Zámek Wilkanow, Kladské
knížectví |
V barokním slohu byl přestavěn v
letech 1681-1684, z původní renesanční budovy ze šestnáctého století jako
letní sídlo hrabat von Althanský
z Mezilesí. Na základě iniciativy Michael Wenzel II
Althmanna, podle projektu Jacoba
Carovy. Další úprava proběhla kolem roku 1700 a 1730,, kdy
byly postaveny hospodářské budovy a čestný dvůr, na severní straně paláce
vznikla zahrada ve francouzském stylu dle návrhu André Le
Nostry. Tam byl i fontána. Na druhé straně silnice
vedoucí do Miedzygorze v parku byla vytvořena oranžerie,
fontány a okrasné brány, které byly pravděpodobně navrženy žákem André Le Nostry. Stavba je založena na čtvercovém
půdorysu, se čtyřmi podlažími, z nichž poslední byla podkroví
a bylo odděleno od zbytku římsou. Díky rozloze 4500m2 bylo
v budově 50 pokojů. Fasády jsou tvořeny pilastry po římsu ve vysokém řádu, z vstupní
strany bohatý portál. Interiér paláce je třítraktový
s halou a širokým schodištěm v ose. Některé pokoje mají valené klenbami
a malířskou výzdobu. Mimořádně bohatý interiér měl dvoupodlažní sál, který se
nacházel ve druhém patře. Nástropní freska od F. Bartsch
s ovídiovskými náměty a na stěnách v medailonech
byly výjevy z bitev rodu Althanských. Taneční
sál a jídelna s klenutými stropy byly zničeny, když se střecha zřítila. V roce 1945 byla stavba jen částečně poškozena.
Od konce druhé světové války až do roku 1970 byl zámek v držení státního
statku a chátral. V 80. a 90. letech 20.století byla
zahájena rekonstrukce ve snaze zřízení hotelu. Čtyři budovy čestného dvora získaly nové
podlahy a střechy, palác nové stropy. V roce 1991 byla budova převzata obcí,
která ji nabídla k prodeji. Bohužel při povodni 1997 byly zdi vážně
poškozeny, a některé ze stěn se zhroutily. Dnes je palác v troskách. Dochované
hospodářské budovy a zbytky parku jsou zarostlého houštinami. Zdroj:szlakikulturowe.dolnyslask.pl
(23.9.2013) překlad JL Původní renesanční zámek byl
třípatrový na půdorysu kříže. Obklopen byl vodním příkopem. Fasády byly
pokryty psaníčkovými sgrafity. Při barokní přestavbě byla nároží dostavěna,
budova zvýšena o patro a zakryta mohutnou mansardovou střechou. Zdvojená
renesanční okna byla ponechána a použita i v přístavbách. Fasády byly
upraveny barokně s plochými zdvojenými pilastry s iónskými hlavicemi
ve vysokém řádu. Přízemí bylo sklenuto na pilíře s klenebními pasy,
schodiště bylo jednoramenné s podestou. |
1735 Zdroj:szlakikulturowe.dolnyslask.pl
(23.9.2013) |
Zdroj:
znanenieznane.pl (23.9.2013) |
Původní
interiér zámeckého sálu (1977) Zámek
1977 v době hospodaření státního stattku Zdroj:
home.fotocommunity.de (23.9.2013) Zdroj:
zabytkidolnegoslaska.com.pl
(23.9.2013) |
Sochařská
výzdoba a brána zámeckého parku Zdroj:
woelfelsdorf.de (23.9.2013) |
Zdroj:
bystrzyca.info.pl (23.9.2013) Zdroj:
bryla.pl (23.9.2013) |
Vizualizace
rekonstruovaného sídla Zdroj:
zabytkidolnegoslaska.com.pl (23.9.2013) |
Aktualizace
23.9.2013 |