Svinov

(Schweine)

Osady: [Střítež], Vacetín, Zavadilka

Kamenný kříž

V centru obce

Zpět na

okres

Panství

Politický okres Zábřeh, s.o.Mohelnice

1961 Okres

Připojen k Pavlovu

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

Řada klasicistních usedlosti nad silnicí s domkařskou zástavbou okolo.

České označení Svinov i německé Schweine svědčí o spojitosti s podstatným jménem svině, a to v tom smyslu, že jde o místo, močál či potok, kde se brodily divoké svině. Podle jiného názoru jde o odvozeninu od osobního jména Svin. Ke Svinovu náležely původně osady a samostatné katastrální obce Zavadilka, zvaná též Čtyři Dvory (německy Vierhöfen), a Vacetín (odvozeno od osobního jména Vacata), nesprávně nazývaný též Dvacetín. Vacetín byl od roku 1949 připojen k obci Veselí. V roce 1960 byl Svinov i se Zavadilkou administrativně spojen s Pavlovem, nejprve jako místní část, která však před rokem 1980 i tuto relativní samostatnost ztratila.

Ves Svinov se nachází v bezprostředním sousedství Líšnice, při silnici z Mohelnice na jihozápad do údolí Třebůvky a dále k Městečku Trnávka; při této silnici leží poněkud jižněji i osady Zavadilka a Vacetín. Katastr Svinova a jeho osad s celkovou rozlohou 932 hektarů se rozkládá v podobě velmi protáhlé elipsy od vsi a z nižších poloh (nadmořská výška kolem 320 m) na jihozápad do zalesněných kopců Bouzovské vrchoviny až na hranice okresu u Pěčíkova (ten již patří do okresu Svitavy, dříve okresu Moravská Třebová). V tomto katastru je uprostřed lesů taky historicky významná lokalita Stítež.

Svinov patřil spíše k menším obcím a udržoval si až do druhé světové války obdivuhodně stabilní počet obyvatel. V roce 1900 zde bylo při sčítání lidu zjištěno 345 osob a 63 domů, z toho připadlo na Zavadilku 107 osob a 18 domů a na Vacetín 116 osob a 20 domů. Jinak tomu bylo s národní skladbou usedlíků, která se měnila nejen v průběhu doby, ale i podle jednotlivých lokalit. Jestliže Svinov byl před první světovou válkou v podstatě německý, Zavadilka a Vacetín měly malou českou menšinu. Po roce 1918 česká menšina v obou osadách vzrostla o jednu třetinu a čítala v roce 1930 celkem 86 příslušníků) z toho ve Vacetíně bylo 31 a v Zavadilce 30 Čechů) z 355 obyvatel. Po roce 1945 se tu počet obyvatel snížil v roce 1950 na 137 osob ve 43 domech, ovšem již bez Vacetína. V roce 1970 měl Svinov 64 a Zavadilka 72 obyvatel.

Svinov je uváděn prvně roku 1351 u statku Vranová Lhota. Stejně tak tomu bylo i s Vacetínem. V té době však byla mnohem významnější Střítež, která se připomínala již roku 1320 jako léno olomouckého biskupa ve svitavském obvodu. Po Stříteži se psal i vladycký rod a byla tu tvrz se dvorem a pravděpodobně i fara s kostelem. Střítež však za válek mezi moravskými markrabími Prokopem a Joštem na přelomu 14. a 15. století zanikla a zůstal zde jenom dvůr, i když zřejmě nechyběly pokusy o nové osídlení. Roku 1567 byla Střítež koupena městem Mohelnicí a přeměněna v její lesní statek; z někdejší vsi zůstala jen stejnojmenná myslivna. Dočasně zanikl i Vacetín, který je koncem 15. století uváděn jako pustý.

Zároveň se Stříteží koupilo město Mohelnice roku 1567 i Svinov a Vacetín, který byl již opět obydlen. U Svinova tehdy získávali hlínu pro své známé výrobky loštičtí hrnčíři. V té době byly ještě obě vsi české, teprve po třicetileté válce se zde opět častěji objevují mezi novými usedlíky německá jména; Svinov a částečně i Vacetín za této války totiž značně zpustly. Podle lánového rejstříku z roku 1677 bylo na dílu Svinova 15 usedlíků (z dřívějších 33) a ve Vacetíně 11. Osada Zavadilka (podle označení zájezdního hostince) byla založena až po roce 1750 a patřila k žádlovickému panství, i když je pravděpodobné, že navazovala na bývalou Lhotku (připomínanou roku 1378 a potom 1610); zdejší čtyři usedlosti (odtud Čtyři dvory) byly asi zničeny za třicetileté války. Roku 1834 měl Svinov 21 domů a 141 obyvatel, Vacetín 18 domů a 112 obyvatel a Zavadilka také 18 domů a 130 obyvatel. V té době se v okolí Svinova dost intenzívně dolovala železná ruda pro železárny v Mariánském Údolí a nově zde byla zahájena po roce 1831 i těžba tuhy firmou Gessner a Pohl z Mohelnice.

Po roce 1848 byly vsi Svinov, Zavadilka a Vacetín spojeny v jednu samosprávnou obec v soudním okrese Mohelnice a politickém okrese Zábřeh. Ložiska železné rudy byla poměrně brzy vyčerpána, ale tuha se v okolí dobývala až do první světové války. Dolování nezměnilo celkový, spíše zemědělský ráz obce. Střítežský lesní statek měl roku 1921 celkem 520 hektarů půdy a nepodléhal jako majetek města Mohelnice první pozemkové reformě. Politicky měla v obci rozhodující vliv německá agrární strana, kterou však i zde při volbách v roce 1935 předstihla Henleinova Sudetoněmecká strana. O svinovské škole víme jenom to, že existovala již v roce 1848 a byla německá. Na podporu české menšiny byla v roce 1921 zřízena česká menšinová škola v Zavadilce.

Po Mnichovu se Svinov ocitl nejen na národnostní, ale dočasně i na státní hranici mezi říšskou župou Sudety a vnitrozemím ČSR. Po květnu 1945 byl sice Svinov i s osadami poměrně brzy osídlen českými rodinami, ale jen nedostatečně ztrácel významu. JZD zde bylo založeno již v roce 1949, potýkalo se však se značnými těžkostmi a již v roce 1960 se spolu s JZD Pavlov včlenilo do většího družstevního zemědělského komplexu v Lošticích.

Při posledním sčítání lidu v roce 2001 činil počet obyvatel obce Svinov 59 obyvatel s 16 trvale osídlenými domy, Zavadilka 50 obyvatel s 16 trvale osídlenými domy a Vacetín 23 obyvatel s 10 trvale osídlenými domy.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	355 N
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Mohelnický zpravodaj 3.2006

A) …

B) volny.cz/ou.pavlov

C) olomouc.idnes.cz (9.10.2014)

[Střítež]

[Kostel] ^{B)
C)}

V zahradě hájenky byla vykopána na konci 19.stol. křtitelnice z patrně zaniklého kostela, v mohelnickém muzeu.

[Fara] ^B)

…

Kaplička P.Marie Střítežské ^B)

Na místě, kde je dnes střítežská kaplička, stávala ve třicátých letech 19. století mohutná jedle s obrazem Panny Marie. Roku 1840 byly mohutnou vichřicí všechny stromy vyvráceny a zůstala stát pouze tato jedle s obrázkem. To přivedlo zbožné občany na myšlenku postavit na tomto místě kapličku, kam byl obraz Panny Marie přenesen. Kaple byla zbudována v empírovém slohu s trojúhelníkovitým štítem a dorskými hlavicemi sloupů portálu. Od té doby byla z okolních obcí vypravována každoročně na svátek narození P. Marie v neděli po 8. září na Střítež procesí.

Křížová cesta ^{B)
C)}

Od myslivny ke kapli, z pískovcových sloupů zbudovaných rovněž v klasicistním slohu. pochází z roku 1840 a podle datace na posledním sloupu byla restaurována v roce 1907. Jsou zhotoveny z maletínského pískovce

Dřevěný kříž ^C)

U kapličky

[Tvrz] ^B)>>

…

Střítežský les

[Panský dvůr] ^B)

…

Myslivna ^C)

Prokešova. Usedlost hřebečského typu - je posledním nedotčeným dochovaným stavením a zároveň jediným viditelným odkazem na zaniklou ves Střítež, jež byla zpustošena během uherských válek v šedesátých až sedmdesátých letech 15. století. V roce 1891 se pak stala myslivnou.

„Interiéry ani exteriéry ale nebyly změněny a usedlost se tak zachovala v původní podobě pouze se zásahy potřebnými pro její udržení. K jižnímu průčelí přiléhá původní zahrada, kde byla v 60. letech 19. století vykopána středověká křtitelnice, dnes uložená v mohelnickém muzeu,“ nastínila památkářka Jitka Štáblová.

Historie obce

Původně ves, zaniklá v 16.stol.

Střítež byla ve 14. století lénem olomouckých biskupů, stával zde farní kostel a dvůr s tvrzí, na níž sídlili místní vladykové. Tvrz byla zničena na přelomu 14. a 15. století a Střítež definitivně zanikla začátkem 16. století. Z někdejší vsi zde zůstala jen myslivna. Pozůstatkem zdejšího kostela je pískovcová pozdně románská křtitelnice, která dnes stojí před vchodem do expozice mohelnického muzea.

Od konce 19. století se vždy v neděli, po svátku narození Panny Marie (8. září), konají k zdejší empírové kapličce poutě. K myslivně vede řada lesních cest, od myslivny ke kapli je cesta zdobená křížovou cestou se čtrnácti zastaveními, tvořenými pískovcovými kvádry klasicistního slohu.

myslivna (547m n.m. – vrch Zámeček – 9 km) Dříve zde bývala vesnice, jež je poprvé zmiňována roku 1351, kdy Střítež patřila ke statku Havraní Hora (Vranová Lhota). Existenci starší vesnice na tomto místě však dokazují četné archeologické nálezy keramiky ze 13. a 14. století. Nález koster a křtitelnice ze 13.století dokládá, že se jednalo o poměrně rozlehlou ves s farním kostelem a hřbitovem. (Křtitelnice je dnes součástí expozice mohelnického muzea). Vesnici střežila i tvrz, kterou poslední průzkumy lokalizovaly na pahorek nedaleko myslivny (severním směrem). Vesnice byla zpustošena v roce 1470 při tažení vojsk Matyáše Korvína do Čech. Město Mohelnice zakoupilo Střítež roku 1567 a zůstalo jejím majitelem ( s výjimkou let 1953-1992) do dnešních dnů. Dle tradice původní liška Bystrouška žila právě ve zdejší myslivně. Revírník Ferdinand Mayer, jenž dohlížel na okolní lesy v letech 1880-1915, údajně vyprávěl o svém trápení s nezbednou liškou revírníkovi Augustinu Kořínkovi z Veselí. Ten je později převyprávěl Stanislavu Lolkovi.

Vacetín

(Dwazetin)

Kaplička ^B)

s parčíkem uprostřed návsi.

Kamenný kříž

Nedaleko kaple

Historie osady ^C)

Na několika domech jsou zachována krásná původní dřevěná vrata a dveře, množství patrových i přízemních uzavřených usedlostí.

Na cestě z Mohelnice do Vranové, na pokraji hlubokých střítežských lesů se ve výšce skoro pět set metrů nad mořem nachází malá vesnička Vacetín. Původem tohoto názvu by snad mohlo být vlastní jméno Vacata, ale jedná se jen o nepodloženou spekulaci. Německé označení Dwatzetin je vlastně jen zkomoleninou původního slovanského jména. Vacetín se rozkládá na ploše 118 ha a pozemkové knihy má vedeny od roku 1719. Prvním historicky známým majitelem panství obcí Svinov, Vranová, Vranová Lhota, Rovně, Pěčíkova a Stříteže byl jistý Bernard z Mrdic.

Koncem 15. století se nepatrný Vacetín dostává dokonce na majetkové listiny podepsané samotným králem Vladislavem Jagelonským. Řada dalších majitelů obce je dosti nepřehledná a tak se z historie dozvídáme, že po třicetileté válce zbylo na Vacetíně pouhých osm poddaných. V té době i zde nastává postupné poněmčování obce, které je během dalších sto let prakticky dokončeno.

Vacetín, stejně jako Svinov a Zavadilka náležel farností kostelu ve Vyšehoří, které je současníkům známo jako Vyšehorky - po německu Allerheiligen - neboli všichni svatí. Ve třicátých letech minulého století zde byli evidování dva živnostníci a to hostinský a trafikant Franz Demel a hostinský Robert Wykydal. Je zajímavé, že v tak malé vsi se dosti dlouho uživila i hospoda.

Po odsunu německého obyvatelstva v roce 1946 byl Vacetín prakticky vylidněn a domy byly opuštěny. Následné dosídlení českým živlem proběhlo během několika poválečných let

a v roce 1976 je obec připojena administrativně v Pavlovu.

26. dubna 1993 odstartoval z Kennedyho kosmického centra na Floridě raketoplán Columbia s mezinárodní posádkou, jejímž členem byl i první německý kosmonaut Ulrich Walter. Pro nás je zajímavé, že jeho matka se narodila ve Vacetíně a jeho otec byl učitelem v Mohelnici.

Dům na cestě k myslivně zvaný "U Mikulášů" používal po válce řadu let jako letní byt ministerský rada pan doktor Žváček s rodinou.

Vacetínské letopisy

1351 * Bernard z Mrdic zapisuje do zemských desek polovinu Vacetína jako majetek svých bratrů Závišovi a Benešovi z Rychenburku

1354 * Vacetín získává Jan z Boskovic

1497 * král Vladislav II stvrzuje Jiříkovi ze Lhoty listy na pustou ves Střítež, Svinov, Vacetín a jiné vsi

1507 * pustá ves Vacetín se stává majetkem Bernarda a Václava ze Žerotína * téhož roku předávají Žerotínové vacetínský majetek Vítkovi ze Ptení

1565 * bouzovské panství se stává majetkem Podstatských z Prusínovic

1567 * Vacetín, Střítež a Svinov se stávají majetkem města Mohelnice

1719 * od tohoto roku jsou vedeny pozemkové knihy

1793 * Vacetín má 22 domů, 172 obyvatel a 250 jiter málo úrodných polí

1848 * Vacetín, Svinov a Zavadilka se stávají samostatnou obcí politického okresu Zábřeh

1927 * otevřen český hostinec

1946 * vystěhování německého obyvatelstva

1972 * provedena generální oprava kapličky

1976 * vesnice je připojena administrativně v Pavlovu

Zavadilka

(Vierhofen)

Kamenný kříž

V centru osady

Zájezdní hostinec ^B)

…