Kód CZ
Kozlov
(Kosslau)
Kostel
Nanebevzetí P.Marie Zdroj C) původně gotickou stavbu připomínanou
poprvé v roce 1365, později byla upravena v době renesance. V roce 1704 byla
přistavěna barokní věž a k severní části lodi křtící kaple. Bohaté vnitřní
zařízení, ke kterému patřil i obraz Ukřižování připisovaný Petru Brandlovi, bylo zcela rozkradeno. V kostele zbývá
mobiliář, velmi zajímavá patrová kruchta. V presbytáři jsou vysoko na severní
zdi zachovány 2 renesanční náhrobníky s epitafy. Jde o náhrobníky Adama a
Jindřicha z Uttenhoferů, za nichž se stal Kozlov svobodným statkem a byl zapsán do desk zemských. Fara
… Kaple Zdroj D) Před 1841 [Socha]
Zdroj D) Ve výklenku
kostela, ukradena 2015 [Socha
sv.Mořice] Zdroj E) kolem roku 1772 stávala u schodiště
při bráně ve východní ohradní zdi bývalého hřbitova u farního kostela Socha
Nejsv.Trojice Zdroj E) 1772 na vyšším trojbokém podstavci u
schodiště ke kostelu, sochauložena v depozitáři
muzea Žlutice Dřevěný
kříž Zdroj D) U kostela [Zámek]
Zdroj C) Na vyvýšenině u původní silnice Bochov–Toužim stávala dříve
tvrz, v 16. století přestavěná na renesanční zámek. Stavba zámku přetrvala v
nezměněné podobě (s výjimkou barokního zastřešení věží) až do novověku. Po
roce 1918 zámek postupně chátral a byl roku 1938 odstřelen. Jeho poslední
zbytky odstraněny v padesátých letech. Kolem roku 1550 získali léno členové
rodu Uttenhoferů z Uttenhofu
od Jana Ratibořského ze Chcebuze. V roce 1567
Jindřich staršího z Plavna propustil Jiřímu Uttenhoferovi z Utenhoferu „zu Kossla“ statek Kozlov z manské služby a od té doby Kozlov
dědičným panstvím. Poté drželi panství potomci Jiřího Uttenhofera,
kteří vystavěli novou renesanční tvrz. V roce 1620 po bitvě na Bílé hoře byla
Adamu Uttenhoferovi z Uttenhofu
ves, tvrz i poplužní dvůr za účast na stavovském povstání v letech 1618-1620
zkonfiskováno. Poté byl Kozlov prodán Janu Hegnerovi z Rösselfeldu. V roce
1667 získali panství Kozlov od Rössefeldů
Steinbachové, od kterých roku 1687 přešel statek na
Pikharty z Grünthalu. Ve druhé polovině 17. nebo
počátkem 18. století byla renesanční tvrz přestavěna na barokní zámek. Od
roku 1744 vlastnili panství po Pikhartech z Grünthalu
Trautenberkové. V letech 1775-1792 držel panství po
Trautenbercích rytíř František Kager ze Štampachu a poté zde vládli Hoyerové
z Blumenau a ještě množství dalších majitelů, neboť
statek si udržel samostatnost až do 20. století. Stavební stav zámku před
druhou světovou válkou se stále zhoršoval. Podle zachovaných svědectví měl
zámek ve třicátých letech narušené střechy, kterými zatékalo. Půda měla
shnilé podlahy. Řada místností sloužila jako skladovací místnosti na obilí.
Zámek byl proto v roce 1939 částečně odstřelen a kolem roku 1943 dokonce
vyhořel a nebyl již opraven. Poté byl zámek roku 1949 nebo 1950 pro
zchátralost stržen. Konec 50. let 20. století bylo zbylé zdivo zámku
rozebráno obyvateli vsi jako stavební materiál. |
Panství Politický okres
Žlutice, s.o. Bochov 1961 Okres Karlovy Vary 1973 Část Bochova 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1365
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (19.7.2016) D) pamatkyaprirodakarlovarska.cz (19.7.2016) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 19.7.2016 |