Kód CZ 7353

Krásná

(Schönbach)

Místní části: Černý Luh, Kamenná, Steingeröll, Větrov, Vojenské Domky

Smírčí kříž

Nízký kříž s nápadně malou hlavou. Existuje v paměti místních obyvatel, ale nepodařilo se zjistit, kdy a kým byl odstraněn. Rozměry: 105x90x23 cm. Stál na rozcestí staré cesty do Štítar a Hofu (SRN), používané do roku 1833, na místě, kde zhrzený milenec povraždil svatební průvod.

http://www.matejovic.webzdarma.cz/dokumentace/krize/krasna.jpg

 

[Tvrz]

Stávala vedle zámku

 

[Zámek] Zdroj E)

1642, 1828 vyhořel, kol.1950 zbořen

 

Radnice

1805 na místě starší ze 17.stol., patrová se zvoničkou.

 

Pivovar

1898 zde byl otevřen pivovar Krásná, jehož zajímavá budova byla po válce až do nedávné doby nevyužívaná a v troskách. V současné době je objekt ve vlastnictví soukromého majitele.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bc/Kr%C3%A1sn%C3%A1_2008-08-06_%28pivovar%29.JPG/1280px-Kr%C3%A1sn%C3%A1_2008-08-06_%28pivovar%29.JPG

 

Usedlost č.p.89

Hrázděná, 1793

 

Sokolovna - Turnhalle

Výsledek obrázku pro krásné turnhalle 

 

Škola

http://www.asch-boehmen.de/images/dorf/schoenbach3_g.jpg

 

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres Aš

1961 Okres Cheb

1960 část města Aš

1989 samostatná obec

2003 ORP a PO Aš

 

Znak obce Krásná

Historie obce >>

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1331, kdy patřila Krásná k majetku Neubergů, který byl osvobozen od daní. Další zmínku lze najít v klášterní knize z roku 1395 a poté v roce 1417 v listině zaslané králi Václavu IV. jako protest Chebských proti okupaci Ašska norimberským purkrabím. Kolem roku 1400 odkupují Krásnou a jiná území na Ašsku Zedtwitzové, kteří tyto majetky vlastní po více jak 500 až do roku 1945. Zedtwitzové však do Krásné přicházejí až v roce 1642, kdy se Podhradské panství rozděluje na několik menších. Stěhují se sem do menšího jednopatrového zámečku se zahradami, u kterého měla údajně stát i tvrz. Okolo roku 1828 však zámek vyhořel, a kvůli nedostatku peněz nebyl Zedtwitzi nikdy plně rekonstruován. Zámek poté putoval od jednoho majitele k dalšímu, a po druhé světové válce zůstal opuštěný a chátral. V 50. letech 20. století byl poté pro špatný stav stržen. Vysídlení německého obyvatelstva z Československa v roce 1945 způsobilo téměř vylidnění Krásné. Některé okolní vesnice, jako třeba Újezd, zůstali zcela bez života. V rámci zřizování hraničního pásma byla většina těchto vesnic vybydlena a domy strženy a srovnány se zemí. V roce 1910 se v Krásné uvádí nejvyšší počet obyvatel, a to 2 350.

Mezi lety 1960 a 1989 byla Krásná součástí města Aše, poté se stala samostatnou obcí zástavbou přímo navazující na Aš.

 

Rok

obyv.

domů

1850

924

 

1869

 

 

1880

 

 

1890

 

 

1900

 

 

1910

2.350

 

1921

2.014 N

 

1930

2.174

 

1947

804

 

1950

 

 

1961

542

 

1970

473

 

1975

388

 

1980

 

 

1991

450

 

1996

507

 

2001

428

 

2007

462

 

2011

 

 

2021

 

 

 

www.obeckrasna.cz

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) A.Bartušek, J.Krčálová, A.Merhautová-Livorová, Em.Charvátová-Sedláčková, Em.Poche a Zd.Wirth-Umělecké památky Čech, ČAV, 1957

 

A) obeckrasna.cz

 

C) cs.wikipedia.org 

D) rutrich.de

E) asskyweb.cz (9.1.2017)

 

Kód CZ

Černý Luh

(Schwarzloh)

 

 

 

Kód CZ

Kamenná

(Steinpöhl)

 

 

 

Kamenná je vesnice katastru Krásná 3 km severně od Aše Vždy byla součásti panství spravovaného z hradu v Podhradí Rozkládala se na březích potoka Widembach, který pramení v Černém Luhu, napájí 4 rybníky a byl hlavním vodnim zdrojem Jägerovy barevny. Osada byla založena před rokem 1612.

V roce 1930 obývalo 110 lidi 18 domů Správou byla Kamenná zařazena do obce Podhradí, po 2 světové válce do společné obce Kopaniny, Podhradí a Doubrava. Od roku 1975 společně s obcí Kopaniny (s Podhradím a Doubravou) do Aše Po roce 1990 je součástí obce Krásná. V současnosti žije v Kamenné 51 obyvatel a stojí zde 17 domů a 6 sezónních chalup

Z Kamenné je 1 km vzdálená železniční zastávka Podhradí, kudy vede červená turistická cesta z hranice našeho území v Podílné přes Aš, Studánku ke státní hranicí v Trojmezí. Ze železniční zastávky vede zeleně značená cesta přes Podhradí, Paseky a Výhledy do Hazlova. Cestu protíná pod hradem v Podhradí modře značená turistická stezka ze Studánky, která opouští námi popisovanou oblast v Hazlově

 

Kód CZ

(Steingeröll)

 

 

 

Kód CZ

Větrov

Zámeček

1856 postavil ašský textilní podnikatel Jäger. Po skončení druhé světové války zde byl státem zřízen dětský domov, a podle námětu knihy Markéty Zinnerové zde byl natočen film "Indiáni z Větrova". Dnes zámeček slouží jako hotel a restaurace.

https://www.kr-karlovarsky.cz/cyklo/cyklotrasy/as/Documents/vetrov_big.jpg

 

 

Kód CZ

Vojenské Domky

(Soldatenhäuser)

 

 

 

 

Jaromír Lenoch © Aktualizace 5.2.2012