Kód CZ 2612

Dolní Boříkovice

(Nieder Ullersdorf)

Kostel Povýšení sv.Kříže ^{Zdroj C)}

Jednolodní 1706. Pozdně renesanční venkovský kostel se západní věží, pochází z doby kolem roku 1600 (obvodové zdi a věž kostela), upravený a klenutý ve dvou barokních fázích kolem roku 1706 a 1780. Před západním průčelím kostela se nachází kamenné klasicistní sousoší Kalvárie z roku 1816. Na severozápadní straně je situován hřbitov a márnice přimknutá ke kostelní zdi. O přesné době vzniku kostela se nedochovalo mnoho zpráv. Při opravě jeho střechy byla ze hřebenu nad kněžištěm sejmuta železná korouhvička, v níž byly vyřezány dva letopočty vztahující se k opravám v roce 1752 a 1791 V kronice města Králík je zmínka o prvním kostele v Dolních Boříkovicích z roku 1652 jako o stavbě renesanční s barokními a románskými prvky. Dolní Boříkovice patřily do farnosti Králíky a patří dodnes. Kostel i škola byly pod patronátem náboženských fondů. V roce 1787 byl kostel povýšen z filiálního na lokální a v roce 1859 (někdy uváděn i rok 1869) povýšen na farní. Na původní šindelovou střechu byla položena zřejmě již v 19. století břidlicová krytina, která byla v roce 1971 nahrazena střechou plechovou společně s novým hodinovým strojem a ciferníkem. Zároveň proběhla oprava věže a a také oprava oken katedrálním sklem z Nového Boru. Rovněž byly vyrobeny a osazeny ochranné sítě na okna. Do věže byla umístěna skříň s hodinovým strojem, které zde byly do 23. září 1993.

V roce 1971 byla zahájena také asanace hřbitova a stavba vodovodu. V říjnu 1971 byla rozebrána stará šindelová stříška z ohrady kolem hřbitova a byly položeny nové šindele. V roce 1972 byla opravena márnice. S rozebíráním staré dřevěné verandy a schodištěm se začalo v roce 1973. Kolem kostela a přístavku byl u vchodu nahozen speciální sokl, který dosahoval výšky až 150 cm. V roce 1974 byly rámy a pomníky hrobů, ke kterým se nikdo nepřihlásil (většinou se jednalo o hroby s náhrobky původních německých rodin) rozebrány a svezeny pod budoucí schody u kostela. V roce 1975 byla úprava hřbitova ukončena. V roce 1976 bylo vyhotoveno nové vstupní schodiště podle návrhu Státního ústavu památkové péče v Pardubicích. Byly také pořízeny nové dveře z boku chrámové lodi. Tím byla ukončena venkovní oprava kostela. Vnitřní oprava kostela probíhala v letních měsících roku 1988 – zednické, truhlářské práce, bílení a nátěry. Na opravách interiéru pracovali kostelník p. Temňák, který prováděl práce natěračské a mistr malířský Stanislav Vacek z Králík, který odborně opravil hlavní oltářní obraz a doplnil poškozené zlacení. Tolik uvádí deník stavebních prací Ing. Němce z Boříkovic, který se také zasloužil o opravu kostela a byl správcem této památky.V roce 1993 byl kostel vykraden – zmizely dřevěné sochy andělů z obou oltářů a všechny figury z betléma (Kralický betlém).

Jednolodní obdélná stavba s půlkruhovým odsazeným presbytářem, postavený ze smíšeného zdiva. V podélné ose na presbytář navazuje obdélná, valbově zastřešená sakristie se vstupním přístavkem po boku presbytáře. Před vstup je předložené dvoustranné kryté obedněné schodiště z roku 1976, nad ním obdélné okno se segmentovým záklenkem. Západní průčelí je uprostřed svisle členěno lizénovým rámem, nesoucím korunovou římsu. Nad ním čtyřboká věž ukončená bání s lucernou. K jižnímu boku lodi přiléhá hranolová předsíň. Loď kostela je zastropena na polopilířích valenou klenbou s trojbokými vstřícnými výsečemi, jejichž hrany jsou vytaženy do hřebínků. Klenba je ve vrcholu zdobena mělkými vpadlými vykrajovanými rámy. Mezilehlé plochy klenby člení ploše naznačené pasy s rytými rámci. Po třech stranách lodi jsou vloženy dřevěné empory nesené dřevěnými sloupy. Parapety jsou plné, bedněné, na kruchtě se zakomponovanými varhany. Na parapetech jsou zavěšeny obrazy křížové cesty. Sloupy kruchty jsou barevně pojednány mramorováním. Podvěží je zaklenuto příčně valenou klenbou, při severní a jižní straně s vestavěným schodištěm do věže. Na kúru kostela jsou zachovalé jednomanuálové varhany pražského stavitele varhan Jindřicha Schifnera.

Na dřevěném ochozu po obou stranách visí dřevěné deskové obrazy „Křížová cesta“. V samotném interiéru kostela je dominantní oltář, kazatelna a také dřevěná socha sv. Jana Nepomuckého.

Fara

Patrová

Hřbitov

Za kostelem, na bráně původně vyřezávaný nápis, při opravě zničen

Kaplička

Polygonální s jehlancovou střechou. Na začátku obce

Kaplička

V horní části obce

Kamenný kříž - Kalvárie

Před kostelem, se sochami na bocích, 1816, jedna ze soch ukradena.

Socha Nejsv.Trojice ^{Zdroj C)}

Jen sokl, obnovena 2016

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

V zahradě u č.p.175

Socha Anny

…

Kamenný kříž - Kalvárie ^{Zdroj C)}

Před č.p.37

Kamenný kříž

Centrální na hřbitově

Obrázek P.Marie

Za č.p.110

Sloupek

Před č.p.97

Chalupa č.p.1

…

Chalupa č.p.5

…

Chalupa č.p.15

…

Dům č.p.17

…

Chalupa č.p.19

…

Chalupa č.p.23

…

Chalupa č.p.37

…

Chalupa č.p.43 ^{Zdroj C)}

…

Chalupa č.p.48

…

[Chalupa č.p.50] ^{Zdroj C)}

Na horním konci, vyhořela kol.2010, zbořena

Chalupa č.p.69

…

Chalupa č.p.90

…

Chalupa č.p.110 ^{Zdroj C)}

Autentický vzhled výrazně narušen necitlivou rekonstrukcí

Chalupa č.p.124

…

Chalupa č.p.125

…

Chalupa č.p.132

…

Chalupa č.p.137

…

Chalupa č.p.138

…

Chalupa č.p.156

…

Chalupa č.p.157

…

Chalupa č.p.170

…

Chalupa č.p.174

…

Bunkr K-Ba-S 21 Kazi ^{Zdroj C)}

Pěchotní srub leží na linii hlavního obranného postavení, nejpozději kde měl být zastaven postup útočníka. Hlavní výzbrojí objektu byly trojice dvojčat těžkých kulometů vz. 37 (dvě ve střílnách směřujících na sousední pěchotní srub K-S 20 Na Pupku a jedno v pancéřové kopuli směřující na objekt K-S 23 Teta. Lehké kulomety vz. 26 se nacházely v jedné pomocné střílně a v pancéřovém zvonu.) Objekt byl vybetonován 19. - 25. 8. 1937 ve IV. třídě odolnosti a jeho kubatura je 1 736 m³. Na podzemní systém tvrze je napojen svislou schodišťovou a výtahovou šachtou. Zvon i kopule byly vytrženy v období okupace. Interiér objektu je přístupný v rámci nepravidelně provozovaných delších typů prohlídek muzea.

Bunkr K-Ba-S 22 Horymír ^{Zdroj C)}

Objekt věže byl vybudován pro hlavní zbraň tvrze, dvojice 10 cm houfnic vz. 38 umístěné v dělostřelecké otočné a výsuvné věži. Jeho betonáž proběhla 22. 11. - 7. 12. 1937 ve IV. třídě odolnosti a kubatura betonu je 2 680 m³. Na podzemní systém tvrze je napojen svislou schodišťovou a výtahovou šachtou. Kromě otočné věže byl vyzbrojen ještě lehkým kulometem vz. 26 v pancéřovém zvonu. Soustrojí věže nebylo nikdy osazeno. Unikátním dnes tento objekt činí fakt, že jako u jediného u něj nikdy nedošlo k zabetonování šachty. Pancéřový zvon byl vytržen během okupace. Interiér objektu je přístupný v rámci běžných prohlídek muzea.

Bunkr K-Ba-S 22a Krok ^{Zdroj C)}

Vchodový objekt československé dělostřelecké tvrze byl vždy zásadně budován na skrytém místě na odvráceném svahu v dostatečné vzdálenosti od hlavního obranného postavení. Nebylo předpokládáno jeho přímé zapojení do bojů, naopak i během nich mělo probíhat nerušené zásobování tvrze. V objektu se nachází vjezd pro nákladní automobily, vchod pro pěší, překladiště na pevnostní dráhu o rozchodu 600 mm, nasávání vzduchu pro centrální filtrovnu, dopravní kancelář a místnosti obvyklého zázemí. Byl vyzbrojen jedním těžkým kulometem vz. 37 v pravé vnější střílně a lehkým kulometem vz. 26 v levé vnější střílně, ve střílně v prvních pancéřových vratech, v prvním zalomení vjezdu a ve dvou pancéřových zvonech na střeše objektu.

Objekt byl vybetonován 2. - 14. 10. 1937 ve IV. třídě odolnosti. Kubatura betonu je 4860 m³. Během okupace došlo k vytržení pancéřových zvonů, což objekt značně devastovalo. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let došlo k odstřelení jeho čelní masky a jejímu následnému dobetonování podle původních plánů firmou Baraba Litice. Díky této opravě je K-S 22a jediným vchodovým objektem v rámci československého opevnění, který si uchoval svou původní podobu. V současné době se zde nachází vstup do muzea.

Bunkr K-Ba-S 23 Teta ^{Zdroj C)}

Pěchotní srub leží na linii hlavního obranného postavení, nejpozději kde měl být zastaven postup útočníka. Hlavní výzbrojí objektu bylo jedno dvojče těžkých kulometů vz. 37 v pancéřové kopuli směřující na sousední objekt K-S 24 Libuše. Další lehký kulomet vz. 26 byl osazen v pancéřovém zvonu. V dalším pancéřovém zvonu měla být umístěna speciální pozorovací optika a objekt díky tomu měl sloužit jako pozorovatelna pro tvrz i okolní objekty opevnění a polní jednotky. Pozorovací zvon byl sice osazen, ale svůj účel nesplňoval, proto byl opět vytažen a odlit nový. Díky mnichovské dohodě a odstoupení pohraničí Německu ale již nebyl osazen, díky čemuž se na Boudě dochovala jediná původní neporušená zvonová šachta. Srub K-S 23 byl vybetonován 26. 7. - 2. 8. 1937 ve IV. třídě odolnosti s kubaturou betonu 2 098 m³. Je unikátní tím, že na něm nebyly umístěny žádné klasické střílny. Kromě něj byla tato praxe na objektu československého těžkého opevnění uskutečněna již jen na dělostřelecké pozorovatelně MO-S 42 Nad hájem tvrze Smolkov. Na podzemní systém tvrze je napojen svislou schodišťovou a výtahovou šachtou. Během okupace byl vytržen pancéřový zvon i kopule. Interiér objektu není veřejnosti přístupný.

Bunkr K-Ba-S 24 Libuše ^{Zdroj C)}

Pěchotní srub leží na linii hlavního obranného postavení, nejpozději kde měl být zastaven postup útočníka. Hlavní výzbrojí objektu byla trojice dvojčat těžkých kulometů vz. 37. Dvě ve střílnách směřovaly na sousední pěchotní srub K-S 25 V sedle a jedno v pancéřové kopuli na sousední K-S 23 Teta. Ve dvou pancéřových zvonech a ve dvou pomocných střílnách byly umístěny další čtyři lehké kulomety vz. 26. Netypické je použití standardního vchodu pro pěší na úrovni bojového patra, jako je tomu u izolovaných, tj. netvrzových objektů. Důvodem je určitá odlehlost objektu a uvažované uplatnění při výpadu pěchoty na povrch tvrze. Objekt byl vybetonován 8. - 19. 7. 1937 ve IV. třídě odolnosti o kubatuře betonu 2 192 m³. Během okupace došlo k vytržení pancéřových zvonů a kopule. U stěny objektu byla odpálena silná nálož, která způsobila prohnutí přilehlé stěny a jeho posunutí po základové desce asi o půl metru. Ve schodišťové a výtahové šachtě, pomocí které byl srub napojen na podzemní systém tvrze, je místo posunu zřetelné. Interiér objektu je přístupný v rámci nepravidelně provozovaných delších typů prohlídek muzea.

Zpět na okres

Panství

Politický okres Žamberk, s.o.Králíky

1961 Okres Ústí nad Orlicí

Část Králík

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

Rok	obyv.	domů
1850
1927	809 N
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (25.2.2015)

 fotografie

21.3.2005, 1.11.2009, 28.9.2012

40 – 40 – 0

15 – 15 – 0

????

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 15.3.2018

Předchozí editace: 25.2.2015

Předchozí editace: 10.7.2012