Kód CZ 5975

Jevišovice

(Jaispitz)

[Kostel sv.Mikuláše] ^{Zdroj 2)}

na hřbitově, zbořen 1823

Kostel sv.Josefa ^{Zdroj 2)}

1823-30, klasicistní

Fara ^{Zdroj 2)}

Rustikálně barokní, , pův.1665, přestavěna 1824

Zámecká kaple sv.Ludvíka ^{Zdroj 2)}

1686

Socha sv. Floriána ^{Zdroj C)}

na náměstí Jiřího z Poděbrad, z konce 18. stol.

Socha sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

na Ugartově náměstí z pol. 18. stol.

Socha sv. Aloise ^{Zdroj C)}

před kostelem, z roku 1749

Socha sv. Josefa ^{Zdroj C)}

před kostelem, z roku 1743

Socha P.Marie ^{Zdroj C)}

Ve výklenku č.p.59

Boží muka ^{Zdroj C)}

se soškami sv. Rocha, Sv. Šebestiána a Sv. Floriána

Kašna ^{Zdroj C)}

na Ugartově náměstí – ze 17. stol.

Rodová hrobka Ugartů ^{Zdroj 2)}

Poč 19.stol., klasicistní centrální stavba

Socha ^{Zdroj
2)}

V parku nového zámku, L.Mattinelli, 2.čtvrt.18.stol

Socha Ceres ^{Zdroj D)}

V parku nového zámku, L.Mattinelli, 2.čtvrt.18.stol

Socha Vesty (Hestie) ^{Zdroj D)}

V parku nového zámku, L.Mattinelli, 2.čtvrt.18.stol

Socha Fortuny (Tyché) ^{Zdroj D)}

V parku nového zámku, L.Mattinelli, 2.čtvrt.18.stol

Socha Flora (Chloris) ^{Zdroj D)}

V parku nového zámku, L.Mattinelli, 2.čtvrt.18.stol

Socha Thálie ^{Zdroj D)}

V parku nového zámku, L.Mattinelli, 2.čtvrt.18.stol

Socha Kaliopé ^{Zdroj D)}

V parku nového zámku, L.Mattinelli, 2.čtvrt.18.stol

Socha Héry ^{Zdroj D)}

V parku nového zámku, L.Mattinelli, 2.čtvrt.18.stol

Socha můzy malířství ^{Zdroj D)}

V parku nového zámku, L.Mattinelli, 2.čtvrt.18.stol

Socha můzy sochařství ^{Zdroj D)}

V parku nového zámku, L.Mattinelli, 2.čtvrt.18.stol

Socha alegorie jara ^{Zdroj D)}

V parku nového zámku, L.Mattinelli, 2.čtvrt.18.stol

Socha alegorie léta ^{Zdroj D)}

V parku nového zámku, L.Mattinelli, 2.čtvrt.18.stol

Socha alegorie podzimu ^{Zdroj D)}

V parku nového zámku, L.Mattinelli, 2.čtvrt.18.stol

Socha alegorie zimy ^{Zdroj D)}

V parku nového zámku, L.Mattinelli, 2.čtvrt.18.stol

Socha ^{Zdroj D)}

Před hlavním průčelím nového zámku, L.Mattinelli, 2.čtvrt.18.stol

Socha Vulkana (Hefaistose) ^{Zdroj D)}

Před hlavním průčelím nového zámku, L.Mattinelli, 2.čtvrt.18.stol

Socha Herkula (Herákla) ^{Zdroj D)}

Před hlavním průčelím nového zámku, L.Mattinelli, 2.čtvrt.18.stol

Socha Afrikána ^{Zdroj D)}

Před hlavním průčelím nového zámku, L.Mattinelli, 2.čtvrt.18.stol, celým jménem Cornelius Scipio Afrikanus major

Reliéf J.A.Komenského ^{Zdroj C)}

Na budově Komenia

Erb ^{Zdroj C)}

Na d vchodem na zámku

[Hrad] ^{Zdroj
2)}^{Zdroj C)}

1278-88, 1421 zbořen Rakušany. Proti dnešnímu Starému zámku v Jevišovicích se na ostrohu na protějším břehu Jevišovky již v katastru obce Střelice nalézá významná archeologická lokalita – výšinné sídliště. Využívané bylo s přestávkami od eneolitu do středověku, kdy byl místní hrad roku 1421 zničen a nahrazen hradem v Jevišovicích

Zámek ^{Zdroj
2)}

Původní hrad postaven jako náhrada zbořeného v r.1421 na protějším kopci 1423-6, kol.1460, 1550 a především na počátku 17.stol.přestavěn na renesanční zámek

Nový zámek ^{Zdroj
2)}

Romantický, neogotický vznikl 1879 přestavbou barokního letohrádku z před 1742

Sýpka ^{Zdroj
2)}

Poblíž kostela, součást Rovenského dvora, 16.stol. barokně přestavěná

Komenium ^{Zdroj C)}

Tuto budovu školy dal zbudovat v roce 1926 majitel panství Vilém Offenheim. Nazývá se Komenium, protože na průčelí budovy je umístěna plastika Jana Amose Komenského.

Dům č.p.68 ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p.68 ^{Zdroj C)}

…

Dům

…

Dům

…

Přehrada ^{Zdroj C)}

1894–1897 jako zábrana proti povodním a díky svému technickému řešení byla vyhlášena technickou památkou

Krajinářský park ^{Zdroj
2)}

Kolem nového zámku

Panství

Politický a soudní okres Znojmo

1961 Okres Znojmo

2003 Pověřený MěÚ a ORP Znojmo

znak obce Jevišovice

Historie obce ^{Zdroj C)}

1990 MPZ

Městečko založené u starší vsi před rokem 1398 se dochovalo v téměř nezměněné podobě.

První zmínka o tomto městu pochází z roku 1286, kdy město patřilo Bočkovi z Kunštátu. Později se Jevišovice staly centrem husitství na jihozápadní Moravě. Kunštátové sídlo drželi až do svého vymření po meči v roce 1587, kdy jej dědička Kateřina odkázala knížatům z Minsterberka.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1222
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002

C) cs.wikipedia.org (3.8.2016)

Jaromír Lenoch © Aktualizace 3.8.2016

Předchozí editace: 25.1.2014