Kód CZ
Německý
Chloumek
(Deutsch Kilmes)
[Kaple
sv.Josefa] Zdroj D) pseudogotická
kaple sv. Josefa byla postavena koncem 19. století na místě starší dřevěné
kaple uprostřed obce V osmdesátých letech 20. století koupil zchátralou,
volně přístupnou a vyrabovanou kapli soukromý majitel Josef Zlatohlávek,
který ji někdy v době kolem roku 1987 nevkusně přestavil na rekreační objekt č.p. 6. Z původní kaple se dodnes zachovalo pouze
obvodové zdivo skoro do původní výše, levý zadní opěrný pilíř a sokl levého
předního pilíře, vystupující z masy zdiva dnešní chaty. [Výklenková
kaplička sv.Jana Nepomuckého] Zdroj D) postavena
na 60 cm vysoké kamenné zídce nad bývalou cestou při pravé straně silnice na
Dlouhou Lomnici na dřívějším severním okraji vsi [Kaplička
P.Marie] Zdroj D) z druhé
poloviny 19. století stávala u bývalého hostince nedaleko nad dnes již
zničeným Rábovým mlýnem (Rabenmühle)
při cestě k oblíbenému výletnímu místu „Ruhestein“
u přírodní památky Viklan Železný
kříž Zdroj D) z poloviny
19. století, nazývaný Balnský kříž, stával původně
při rozcestí při silnici na Bochov na východním
okraji vsi, obnoven 2013 [Železný
kříž] Zdroj D) z druhé
poloviny 19. století, nazývaný Aspernský kříž (Aspern-Kreuz), stával při
rozcestí původní cesty s bývalou částí silnice na Bochov
východně od vsi [Železný
kříž] Zdroj D) nazývaný Pschüwlský kříž (Pschüwl-Kreuz), stával při „Staré silnici“ na Dlouhou Lomnici v
polích severně od vsi, patřil k bývalé usedlosti čp.
9 zvané Pschüwl Antona Wolfa, na okraji jehož pole
stával. [Železný
kříž] Zdroj D) z druhé
poloviny 19. století, který patřil k dnes již zaniklé usedlosti čp. 18 Antonie Pfeiffer, stával
u rozcestí při „Staré silnici“ na Dlouhou Lomnici v polích severozápadně od
vsi [Železný
kříž] Zdroj D) nazývaný Turwský kříž (Turwa-Kreuz), stával na katastru vsi [Železný
kříž] Zdroj D) z druhé
poloviny 19. století, nazývaný Kovářský kříž (Hufschmied-Kreuz), stával proti bývalému domu čp.
48 při silnici na Javornou na jihozápadním okraji
vsi [Dřevěný
kříž] Zdroj D) na památku Franze Steina z Kozlova, který byl v těchto místech za
bouře dne 11. května 1868 usmrcen po zásahu bleskem, v lesním porostu při
bývalé cestě na Číhanou jižně od vsi |
Panství Politický okres
Žlutice, s.o. Bochov 1961 Okres Karlovy Vary Část Bochova 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce Zdroj D)
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1536 Ves Německý
Chloumek byla založena patrně uprostřed lesů v době německé kolonizace a byla
spravovaná snad ze zdejšího panského sídla dnes již neznámé podoby a polohy.
První zmínka o zdejší vsi pochází ze soupisu daní panství pánů z Plavna z roku 1532, kdy patřila k hradu Hartenštejn, se kterým byla roku 1609 připojena k panství
Andělská Hora Linharta Colonny z Felsu. V roce 1663 byl Německý Chloumek připojen k toužimskému panství, u kterého poté zůstal až do roku
1848. Na základě zákona o obcích ze dne 17. března 1849 se roku 1850 nakonec
Německý Chloumek stal samostatnou obcí. Jednalo se o ryze zemědělskou obec
obklopenou rozsáhlými poli s hospodářskými usedlostmi lidové architektury s
kamennými přízemími, hrázděnými patry a laťovými či hrázděnými štíty. Jednalo
se například o dnes již zaniklé usedlosti čp. 5
Aloise Pfeiffera, čp. 15
Emila Heinze, čp. 16 Wenzela Hammerleho, čp. 21 Antona Kunze a čp. 28 Franze Örtla. Farou spadla obec ke kostelu sv. Michaela
Archanděla v Bochově. Po nuceném vysídlení
německého obyvatelstva na konci druhé světové války byla většina původních
domů a hospodářských usedlostí během druhé poloviny 20. století zbořena. Z
původních 51 obytných objektů byly zachováno pouze usedlosti čp. 3 Antona Heinze, čp. 10 Antona Hercheta, čp. 44 Karla Glassera, čp. 46 Emila Örtla, čp. 50 Aloise Pöpperla, čp. 51 Franze Karla, čp. 34 Berty Müller a čp. 49 Franze Nachtmanna. Ostatních 43 objektů bylo zbořeno. V době
kolem roku 1955 byla obec připojena k Javorné v
tehdejším okrese Teplá, dnes spadá pod město Bochov.
Ve vsi dnes stojí celkem 12 domů, ve kterých trvale žije 16 obyvatel
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (19.7.2016) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 19.7.2016 |