Historie
obce Nový Žd'ár (Neuenbrand), okres Aš
Roku
1569 propůjčil saský kurfiřt August jako léno bratřím Adamu a Janu Zedtwitzům osadu Nový Žďár. Po rozpadu vrchnostenské správy
byla samostatná obec připojena k Mokřinám, od roku 1975 k Aši. Na konci
minulého století zde žilo v 31 domech 274 obyvatel
Mezi válkami tu obývalo 380 osob 35 domů, dnes tu žije
27 obyvatel v 7 domech a 1 chalupě. Obživu nacházeli usedlíci ve zdejším
kamenolomu a v zemědělství. Osada leží 2,5 km jižně od Aše blízko bývalého
zakázaného pásma. Domy postavené mezi kolejemi dráhy a silnicí Aš - Cheb
zůstaly zachovány. Ostatní byly odstraněny po vyhlášení hraničního režimu v
roce 1951. Zajímavý je úsek státní hranice mezí hraničními kameny 7/10 a 9/8,
kde dosud stojí hraniční mezníky různých historických dob: sedm mezníků se
znakem Zedtwitzů a erbem rodu von
Lindenfelsů z Erkersreuthu,
datovaných léty 1718 a 1754, hraniční kámen tzv. Schösselstein
s křížem, vysekaným před rokem 1718. Na kameni nahoře mísovitá prohlubeň, o
které se předválečný regionální badatel K Alberti domníval, že souvisela s
keltským osídlením Mimoto je na kameni z pozdější doby vysekán nápis Böhmen a Bayern. V zahloubené
plošce letopočet 1844. Ve třicátých letech byl do mísovité prohlubně
zabetonován typizovaný hraničník. Historické hraničníky leží na červeně značené
turistické cestě. Z ní odbočuje žlutá přes Nový Žďár a Nebesa k pramenu Halštrova.
Zdroj: http://www.matejovic.webzdarma.cz
Historicko turistický průvodce č.15
z r.2000 vyd.nakladatelstvím Českého lesa
Aktualizace 5.2.2012