Kod CZ 18189 Vranov nad Dyjí
(Vranov, Frain) Osada: Zadní Hamry Kostel Nanebevzetí P.Marie
Pol.13.stol., přestavěný goticky a 1717 barokně Karner
13.stol., upraven 19.stol. Fara Barokní, 1720, upravená 1800 Zámecká kaple Nejsv.Trojice 1700 či 1710 Kaplička Nejsv.Trojice
Pozdně
barokní konec 18.stol., v serpentině znojemské
silnice. při
silnici na Lesnou nad obcí (Einnehmer Marterl-Kaple výběrčího) byla postavena na severovýchodní
straně asi 1,2 km od zámku z donace tehdejšího vranovského výběrčího daní Johanna Bäckeho u bývalé cesty
do Vranova. Poodsunu německého
obyvatelstva se začal používat název podle fresky Nejsvětější
Trojice Kaplička sv. Josefa na
křižovatce v obci Klasicistní poklona
se nachází cirka 500 metrů severovýchodně od zámku v tehdejší Leopoldově
čtvrti (v blízkosti benzinové stanice). Kaplička byla
vystavěna v roce 1826 na místě hromadného hrobu vranovských obyvatel a
padlých švédských vojáků během třicetileté války.
Kaplička je zasvěcena sv. Josefu. Donátorkou obrazu sv. Josefa byla Helena
z Mniszku Výklenková kaplička u kraje silnice směrem na Lančov. Výklenková bíle omítnutá poklona je zakončena stříškou s prolomeným trojúhelníkovým štítem. Na prostředním obloukovitým výklenkem vystupuje štukový letopočet 1838. Uvnitř výklenku se nachází deska s reliéfem ukřižovanéhoJežíše Krista a truchlící Panny Marie se sv. Josefem. Ve spodní části je výklenek nápisového pole se zkosenými rohy se zbytky písmen. Ve výklenku stála původně soška, která se nedochovala.Výklenková kaplička poklona se nachází nad zámkem při okraji silnice směrem na Podmyče . Střed celého průčelí tvoří výklenek s nepůvodním drobným obrázkem Panny Marie se zkříženýma rukama na hrudi. Jednoduchou stavbu zdobí nárožní pilastry a trojúhelníkový štít. Značně poškozená kaplička (viditelná pouze číslice poukazující na rok vzniku) prošla v roce 2014 rekonstrukcí.[4] Opravenou stříšku, nově ukovaný střešní kříž a obnovené štuky na pokloně doplnila plastika sv. Barbory od akademického sochaře p. Zdeňka Maixnera. Dne 30. listopadu 2014 ji p. farář Dunda opětovně zasvětil sv. BarbořeVýklenková kaplička P.Marie Třídubské u
křižovatky na Lančov - poklona z roku 1754 původně
zasvěcená Panně Marii stojí nyní na křižovatce cest vedoucích k Lančovu a k přehradní hrázi. Z iniciativy německého
faráře Langa byla kaplička před zatopením Vranovskou přehradou přemístěna z
rozcestí u Jelenova (Pointnerova) mlýna na levém
břehu řeky Dyje (asi 500 m od hráze a od lesů ukončujících pláž). Transfer
poklony prováděl na přelomu let 1932 a 1933 vrchní stavbyvedoucí přehrady
Ing. Karel Lossmann. Na památku této události byla
do makovičky kříže uschována schránka s pamětními listinami od obecního
zastupitelstva a také od vedoucích představitelů přehradní stavby (od 2012
Okresní archiv Znojmo). Poslední oprava proběhla v roce 2012. Je možné, že
autorem kapličky je architekt Jan Bernard Fischer z Erlachu. Barokní poklona je zakončena stříškou
osazenou kovovým křížkem a je omítnuta růžovou, modrou a okrovou barvou.
Fasádu rozčleňují pilastry s volutami. V zamřížované
nice se nachází čtvercová deska zobrazující reliéf Piety Třídubské
(Dreieichen) (autorem plastiky zasvěcené Panně Marii Třídubské je akademický sochař Zdeněk Maixner). Pod výklenkem je
umístěn reliéfový letopočet a prázdné oválné nápisové pole. Na zadní straně
poklony se kdysi nacházela freska světce. Slavnost k oslavě přemístěné
kapličky se konala 25. května 1933 za účasti nejen hojného počtu místních
věřících občanů s farářem, ale i „dechová kapela, vojenští veteráni s
vlajkou, dobrovolní hasiči, šest chlapců nesoucích obraz Panny Marie a bíle
oblečené dívky”. Kaple Feliciina studánka U Felicitiny studánky. Přelom 18.a 19.stol.klasicistní,
v údolí pod zámkem drobná klasicistní stavba Výklenková kaplička Nad jezem Mariánský sloup 1716. Na vrcholu barokního sloupu z mušlového
vápence je umístěna na zeměkouli tzv. Immaculata
(Panna Maria Neposkvrněná) doplněná oblaky s okřídlenými putti.
Spodní část obklopují „moroví“ světci – sv. Rochus
(se psem), sv. Florian (ulévající z vědra vodu), sv. Šebestián (s šípy
zabodnutými do hrudi) a sv. Jan Nepomucký (držící krucifix). Morový sloup
nechal vystavět v roce 1713 patron farnosti a majitel vranovského dominia
Michal Heřman z Althannu jako památku na morovou
epidemii v roce 1680. Nápis na čele čtyřbokého soklu připomíná renovaci
sloupu v roce 1831 z prostředků Stanislava z Mniszku Socha P.Marie Immaculaty
Na vrcholu sloupu Socha sv.
Jana Nepomuckého Na postamentu sloupu Socha sv.
Floriána Na postamentu sloupu Socha sv. Rocha Na postamentu sloupu Socha sv.
Šebestiána Na postamentu sloupu Socha P.Marie Šimperské Přemístěna ke kostelu 1910 Socha sv. Jana Nepomuckého Barokní
socha sv. Jana Nepomuckého z
mušlového vápence na pravém břehu Dyje u
mostu zobrazuje světce v životní velikosti v typickém kanovnickém obleku
držícího vlastní jazyk. Atribut jazyka symbolizuje
neporušitelnost zpovědního tajemství a jeho životní příběh. V poválečných
letech bylo uraženo andělčí putto,
které tvořilo u pravé nohy světce součást barokního díla neznámého autora.
Hranolový sokl je zdoben na bocích volutami a latinským chronogramem s
letopočtem 1731: „Dobrému velkému Bohu. Na počest svatého Jana Nepomuckého,
na znamení velké lásky k němu a pro jeho veřejné uctívání postavila z kamene
a z vlastních prostředků Marie Anna hraběnka z Althannu
rozená Pignatelli“. Na hoření části podstavce
umístil sochař erb donátorky dekorovaný řádem Hvězdového kříže a jejího
manžela Michala Jana III. z Althannu se zavěšeným
řádem Zlatého rouna. První restaurátorské práce proběhly podle nápisu v roce
1760. Poslední v roce 1997. Kříž hraběnky Mniszkové
Hraběnky Mniszkové,
1846, na skalnatém návrší u znojemské silnice. Kříž nechala postavit po smrti svého manžela
Stanislava (po r. 1847) hraběnka Helena z Mniszku
na tzv. Křížovém vrchu (Kreuzberg) nad Vranovem. Na
jednoduchém toskánském sloupu v masivní hranolové podložce byl osazen kříž ze
silného měděného plechu s mosaznými paprsky mezi rameny. Na litinové desce je
polsko-německý nápis: „Žena nejlepšímu z mužů, děti nejlaskavějšímu z otců.
Na památku Jeho Excellence hraběte Stanislava z Mniszku Dřevěný kříž Záp.od zámku Kašna
Na zámeckém nádvoří Socha
Na zámeckém nádvoří před vstupem do
sálu předků Socha
Na zámeckém nádvoří před vstupem do
sálu předků Socha
Na zámeckém nádvoří Plastika
Osud stromu
Dřevěná, druhotně zastřešená Hrad a zámek Pův.přemyslovské
hradiště z 11.stol., přestavěné kol.pol.13.stol.na kamenný hrad.
Rozšířený ve 14.a 15.stol.. po 1570 rozšířený. 1688
započata barokní přestavba, 1730-87 přestavěny či postaveny další části zámku
Barokní
zámek byl původně vybudovaný jako jeden z prvků podyjské obranné soustavy při
jižní hranici země. První písemný doklad o jeho existenci najdeme už v
Kosmově kronice (k roku 1100). Zpočátku to byl královský majetek. V 15.
století ho získal bohatý a mocný rod Lichtenburků,
v průběhu 16. století se tu střídali v krátkých intervalech různí majitelé
jako například Dietrichsteinové, Štrejnové ze Švarcenavy, Čertorejští, Meziříčtí z
Lomnice ap. Za třicetileté války hrad obléhali a poškodili Švédové a zkázu
pak dovršil rozsáhlý požár v roce 1665. Po
částečném zničení hradu v roce 1665 zahájili tehdejší majitelé Althannové podle plánů J. B. Fischera z Erlachu přestavbu na barokní zámek. Architektonickým
těžištěm zámku se stal Sál předků o rozměrech 25 × 15 × 15 m se sochami
předků pánů z Althannu a freskou v kupoli od Johanna Michaela Rottmayra.
Další významnou součástí zámku je barokní zámecká kaple Nejsvětější Trojice z
přelomu 17. a 18. století. Z nejstaršího období se dochovala pouze hradební
zeď a tři věže. Další stavební úpravy následovaly ještě v 18. století, kdy
bylo upraveno i zámecké okolí na přírodní park s řadou drobných staveb. V 19.
století vlastnili vranovské dominium i se zámkem dva spřízněné rody polského
původu: Mniszkové a Stadničtí,
kteří se mimo jiné zaměřili na dovršení úprav krajinářského parku budovaného
již za Althannů v druhé polovině 18. století. Za
druhé světové války koupil zámek jako říšský konfiskát německý baron Gebhard von der Wense-Mörse. Po jejím skončení
se zámek stal státním majetkem. Sál předků
Oválná stavba 1688 Vraní věž Za zámkem Stará radnice Zdroj C) č.p. 19. Stavba se středověkým základem
postavená do půdorysu písmene „L“. Původně sestávala ze dvou domů, které
oddělovala úzká ulička v místě dnešního průjezdu. V budově byla umístěna
radnice, šatlava a vinný sklep. Kolem roku 1880 došlo k spojení přístavby
hasičské zbrojnice v zadní části dvora. Radnici od poloviny 17. století
zdobily hodiny, znak Vranova a poplašný zvon, kterým městečko zahajovalo a
ukončovalo výroční trhy. Na radnici se uchovávaly také halapartny a muškety
pro místní domobranu o 54 mužích Vodní mlýn Zdroj C) Venkovská usedlost u silnice směrem
na Lesnou Keramická továrna č.p.91. Střed obce, při silnici vedoucí k zámku Lesní chrám Marie Schutz
Antikizující, kol.1800,
v lese SZ od zámku Lovecký pavilon Braitava
Zámecký hotel č.p. 92
Zdroj
C) Jelenova vila č.p. 250 Zdroj
C) Zámecká vila č.p. 255
Zdroj
C) Prvorepubliková vila. Objekt je po rekonstrukci a je
využíván jako Penzion Anička. |
Politický okres Znojmo, s.o.Vranov Historie obce
Velmi hodnotné
město v dramatické krajině. 1)
Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 |
|||