|
Kód CZ 4850 Hranice (Roßbach) Osady: U Ludvíka, Na
Dolíšce, Bahnelhäuser, Dvůr, Galgendorf, Kotlina, Kozí Hřbety, Samota,
Sídliště, Horní Ves, Pěnkava, Kopeček, Růžové údolí, Krásné údolí, Nový Svět,
Šibeniční vrch, Brennviertel, Pískový Připojené: Pastviny, Studánka, Trojmezí Evangelický kostel Pův.jako katol.kaple ze 14.stol., přestavba ranně barokní 1682,
přestavěný 1719, oltář kol.1700, 4 náhrobky ze 17. a 18.stol.
Kostel Navštívení
P.Marie Katolický, neorománský, 1894, jednolodní s dvěma věžemi (?)
Evangelická
Smírčí kříž U býv.pletárny. Nízký nepravidelný
kříž. Rozměry: 70x66 cm. Několikrát byl popsán v regionální literatuře a tam
také zobrazen (Alberti 1898). Při stavbě sídliště roku 1960 byl odstraněn a
posléze skončil v základech garáže.
Památník padlým V r.1866
Památník padlým
1914-18 Zdroj C) V první světové válce, před evang.kostelem, 1928
soch.Wilfert z Chebu
Škola Stará,1822-3
Škola 1881, později rozšířená
Sokolovna - Turnhalle …
[Hostinec U zlatého
lva] …
[Hostinec U červeného
koně] Rottes Ross
[Hostinec Pražák] Dříve Müller Mann, později Rossbach
Hotel Küss U nádraží
Hostinec u Zlatého jelena Nedaleko MÚ
Hostinec u Bílého koně …
Hostinec Beseda …
Hotel U zlaté kotvy Goldner Anker, později školní jídelna
Hostinec zur Erholung Grenzgeschenke, na hranici u cesty do Ebmathu
Hostinec zum Rosenthal V růžovém údolí, zbořena po 1985
Mlýn
Lazarův] V Růžovém údolí, zanikl
Dům č.p.55 Zdroj F) …
Dům č.p.97 Zdroj F) Ul. Dobrovského
Dům č.p.98 Zdroj F) …
Dům č.p.133 Zdroj F) …
Dům č.p.180 Zdroj F) …
|
Panství Politický okres Aš 1881 městečko 1961 Okres Cheb 2003 Pověřený
městský úřad
Řada dochovaných rozlehlých usedlostí s roubenou obytnou
částí v přízemí a bedněnou částí patra. Nejstarší písemná zmíňka o Hranicích pochází z roku 1413. A to v
kupní smlouvě, kterou Neubergové, jmenovitě Konrád, prodali Zedtwitzům obec
Hranice, i obce k nim patřící. Neubergové, kteří vlastnili většinu Ašska a
mnohé sousední vesnice v dnešním Německu (Sasku i Bavorsku), se totiž dostali
na konci 14. století do vážných finančních problémů, a proto většinu svého
majetku museli prodat. Zedtwitzové poté ovlivňují Hranice, stejně jako celé
Ašsko až do 2. světové války. V roce 1542 bylo do Hranic zavlečeno luteránství, které do
několika let zcela asimilovalo místní obyvatele. Roku 1549, jsou zedtwitzké majetky věnovány plavenskému hraběti
Jindřichu IV. Jan Lucemburský tak pánům z Plavna ukázal jeho vděčnost za to,
že plavenští stáli během Šmalkaldské války na jeho straně. Ašsko ale stále
zůstává zedtwitzkým lénem. Plavenští však drželi Ašsko jen do roku 1557, kdy
ho král Ferdinand I. Habsburský znovu připojil k zemím koruny české. Od roku 1591 začali Zedtwitzové vydávat v Hranicích první
cechovní oprávnění. Prvními oficiálními řemesly se stali křejčovství,
obuvnictví, mlynářství, zednictví, tesařství a tkalcovství. V roce 1633 vypukl na Chebsku černý mor, který si vyžádal i v
Hranicích 40 životů. Během 17. století, kdy se v českých zemích šířila rekatolizace,
odvolávali se Zedtwitzové na práva, která jim byla dána, konkrétně na svobodu
vyznání. Císař však nepovolil žádné výjimky, a v roce 1629 museli evangeličtí
duchovní opustit jak Hranice, tak Aš. V roce 1648 ovšem Zedtwitzové využili
podmínek danných Vestfálským mírem, a přivedli do Hranic, Aše a Podhradí zpět
evangelické faráře. Roku 1850 zde byl otevřen poštovní úřad a v roce 1868 založen
spolek dobrovolných hasičů. 1. března 1913 byly založeny místní noviny. V roce 1881 jsou Hranice povýšeny císařem Josefem I. na městys. Počátkem 19. století se v Hranicích začal rozvíjet textilní
průmysl. V roce 1806 patřily výrobny v Hranicích k nejsilnějším v Čechách, a
dokonce předstihly i město Aš. Ovšem jen do roku 1840. V tomto roce rozkvět
textilního průmyslu v Hranicích v podstatě končí. Rada Hranic totiž zamítla,
aby plánovaná silnice z Chebu do Plavna vedla přes jejich obec. Obávali se
totiž, že během případné další války by armády proudily skrz Hranice, stejně
jako tomu bylo již několikrát v minulosti. Toto rozhodnutí bylo však velmi
nešťastné, protože bez silničního a železničního spojení nebylo možné vyvážet
výrobky do světa. Hraničtí se snažili zachránit alespoň zlomek výroby, a tak
tkali pro exotické země, jako Turecko, Indie a země v Africe a Asii. Toto
však netrvalo dlouho. Od roku 1892, za pomoci strategie ministra obchodu
Kerbera, se v hranických továrnách začali vyrábět také ubrusy, záclony a
později i koberce. V roce 1885 byl zprovozněn úsek železnice Aš-Hranice, a v
roce 1906 úsek Hranice-Adorf. Železnice hodně pomohla zdejšímu průmyslu, ale
již nikdy nevrátila jeho stav z počátku 19. století. První světová válka Hranice v podstatě zničila. Přinesla bídu,
hladomor a utrpení. Lidé nedostávali hlavní potraviny někdy i celé dny a ostatní
potraviny a hygienické potřeby se do Hranic nedostaly i celé měsíce. Byly
vyhlášovány sběry kovů, které byly prodávány a za získané prostředky bylo
nakupováno jídlo. Sílící hnutí ašského Konráda Henleina mělo velký vliv i na
Hranice. Zde se také začal formovat Sudetendeutsche Heimatfront (SHF), a celé
Ašsko bylo poté Henleinem předáno Hitlerovi ještě před podepsáním
Mnichovského diktátu. 18. dubna 1945 vstupuje 1. pěší divize americké armády pod
velením generála Clifta Andruse do ašského výběžku právě přes Hranice.
Hranice, jako první obec v Československu kapituluje americkým vojskům během
odpoledne. Kapitulace se však neobešla bez varovné dělostřelecké palby, která
zničila jednu z hranických továren. Po obsazení Hranic se američané vydali
20. dubna do Aše. V roce 1945 následovalo odsunutí německého obyvatelstva na
německá území, a osidlování obce Čechy z vnitrozemí, Slováky a Rumuny.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 2) Karel Kuča ,
Atlas památek 3) E.Poche,
Umělecké památky Čech I 4) A.Bartušek,
J.Krčálová, A.Merhautová-Livorová, Em.Charvátová-Sedláčková, Em.Poche a
Zd.Wirth-Umělecké památky Čech, ČAV, 1957 A) mestohranice.cz C) cs.wikipedia.org D) rutrich.de E) matejovic.webzdarma.cz F) npu.cz |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ U Ludvíka (Altegrün) |
Zaniklá skupina chalup, dnes odkalovací nádrže závodu Ohara
Studánka |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ Na Dolíšce (Bahnelbrück) [Mlýn
Dolíška] Bahnelmühle
|
U hráze Pastvinského rybníka, dnes rodinné domky a chaty. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ … (Bahnelhäuser) |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ Dvůr (Meierhof) |
Původně vrchnostenský dvůr, dnes okolí Pastvinské ulice |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ … (Galgendorf) |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ Kotlina (Kessel) |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ Kozí Hřbety (Ziegenrück)
|
část Na hranici s Trojmezím, také Nad přehradou. Několik chalup
a chat. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ Krásňany (Landschulz) [Hostinec
Švícarský dům] Dle majitele pojmenována tato část
města
Hostinec
Gottlieb Künzel U silnice do Bad Elsteru
Celnice Dnes domov důchodců |
Na hraničním přechodu do Bad Elster, pojmenována po majiteli
restaurace Švícarský dům |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ [Samota] (Einöde)
[Hostinec] U zelené lípy s prodejnou
potravin |
část Na babičkách či Samota, bývalo tu 57 domků, zlikvidována kolem
1950, dnes rozoráno beze stopy |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ Sídliště (Siedlung) |
Vystavěno koncem 30.let 20.stol., Na vyhlídce |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ Horní Ves (Oberdorf) |
Okolí dnešního Husova náměstí |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ [Pěnkava] (Finke) Památník
V údolí Farský les (Pfarwald)
Obětem havárie anglického bombardovacího letadla 5.3.1945 z roku 1991 |
Skupina 9domů a továrna na barvení
látek, zanikla 1946, stávala v těsném sousedství hraničního přechodu
Ebmath |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ Kopeček (Hübel) |
Dříve továrna a několik usedlostí |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ Růžové údolí (Schmalzgrube) |
Dříve velké a bohaté usedlosti, od městských lázní
k hranici se Saskem |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ Krásné údolí (Pfannenstiel) |
U silnice na Krásňany, několik roztroušených domků |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ Nový Svět (Neuewelt) |
Čtvrť města z 19.stol. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ Šibeniční vrch (Galgendorf) |
Okolí usedlosti č.p.108, kde stávalo ještě několik usedlostí |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ … (Brennviertel) |
U cesty na Pastviny, bývalo tu několik chalup |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ Pískový mlýn (Sandmühle) [Mlýn] Zanikl společně s hromadami
písku při rekultivaci kol.1970. zůstal zbytek náhonu.
|
Pojmenováno po hromadách písku z rýžování zlata. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 30.3.2011 |
#/media/File:Hranice_(Cheb_District)_evangelic_church_2009-07-08.jpg)
#/media/File:Hranice_(Cheb_District)_WW1_Memorial_2008-05-25.jpg)
