Jméno obce je zdrobnělinou
názvu sousední obce Postřelmova a v minulosti byla obec rovněž nazývána Malým
Postřelmovem (do roku 1918), dříve Hrubým Postřelimovem
(1869) nebo Postřelmůvko (1880) i Postřelimovek (1890). Název obce Postřelmůvek, německy
Klein Heilendorf, ukazuje, že se jedná o obec
druhotně osazenou ze sousedního Postřelmova (Gross Heilendorf,
1349). Pečetním znamením obce byla kolmo postavená radlice.
Vznik a vývoj Postřelmůvku nelze do podrobností doložit. Jeho
minulost můžeme pouze naznačit odkazem na historické prameny, které se k obci
vztahují. Kdy přesně byl obec založena,
nelze říci, první, přesně datované zmínky o Postřelmůvku pocházejí z let 1361
a 1365. Z nich se dozvídáme, že ves byla nadačním zbožím olomoucké kapituly.
Nejdříve Štěpán a Albrecht ze Šternberka upsali roční plat z Postřelmůvku k
oltářům v olomouckém biskupském kostele a roku 1365 dal Albrecht ze
Šternberka zapsat do zemských desek ves Postřelmůvek olomoucké kapitule.
V majetku kapituly však ves dlouho nezůstala. Po roce 1447 se
Postřelmůvek stal znovu součástí zábřežského panství. Nadační zboží
Postřelmůvek bylo Jiřím z Kravař a na Strážnici
vepsáno do zemských desek společně s panstvím Zábřeh ve prospěch Jana st. Tunkla z Brníčka. Protesty olomoucké kapituly, ani žaloba
podaná na Jiřího z Kravař nedokázaly tento zápis
zvrátit a Postřelmůvek zůstal trvale součástí zábřežského panství. Povinnost
platit roční plat k oltářům v biskupském kostele v Olomouci však zůstala a
stala se až do roku 1534 jablkem sváru.
Povinnosti poddaných známe jen z mála zpráv - robota byla jednou
z nich. Podle tereziánského katastru byla robotní povinnost pro sedláka 2
koně, 3 dny, pro zahradníka 1 pěší, 3 dny a chalupník měl vyměřenu 1 pěší, 1
den. V čele obce stál fojt, který zastupoval zájmy vrchnosti, řešil drobné
spory a vedl obecní spisy. Zastupoval však také zájmy občanů, dohlížel na odvádění
plateb, vykonávání robotních povinností, sledoval odvod desátků atd.
O revolučních událostech roku 1848 ve Vídni, v Praze a v jiných
městech se obyvatelé Postřelmůvku dozvídali opožděně a převážně ústním podáním.
S nesmírnou úlevou přijali zprávu, že císař Ferdinand k poslednímu březnu
zrušil robotu a že první ústavodárný sněm 7. září zrušení roboty za peněžitou
náhradu potvrdil. Život lidí v obci se - ne naráz, nýbrž postupně - od
základu změnil. Nikoli pouze zrušením roboty, ale i v důsledku probíhajících
hlubokých ekonomických a sociálních změn. Změnilo se politické a mocenské
klima. Veškerá správa a soudní moc byly z vrchnostenskýh
úřadů přeneseny na nově zřízený okresní úřad v Zábřehu. Pronikavě se změnila
také správa obce. Funkce fojta jako představitele
vrchnosti v obci byla zrušena a řízení obce převzal starosta. Pokrokem byly
obecní volby, i když volební právo bylo vymezeno majetkem. V roce 1862 volili
např. pouze ti, co platili přes zlatku daní. Nastávalo období, kdy majetek
nabýval rozhodující úlohu.
Přes určité uvolnění politické a hospodářské situace se však
pokrokové věci prosazovaly nesmírně těžce a dlouhý čas byly pro mnohé lidi
těžko pochopitelné. Starší si jistě vzpomenou na dědečky, kteří zápalky jen
neradi vyměňovali za křesadla a na babičky, které nad rozhlasovým přijímačem
na baterky kroutily hlavou, cože je to v té kleci za ptáky, že tak pěkně
zpívají. První světová válka překvapila všechny. Odvody mužů na frontu,
následné válečné rekvizice, hlad a strádání dolehly i na občany Postřelmůvku.
Z mužů, kteří odešli na frontu jich pět padlo v boji, jeden se vrátil jako invalida a sedm z nich
se vrátilo jako legionáři. Vznik Československa 28. října 1918 byl přivítán s
velkou radostí. V kronice obce je o této událsoti
zaznamenáno: "Převrat dne 28. října 1918 konán byl u nás jako po celém
kraji dne 29. října 1918 v úterý. Lid radostí slzel, načež velká část
občanstva, zvláště mladí, spěchala do okresního města Zábřeha
a tam se zúčastnila oslav tohoto, pro celý československý národ památného,
významného dne 28. října 1918." 5. května 1919 byla, za velkých oslav,
zasazena "lípa Svobody". Polovina výtěžku z oslav byla věnována
místnímu hasičskému sboru a druhá část byla určena na dobročinné účely. V
roce 1920 došlo ke stavbě okresní silnice Rovensko - Postřelmůvek - Vyšehoří,
a protože jí lípa stála v cestě, musela být přesazena. Bylo rozhodnuto, aby
na novém místě, kam byla lípa Svobody přesazena, byly
kolem ní zřízena chráněná plocha. Lípa se však
nedočkala dlouhého věku, byl zničena
vichřicí v roce 1982. Doba první republiky znamenala pro Postřelmůvek velké
změny. Došlo k čilému stavebnímu ruchu. Postavilo se prvních pět nových
obytných domků a stavebním úpravám podléhaly i hospodářské budovy. Kromě
silnice Rovensko - Postřelmůvek - Vyšehoří se vybudovala i obecní silnice,
která vedla od hostince pana Štodta na horní konec
vesnice. Po stavební stránce si vedl Postřelmůvek velmi dobře, horší to však
bylo s elektrifikací obce, na kterou se muselo čekat až do roku 1931, kdy
došlo k postavení transformační stanice, která byla nutná pro rozvod
elektřiny do jednotlivých domů. Elektrifikace si v tehdejší době vyžádala
náklad 183 000 Kč, které však obec neměla k dispozici. Sto tisíc korun
získala půjčkou z Reifeisenky, zbytek peněz získala
prodejem cenných papírů a obecních stromů. Zavedení elektřiny znamenalo sice
zlepšení situace v domácnostech, daleko významnější roli však měla elektřina
v hospodářství. Práce, které dříve byly vykonávány pouze využitím lidské nebo
zvířecí síly, byly přenechány strojům. Občané Postřelmůvku zakoupili
elektromotory, které práci plně nahradily.
V roce 1938 napsala kronikářka obce:
"Dějinné události
tohoto roku zatlačují všechny drobné a malicherné události. V paměti všechno
se ztrácí a mizí před dvěma daty tohoto roku. Jest to 21. květen (částečná
mobilizace, pozn. MH) a 29. září 1938 - mnichovská dohoda."
V obecní kronice je dále
psáno:
"Mnichovská zrada
a zaprodání československého území nutilo naše vrchní velení odvolat vojska z
obsazeného území a rozpustit československou armádu...
Vojáci se vraceli z hranic domů...I přes naši
vesnice ustupovali čeští vojáci zmoklí, zrazení - zahanbení. Za nimi přišli
druhý den zabírat naši obec Němci. Pod lipami u kaple postavili kotle a
uvařili jejich oblíbený "eintopf".
Postřelmůvek se stal součástí Sudet."
Válečná doba se občanů Postřelmůvku dotýkala ve všech oblastech.
Ve škole byla zavedena výuka němčiny, správu obce převzal Němci dosazený
"burgmeister", Jindřich Chládek, zaměstnanec
státní dráhy, který uměl německy. Celá řada mladých lidí byla dosazena na
nucené práce do Německa. Na konec války však mnozí obyvatelé Postřelmůvku
nečekali se založenýma rukama. V lesích kolem Postřelmůvku se skrývali
partyzáni, kterým řada lidí pomáhala. Mezi občany se uchoval název "stodoloví
partyzáni".
Začátek roku 1945 přinesl změnu i Postřelmůvku. V březnu zabral Volksturm Lidový dům, ve statcích a chalupách se
ubytovali důstojníci ustupující německé armády. Kromě nich musela obec
ubytovat i německé vystěhovalce z Polska, kteří prchali společně s Němci před
postupující Rudou armádou. Právě v této vypjaté době, kdy již válka byla
téměř na konci, zatklo gestapo omylem místního sedláka Stejskala za
přechovávání partyzánů. Když se ukázalo, že Stejskal o partyzánech nic neví,
že se ve skutečnosti jedná o Sojáka, byl propuštěn, gestapo se vrátilo a
začalo vyslýchat Sojákovu dceru. Naštěstí tato událost skončila pro všechna
zúčastněné poměrně dobře. Konce války se však nezadržitelně blížil, němečtí vojáci
ustupovali a někteří ve snaze zastavit postupující Rudou armádu, se snažili v
obci opevnit. Jedna baterie zaujala postavení u hřbitova, za humny Dvořákova
stavení pak byly vybudovány okopy pro pancéřové pěsti, v lese uvízla při
ústupu dvě samohybná děla.
Postupující Rudá armáda donutila zbytky německé armády k
bezhlavému ústupu a 8. května 1945 ve 14.40 hod. se
objevil v Postřelmůvku první sovětský voják.
Poválečné období od roku 1945 se vyznačovalo, jako v celém
tehdejším Československu, snahou o budování nové společnosti. Snahy o změnu
života a řízení obce se projevily i v Postřelmůvku. Toto období je
charakteristické zvýšenou aktivitou občanů a zájmem o činorodou práci. V
květnu 1945 vznikl národní výbor, nejnižší orgán státní správy. Tato doba a
zejména období následující nesla s sebou rysy, které se promítly do života
občanů. Bylo to především zřízení národních výborů a později zakládání
družstva. První národní výbor se sešel ihned po osvobození 8. května 1945.
Předsedou NV se stal Vít Hošek, jenž se pro nemoc funkce vzdal a nahradil jej
Jan Soják, který byl předsedou NV zvolen i ve volbách v červenci 1946. V
únoru 1948 byl akčním výborem zbaven funkce a v srpnu 1948, kdy proběhly
volby do nových MNV, byl za předsedu zvolen Karel Kopp. V roce 1949 byl z
členů místní stranické skupiny KSČ - nezemědělců - utvořen přípravný
organizační výbor pro založení JZD a jeho členové se zavázali, že budou
přesvědčovat malé a střední rolníky ke vstupu do JZD. V červenci 1952 svolal
MNV veřejnou zemědělskou schůzi, na které se založením JZD a vstupem do něj
souhlasilo 12 osob. 29. srpna 1952 byl na veřejné schůzi ustaven pětičlenný
přípravný výbor JZD, opět z nezemědělců, členů KSČ, jehož dalším úkolem bylo
získat 20 malých a středních zemědělců s výměrou 150 ha zemědělské půdy do
JZD.
Ještě v roce 1955 však hospodařili rolníci samostatně, k založení
JZD a ke společnému hospodaření se dosud nerozhodli. Do obce přijížděli různí
agitátoři - z ONV, z patronátního závodu MEZ Postřelmova aj., kteří
nevybíravými formami "přesvědčovali" rolníky ke vstupu do JZD. Do
přesvědčovacích akcí byla zapojena i názorná agitace. Deset zájemců se v roce
1956 zúčastnilo exkurze do JZD Leština, ovšem k definitivnímu založení JZD
opět nedošlo. Bylo podepsáno 18 přihlášek, ale rolníci se stále k založení
JZD stavěli záporně. K obratu v postojích rolníků došlo až v roce 1957, kdy
7. září na ustavující schůzi zvedlo 50 přítomných ruku k ustavení JZD v
Postřelmůvku. Prvním předsedou se stal František Dvořák ml. Členská schůze
rovněž schválila od 1. 6. 1958 přechod JZD na III. typ, tedy i na společnou
živočišnou výrobu, s výměrou záhumenku do 0,05 ha. Hospodářsko-technická
úprava půdy (HTÚP) a společný osev se měly provést ještě na podzim roku 1957.
Koncem roku se potom začalo s výstavbou drůbežárny jako první společné
zemědělské stavby. Adaptovaly se chlévy na společné vepříny, porodny prasnic,
ale zejména na společné kravíny.
V roce 1959 JZD nakoupilo první nové stroje: traktor Zetor Super,
TL 94 - 03, zrnomet, secí stroj za traktor, žací stroj, tříradličný pluh,
kultivátor aj. Došlo také k rozorání mezí a proorání
potoka, které mělo přispět k získání většího množství jakostního sena. Další
HTÚP byla provedena v době od 12. 6. do 6. 7. 1959. Směnou byli dotčeni čtyři
místní zemědělci a jeden přespolní. V roce 1960 došlo k zahájení stavby,
kterou zemědělci pociťovali jako velmi potřebnou. Začal se budovat montovaný
kravín pro 105 kusů hovězího dobytka. Protože k provozu takovéhoto zařízení
bylo zapotřebí vody, začalo družstvo budovat pro kravín studnu. Na vodu
narazili v 19 m hloubky. Dostatečně silný proud dával podle měření v 22 m
hluboké studni 8 dl za vteřinu. Studna byla vybudována, voda pro kravín byla
zajištěna.
Dalším mezníkem v zemědělském hospodaření obce byl 9. 2. 1961,
kdy na slavnostní slučovací schůzi v Rovensku došlo ke sloučení JZD
Postřelmůvek a Rovensko v nové družstvo MÍR se sídlem v Rovensku.
Postřelmůvek v představenstvu nového družstva zastupovali: F. Žváček ml., F.
Turek, F. Bodanský, F. Hroch ml., J. kupka byl zvolen
skupinářem.
K další změně došlo 2. 2. 1972, kdy proběhlo sloučení JZD Zábřeh
- Kosov - Rovensko ( s Postřelmůvkem )do velkého
celku nazvaného JZD Čs.- sovětského přátelství. V představenstvu měl v té
době zastoupení v osobách F. Hrocha, J. Kupky a F. Žváčka. Společné
hospodaření probíhalo se střídavými úspěchy až do začátku devadesátých let,
kdy se začínala uplatňovat transformace JZD. Velké družstevní celky se
rozpadly, půda se v restitucích začala vracet původním vlastníkům a také v
Postřelmůvku se 25 osob rozhodlo zaregistrovat jako samostatně hospodařící.
Národní výbory s novou územní působností byly ustaveny k 1. 7.
1960. V roce 1976 došlo ke slučování obcí a Postřelmůvek se dostal pod
správní působnost sousedního Rovenska. V obci v té době působil Občanský
výbor, který však vyvíjel stejnou iniciativu v budování obce jako minulé MNV.
V roce 1991 se Postřelmůvek opět osamostatnil a od té doby si řídí správu své
obce občané sami za pomoci jimi zvolených orgánů.
Národní výbor Postřelmůvek působil vždy především jako iniciátor
a koordinátor všech významných akcí, které se v obci udály. Z iniciativy NV
došlo k zvelebování obce. Od roku 1958 se začaly přebudovávat chlévy a
stodoly na obytné místnosti a příslušenství - hlavně koupelny. Zvýšená péče
se věnovala i údržbě domovního fondu, výměně oken, přístavbám prádelen,
verand, garáží apod.. Kromě rekonstrukce starých
budov a běžné údržby stávajících domů se velká pozornost věnovala i výstavbě
nových bytových jednotek. Pozornost však nebyla věnována jen obytnému fondu,
každý místní národní výbor měl velké zásluhy o budování občanské vybavenosti
obce. Protože NV dostal v roce 1956 výpověď z bytu Jana Sojáka, v němž měl
dosud svoji úřadovnu, musel se přestěhoval
do náhradní prostory, kterou byla místnost při autobusové čekárně. Obec
přikročila ke stavbě nové budovy, v níž měly být umístěny jak úřadovna NV,
tak i hasičská zbrojnice, protože stará již přestávala vyhovovat. Se stavbou
se započalo v říjnu 1956, dokončena byla v roce 1961, úřadovat se v ní však
začalo až 11. 10. 1962. Průmysl mléčné výživy postavil v roce 1956 v obci
sběrnu mléka s chladicím zažízením. V roce 1961 ji
předal obci, která sběrnu zrušila a chladicí zařízení převezla do
vybudovaného kravína.
V obci docházelo postupně k mnoha změnám k lepšímu, byla
postavena nová autobusová čekárna, kanalizace, postupně se budovaly chodníky,
došlo k vybudování trafostanice o výkonu 50 kW i k rekonstrukci veřejného
rozhlasu. Hospodářské stavby a výstavba obce v akci "Z" rok od roku
měnily tvář obce. Rekonstrukce elektrické sítě, nové výbojkové osvětlení,
rozšíření telekomunikační sítě, úprava chodníků, komunikací, a postupně
budování kanalizace, stálá péče o veřejné prostranství, to vše vytvářelo
předpoklady růstu obce do krásy.
Zdroj:
postrelmuvek.zabrezsko.cz
(21.12.2008)
|