Kod CZ 4944

Hrušovany nad Jevišovkou

(Gruβbach)

Kostel sv.Štěpána ^{Zdroj C)}

Současně rodová hrobka, 1755-7. vystavěný v roce 1758 na místě staršího kostela podle projektu blízkého tvorbě Josefa Emanuela Fischera z Erlachu na severovýchodě obce, na vyvýšenině zvané „kostelní vrch“, v blízkosti zámku. Kostel byl posvěcen na svátek svatého Vavřince 10. srpna 1758. Je postaven z pálených cihel, má dva vchody, interiér je 32 m dlouhý, 10 m široký a přibližně 11 m vysoký, je jednolodní, loď kostela je zakončena jednoduchou klenbou.

Interiér kostela byl v roce 1886 na náklady panství renovován vídeňským malířem. Na hlavním oltáři je obraz, který znázorňuje Umučení sv. Štěpána z roku 1787 od brněnského malíře Ignáce Weidlicha. V kostele se dále nachází dva postranní oltáře sv. Anny (strana evangelní) a sv. Jana Nepomuckého (strana epištolní) od sochaře Lengelachera. U presbytáře byly přistavěny dvě oratoře, nad sakristií panská oratoř a naproti oratoř pro panské úředníky. V lodi je ještě kazatelna, 14 velkých obrazů křížové cesty, socha sv. Antonína darovaná hraběnkou Emmou z Götzen v roce 1919 a socha sv. Josefa.

Na kůru jsou instalovány dvoumanuálové varhany, které jsou označeny erbem stavitele kostela hraběte Michaela Antona Althana. Varhany byly postaveny v roce 1786 znojemským varhanářem mistrem Josefem Silberbauerem poté, co staré varhany 5. září 1786 zničil blesk. V roce 1885 byly renovovány vídeňským varhanářem.

Kostel má na západní straně 50 m vysokou věž s římsou, která byla zhotovena při rekonstrukci v roce 1894. V roce 1894 byly na věž nově zabudovány hodiny. V roce 1999 byly nákladem Městského úřadu obnoveny. Do roku 1917 se ve věži nacházely tři velké zvony, zvon k pozdvihování a jeden umíráček. V první světové válce byly všechny zvony až na ten největší odvezeny. V roce 1920 byl nově zhotoven jeden velký zvon a umíráček. Tyto zvony zde zůstaly až do druhé světové války, kdy byly „obětovány“. Čtyři z těchto zvonů pocházely z 15. století. Zvon na pozdvihovaní byl pořízen teprve později. V roce 1999 byl pořízen nový velký zvon sv. Štěpán, v následujícím roce jako dar bývalých obyvatel Hrušovan zvon sv. Klement Maria Hofbauer a darem místního faráře je zvon sv. Leopold. Jako umíráček se používá tzv. "Volyňák", který je zavěšen v lucerně věže.

V kostele je hrobka z roku 1758 majitele panství Michaela hraběte z Althanu. Skládá se ze dvou částí, z nichž jedna byla používána jako kostnice. Vlastní hrobka je velmi nepravidelně členěna, má mnoho výklenků. Je zakončena křížovou klenbou a propojena s kostnicí. Do roku 1784 zde byli pochováni dva z rodu Althanů. Ostatní členové rodiny byli pochováni na epištolní straně kostela v uzavřené místnosti a jejich místa posledního odpočinku jsou opatřena náhrobky. Jako poslední zde byla pochována v roce 1879 paní Anna Kammel, rozená hraběnka z Hardeggu. Její manžel je provizorně pochován od roku 1832 na místním hřbitově na Drnholecké ulici.

Fara

1764, přízemní ve svahu s předzahrádkou z betonových tvárnic a železným oplocením ve stylu svařovaného Bruselu.

Kaple

Na hřbitově

Sloup Nejsv.Trojice

1711, na náměstí se sochami na bocích

Socha Nejsv.Trojice

1711,na sloupu

Socha

1711,vedle sloupu

Socha

1711,vedle sloupu

Socha sv.Jana Nepomuckého

Mlýnská ul.

Socha sv.Jana Nepomuckého

U hřbitova

Socha sv.Jana Nepomuckého

U hřbitova, barokní z první třetiny 18. století s altanským znakem na podstavci původně umístěná u staré silnice směrem k cukrovaru

Socha sv.Antonína Paduánského

U hřbitova

Socha sv.Felixe z Cantalice

Světce kapucínů, nové umístění u hlavní komunikace v parku, původně umístěná u silnice směrem Litobratřice, na podstavci alianční znak donátorů sochy majitelů panství - Michaela Antonína Althana a jeho manželky Marie Johanny Esterházy

Socha sv.Františka z Pauly

Světce kapucínů, nové umístění u hlavní cesty v parku u zámku

Socha

Nad vchodem kostela, v nice

Socha sv.Anny

Nad vchodem kostela, v nice

Hrob Maxe Dvořáka

Na hřbitově, českého dějepisce

Památník osvobození

Na náměstí

Zámek

Přestavbou renesanční tvrze po roce 1669, klasicistní přestavba 1804, v dezolátním stavu do 1990 patřil armádě

Radnice

Klasicistní

Škola

…

Sýpka

U kostela

Zpět na okres

Panství

Politický okres Znojmo, s.o.Jaroslavice

1961 Okres Znojmo

2003 Pověřený městský úřad

Historie městečka ^{Zdroj C)}

Malé městečko s nepravidelným náměstím s množstvím nepřehledných socialistických objektů.

Nejstarší doklady o existenci obyvatelstva na tomto území pochází z paleolitu. Kolem roku 60 n. l., po odchodu Keltů, se zde usadily germánské kmeny. Z přelomu 1. a 2. století pocházejí mince římského vojska. V 5. století tuto oblast obývali Vandalové a Hunové. V období stěhování národů přišli Slované, kteří v 9. století vytvořili Velkomoravskou říši. Roku 1019 byla Morava přidělena knížeti Oldřichovi. Po bojích o území mezi Břetislavem I. a římskoněmeckým císařem Jindřichem III. byla určena hranice českých a rakouských zemí podél řeky Dyje. 28. dubna 1495 byl Hrušovanům nad Jevišovkou králem Vladislavem Jagellonským udělen status městečka. Obec získala právo užívat znak. Po bitvě na Bílé hoře byly Hrušovany prodány císařskému radovi Siegfridu Kryštofu Breunerovi a v letech 1880 až 1945 je vlastnila hrabata z rodu Khuen-Belassi. Dne 1. úmora 1996 se Hrušovany staly městem.

V letech 1869/1870 byl jižně od městečka vybudován velký železniční uzel. Společnost rakouské Státní dráhy (StEG) zde vedla svoji hlavní trať z Vídně do Brna (Wien-Stadlau – Mistelbach – Laa an der Thaya – Hrušovany nad Jevišovkou – Moravský Krumlov – Střelice u Brna), z níž právě v Hrušovanech nad Jevišovkou odbočovaly větve směrem na Znojmo a Břeclav. Dráha do Vídně byla po druhé světové válce v úseku Hevlín – Laa an der Thaya přerušena,

Rok	obyv.	domů
1850
1927	2643
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002

C) cs.wikipedia.org (23.10.2015)

D) iispp.npu.cz (23.10.2015)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 23.10.2015