Kód CZ: 12450 

Podhradí

(Neuberk)

Osady: Marak, Elfhausen, Smrčina

Kostel Dobrého pastýře ^{Zdroj C)}

1470-90, Raně barokní, 1682, ve stylu pozdní saské renesance, zařízení a výzdoba před 1710, lutheránský

z roku 1682 vystavěný na místě staršího kostela. Věž je hranolová, v patře polygonální, lod' obdélná. Vnitřek je kryt dřevěnou valenou klenbou, zdobenou malbou adorujících andělů z roku 1711 od Rodiuse z Föslau. Oltář roku 1710 zhotovil M. Zeitler z Doubravy. Kostelu ho daroval Volf Arnošt Zedtwitz. Oltářní obrazy znázorňují Křest Páně a Poslední večeři Páně. Chorové lavice s tordovanými pilastry a rozvilinovými výplněmi pochází z roku 1710 a jsou též od M. Zeitlera. Obraz v edikule představuje manželský pár před zámkem, který je ztotožňován se zámkem v Kopaninách.

Smírčí kříž ^{Zdroj C)}

u OÚ, výška 87cm, šířka 96cm a tloušťka 21cm. Kříž připomíná smrt čeledína, který byl usmýkán při orání splašenými koňmi. Kamenný kříž s poškozenou hlavou. Ve středu obrys radlice. Má připomínat smrt čeledína. Který byl usmýkán při orání splašenými koňmi. Rozměry: 95x90x25 cm. Stojí v obci u bývalé školy, dnes čp. 297, pod úrovní silnice, opřen o zídku zahrady.

Pomník obětem válek ^{Zdroj C)}

z let 1848-1849, 1859 a 1866 postavený v roce 1893.

Památník obětem ^{Zdroj C)}

první světové války.

Zříceniny hradu Neuburg >> ^{Zdroj C)}

Pozdně románský 1288 Albrecht z Neuburgu. s válcovou věží ze 14.stol. zříceniny. Počátkem 13. století se na východ od Aše usadili páni z Neubergu a vzápětí si na vysoké skalní ostrožně postavili nový hrad. První písemná zmínka o něm však pochází až z roku 1288, kdy jej nakrátko císař propůjčil v léno pánům z Plavna. Do rukou Neubergů se brzy vrátil a zůstal v nich až do jejich vymření po meči roku 1395. Tehdy vyženili Podhradí Zedwitzové. Ti jej drželi celých dalších 550 let až do roku 1945. Během této doby si v blízkém okolí původního hradu postavili další tři panská sídla zvaná Horní, Nový a Dolní zámek.

Původní románský hrad vznikl v severní části dispozice. Později, možná dokonce až ve 14 století byla na vyvýšené skále postavena dnes 21,5 metrů vysoká okrouhlá věž. Zřejmě již v 16. století byl hrad opuštěn a jeho definitivní konec nastal po požáru na přelomu 16. a 17. století, kdy byly zbytky budov zbořeny a použity na stavební materiál

Horní zámek ^{Zdroj C)}

S pivovarem, Náhradou za hrad vznikl v jeho severozápadním předpolí renesanční zámek. Jeho přesnou podobu neznáme, po poničení Švédy na přelomu 30. a 40. let a znovu na konci 17. století byl původně snad trojkřídlý zámek výrazně přestavěn do podoby velké obdélné dvoupatrové budovy. Ta byla po požáru roku 1902 opuštěna a postupně se změnila ve zříceninu, dnes stojí pouze trosky obvodových zdí.

[Dolní zámek] ^{Zdroj C)}

V polovině 18. století si Zedwitzové po dalším rozdělení panství na terase pod starším zámkem, od té doby zvaným Horní, postavili na zbytcích nějaké starší budovy nové sídlo zvané Dolní zámek. Opět se jednalo o obdélnou patrovou budovu s dřevěným či hrázděným druhým patrem. Nejspíše v 1. polovině 19. století byla k jejímu východnímu průčelí přistavěna dvě kratší křídla. Ještě v 50. letech stála budova prakticky beze změn, v dalších letech však postupovala zkáza velmi rychle - během několika let se budova změnila k nepoznání a kolem roku 1965 byla bez dokumentace zbořena.

[Škola]

1717, pod kostelem

[Mlýn č.p.56]

pod kostelem

[Mlýn č.p.21]

pod zámkem

[Mlýn č.p.4]

pod hradem, Schindler

[Mlýn č.p.2 - Papírna]

V dolní části

[Mlýn č.p.1 - Rybniční]

V dolní části

[Mlýn - Passmühle]

V dolní části

[Mlýn]

Knochenmühle, jednoduchá přízemní stavba se sedlovou střechou,

Zpět na okres

Panství Neuburg

Politický okres Aš

Spojena s Doubravou a Kopaninami

1961 Okres Cheb

1975 součást Aše

1990 samostatná obec

2003 ORP a PO Aš

Historie obce >> ^C)

První zmínka o obci pochází z roku 1288, kdy císař Rudolf Habsburský předává hrad Neuberg jako léno pánům z Plavna poté, co jeho majitel, Albrecht z Neubergu umírá. Plavenští léno obratem převádějí na Neubergy příbuzné se zemřelým Albrechtem. Za vlády Karla IV. byl hrad napaden a rozbořen. Později byl však opraven. V roce 1392 zdědil Podhradí Konrád z Zedtwitz, jenž byl manželem Hedviky z Neubergu. Podhradí se stává centrem vlády Zedtwitzů na Ašsku. Ti postupně skupují většinu ašského území. V roce 1422 vyjímá císař Zikmund Lucemburský všechna Zedtwitzká území ze soudních pravomocí města Chebu. Vyjadřuje tím vděčnost za to, že se Zedtwitzové neúčastnili Husitských válek.

V roce 1610, po velkém požárů přestává být Podhradí centrem Zedtwitzkého ašského panství. Rodina se v té době rozděluje na několik částí, které se přesouvají do nově vzniklých zámků v Kopaninách, Smrčině, Doubravě, Aši a dvou zámků v Podhradí. Tento stav zůstává víceméně ustáleným až do roku 1945.

V 18. a 19. století nabývá Podhradí na síle. V polovině 19. století zde žije skoro dva tisíce obyvatel, kteří se živí především v textilních továrnách, papírnách a v zemědělství. Druhá světová válka je však pro Podhradí osudná. Vysídlení německých obyvatel má za následek téměř vylidnění obce, a roli zde hraje také velmi špatná dosidlovací politika. Od roku 1947 do roku 2001 počet obyvatel stále jen klesal.

Rok	obyv.	domů
1850	1919
1869
1880
1890
1900
1910
1921	2009 N
1930	2001
1947	504
1950
1961	321
1970	257
1980
1991
2001	166
2006	175
2011
2021

www.oupodhradi.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Karel Kuča , Atlas památek

3) E.Poche , Umělecké památky Čech I

4) A.Bartušek, J.Krčálová, A.Merhautová-Livorová, Em.Charvátová-Sedláčková, Em.Poche a Zd.Wirth-Umělecké památky Čech, ČAV, 1957

A) oupodhradi.cz (30.3.2011)

B) rutrich.de (30.3.2011)

C) cs.wikipedia.org (30.3.2011)

D) hrady.cz (8.11.2014)

Kód CZ:

Marák

(Neumühle)

Smírčí kříž ^{Zdroj C)}

u samoty Marak, výška 96cm, šířka 100cm a tloušťka 19cm. Kříž byl postaven 1.2.1290 Heinrichem z Plavna na hranici ašské farnosti. Dříve přesně opracovaný, nyní vlivem času značně poškozený kamenný kříž, podle tradice postavený na místě, kde zahynul sedlák pod převráceným vozem. Ve skutečnosti byl postaven 1.2. 1290 Heinrichem z Plavna na hranici ašské farnosti, jak o tom svědčí listina uložená v městském archivu v Plavně (SRN). Rozměry: 93x99x15 cm. Je u zastávky autobusů Marak u čp. 314.

Mlýn č.p.94

Nový

Kód CZ:

[Elfhausen]

(Elfhausen)

[Tvrz]

Karel Alberti si roku 1904 povšiml v terénu sotva znatelného tvrziště, obklopeného příkopem a sypaným valem. Jedná se o malou vyvýšeninu o průměru asi 15 metrů, stojící v louce v blízkosti zarostlých základů bývalé vsi. Vesnice stávala západně od staré silnice do Hranic.

Zaniklá ves, která se rozkládala na západním svahu Sedla (610 m n. m.). Do konce 2. světové války byla začleněna do správy obce Podhradí. Po odsunu německého obyvatelstva již nebyla dosídlena, domy byly strženy a několik hodnotnějších budov bylo začleněno do společné obce Kopaniny (s Podhradím a Doubravou) jako základní sídelní jednotka Smrčina a spolu s obci Kopaniny přešlo 1. 1. 1975 do správy Aše. V roce 1930 zde žilo ve 12 domech 68 obyvatel. Zaměstnáni nacházeli ve vlastním hospodářství a v poplužním dvoře na Sorgu. Vesnice se poprvé objevuje v listinách roku 1290 ve spojitosti s vymezením hranice ašské farností. Další zmínky jsou v souvislostí s panstvím hradu Neuberg. Existenci panského sídla můžeme pouze předpokládat.

Kód CZ:

Smrčina

(Sorg)

Zámek Sorg

Hlavní budova zbořena. Mezi léty 1689 - 1692 postavili za Karla Josefa Zedtwitze v poplužním dvoře výstavnější budovu, používanou zpočátku k sezónním pobytům. Zámek byl vybudován převážně ze dřeva v zahradě obehnané kamennou zdí. Podle staré fotografie šlo o jednoduchou patrovou budovu, jejíž přízemí bylo zděné a patro hrázděné Objekt kryla valbová střecha s vikýři. Na počátku 20 století proběhla přestavba na honosnější sídlo. Budova dostala zděné patro kryté střechou s věžičkou. Do zahrady bylo průčelí členěno třemi rizality s balkonem ve středu Vnitřní prostory byly obloženy dřevěným táflováním, část sloužila jako kancelář a rodinný archiv.

Po roce 1945 budovu využíval státní statek, který zde měl sídlo správy statku a závodní jídelnu pro zaměstnance Zámek nebyl udržován a v šedesátých letech pro havarijní stav stržen. Na jeho místě se dnes nachází silážní jáma.

Velkostatek

V sousedství zámku, výrazně přestavěn

[Mlýn]

Sorgmühle

Ves Smrčina ležela u západní hranice katastru Podhradí, 3 km severně od Aše a necelé 2 km od Podhradí. Osadu tvořil poplužní dvůr s několika usedlostmi, mlýnem a zámkem. V roce 1930 žilo v 5 domech 36 osob a ve mlýně 13. V poválečných lexikonech již osada není uváděna.

Osada byla založena pravděpodobně ve 13 století. Roku 1290 ji držel Otto Machwitz z Vogtlandu, poté se dostala do majetku Neubergů, od roku 1400 pak Zedtwitzů. Když roku 1875 zemřel bez potomků poslední držitel této větve Zedtwitzů František Filip Herman, přešel jeho podíl znovu na tzv. novozámeckou větev. Nový majitel Karel Ludvik prodal statek svému příbuznému Vilému Fischerovi

Mezi léty 1689 - 1692 postavili za Karla Josefa Zedtwitze v poplužním dvoře výstavnější budovu, používanou zpočátku k sezónním pobytům. Zámek byl vybudován převážně ze dřeva v zahradě obehnané kamennou zdí. Podle staré fotografie šlo o jednoduchou patrovou budovu, jejíž přízemí bylo zděné a patro hrázděné Objekt kryla valbová střecha s vikýři. Na počátku 20 století proběhla přestavba na honosnější sídlo. Budova dostala zděné patro kryté střechou s věžičkou. Do zahrady bylo průčelí členěno třemi rizality s balkonem ve středu Vnitřní prostory byly obloženy dřevěným táflováním, část sloužila jako kancelář a rodinný archiv.

Po roce 1945 budovu využíval státní statek, který zde měl sídlo správy statku a závodní jídelnu pro zaměstnance Zámek nebyl udržován a v šedesátých letech pro havarijní stav stržen. Na jeho místě se dnes nachází silážní jáma.

Jaromír Lenoch © Aktualizace 8.11.2014

Předchozí editace: 30.3.2011