Radnice

Kaplička

Na návsi

Kamenný kříž

Na kraji obce

Zpět na

okres

Panství

Politický okres Zábřeh, s.o.Mohelnice

1961 Okres

Připojeny k Pavlovu

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

Jméno Radnice (jednotné číslo) nelze spojovat se slovesem raditi, vzniklo totiž od názvu potoka Hradnice (dnes Radnička) a ten zase od málo známého a prozkoumaného hradiska Obersko; jiný výklad spojuje jméno vsi s nějakou hradskou cestou. V roce 1976 byla Radnice administrativně připojena k Pavlovu.

Radnice je poměrně odlehlá vesnička v nejjižnější části okresu. Její spíše kopcovitý katastr o rozloze 351 hektarů se na jihu v údolí Třebůvky dotýká rozhraní mezi dnešními okresy Šumperk a Olomouc, ale celkově se rozprostírá v severní části Bouzovské vrchoviny. Vesnice se střední nadmořskou výškou 350 m je dostupná jen od severu po silnici od Pavlova.

Byla to vždy velmi malá vesnička, která v nové době spíše osadníky ztrácela. V roce 1900 měla jenom 38 domů a 215 obyvatel české národnosti (v roce 1930 tu byl jediný Němec), v roce 1950 50 domů a 115 osob a v roce 2001 již jen 27 trvale obydlených domů a 86 obyvatel.

Archeologické nálezy dokládají osídlení Radnice již v polovině 13. století. V pramenech je doložena prvně k roku 1348, kdy byla rozdělena majetnicky na dva díly; velmi brzy se tato ves však dostala k hradu Špránku u Javoříčka a s ním pak k hradu Bouzovu. Od roku 1464 Radnice připadla ke statku Líšnice, s nímž se opět dostala k panství Bouzov. Počátkem 17. století je zde uveden dvůr. Po třicetileté válce byla Radnice roku 1669 i s Pavlovem a Doubravicí prodána kartuziánskému klášteru v Olomouci. Bylo tu tehdy 10 usedlíků šest poustek, což byl doklad zničujících následků třicetileté války. Po zrušení kláštera roku 1782 sdílela Radnice až do roku 1848 stejné osudy jako panství Doubravice. Roku 1834 měla 31 domů a 205 obyvatel.

Radnice zůstala i po roce 1848, tentokrát již v rámci soudního okresu Mohelnice a politického okresu Zábřeh, téměř výhradně zemědělskou lokalitou. Od roku 1898 získala pobočku a od roku 1904 samostatnou jednotřídní školu. Za první republiky měla v obci hlavní slovo agrární strana. V letech 1938 až 1945 Radnice jako jedna z mála obcí na Zábřežsku zůstala mimo tzv. Sudety a byla připojena k okresu Litovel. Koncem války se zde uplatnilo aktivní partyzánské hnutí.

Zemědělský ráz vesničky předurčil i její vývoj po roce 1945, který vedl, i když relativně později než v jiných obcích, v roce 1957 k založení JZD. Radnické družstvo se však již o tři roky později spojilo s JZD v Pavlově a s ním se v roce 1974 dostalo k zemědělskému družstvu se sídlem v Lošticích. Zdejší jednotřídní škola byla zrušena a občanům nakonec zůstal v místě jediný malý obchod.

Při posledním sčítání lidu v roce 2001 činil počet obyvatel obce Radnice 86 obyvatel s 27 trvale osídlenými domy.

Rok 1945 v Radnici - výpis z kroniky

Na počátku roku zemřela na následky z pobytu v koncentračním táboře ve Svatobořicích u Brna Marie Pechová, matka Ludvíka Pechy, pozdějšího předsedy ONV v Šumperku. * Dne 7. dubna byl partyzány z osobních důvodů usmrcen Němec František Neuman a jeho česká manželka Aurelie, kteří zanechali dvě malé děti. * Dne 3. května došlo k obsazení obce německým vojskem SS-Grossdeutschland. Při prohlídkách byl v bytě Leopolda Kočího nalezen ruský partyzán Saša, který byl ubit a odvlečen. * Dne 9. května došlo k oficiálnímu přivítání partyzánů vracejících se z lesů. * Byl vytvořen revoluční národní výbor, jehož prvním předsedou byl Jan Kuba z č. 11. * Dne 17. června byl zvolen definitivní národní výbor ve složení učitel Jan Vachutka - předseda, tesař Jan Slouka - místopředseda, rolník Jan Fajt - pokladník a tajemníkem byl jmenován Vojtěch Konečný. * Dne 15. srpna konala se veřejná schůze v hostinci "U Pudilů", kde byl zvolen nový národní výbor, jehož se zúčastnil rekordní počet 61 dospělých občanů. * Poměry v Radnici nebyly v té době natolik konsolidovány, aby nebyla dána možnost některým jedincům k nerespektování cizího majetku. * Na schůzi 22. listopadu složil funkci předsedy MNV učitel Jan Vachutka, poněvadž byl přeložen do Studené Loučky. Téhož dne byla také v Radnici uzavřena obecná škola a to pro nedostatek žáků. Květinová zahrada kolem školy byla dána do ošetřování paní Smékalové. * Dne 15. prosince byl na občanské schůzi zvolen nový předseda Adolf Dudek. * Do pohraničí jako osídlenci se odstěhovali tito občané: Jan Vachutka do Studené Loučky; Josef Kuba (č. 8), Adolf Hňoupek, Jan Nejedlý, Josef Mašek a Jaroslav Slouka do Lišnice; Bohuslav Konečný do Vojtiškova; Tomáš Pur, Leopold Kočí a Vojtěch Konečný do Habartic; Ludvík Pecha do Šumperka a Bohuslav Pecha do Šternberka. * Ve "výměně" Adolfa Dudka bydlel po dobu okupace člen pohraniční stráže v Pavlově, strážmistr Oldřich Kutálek. Po revoluci se odstěhoval do místa nového působiště - Mohelnice. * V roce 1945 si postavil Jan Štencl, zeť mlynáře Jana Bílka na jeho pozemku "Pod skalou" dřevěnou vilu. Rok byl dosti úrodným, a proto se obec zavázala k dobrovolné dodávce obilí, kterou také splnila. * Manželům Janu a Ludmile Fajtovým se narodil třetí syn Josef. Oženili se Jan Vachutka s Františkou Novotnou a Jan Bílek s Marií Jořenkovou.

Zapsal kronikář Josef Slabý, technický úředník v Lukavických papírnách - závod Litovel

Rok	obyv.	domů
1850
1927	192
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Mohelnický zpravodaj 5.2005

C) cs.wikipeda.org (29.8.2015)

D) volny.cz/ou.pavlov