Kod CZ 4944 Hrušovany nad Jevišovkou
(Gruβbach) Kostel sv.Štěpána
Zdroj C) Současně
rodová hrobka, 1755-7. vystavěný v roce 1758 na místě staršího kostela podle
projektu blízkého tvorbě Josefa Emanuela Fischera z Erlachu
na severovýchodě obce, na vyvýšenině zvané „kostelní vrch“, v blízkosti
zámku. Kostel byl posvěcen na svátek svatého Vavřince 10. srpna 1758. Je
postaven z pálených cihel, má dva vchody, interiér je 32 m dlouhý, 10 m
široký a přibližně 11 m vysoký, je jednolodní, loď kostela je zakončena
jednoduchou klenbou. Interiér
kostela byl v roce 1886 na náklady panství renovován vídeňským malířem. Na
hlavním oltáři je obraz, který znázorňuje Umučení sv. Štěpána z roku 1787 od
brněnského malíře Ignáce Weidlicha. V kostele se
dále nachází dva postranní oltáře sv. Anny (strana evangelní) a sv. Jana
Nepomuckého (strana epištolní) od sochaře Lengelachera.
U presbytáře byly přistavěny dvě oratoře, nad sakristií panská oratoř a
naproti oratoř pro panské úředníky. V lodi je ještě kazatelna, 14 velkých
obrazů křížové cesty, socha sv. Antonína darovaná hraběnkou Emmou z Götzen v roce 1919 a socha sv. Josefa. Na kůru
jsou instalovány dvoumanuálové varhany, které jsou
označeny erbem stavitele kostela hraběte Michaela Antona Althana.
Varhany byly postaveny v roce 1786 znojemským varhanářem mistrem Josefem Silberbauerem poté, co staré varhany 5. září 1786 zničil
blesk. V roce 1885 byly renovovány vídeňským varhanářem. Kostel má
na západní straně 50 m vysokou věž s římsou, která byla zhotovena při
rekonstrukci v roce 1894. V roce 1894 byly na věž nově zabudovány hodiny. V
roce 1999 byly nákladem Městského úřadu obnoveny. Do roku 1917 se ve věži
nacházely tři velké zvony, zvon k pozdvihování a jeden umíráček. V první
světové válce byly všechny zvony až na ten největší odvezeny. V roce 1920 byl
nově zhotoven jeden velký zvon a umíráček. Tyto zvony zde zůstaly až do druhé
světové války, kdy byly „obětovány“. Čtyři z těchto zvonů pocházely z 15.
století. Zvon na pozdvihovaní byl pořízen teprve
později. V roce 1999 byl pořízen nový velký zvon sv. Štěpán, v následujícím
roce jako dar bývalých obyvatel Hrušovan zvon sv. Klement Maria Hofbauer a
darem místního faráře je zvon sv. Leopold. Jako umíráček se používá tzv.
"Volyňák", který je zavěšen v lucerně
věže. V kostele
je hrobka z roku 1758 majitele panství Michaela hraběte z Althanu.
Skládá se ze dvou částí, z nichž jedna byla používána jako kostnice. Vlastní
hrobka je velmi nepravidelně členěna, má mnoho výklenků. Je zakončena
křížovou klenbou a propojena s kostnicí. Do roku 1784 zde byli pochováni dva
z rodu Althanů. Ostatní členové rodiny byli
pochováni na epištolní straně kostela v uzavřené místnosti a jejich místa
posledního odpočinku jsou opatřena náhrobky. Jako poslední zde byla pochována
v roce 1879 paní Anna Kammel, rozená hraběnka z Hardeggu. Její manžel je provizorně pochován od roku 1832
na místním hřbitově na Drnholecké ulici. Fara 1764, přízemní ve svahu
s předzahrádkou z betonových tvárnic a železným oplocením ve stylu
svařovaného Bruselu. Kaple Na hřbitově Sloup Nejsv.Trojice
1711, na náměstí se sochami na bocích Socha
Nejsv.Trojice
1711,na sloupu Socha
1711,vedle sloupu Socha
1711,vedle sloupu Socha sv.Jana Nepomuckého
Mlýnská ul. Socha sv.Jana Nepomuckého
U hřbitova Socha sv.Jana Nepomuckého
U
hřbitova, barokní z první třetiny 18. století s altanským znakem na podstavci
původně umístěná u staré silnice směrem k cukrovaru Socha sv.Antonína Paduánského
U hřbitova Socha sv.Felixe z Cantalice
Světce
kapucínů, nové umístění u hlavní komunikace v parku, původně umístěná u
silnice směrem Litobratřice, na podstavci alianční znak donátorů sochy
majitelů panství - Michaela Antonína Althana a jeho
manželky Marie Johanny Esterházy Socha sv.Františka z Pauly
Světce kapucínů, nové umístění u
hlavní cesty v parku u zámku Socha
Nad vchodem kostela, v nice Socha sv.Anny
Nad vchodem kostela, v nice Hrob
Maxe Dvořáka
Na hřbitově, českého dějepisce Památník
osvobození
Na náměstí Zámek
Přestavbou renesanční tvrze po roce
1669, klasicistní přestavba 1804, v dezolátním stavu do 1990 patřil
armádě Radnice
Klasicistní Škola
… Sýpka
U kostela |
Panství Politický okres Znojmo,
s.o.Jaroslavice 1961 Okres Znojmo 2003 Pověřený městský úřad Historie městečka Zdroj C)
Malé městečko s nepravidelným
náměstím s množstvím nepřehledných socialistických objektů. Nejstarší
doklady o existenci obyvatelstva na tomto území pochází z paleolitu. Kolem
roku 60 n. l., po odchodu Keltů, se zde usadily germánské kmeny. Z přelomu 1.
a 2. století pocházejí mince římského vojska. V 5. století tuto oblast
obývali Vandalové a Hunové. V období stěhování národů přišli Slované, kteří v
9. století vytvořili Velkomoravskou říši. Roku 1019 byla Morava přidělena
knížeti Oldřichovi. Po bojích o území mezi Břetislavem I. a římskoněmeckým
císařem Jindřichem III. byla určena hranice českých a rakouských zemí podél
řeky Dyje. 28. dubna 1495 byl Hrušovanům nad Jevišovkou králem Vladislavem
Jagellonským udělen status městečka. Obec získala právo užívat znak. Po bitvě
na Bílé hoře byly Hrušovany prodány císařskému radovi Siegfridu
Kryštofu Breunerovi a v letech 1880 až 1945 je
vlastnila hrabata z rodu Khuen-Belassi.
Dne 1. úmora 1996 se Hrušovany staly městem. V letech
1869/1870 byl jižně od městečka vybudován velký železniční uzel. Společnost
rakouské Státní dráhy (StEG) zde vedla svoji hlavní
trať z Vídně do Brna (Wien-Stadlau
– Mistelbach – Laa an der Thaya – Hrušovany nad
Jevišovkou – Moravský Krumlov – Střelice u Brna), z níž právě v Hrušovanech
nad Jevišovkou odbočovaly větve směrem na Znojmo a Břeclav. Dráha do Vídně
byla po druhé světové válce v úseku Hevlín – Laa an der Thaya
přerušena,
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002 C) cs.wikipedia.org (23.10.2015) D) iispp.npu.cz (23.10.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 23.10.2015
|