Kód CZ

Kozlov

(Kosslau)

Kostel Nanebevzetí P.Marie ^{Zdroj C)}

původně gotickou stavbu připomínanou poprvé v roce 1365, později byla upravena v době renesance. V roce 1704 byla přistavěna barokní věž a k severní části lodi křtící kaple. Bohaté vnitřní zařízení, ke kterému patřil i obraz Ukřižování připisovaný Petru Brandlovi, bylo zcela rozkradeno. V kostele zbývá mobiliář, velmi zajímavá patrová kruchta. V presbytáři jsou vysoko na severní zdi zachovány 2 renesanční náhrobníky s epitafy. Jde o náhrobníky Adama a Jindřicha z Uttenhoferů, za nichž se stal Kozlov svobodným statkem a byl zapsán do desk zemských.

Fara

…

Kaple ^{Zdroj D)}

Před 1841

[Socha] ^{Zdroj D)}

Ve výklenku kostela, ukradena 2015

[Socha sv.Mořice] ^{Zdroj E)}

kolem roku 1772 stávala u schodiště při bráně ve východní ohradní zdi bývalého hřbitova u farního kostela

Socha Nejsv.Trojice ^{Zdroj E)}

1772 na vyšším trojbokém podstavci u schodiště ke kostelu, sochauložena v depozitáři muzea Žlutice

Dřevěný kříž ^{Zdroj D)}

U kostela

[Zámek] ^{Zdroj C)}

Na vyvýšenině u původní silnice Bochov–Toužim stávala dříve tvrz, v 16. století přestavěná na renesanční zámek. Stavba zámku přetrvala v nezměněné podobě (s výjimkou barokního zastřešení věží) až do novověku. Po roce 1918 zámek postupně chátral a byl roku 1938 odstřelen. Jeho poslední zbytky odstraněny v padesátých letech. Kolem roku 1550 získali léno členové rodu Uttenhoferů z Uttenhofu od Jana Ratibořského ze Chcebuze. V roce 1567 Jindřich staršího z Plavna propustil Jiřímu Uttenhoferovi z Utenhoferu „zu Kossla“ statek Kozlov z manské služby a od té doby Kozlov dědičným panstvím. Poté drželi panství potomci Jiřího Uttenhofera, kteří vystavěli novou renesanční tvrz. V roce 1620 po bitvě na Bílé hoře byla Adamu Uttenhoferovi z Uttenhofu ves, tvrz i poplužní dvůr za účast na stavovském povstání v letech 1618-1620 zkonfiskováno. Poté byl Kozlov prodán Janu Hegnerovi z Rösselfeldu. V roce 1667 získali panství Kozlov od Rössefeldů Steinbachové, od kterých roku 1687 přešel statek na Pikharty z Grünthalu. Ve druhé polovině 17. nebo počátkem 18. století byla renesanční tvrz přestavěna na barokní zámek. Od roku 1744 vlastnili panství po Pikhartech z Grünthalu Trautenberkové. V letech 1775-1792 držel panství po Trautenbercích rytíř František Kager ze Štampachu a poté zde vládli Hoyerové z Blumenau a ještě množství dalších majitelů, neboť statek si udržel samostatnost až do 20. století. Stavební stav zámku před druhou světovou válkou se stále zhoršoval. Podle zachovaných svědectví měl zámek ve třicátých letech narušené střechy, kterými zatékalo. Půda měla shnilé podlahy. Řada místností sloužila jako skladovací místnosti na obilí. Zámek byl proto v roce 1939 částečně odstřelen a kolem roku 1943 dokonce vyhořel a nebyl již opraven. Poté byl zámek roku 1949 nebo 1950 pro zchátralost stržen. Konec 50. let 20. století bylo zbylé zdivo zámku rozebráno obyvateli vsi jako stavební materiál.

Zpět na okres

Panství

Politický okres Žlutice, s.o. Bochov

1961 Okres Karlovy Vary

1973 Část Bochova

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1365

Rok	obyv.	domů
1850
1927	350 N
1930
1947
1961
1970
2011	121

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (19.7.2016)

D) pamatkyaprirodakarlovarska.cz (19.7.2016)