Kód CZ
Polom
(Pohlem)
Osada: Martice Kaple
sv.Anny Zdroj C) Zdroj D) z 1.
poloviny 19. století stojí na jižním okraji svažité travnaté návsi Kaplička
Zdroj C) Jižně od
obce, z 2. poloviny 19. století byla postavena při cestě do dnes již zcela
zaniklé vsi Skoky jižně od vsi na
severozápadní straně návsi,zbytky tvrziště. První zmínka o vsi údajně pochází
z listin hlásících se k rokům 1183 a 1185, podle nichž ji český kníže Bedřich
daroval johanitům. Jedná se však o mladší listinná falza a není tak jisté,
zda vesnice v nich jmenovaná je totožná s tímto Polomem. Johanité však v této
oblasti, například v Krašově, statky již měli, je
tedy pravděpodobné, že už ves existovala, i když třeba johanitům nepatřila.
Další zprávy jsou pak podstatně mladší. Snad již v průběhu 14. století ves
získali členové rodu píšícího se po ní, Polomcové z
Polomě. První z nich, Jan Polomek
z Polomu, je zde uváděn k roku 1404. Tehdy je také poprvé doložena zdejší
tvrz, založená během 14. století. Jeho potomci na tvrzi seděli až do počátku
16. století. Tehdy ves krátce patřila Hýzrlům z
Chodů. Již roku 1524 nastoupila v držení zboží Kateřina Dobrohostová
z Kolovrat. V roce 1529 prodala její dcera Ludmila, rozená z Ronšperka zboží Polom Markétě Lobkovicové,
rozené z Plavna. V roce 1545 získala statek od
Markéty Lobkovicové Anna, manželka Anselma ze Steinsdorfu, jejíž
syn Adam koupil statek Údrč a blízký Polom k němu
připojil. Polom poté již nikdy nenabyla samostatnosti a zdejší tvrz se tehdy
připomíná naposledy. V roce 1590 přešla Údrč s
Polomem do rukou Pröllhoferů z Purkeršdorfu,
v roce 1608 získali Údrč s Polomem Šlikové z Holíče a roku 1613 se
stal novým majitelem Údrče s Polomem Jáchym Libštejnský z Kolovrat. V roce 1620 byl statek Jáchymu Libštejnskému z Kolovrat za účast na stavovském povstání
v letech 1618-1620 zkonfiskován. Přitom se již tvrz v Polomi
nepřipomíná. Zřejmě nebyla dlouho obývána a časem zchátrala a zanikla. Podle
starší literatury byla tvrz lokalizována většinou do západní části vsi, do
blízkosti objektu čp. 14, kde se mělo dochovat
tvrziště se zbytky zdiva, příkopem a valem, zčásti zastavěné přilehlým domem.
Dům čp. 14 byl odstraněn spolu s pozůstatky tvrze
rozkládajícími se v jeho blízkosti někdy v 60. letech 20. století. |
Panství Politický okres
Žlutice, s.o. Žlutice 1961 Okres Karlovy Vary Část Bochova 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1183
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (19.7.2016) D) pamatkyaprirodakarlovarska.cz (19.7.2016) |
|||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ
[Martice]
(Maroditz)
[Kaple
sv.Floriána] Zdroj D) z první
poloviny 19. století stávala na návsi uprostřed dnes zcela zaniklé vsi [Tvrz] Zdroj D) První
písemná zmínka o vsi Martice (Maroditz)
pochází z roku 1383, kdy zemřel jakýsi Hroch, sedící patrně již tehdy na
zdejší tvrzi. Během 15. století a počátku 16. století se po vsi psali Jarek a
Ctiboř, předkové Martických
z Rabštejna. V roce 1456 jsou připomínáni rovněž
jako Martičtí z Martic.
Roku 1540 prodal Zikmund Martický ves s tvrzí
Markétě Lobkovicové, rozené z Plavna,
která ji připojila k sousednímu Polomu. Tehdy se poprvé výslovně připomíná
zdejší tvrz. V roce 1545 koupili ves Polom spolu s Marticemi
Štensdorfové ze Štensdorfu,
kteří je následně roku 1564 připojili k údrčskému
panství. V roce 1591 prodali Štensdorfové ze Štensdorfu zboží Martice k
tvrzi Miřetice (dnes Mirotice).
Roku 1592 koupil Martice Jan Ratiborský
ze Chcebuze a připojil ke svému zboží Ratiboř.
Tehdy se však ves i zdejší tvrz uvádějí jako pusté, ale brzy poté byly znovu
osídleny a tvrz na kratší čas obnovena. V roce 1615 poté Mikuláš Ratiborský prodal zboží Martice
Jáchymovi Libšteinskému z Kolovrat, jenž je znovu
připojil k Údrči a Rabštejnu,
u kterého poté zůstaly až do roku 1848. Po roce 1620 byly Martice
tehdejšímu držiteli Janu Libštejnskému z Kolovrat
spolu s údrčským panstvím za účast na stavovském
povstání z let 1618-1620 zkonfiskovány a roku 1623 prodány sekretáři
královské koruny Severýnu Thalovi
z Horštejna. V roce 1630 se naposledy připomíná
zdejší tvrz, poté je zde uváděn již pouze panský poplužní dvůr, označovaný
jako „Am Hof“, v jehož
areálu snad budova tvrze stávala. Roku 1631 se Severýn
Thal z Horštejna
zúčastnil nového povstání za saského vpádu, a tak došlo k nové konfiskaci.
Panství poté získal Albrecht z Valdštejna, po jehož
vraždě v roce 1635 dostal Martice do dědičného
držení nejvyšší hofmistr hrabě Leonthar Helfrid z Meggau. Roku 1791 byl
zdejší poplužní dvůr rozparcelován a dále pronajímán. Po velkém ničivém
požáru v roce 1860 byly zdejší dvory vystavěny již odděleně, ale označení „Am Hof“ zůstalo. Ves Martice v polovině sedmdesátých let 20. století nakonec
zcela zanikla. |
Historie
Zdroj D)
Zanikla po 1974 První písemná zmínka o vsi Martice pochází z roku 1383, kdy
zemřel držitel zdejší tvrze jistý Hroch. Během 15. století a počátku 16.
století se po vsi psali Jarek a Ctiboř, předkové Martických z Rabštejna. V
roce 1456 jsou připomínáni rovněž jako Martičtí z Martic. Roku 1540 prodal
Zikmund Martický ves s tvrzí Markétě Lobkovicové, rozené z Plavna, která ji
připojila k sousednímu Polomu. Tehdy se poprvé výslovně připomíná zdejší
tvrz. V roce 1545 koupili ves Polom spolu s Marticemi Štensdorfové ze
Štensdorfu, kteří je následně roku 1564 připojili k údrčskému panství. V roce
1591 prodali Štensdorfové ze Štensdorfu zboží Martice k tvrzi Miřetice (dnes
Mirotice). Roku 1592 koupil Martice Jan Ratiborský ze Chcebuze a připojil ke
svému zboží Ratiboř. Tehdy se však ves i zdejší tvrz uvádějí jako pusté, ale
brzy poté byly znovu osídleny a tvrz na kratší čas obnovena. V roce 1615 poté
Mikuláš Ratiborský prodal zboží Martice Jáchymovi Libšteinskému z Kolovrat,
jenž je znovu připojil k Údrči a Rabštejnu, u kterého poté zůstaly až do roku
1848. Po roce 1620 byly Martice tehdejšímu držiteli Janu Libštejnskému z
Kolovrat spolu s údrčským panstvím za účast na stavovském povstání z let
1618-1620 zkonfiskovány a roku 1623 prodány sekretáři královské koruny
Severýnu Thalovi z Horštejna. V roce 1630 se naposledy připomíná zdejší tvrz,
později její funkci nahradil panský poplužní dvůr, označovaný jako „Am Hof“.
Roku 1631 se Severýn Thal z Horštejna zúčastnil nového povstání za saského
vpádu, a tak došlo k nové konfiskaci. Panství poté získal Albrecht z
Valdštejna, po jehož vraždě v roce 1635 dostal Martice do dědičného držení
nejvyšší hofmistr hrabě Leonthar Helfrid z Meggau. Do roku 1789 spadala ves
Martice farou ke kostelu v Údrči, následně pak ke Skokům. Roku 1791 byl
zdejší poplužní dvůr rozparcelován a dále pronajímán. Na základě zákona o
obcích ze dne 17. března 1849 se nakonec ves Martice osamostatnila. Ves typu
okrouhlice rozkládající se na stráni s obecní kaplí sv. Floriána na návsi.
Ves Martice poté spadala pod správu obce Polom. Po velkém ničivém požáru v
roce 1860 byly zdejší dvory vystavěny již odděleně, ale označení „Am Hof“
zůstalo. V roce 1890 stávalo ve vsi 24 domů, ve kterých žilo 110 obyvatel,
roku 1929 to bylo 22 domů a 95 obyvatel. V roce 1946 zde stávalo celkem 23
usedlostí a domů. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé
světové války nebyla ves Martice již nikdy dosídlena a postupně byla
opuštěna. V roce 1959 ve vsi bydlela ve vsi již pouze starší žena, která
chovala přes tehdejší úřední zákaz čuníka, schovaného v hranici složeného
dřeva. Do vsi nebyla zavedena elektrika a vedla sem pouze polní cesta. Poštu
nosil pošťák z Kozlova. Ve vsi stávalo několik rozpadlých usedlostí, později
bylo vše zbořeno. Někdy v polovině sedmdesátých let 20. století, snad roku
1974, nakonec ves Martice zcela zanikla. Dodnes se zachovala pouze stodola
bývalého hospodářského dvora č. 3 a jedna ze zdí stodoly bývalého hospodářského
dvora č. 5. Dále můžeme v terénu nalézt již špatně patrné zdivo jednotlivých
dvorů, ovocné stromy a předměty každodenní potřeby. Ve stromech jsou zarostlé
zbytky požární techniky. |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 19.7.2016 |