Rájec
(Gross Rasel)
Osada: Teodor Kaple …
Zvonice C) na návsi
drobná patrová ze 2. poloviny 19.
Století
Výklenková kaplička sv. Petra a
Pavla C) na mezi mezi poli asi 1200 m západoseverozápadně od středu obce
Sousoší Nejsv.
Trojice C) památkou
od roku 2003
Kamenný kříž D) Před školou
Kříž C) na
rozcestích u sv. Antoníčka Kříž C) u
Václavkových Kříž C) na
křižovatce Smírčí kříž C) Konkurenční
rodem a sousedy Tunklů byli místní pánové ze Zvole.
Jejich spory vyvrcholily účastí ve velké bitvě u Zvole 1. října 1468
(památkou na ní je tento smírčí kříž, stojící dnes na návsi v Rájci). Uherský
král Matyáš Korvín tehdy táhl na Moravu a páni ze Zvole jako katolíci stáli
spolu s biskupstvím olomouckým (tomu patřila Mohelnice a hrad Mírov) na jeho
straně. Proti vytáhl jako velitel Jiřího z Poděbrad Zdeněk Kostka z Postupic
(pán na Bouzově) a Tunklové.
Katolíci vyhráli a pan Kostka z Postupic byl tak těžce zraněn, že na
zábřežském hradě zemřel. V červnu 1471 (už za Vladislava Jagellonského)
vyrazil Matyáš Korvín na trestnou výpravu, při níž zničil několik Tunklových hradů (mimo jiné Brníčko, hrad u Bludova a
Nový hrad u Hanušovic; ani jeden z těchto hradů již nebyl obnoven).
Památník T. G. Masaryka C) na návsi Škola …
Usedlost č. p. 1 C) lidová
architektura z 18. století, upravená začátkem 19. Století Usedlost č. p. 62 …
|
Panství Politický i soudní
okres Zábřeh 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad
Historie
obce
Rájec byl s
velkou pravděpodobností založen kolonisty ze statků na Blanensku a Tišnovsku,
které odtud povolal některý z olomouckých biskupů v 13. století. Tomu
nasvědčují identické názvy sousedních obcí z obou oblastí – Rájec, Ráječek
(Ráječko), Skalička, Jestřebí atd. Rájec je prvně zmiňován v jisté latinské
listině z roku 1273 jako Reyssiel Magnum, kdy byl podřízen mohelnické rychtě. Kolem roku
1320 pak byl Rájec biskupským lénem v mohelnické provincii. Na konci 14.
století byla ves zvaná jako Raycz Moravicalis a obývali ji čeští osadníci. V té době měl v
Rájci v držbě půdu man Heralt – leník olomouckého
biskupa a purkrabí na Moravě. Byl zřejmě zakladatelem rytířského, později
panského rodu Rájeckých. Během 15. století byla ves a panství Rájec v držení
pánů z Rájce a pánů z Mírova, zpravidla jako biskupské léno. V roce 1468
proběhla poblíž vesnice bitva u Zvole, v níž bylo české vojsko krále Jiřího z
Poděbrad pod velením Zdeňka Kostky z Postupic poraženo uherským vojskem krále
Matyáše Korvína. V letech 1480–1499 byl Rájec v držení Jana z Mírova a na
Rájci (Jan Rájecký), který měl dlouholetý spor s Jiřím st. Tunklem z Brníčka a Zábřeha. Od sklonku 15. století užívali ráječtí vladykové
také přídomku Valecský nebo Valecký.
Potomci Jana Rájeckého drželi tvrz a ves Rájec až do poloviny 16. století.
Jan (Hanuš) Rájecký z Mírova osvobodil ves Rájec od odúmrti. Ráječtí roku
1554 prodali statek Rájec Žerotínům. Následovalo období, kdy se majitelé
často střídali – Rájec byl odkoupen, přičleněn k mírovskému
panství, držen jako zástava a koncem 16. století opět vyplacen. Po roce 1640
pak byl Rájec nadále připojen k mírovskému
biskupskému panství. V roce 1643 vtrhli do vsi Švédové a zapříčinili, že dvůr
se zcela vylidnil. Rájec byl od
svého založení v druhé půli 13. století drobným lénem olomouckých biskupů a přecházel
v domácí vladycké rodině Rájeckých z Mírova z pokolení na pokolení až do
druhé půle 16. století. Rod Rájeckých z Mírova vymřel v 17. století. V roce 1786 byla
na mírovském panství a potažmo i v Rájci vykoupena
robota. V roce 1787 byl rozparcelován knížecí arcibiskupský dvůr v Rájci
(jeho poloha se nacházela v nynějším středu obce jižně až jihozápadně od
křižovatky) a na jeho pozemcích byla založena nová osada Theodorov
či Teodorov – dnes část obce od křižovatky směrem
na jih ke Zvoli. Od roku 1867 až do období První republiky měl Teodorov obecní samosprávu, tzn. že v té době existovaly
v těsné blízkosti dvě samostatné obce – Rájec a Teodorov.
Spojením obou dříve samostatných vsí vznikl dnešní Rájec. Datace opětovného
spojení se různí – jeden zdroj uvádí rok 1923,[3] druhý zdroj zase 1930.[4] V
Ottově slovníku je Teodorov pojmenován česky Bohdanov. Na mapách z let 1836–1852 je Rájec psán jako Gross-Raasel (Gross Rasel), tj. Velký Rájec. Sousední Ráječek (dnes součást
Zábřehu) je na tehdejších mapách značen jako Klein-Raasel (Klein Rasel). V roce 1864
vypukl nešťastnou náhodou v Teodorově (ve dvoře – dnes středu obce) zhoubný
požár. Prudký vítr roznesl oheň po doškových střechách, v důsledku čehož
vyhořela velká část vesnice. Na místě vyhořelých stavení byly postaveny domy
nové a zároveň byl vytvořen půdorys středu obce v místě dnešní uličky,
vedoucí od obecního úřadu k tzv. myslivně.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 A) … B) rajec.zabrezsko.cz (21.12.2008) C) vavrik.blog.cz (23.7.2014) D) farnostzvole.cz (31.8.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Teodor Kaplička C) v
Teodorově |
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 31.8.2015 Předchozí editace 23.7.2014, 10.8.2008 |
