii Plevovou z Děhylova.

1.ledna 1946 nastoupila na zdejší školu Oldřiška Dudešková, výpomocná učitelka ze Střílek u Kroměříže, aby převzala vyučování ve II. třídě. Počátkem školního roku obnovuje činnost Rodičovského sdružení, jejímiž členy byli pan František Košárek, Stanislav Plaček, Viktor Choleva, Arnošta Dostálová a Pavla Plačková

1946 - 1947

Dvojtřídní obecnou školu s pěti postupnými ročníky navštěvovalo v tomto roce 52 žáků. Škole připadl významný úkol, napravovat hluboké škody duchovní i mravní, které v letech nesvobody utrpěla mládež. Výnosem zemské školní rady v Brně byla učitelka - čekatelka Oldřiška Dudešková usnesena 1.9.1946 definitivní učitelkou.

1947 - 1948

Celkový počet žáků byl 56. 14.září 1947 se žáci zúčastnili pietního uložení do země zpopelněných pozůstatků pana Ladislava Vítečka, který byl popraven nacisty v Brandenburgu u Berlína. 9.listopadu 1947 byla na budově zdejší školy odhalena pamětní deska zemskému, osvětovému inspetorovi in memoriam, panu Josefu Jurečkovi, umučenému nacisty v Osvětimi dne 22.března 1942.

1948 - 1949

Školní rok začíná teprve 15.září vzhledem k výskytu obrny a celkový počet žáků je 53. Za učitele náboženství Josefa Krakoviče nastupuje kaplan Vavřinec Mitáček, rodem z Hluku na Moravě. Během roku probíhá celá řada vzpomínkových a kulturních akci, kterých se také zúčastňují žáci zdejší školy.

1949 - 1950

Počet žáků je 56. Učitelka Oldřiška Dudešková se provdala za místního občana Rajmunda Hudečka. Podle vládního nařízení ze dne 10.května 1949 bylo ustaveno Sdružení rodičů a přátel školy. Dne 10.května 1950 byla uzavřena dohoda o spolupráci mezi zdejší školou a I. střední chlapeckou školou v Hlučíně. Školní budova byla označena štítem NÁRODNÍ ŠKOLA. V tomto roce škola získala filmový projektor a radiopříjímač s rozhlasovým zařízením. Dne 1.června 1950 zemřel při tragickém neštěstí žák II. třídy Josef Výtisk.

1950 - 1951

Počet žáků 59. Vyučovalo se dopoledne od 8 do 10 hodin v I. třídě, ve II. třídě do 12 hodin. Odpolední vyučování končilo v 15 hodin. Dekretem KNV v Ostravě byla ustanovena ředitelkou dvoutřídní národní školy v Děhylově učitelka Věra Kristová a převzala I. třídu. Ve II. třídě vyučovala Hedvika Skřivánková. Již 12.října byla vystřídána Oldřiškou Hudečkovou, ta však 6. února 1951 odešla na mateřskou dovolenou a na její místo dočasně nastoupila (do 12.června) učitelka Maria Čecháková. Ručním pracím dívčím i chlapeckým a později i psaní vyučovala krátkou dobu Ludmila Havlínová.

1951 - 1952

Školu navštěvuje 59 žáků. K 1.září nastupuje jako učitelka Maria Čeladníková (provdána Čecháková) z Darkoviček. V roce 1952 odchází za manželem do Starého Města u Bruntálu. Do Ludgeřovic je přeložena Věra Kristová. Dříve však zakládá (duben 1951) v budově školy mateřskou školu s celodenním provozem. Personální obsazení mateřské školy: učitelka Libuše Dostálová, pěstounka Anna Malyšková, kuchařka Oldřiška Hudečková, školnice Lydie Richterová. Správou mateřské školy byla pověřena až do svého odchodu Věra Kristová.

1952 - 1953

Počet žáků byl 60. V tomto školním roce došlo ke změně ve správě školy. Ředitelkou dvoutřídní národní školy byla usnavena Marta Čapková, která byla přeložena z Plesné a vyučovala I. třídu. II. třídu vyučovala učitelka Běla Máňková. Podle písemného záznamu obě učitelky velmi těžce nesly jednání a nepochopení některých občanů a po ukončení školního roku odešly do Hlučína. Podle zachovaného záznamu byl tento školní rok jak pro školu tak pro obec velmi rušný. V červnu proběhla měnová reforma a bylo zakládáno zeměděské družstvo.

1953 - 1954

69 žáků navštěvuje v tomto školním roce školu. Dnem 1.srpna 1953 byl ustaven ředitelem národní školy v Děhylově Lubomír Stiova, který vyučoval I. třídu. II. třídu vyučovala Oldřiška Hudečková, která opět nastoupila po dvouletém přerušení do učitelské služby. začalo se učit podle nových osnov (bylo zrušeno vyučování ručním pracím a vlastivěda).

1954 - 1955

Vzhledem ke zvýšenému počtu žáků na 76 byla prozatímně zřízená třetí třída. Učitelka Oldřiška Hudečková nastoupila na mateřskou dovolenou a na školu byly přiděleny dvě absolventky pedagogické školy, Helena Greplová, provdaná Krompolcová z Hlučína a Božena Kotalová, provdána Pohlová z Vražného, okres Moravská Třebová. Obě učitelky se těšily oblibě u dětí i rodičů. Dokončena byla přestavba budovy, dřevěné záchody byly nahrazeny zděnými, v přízemí byla zřízena školní kuchyně, prádelna a záchod pro děti mateřské školy. Stavba si vyžádala celkem 91 tisíc Kčs a 43 rodičů na ní odpracovalo 726 hodin.

1955 - 1956

Stav žáků činil 68. Třetí třída byla zrušena. Učitelka Pohlová ukončila učitelskou činnost na zdejší škole 31.ledna 1956. Místo ní byla opět přijata Oldřiška Hudečková.

1956 - 1957

V tomto školním roce bylo na škole celkem 49 žáků. V I. třídě vyučovala učitelka Oldřiška Hudečková a ve II. třídě ředitel Lubomír Stiova. Vyučování v obou třídách bylo dopolední. Ředitel školy Lubomír Stiova byl na vlastní žádost dnem 1.9.1957 přeložen na střední školu do Poruby.

1957 - 1958

Počet žáků 43. Od 1.září nastupuje do funkce ředitele školy Otakar Bláha a vyučuje ve II. třídě. V I. třídě zůstává Oldřiška Hudečková. Je navázána spolupráce se školou v Liptovském Petru. Vzhledem k hromadnému stěhování do Poruby a Hlučína klesal počet dětí ve třídách.

1958 - 1959

Počet žáků klesl na 36. Ředitelem školy byl ustanoven Lubomír Havelka, který dosud působil na dvoutřídní národní škole v Dobroslavicích. Stav školní budovy je velmi špatný, připravuje se generální oprava celé stavby. V tomto roce došlo k hluboké přestavbě školství, a to nejen po stránce organizační, ale především po stránce obsahové. Výchova a vzdělání byly zaměřeny tak, aby odpovídaly potřebám ideologie socialistického režimu.

1959 - 1960

Počet žáků byl 49. Školní rok byl zahájen za mimořádných okolností. Během prázdnin byla prováděna generální oprava školní budovy. První tři dny se vyučovalo v místnosti požární zbrojnice, zatím co škola a třídy byly za vydatné pomoci rodičů připravovány k provozu. Po generální opravě byly dokončeny všechny úklidové práce v okolí školy. O zájmovou činnost žáků se starala učitelka Oldřička Hudečková v kroužku ručních prací (dívčí) a Lubomír Havelka v kroužku pěstitelském.

1960 - 1961

46-ti žákům školy byly poprvé poskytnuty zdarma učebnice a ostatní školní pomůcky. I. třídu vyučovala Oldřiška Hudečková, II. třídu Lubomír Havelka, stále ředitel školy. Dle nového školského zákona nese škola od 1.ledna 1961 nový název "ZÁKLADNÍ DEVÍTILETÁ ŠKOLA" 1. až 5. ročník v Děhylově.

1961 - 1962

Počet dětí v obou třídách 46. Učitelské obsazení je beze změny. Pan Tvrdý z Hlučína s manželkou zahajuje v tomto roce v obou třídách výuku hře na hudební nástroje. Na škole byla zrušena čtvrtletní klasifikace. Dokončuje se stavba kabinetu na učební pomůcky. Pololetní prázdniny v tomto školním roce jsou dvakrát prodlouženy vzhledem k mimořádné chřipkové epidemii, která zachvátila celou republiku.

1962 - 1963

Počet žáků 51. Na místo učitelky Oldřišky Hudečkové nastoupila do I. třídy Jana Mokrošová, II. třídu vyučoval Lubomír Havelka. Zvláštní pozornost si zaslouží uzavření patronátní smlouvy mezi školou a Novou huti Klementa Gottwalda v Ostravě - Kunčicích. Tato smlouva měla za následek bezplatnou opravu vodovodního potrubí, nákup knih pro školskou knihovnu, úhradu pobytu dětí v pionýrském táboře a stavbu houpaček, průlezů a laviček.

1963 - 1964

Celkový počet žáků byl 41. I. třídu vyučuje učitelka Jana Mokrošová, II. třídu ředitel Lubomír Havelka.

1964 - 1965

Počet žáků 49. I. třídu učí Jana Mokrošová, provdána Dostálová, II. třídu Lubomír Havelka. Učitelka Jana Dostálová odchází 2. května na mateřskou dovolenou a na její místo nastoupila Irena Hrubá z Ostravy - Poruby. O prázdninách byla opravena zchátralá hospodářská budova. Po pěti letech byla na škole provedena inspekce s pozitivním výsledkem (inspektor Jan Machura).

1965 - 1966

V obou třídách celkem 63 žáků. I. třídu vyučovala učitelka Eva Mališová z Ostravy - Poruby a II. třídu Lubomír Havelka. Během školního roku nedošlo k žádným změnám.

1966 - 1967

Počet žáků 42. I. třídu vyučovala učitelka Jana Dostálová, která se vrátila po roční mateřské dovolené. II. třídu vyučoval Lubomír Havelka. 1.září nastoupila nová školnice paní Marie Závišková za paní Lydii Richterovou, která odešla do důchodu. Od II. pololetí byly zkušebně na některých školách zavedeny tak zvané "volné soboty". Na zdejší škole této možnosti však využito nebylo.

1967 - 1968

Počet žáků 32. Složení učitelského sboru k začátku školního roku nedoznalo změn. Teprve 15.listopadu odešla učitelka Jana Dostálová na mateřskou dovolenou. Na její místo nastoupila učitelka Anna Rusinová, která dosud vyučovala na ZDŠ v Háji u Opavy. V tomto roce po předběžném průzkumu OV ČSM v Opavě bylo doporučeno, aby byla zrušena místní pionýrská organizace.

1968 - 1969

Počet žáků 38. V pondělí 2.září 1968 byl ve stísněné atmosféře zahájen školní rok. Dne 21.srpna proběhla invaze spojeneckých vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Dále citát: "Teprve budoucnost ukáže pravý význam srpnových událostí", tak zní věta uvedená ve školní kronice z tohoto roku.

1969 - 1970

Školní rok byl zahájen 1.září o celkovém počtu žáků 39. I. třídu vyučovala Anna Rusinová, II. třídu Lubomír Havelka. Po potlačení reformních snah uvnitř naší společnosti nastupuje nový ministr školství MUDr Jaromír Hrbek DrSc. U příležitosti oslav narození a vzpomínky 300. výročí úmrtí Jana Amose Komenského vystoupil pěvecký sbor Osvětové besedy Děhylov a promluvil spisovatel Milan Rusinský. Byla vysázena lipová alej okolo školního hřiště. O prázdninách bylo započato ve školní budově s výstavbou ústředního topení.

1970 - 1971

Počet žáků byl celkem 34. I. třídu vyučovala Anna Rusinová a II. třídu Lubomír Havelka. Do funkce okresního školního inspektora nastoupil Antonín Smejkal. Výstavba ústředního topení byla ukončena v prosinci a od ledna 1971 se již začala celá školní budova vytápět ústředně.

1971 - 1972

Celkový počet žáků byl 42, z toho v prvním ročníku 16. Na začátku školního roku byl na škole znovu ustaven oddíl pionýrů. Vedoucí se stala učitelka mateřské školy Ludmila Komendová. Sdružení rodičů a přátel školy zakoupilo pro školu piano.

1972 - 1973

Celkový počet žáků 45. Složení učitelského sboru je beze změn. Ke dni 1.září byly zvýšeny platy učitelů a školských pracovníků v průměru o 200,--Kčs. Provedeny některé technické úpravy školní budovy (nátěry dveří, oken, oprava plotů). Významnou události jak pro obec, tak pro školu, byla kanoistická expedice Himálaje 1973, ve které bylo pět místních občanů (Jiří Bobák, Arnošt Dostál, Vítězslav Choleva, Kurt Mužík a Čestmír Výtisk).

1973 - 1974

Celkový počet žáků je 43. Učitelský sbor zůstává nezměněn oba učitelé se aktivně zapojuji do veřejného života. Místní národní výbor zakoupil pro školu nové pomůcky (například moderní diaprojektor Aspectomat).

1974 - 1975

Počet žáků 45. Nadále vyučovala I. třídu Anna Rusinová a II. třídu ředitel Lubomír Havelka, který dne 31. srpna 1975 své působení na zdejší škole ukončil. Náboženství se vzhledem k malému počtu zájemců vyučovalo pouze dvakrát měsíčně, a to 1 hodinu.

1975 - 1976

Počet žáků 38. Dne 1.září 1975 nastoupila jako ředitelka školy v Děhylově Marie Palovská. I. třídu vyučovala Anna Rusinová a II. třídu ředitelka Marie Palovská. Důležitým pomocníkem školy ve výchově a vzdělávání dětí, jak uvádí školní kronika, bylo Sdružení rodičů a přátel školy, pod dlouholetým vedením pana Otakara Holuše. Ze svých prostředků zakoupilo pro školu kazetový magnetofon a soubor stavebnic pro žáky I. ročníku, kteří v dalším roce byli vyučování podle nových osnov. V tomto školním roce nebyl zdravotní stav žáků uspokojivý. Děti prodělaly epidemii příušnic, spalniček a planých neštovic.

1976 - 1977

Celkový stav žáků je 34. Učitelský sbor zůstává nezměněn. Je plánována generální oprava školy - oprava střechy a nové omítnutí budovy. Byla uzavřena patronátní smlouva mezi JZD "Jiskra" a zdejší školou a jak se dále píše ve školní kronice, sílí spolupráce se Sborem pro občanské záležitosti při MNV v Děhylově. Předsedkyní Sdružení rodičů a přátel školy při zdejší škole byla Alena Škvárová.

1977 - 1978

Počet žáků 35, personální obsazení zůstává nezměněno. Novým školním inspektorem je Jiří Juran. V době školních prázdnin probíhá generální oprava školy. Budova je omítnuta, střecha pokryta hliníkovým plechem. Velký podíl na realizaci celé akce měli členové Sdružení rodičů a přátel školy. V lednu se do nové budovy odstěhovala mateřská škola.

1978 - 1979

Zahájení školního roku předcházely stavební úpravy budovy a rekonstrukce elektrického rozvodu, vše za intenzivní spolupráce se SRPŠ a s pochopením školnice paní Zdenky Závacké. Do školního roku nastupuje 30 žáků, učitelský personál (Marie Palovská, Anna Rusinová) zůstal nezměněn. Předsedou SRPŠ byl zvolen Vlastimil Buchta, funkci školního inspektora vykonává František Poštulka. V tomto školním roce se na škole již nevyučovalo náboženství. Tuhé mrazy počátkem roku 1979 způsobily prodloužení zimních prázdnin. Od 1.ledna 1979 se stala obec Děhylov součásti města Hlučína.

1979 - 1980

Celkový počet žáků byl 35. Ve složení pedagogického sboru nedošlo ke změnám. V měsíci květnu bylo z podnětu Okresního národního výboru, odbor školství v Opavě vyvoláno jednání s cílem zajistit a prověřit možnosti spojení malotřídních škol v Dobroslavicích a v Děhylově ve čtyřtřídní, plně organizovanou školu, s ředitelstvím v Děhylově. Tato možnost se projednávala v souvislosti s odchodem ředitele ZŠ v Dobroslavicích pana Josefa Kuličky do důchodu. Jednání probíhalo na ONV - OŠ v Opavě, kde inspektor Konvalina zdůvodnil návrh tím že dojde ke zlepšení vyučovacích podmínek pro děti, zřídí se školní družina společná pro obě školy. Po projednání situace bylo uloženo oběma ředitelům škol, aby za spolupráce odboru školství Městského národního výboru v Hlučíně zpracovali opatření tak, aby ve školním roce 1980/1981 byly obě školy spojeny.

1980 - 1981

Tento školní rok byl prvním rokem provozu školy po provedené integraci malotřídní školy v Hlučíně - Děhylově a Hlučíně - Dobroslavicích ve společnou Základní školu v Hlučíně - Děhylově. Celkem se na škole učilo 65 žáků. Působil zde pedagogický sbor ve složení: Marie Palovská - ředitelka školy, učitelky Anna Rusinová a Pavla Dědochová a jako učitel - důchodce Josef Kulička. V nově zřízené školní družině pracovala vychovatelka Jana Biskupová. Tradičně dobrá byla spolupráce se SRPŠ v čele s přesedou Emilem Čašou. Organizace školy byla následující: Výuka žáků I. a II. třídy probíhala v budově školy v Děhylově, III. a IV. třídy v Dobroslavicích.

1981 - 1982

Školu navštěvovalo 33 žáků, z toho 18 z Dobroslavic. Pedagogický sbor zůstává ve složení z minulého roku. Předsedou SRPŠ byla Marta Pekárková. Školní rok je ukončen ve školní budově v Dobroslavicích a panu učiteli Josefu Kuličkovi vysloveno poděkování za práci kterou za 30 let svého působení v Dobroslavicích vykonal.

1982 - 1983

Žáků bylo celkem 73, z toho 35 z Dobroslavic. K 1.září 1982 nastoupila na školu učitelka Dana Cholevová, která působila jako ředitelka Domu pionýrů a mládeže v Hlučíně. Vychovatelkou školní družiny se stala Zdeňka Páterová ze Lhoty u Opavy. K dalším personáním změnám nedošlo. Důležitou akci v životě školy se stala slavnostní schůze na počest 90 let jejího založení, která se konala až 23.února 1983. Akce byla velmi zdařilá a setkala se s velikým zájmem veřejnosti.

1983 - 1984

Školní rok byl zahájem 1.září za účasti 79 žáků, z toho 39 z Dobroslavic. Pedagogický sbor: Marie Palovská, ředitelka a učitelka II. třídy, Anna Rusinová, učitelka I. třídy, Dana Cholevová, učitelka III. třídy, Pavla Dědochová, učitelka IV. třídy, Zdeňka Páterová, vychovatelka školní družiny. Během školního roku však došlo k personálním změnám. Pavla Dědochová odchází na mateřskou dovolenou a na její místo nastupuje učitelka Marie Waldrová, důchodkyně. Zdeňka Páterová - Lapková se stěhuje za manželem do Ústí nad Labem. 16.prosince nastoupila jako vychovatelka školní družiny Jana Bendlová, absolventka gymnázia v Hlučíně. Pracovala do 31.května 1984 a 1.června na její místo nastoupila Jindřiška Lachnitová, absolventka Střední pedagogické školy v Krnově. Aby byla zajištěna bezpečnost dětí při přecházení na školní hřiště, vybudovali rodiče formou brigády chodník.

1984 - 1985

Rok 1985 byl pro obec slavný. Vzpomínali jsme 550. výročí založení obce Děhylova. Na této akci měla škola svůj podíl. Žáci vystoupili v kulturním a sportovním programu, škola uspořádala výstavu kronik a dokumentů k historii školy. Počet žáků byl 75, z toho 44 z Dobroslavic. Pedagogický sbor v tomto roce: Marie Palovská, ředitelka vyučující II. třídu, Anna Rusinová vyučovala I. třídu, Dana Cholevová vyučovala III. třídu, Věra Pinkasová, učitelka - důchodkyně zastupovala Pavlu Dědochovou, která byla na mateřské dovolené, vyučovala IV. třídu. Vychovatelkou školní družiny byla Jindřiška Lachnitová. František Poštulka se stal školním inspektorem a jako předseda SRPŠ pracoval Ing. Miloslav Plura.

1985 - 1986

Školní rok byl zahájen obvyklým slavnostním způsobem 2.září. Počet žáků celkem 74, z toho 41 dobroslavických. Pedagogický sbor je nezměněn. Z mateřské dovolené se vrátila Pavla Dědochová.

1986 - 1987

Počet žáků 76 včetně 44 z Dobroslavic. Z učitelského sboru odchází Dana Cholevová a jako vychovatelka do školní družiny nastupuje Jana Plurová.

1987 - 1988

Počet žáků 63 z toho 34 z Dobroslavic. Učitelský sbor pracuje ve složení: Marie Palovská, ředitelka, učí II. třídu, Anna Rusinová učí I. třídu, Pavla Dědochová učí III. třídu, Jana Plurová pracuje jako vychovatelka ve školní družině, 1.května však odchází na mateřskou dovolenou. Vzhledem k dobré organizátorské práci předsedy SRPŠ Ing. Miroslava Plury, byly provedeny nátěry oplocení a zařízení školního hřiště. U obou školních budov bylo zabudování tělocvičné nářadí.

1988 - 1989

Počet žáků 58 (30 z Dobroslavic). Škola je organizována jako dvojtřídní s jedním oddělením školní družiny, kde jako vychovatelka pracuje učitelka Pavla Dědochová. I. třídu učí Anna Rusinová a II. třídu Marie Palovská.

1989 - 1990

Ve školní kronice je psáno: "Jak tento rok zapsat? Jinak začal, jinak skončil". Celá naše společnosti prožívala závratné změny. 17. listopadu pražští studenti zorganizovali shromáždění ke Dni studentstva, na němž proti bezbranným účastníkům průvodu brutálně zasáhla policie. Tím byla zahájena poslední fáze komunistické totalitní moci. Následovala stávka vysokých škol a divadel, tak zvaná sametová revoluce se dala do pohybu. Po odstoupení komunistické vlády vykročila společnost k tolik očekávané demokracii. I československé školství počalo doznávat změn. V čele odboru školství Okresního národního výboru v Opavě stanul RNDr. Josef Bajgar a nový sbor inspektorů.

Žáci 1. ročníku nebyli v prvním pololetí hodnoceni, v závěru roku obdrželi na vysvědčení hodnocení slovní. Došlo i ke změnám v obsahu učiva. Některé části z učiva vlastivědy ve 3. a 4. ročníku jsou vypuštěny, jiné začínají být konečně pojímány z hlediska historické pravdy. Změny se týkají i obsahu čítanek. Žáci, kteří přicházejí do 5. ročníku, mají možnost volby mezi absolvováním výuky jazyka anglického, německého nebo ruského. Škola je nadále dvoutřídní s nezměněným učitelským sborem. Počet žáků v tomto neklidném roce činil 59, z toho 34 z Dobroslavic. Důležitou události v životě školy znamenaly oslavy 100. výročí založení školy v Dobroslavicích. Tradičně dobrá zůstává spolupráce s SRPŠ pod vedením předsedy Ing. Luďka Petřivalského. Závěrem školního roku končí své působení a odchází do důchodu ředitelka školy Marie Palovská.

1990 - 1991

Ve společnosti pokračuji proměny, které začaly revoluci v roce 1989. Na podzim proběhly první svobodné volby do místních zastupitelských orgánů. Na přání občanů se volilo již do obecního zastupitelstva v Děhylově a od 1.ledna 1991 již nejsme součásti města Hlučína, ale samostatnou obcí se svým obecním úřadem. Starostou obce byl zvolen Ing. Jaromír Hudeček. Školní rok byl zahájen 3.září s 52 žáky, z toho 26 z Dobroslavic, novou ředitelkou školy Annou Rusinovou, která na škole působila jako učitelka již 22 let. I v tomto roce byla škola organizována jako dvoutřídní s jedním oddělením školní družiny. I. třída je vyučována v Děhylově ředitelkou Annou Rusinovou, II. třída je vyučována v Dobroslavicích učitelkou Pavlou Dědochovou. Po dlouhé době se opět začíná vyučovat náboženství panem farářem Josefem Bystřickým. Školní družina pracuje v Děhylově pod vedením Jany Plurové.

Prameny:

Veškeré údaje, uvedené v tomto chronologickém přehledu jsou čerpány ze školních kronik zdejší školy. Všechny citace v textu pocházejí rovněž z tohoto pramene. Z napsaných pamětí Antonína Jurečky a žáka Konstantina Ohanky vybral a poskytl jeho syn JUDr Bohuslav Jureček. Údaje o založení školy jsou částečně převzaty i z obecní kroniky, kterou sepsal Antonín Jureček.

Zdroj: www.dehylov.cz (15.11.2013)

Jaromír Lenoch © Aktualizace 15.11.2013