Różanka
(Rosenthal)
Osady: Kostel Nanebevzetí P.Marie B) C) Barokní, 1591-1661 B) C)
přestavěn 1755-6 barokně a přistavěna věž C), upraven počátkem
20.stol., oltaře a sochy Michael I.Klahra z let 1762 – 68 B),
nový oltář z r.1895 od mnichovského architekta Josepha
Elsnera za použití soch z pův.oltáře
C), výmalba Joseph Bartsch
z Wölfelsdorfu (Wilkanow)
1756 C), oltářní obraz od řezenského malíře Rongeho. Varhany z roku 1787 B) křtitelnice
z 1.pol.18.stol.B)
Fara Vedle kostela 1671, přestavěna
rozsáhle 1874-99 v neogotickém stylu
Hřbitov B) Původní, ve zbytcích kolem kostela Márnice Barokní, na hřbitově za vstupem, 1613
Hřbitovní brána B) Z návsi, se soškou Archanděla
Michaela, pol.18.stol.
Hřbitovní brána Od fary, se sochou P.Marie
Lurdská kaplička Kamenný výklenek na křižovatce na
začátku obce
Kaplička Na sev.
konci před barokní usedlostí, bez střechy
Socha Archanděla Michaela B) Ve výklenku hřbitovní brány na náves,
pol.18.stol.
Socha P.Marie Ve výklenku hřbitovní brány blíž
k faře
Socha sv.Jana
Nepomuckého B) Před farou, s kamenným
zábradlím, 18.stol.
Socha sv.Jana
Nepomuckého Před usedlostí sev.od
centra
Sousoší Ecce Homo B) Před farou, v zahradě, 18.stol.
Socha sv.Floriána Před farou, v zahradě, 18.stol.
vedle vstupu ke kostelu
Socha P.Marie
Immaculaty Za farou, v zahradě, 18.stol.
Boží muka Před budovou sev.od
centra
Boží muka Před usedlostí na sev.konci
Kamenný kříž Před hřbitovní bránou, 1872
Dřevěný kříž Na rozcestí u Lurdské kapličky
Památník padlým Na hřbitově
Kamenná lebka Ve výklenku márnice
Hrad Szczerba
(Schnallenstein) Zříceniny nad obcí. Postaven českým
králem na obranu obchodní stezky někdy v 11.stol. zničen 1428 Husity a
nebyl obnoven.
Sklářská huť B) V 15.stol. Malý zámeček Administrativní budova sklárny Klucza Snielinek, dvoupatrová,
s polovinou dřevěného patra a mansardovou střechou. Pozdně barokní
z roku 1797. Pro správu majetku při hradu Snielinek
(Szcerba). Od roku 1838 majetek Mariany Oranžské.
Škola Patrová, proti faře, s kamenným
portálem a dřevěnými trámovými rámy oken v patře
Pošta a obchod Patrový dům v lázeňském stylu,
proti faře, Scholz
Lesní správa Budova nad centrem obce
Pivovar V centru obce, Gustav Meissner
[Mlýn] …
Usedlost – Panský dům B) D) Na začátku obce, v ruinách.
Přelom 17. a 18.stol. Holubník D) Ve dvoře usedlosti – Panského domu ze
17.stol.
Usedlost – rychta (?) Na návsi, s patrovým stavením
s valbovou střechou
[Usedlost] Čtyřstranná
Usedlost č.p.73 …
Chalupa …
Chalupa Roubená přízemní
Dům S roubeným patrem, poč.20.stol.
Chalupa …
Chalupa Přízemní roubená
Dům Zděný patrový
Dům Zděný patrový
Dům Zděný patrový
|
Kladské hrabství 1742 Pruské Slezsko 1855 Kraj … 1933 Kraj Kladsko 1945 Polsko Historie obce E)
První písemná zmínka 1358 jako
sklářská osada. Po válce vysídlené obyvatelstvo. Obec byla založena jako lánová ves a
je poprvé zmíněna v roce 1358. Pravděpodobně patřila k hradu Schnallenstein - Szczerba a
propadla po jeho i svém zničení husity v roce 1428 jako svobodné léno zpět
panovníkovi. Společně s Kammersdorfem byla
zakoupena v roce 1684 Kladským zemským pánem Michaelem Václavem z Althannu. Pak se stala hlavním sídlem panství Schnallenstein,
které bylo také nazýváno „panství Rosenthal“. Po
Slezských válkách Rosenthal přešel spolu
s Kladským krajem v roce 1763 Hubertusburgským
mírem do Pruska. Poté, co také místní svobodný dvůr
byl získán v roce 1796 za vlády majitele panství Schnallenstein,
byl celý Rosenthal pod jedním vlastníkem. V roce 1804 je v obci farní kostel,
fara, škola, pivovar , 31 usedlostí a 78 zahradníků a chalupníků. V
18.stol. byl Rosenthal střediskem plátenictví,
které bylo podporováno králem Fridrichem II. Po reorganizaci Pruska Rosenthal patřil od roku 1815 k provincii Slezsko a byl
poprvé začleněn do hrabství Kladsko - Glatz. 1818 byla obec připojena do okresu Kladská
Bystřice, ke kterému patřila až do roku 1945. 1874 okrsek Rosenthal
tvořily venkovské obce Freiwalde, Marienthal, Peucker, Rosenthal a Seitendorf. 1939
měla obec 851 obyvatel . Jako důsledek
druhé světové války obec padla v roce 1945 do Polsku a byla přejmenována na Różanka.
Německé obyvatelstvo bylo vyhnáno. Nově usedlí obyvatelé byli sami částečně
vyhnanci z východního Polska. Vzhledem k blízké hranici, bylo mnoho domů
ponecháno prázdných a svému osudu. Počet obyvatel významně poklesl. 1975-1998
patřila Różanka k vojvodství Wałbrzych
.
literatura
a prameny 1) Kladský sborník 5, UHK 2003 A) B) magicznakotlinka.pl (21.4.2013) C) de.wikipedia.org (21.4.2013) D) panoramio.com (26.2.2014) E) wikipedia.de (26.2.2014) fotografie 21.4.2013 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 26.2.2014 |
