Kód CZ

Bezkov

(Veskov)

Kaple Neposkvrněného početí P. Marie D) C) E) A)

pocházející z roku 1855. Občané toužili si sami kapli postavit. Sami na ni přispívali jak penězi, tak prací. Vše bylo zaznamenáno v obecní knize p. Martinem Molíkem. Podle jeho záznamu se začalo se stavbou roku 1854 a byla dokončena 1855. Byla vysvěcena p. farářem Josefem Macháčkem. V knize také byla zaznamenáno 32 jmen rolníků, kteří se na stavbě podíleli a jména dobrodinců kteří přispěli na kapli.

V obecní knize určené pro dary, a příspěvky na kapli, zaznamenával p. Martin Molík následující: (Věrný opis) Poněvadž naši praotci mnohá léta po tom toužili, aby sobě chrám Páně zbudovati mohli, činili dobrovolné příspěvky, též všichni občané svou obětavost jak penězi, též ruční a potažní práce, ku potřebě vystavění tohoto chrámu Páně obětovali:

Dle jeho záznamu počalo se se stavbou kaple r. 1854 a dokončena byla r. 1855. Dvacátou neděli po sv. Duchu byla vysvěcena důst. P. farářem Josefem Macháčkou. Kdo vyslovil první myšlenku, aby kaple byla vystavena, se nezmiňuje. Zato zaznamenává jména žijících rolníků a podotýká, že všichni občané zúčastnili se všech prací zdarma z lásky a pro slávu Boží. Kaple byla vystavěna za následujících pololáníků a čtvrtláníků. (věrný opis):Čís.2. František Klika, 1/4 láník, Čís.3. Auer Albert, 1/2 láník v tom čase kasír

Čís.4. Brechta Frant. 1/2 láník, Čís.5. Šimon Havlík 1/12 láník, Čís.6. Havlík Frant. 1/2 láník, Čís.7. Matěj Kučera 1/4 láník a hospodský, Čís.8. Komínek Frant. Radní obce v r. 1854, Čís.9. Fraj Vojtěch 1/2 láník, Čís.10. Tomáš Šťáva a otec Jakob (bez pochyby Šťáva) společně 1/2 láníci, Čís.11. Martin Molík 1/2 láník, Čís.12. Smrčka 1/4 láník a výbor, Čís.13. Jiří Klika 1/2 láník, Čís.14. Albert Klika 1/2 láník, Čís.15. Fraj Ondřej a Jan Fraj 1/4 láník (zde mínil č.16), Čís.16. Jakob Valášek 1/2 láník, Čís.17. Fiala Florián 1/4 láník a výbor r. 1854 a radní při dostavění chrámu Páně 1855, Čís.24. Mahr Jan 1/2 láník, Čís.26. Pahr Matouš 1/2 láník, Čís.27. František Molík 1/2 láník, Čís.28. František Havel 1/2 láník a výbor, Čís.29. Tunka Anton 1/2 láník, Čís.30. Havlík Šebestian 1/2 láník, Čís.31. Komínek Anton 1/2 láník, Čís.32. Molík Josef 1/2 láník

V téže knize má také poznamenání první dobrodinec na stavbu kaple. Jsou to následující:

 1. Klára Štefan darovala 40 zlatých,  2. Havlík František 20 zlatých,  3. Šťávka čís.10 20 zlatých,  4. Komínek Jakub 40 zlatých,  5. Fiala Florián 36 zlatých,  6. Petr Růžička 10 zlatých,  7. Havel František 4 x 50 zlatých,  8. Klika Šebestián z Mašovic 1 x 50 zlatých,  9. Kold Tomáš 7 x 45 zlatých,  10. Od 26 sedláků a 6 domkařů dobrovolný příspěvek 396 zlatých,  11. Pahr matouš zjednal mešní knihu,  12. Smrčka Josef koupil velebnou svátost (monstranci),  13. Fiala Florián koupil kalich,  14. Fraj Ondřej koupil obrazy křížové cesty,  15. Valášek Jakub dal zhotoviti dřevěný kříž ke dveřím kaple

Kdo plán na kapli zhotovil a ji postavil, není známo.

Před postavením kaple konaly se poslední růžencové pobožnosti pod lípou na rozcestí do Mašovic.

V roce 1900 byla za starostování p. Josefa Pára, přistavěna sakristie. Plán zhotovil František Bláha rodem z Únanova, nyní zednický mistr ve Znojmě.

V roce 1913 byla za starostování p. Josefa Pára mladšího, kaple opravena a vymalována. Pořízena nová věž a vydlážděna šatovskými dlážkami. Opravu provedl zednický mistr z Mašovic, p. František Pokorný. Do kaple postave nový oltář od firmy A. Kreutze z Moravských Budějovic. Malbu provedl českýn malíř Julius Bedřich ze Znojma. Truhlářské práce pak Molík Michael (lavice) hlavní dvéře a k sakristii dveře Jan Starý, truhlář z Mašovic. Náklad na opravu činil přes 2500 Kč. Dne 3. 7. 1916 udeřil do zdejší kaple při bouřce mezi 5 a 6 hodinou odpolední blesk. Škodu učinil nepatrnou.

V roce 1910 odporučila v poslední vůli p. Marie Molíková z č. 27 na nový oltář do kaple 400 Kč.

Varhany v kapli byly pořízeny za p. učitele Málka z Mašovic a koupeny byly ve Znojmě v roce 1888. Náklad hrazen sbírkou po vsi. Službu varhaníka konal p. Jan Málek, učitel v Mašovicích a od r. 1901 až do r. 1920 p. učitel Josef Svoboda. Po ní převzal varhaničení samouk p. Jan Fraj č.21. za hraní dostával varhaník odměny 14 Kč ročně. Měchošlap pak 15 Kč ročně. V kapli sloužívala se mše svatá jen v neděli a o posvícení a v pondělí o posvícení zádušní.

Po opravě kaple sloužena bývá mše svatá, když si ji někdo objedná. Zároveň byly založeny některé mše svaté fundační.

Za mši svatou zpívanou se v r. 1925 platilo 15 K a varhaníku 5 K.

V roce 1903, kdy se opravoval mašovický chrám Páně, konaly se dopolední nedělní služby Boží v bezkovské kapli a sice od 12. 6. 1903 - 11. 10. 1903. Kostelníky byli Klempa Matěj č.19, Tunka František č.40, Meduna František a nynější Molík Michael.

V roce 1914 byl darem některých sousedů pořízen pluviál, šaty pro ministranty a darem p. velmistra roucha mešní a kalich. Klempa Jakub daroval věčnou lampu. Šaty pro ministranty daroval p. Antonín a František Komínek a Klika František č.46.

Dne 5. února 1917 sňat byl z věže větší zvon k účelům válečným. Před sejmutím zazvonilo se jím na rozloučenou. Při pádu se roztříštil. Sebrané kusy vážily 150 kg. Náhrady se obdrželo 600 Kč, které uloženy v Reiffeisenovce.

 

 

Hřbitov C) A)

Roku 1908 se obecní zastupitelstvo rozhodlo postavit nový hřbitov. Dříve se uvažovalo o postavení na obecním pozemku naproti myslivně, kvůli námitkám velkostatku ze stavby sešlo. Výstavba kostela vyšla zhruba na 4000 Kč. Stavba začala roku 1909 a byla zadána p. Ladislavu Všetečkovi ze Znojma. Dne 19. prosince 1909 byl hřbitov vysvěcen. Prvním hrobařem byl Jan Lendler. Obec obdržela od zemského výboru 500 Kč jako dotace.

O postavení hřbitova v Bezkově se jednalo již za starostování p. Josefa Pára staršího. Obec si přála, aby hřbitov byl postaven na obecním pozemku u silnice proti tehdejší myslivně. Proti tomuto místu činil velkostatek námitky a tehdejší úřady dle výslovné odpovědi p. Pára stranily velkostatku a proto ze stavby sešlo. V roce 1908 za starostování p. Antonína Komínka usneslo se obecní zastupitelstvo postaviti nový hřbitov. Nejprve vyjednáváno s Františkem Komínkem, rolníkem č. 8, aby postoupil pozemek u kříže k Mašovicím. Jelikož mnoho žádal, počalo se vyjednávati s majiteli polí u lípy. Při komisionelním vyjednáváním bylo místo u lípy úřady schváleno. Tu však někteří sousedé podali proti tomuto místu námitky, které okresní hejtmanství uznalo a doporučilo vyhledati místo jiné. Tu vyhlédnuto nynější místo a hřbitov dle rozpočtu vystaven nákladem asi 4000 Kč.

Stavba zadána p. staviteli Ladislavu Všetečkovi ze Znojma, který plán zednického mistra Stohla opravil a úhlednou zeď kolem hřbitova postavil. Se stavbou započato bylo v létě r. 1909 a také hřbitov toho roku dokončen. Hlavní kříž daroval p. Josef Molík, rolník č.32., bránu zhotovil A.Mahr, zámečník ze Znojma. Rozdělení hřbitova se stalo dle návrhu mého, jenže k lítosti hrobař pořádek v roce 1924 porušil. Hřbitov byl vysvěcen dne 19. 12. 1909. První na hřbitově pohřbena byla pí. Marie Molíková, rolnice z čís.27. v únoru 1910.

Prvním hrobařem se stal Jan Lendler, který návodem mým počal hroby obkládati drnem dle městského způsobu. Dokavad nebylo u nás hřbitova, tedy před pohřbem se sešli sousedé v domě smutku, kde se nad zemřelým modlili litanie. Pak po rozloučení s domácími naložila se mrtvola na vůz a vezla do Mašovic. U lípy se vůz zastavil, vykonala se krátká modlitba a kostelník prosil přítomné, aby zemřelému odpustili jeho provinění. Odpověď zněla: Odpusť mu Pán Bůh.

Obec dostala na postavení hřbitova subvenci od zemského výboru obnos 500 Kč.

 

 

Kaplička - Poklona D) C) A)

z roku 1799 u silnice vedoucí do obce Mašovice. dala ji opraviti paní Františka Molíková z čís. 27 a pak její syn Molík Karel. V kapličce je socha panny Marie, která bývala v kapli na starém oltáři. Socha tato byla darována pí. Marií Molíkovou z čís. 27.

 

 

Kamenný kříž A)

U silnice do Citonic, před hájovnou z roku 1884, který dali postaviti manželé Vojtěch a Veronika Párovi.

 

Kamenný kříž A)

U silnice do Mašovic dali v roce 1893 postaviti manželé František a Marie Komínkovi.

 

Kamenný kříž A)

U cesty k Břečkovu z r. 1913, který dala postaviti zbožná babička Terezie Klempová.

 

Kamenný kříž A)

U vchodu do kaple dali postaviti manželé Antonín a Marie Valáškovi v r. 1902. Dříve u kaple stával dřevěný kříž, který dal postaviti otec p. Antonína Valáška.

 

Kamenný kříž C) A)

 

 

Kamenný kříž A)

Centrální na hřbitově

 

Kamenný kříž C)

U cesty k JZD

 

Dřevěný kříž A)

Obec dala postaviti u cesty k Milíčovicům v r. 1888.

 

Památník padlým C) A)

postaven v roce 1960 k 15. výročí konce 2. světové války. Bohužel v době totality posloužil také jako politická agitace, takže jak se měnila politická situace, tak se měnily umělecké plastiky na památníku, které krátce po sametové revoluci v roce 1989 zmizely. Památník zůstal delší dobu neúplný, protože bylo třeba řešit důležitější věci a navíc nepřicházel nápad, co s ním. Řešení přišlo počátkem roku 2002, kdy obec obdržela dekret na užívání znaku a praporu. V tom roce nechala Obec Bezkov vyrobit dva bezkovské znaky z umělého kamene a ty přidělat na památník z obou stran. Znaky vyrobili bratři Jan a Petr Pátí ze Znojma.

 

 

Památník T.G.Masaryka A)

 

 

Škola C) A)

11. května 1864 je první zmínka o Bezkovské škole, kvůli místním sporům ze stavby sešlo až do roku 1893. Dětí bylo již na samotnou Mašovickou školu bylo příliš, tak bylo radou schváleno, že si sami na vlastní náklady mohou školu postavit. 15 října 1897 byla škola schválena.

První zmínka o stavbě školy v Bezkově děje se v německé úřední listině ze dne 11. května 1864, č.3164 vydané politickým úřadem ve Znojmě. Z této listiny se dále dovídáme, že občané bezkovští v čele s Martinem Molíkem, žádali o povolení stavby školy v Bezkově a z této doby se zachoval i plán školní budovy v Bezkově. Dle tradice bylo i stavivo připraveno. Proč ku stavbě nedošlo, se neví. Staří občané vykládají, že povstaly o školu spory mezi občany, a dřevo ku stavbě školy na Hátech se prodalo.

Zájem o stavbu školy pak utuchl až do roku 1893, kdy počet dítek školu v Mašovicích navštěvujících stoupl přes sto. Poněvadž úřady školní stačily na rozšíření školy, svolána byla místní školní rada mašovická i zástupcové obce bezkovské, aby se uradili o rozšíření školy mašovické. Při jednání tomto vyjádřili se zástupcové obce Bezkova ústy svého zasloužilého starosty p. Pára, že by si občané bezkovští vystavěli na svůj vlastní náklad školu a zároveň žádali o své vyškolení z obvodu školy Mašovic. Obec bezkovská ihned žádala o zřízení samostatné školy. Jelikož toho roku byl průměrný počet dítek z Bezkova 22, byla žádost zemskou školní radou zamítnuta. Po dlouhém vyjednávání jak se školními úřady, tak i s obcí mašovickou podařilo se neúnavnému starostovi p. Párovi, že zemská školní rada výnosem ze 15. října 1897 povolila, aby počátkem školního roku 1898 byla v Bezkově zřízena školní expositura. (Dle tradice vyučovalo se v Bezkově za učitele Čecha exkurendo v tak zvané pastoušce č.25.) Hned na jaře r. 1898 obec bezkovská zadala stavbu školy mistru z Libiendorfu, p. Machovi, který stavbu školy do konce srpna provedl.

Náklad na stavbu školy obnášel přes 7 000 zlatých a uhražen byl 10 letou obecní přirážkou. Dne 4. září byla školní budova důstojným p. farářem z Mašovic Janem Čapkem za účastenství mnoha přespolních hostů vysvěcena.

Prvním učitelem při této školní exposituře jmenován ku žádosti obce Josef Svoboda, rodilý r. 1870 v Louce na Moravě, dosavadní podučitel v Únanově.

Jelikož ve školním roce 1898/99 tříletý průměrný počet žáků obnášel 50 dítek, zažádala obec bezkovská, aby počátkem školního roku 1899/00 byla vyškolena z Mašovic a školní expositura proměněna byla ve školní samostatnou.

Zemská školní rada uznala důvody obce a výnosem ze dne 23. 6. 1899, č. 7118 obec Bezkov ze škol. obvodu mašovického vyškolilo a v Bezkově samostatnou školu povolila.

Dne 25. srpna 1899 byla poprve zvolena místní školní rada, která sestávala z těchto členů: p. Jindřicha Molíka, předsedy, Josefa Svobody, správce školy, místopředsedy, důstoj. p. Jana Čapka, faráře, Jos. Molíka, pololáníka č.32, Antonína Valáška, pololáníka.

Výnosem zemské školní rady ze dne 20. října 1899, č.14.197 zavedeno při zdejší škole vyučování ženským ruč. pracím od 1. ledna 1900 v jedné skupině po 4 hodinách týdně. První industriální učitelkou byla ustanovena pí. Marie Cidlíková, choť správce školy z Citonic. Roční renumerace za toto vyučování činila 80 zl. Učitelka tato působila při zdejší škole až do 15.července 1919. Po ní stala se ind. učitelkou slečna Anna Konecká, rodem z Třebíče, která působila při zdejší škole od 1. 9. 1919 až do 30. 8. 1920. Od 1. 9. 1920 nastoupila ind. učitelka slečna Julie Havlíková, rodem z Únanova, která při zdejší škole působila do 31. srpna 1922. Od 1. 9. 1922 stala se ind. učitelkou slečna Žofie Pavelková, která působila do 28. února 1923. Od 1. 3. 1923 do konce roku vyučovala výpomocná slečna Štěpánka Švanigová. Začátkem školního roku 1923/24 byla zdejší škole přidělena slečna Jakubína Kněžíčková, která dosud zde působí.(L.P.1925)

Jako učitelé náboženství působili při zdejší škole následující důstojní pánové, faráři v Mašovicích: důstoj. p. Jan Čapek od 1. 10. 1898 do 16. 7. 1903, důstoj. p. Karel Burián od 1. 9. 1903 až do 31. 1. 1914, od 1. 2. 1914 do 18. 3. 1914 důstoj. p. Josef Šimon. Od 19. 3. 1914 až do konce roku škol. 1913/14 důstoj. p. František Dolák. Od 16. 9. 1914 až do dnešní doby důstoj. p. Josef Zika.

 

 

Hasičská zbrojnice C) A)

 Hasičský sbor byl založen na jaře roku 1920. První náčelník byl p. Jan Molík. Obecní sýpka byla pak proměněna v nové hasičské skladiště a později roku 1923 si postavili rozhlednu u hasičského skladiště č.p.29

 

 

Hostinec A)

 

 

Dům č.p.12 C)

 

 

Dům č.p.27 C)

 

Dům č.p.45 C) F)

 

Dům č.p.52 C)

 

Dům č.p.54 C)

 

Lípa A)

Lípa má přes 300 let, její kmen má v obvodu 4,74 m.  Je ji vidět z dalekého okolí.

 

Zpět na

okres

Panství

 Politický a soudní okres Znojmo

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce D) C)

První písemná zmínka o Bezkově je z roku 1252. Dne 17. listopadu 1924 bylo stanoveno ministerstvem vnitra název této obce Bezkov. Uvažovalo se také o názvu Veskov. Bezkov byl dříve spojen s Mašovicemi v jednu obec asi do roku 1867. Jsou o tom doklady v archivu v Bezkově, dříve byl totiž jen jeden radní, který sídlil v Mašovicích. Osada byla ve vlastnictví Křížovníků asi do roku 1848. Poslední rychtář byl František Komínek. Nejstarší záznam je zachován v Gruntovní knize od roku 1650 v listovním úřadě ve Znojmě. Nejstarší rodiny v osadě byly zaznamenány: Milikova, Brechtova, Komínkova. Kronika uvádí, že po třicetileté válce bylo osetých 17 domů, pusté 3 a starých pustých 540 měr. Vesnice byla poněmčena. Roku 1629 platila obec vrchnosti ročně 37 zlatých 36 grošů a dva denáry. Dřívější chalupníci robotovali 13 dní v roce a každý odevzdávali snopy. Od roku 1868 se vystřídalo zhruba 42 starostů.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

259 

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

 

A) bezkov.cz (19.10.2015)

B) stary.bezkov.cz (19.10.2015)

C) cs.wikipedia.org  (19.10.2015)

D) turistika.cz (19.10.2015)

E) zivefirmy.cz - Martin Kuřítka (19.10.2015)

F) chalupa-bezkov.webnode.cz (19.10.2015)

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 19.10.2015