Písařov

(Schreibendorf)

Osada: Bukovice

Kostel Rozeslání sv. apoštolů ^D)

Postaven roku 1785 a zasvěcen památce Rozeslání sv. Apoštolů. Varhany byly pořízeny v roce 1795. Na věžích byly tři zvony, nejstarší z roku 1550. Za okupace dva větší byly odebrány, takže zde zůstal poze nekmenší a nejstarší. Původní kostel byl malý a dřevěný a pocházel z roku 1690 a stál na místě dnešního hřbitova.

Fara ^D)

1792 je nejstarším domem v obci.

Sbor Českých bratří ^D)

Dokončena v moderním slohu v roce 1933. Před dokončením se po téměř 10 let konaly českobratrské bohoslužby v dolní škole

Hřbitov ^D)

…

Kamenný kříž ^D)

U dolní školy

Kamenný kříž ^D)

U kostela

Kamenný kříž ^D)

…

Pamětní deska ^D)

na horní škole partyzánského velitele Jana Háječka, který zde v letech 1938 - 1944 učil. V roce 2004 vyučování ročníku 6-9 zrušeno.

Pomník obětem obou světových válek ^D)

Památník odboje byl odhalen ronu 1923. V podstavci jsou desky se jmény 50 obětí I. světové války. Vpředu je relief - žena truchlící nad hrobem. Na podstavci je socha znázorňující muže lámajícího okovy z hořického pískovce. Jde o dílo akademického sochaře J.Pelikána z Olomouce. V roce 1947 přibyla pamětní deska 7 padlým a umučeným z II. světové války.

Pomník T. G. Masaryka ^D)

Pomník byl po převratu v roce 1948 odstraněn, od roku 1990 je zpět na svém místě.

Dolní škola ^D)

Byla dokončená roku 1897. Pozemek vybraný na kostelním poli již v rocee 1888. Obecí výbor i školní rada se dlouho nemohli k výstavbě odhodlat, požadovali stále vyšší půjčky a podpory. Teprve na zákrok c.k. školní rady zadali stavbu roku 1895 Josefu Chocholovi z Králík za 11 000 zlatých. Škola má tři třídy a byt. Za okupace zde byla německá škola. Dnes jsou zde dvě třídy a byt.

Horní škola - měšťanská ^D)

Školu postavil německý spolek "Schulverein" v létech 1886-1887 a po udělení práva veřejnosti německé škole soukromé roku 1893 jí předal obci s tím, že v budově se má vždy jen německy učit. Do roku 1919 prošla školou téměř třetina všech žáků. Přijímání českých dětí neznalých němčiny bylo předmětem častých protestů. Od roku 1911 zde byla německá mateřská škola. Roku 1919 byla německá zrušena a téhož roku zde zřízena česká měšťanská škola, nejprve dvou, později tří třídní. Budova byla roku 1919 prodána V. Ruprichovi a v roce 1924 koupena státem zpět. V roce 1967 byla dokončena v "akci Z" přístavba dílen a upraven zevnějšek školy. Dnes do školy dojíždějí děti z Jakubovic, Bukovice a Karlova.

Usedlost čp. 104 ^C)

Hodnotná

Expozitura české školy ^D)

Původně statek nadučitele Valenty. Na žádost rodičů z horního konce zřízena zde v roce 1910 expozitúra (pobočka) první třídy české školy. Hned v prvním roce jí navštěvovalo 33 dětí. V blízkosti německé školy zachraňovala děti pro českou školu. Barevný obrázek je z boku, jelikož před průčelím budovy jsou nyní vzrostlé stromy.

Stará škola ^D)

Dnes pošta a knihovna. pochází z roku 1770. Původně bala přízemní s jednou třídou a bytem učitele. První poschodí postaveno roku 1827. I když docházka dětí nebyla pravidekná, škola brzo nedostačovala. Kolem roku 1850 chodilo do dvou tříd před 200 dětí, v roce 1880 již téměř 300. Úžasný počet žáků, těsné a špatně větrané místnosti, nedostatek nejnutnějších školních pomůcek i nedostatečné pochopení občanů přispělo k tomu, že roku 1884 byla zřízena na horním konci soukromá škola německá. Po téměř 20 let ve staré škole (1873-1892) zde učil rodák, písařovský nadučitel Valenta. V pozdější době v budově mimo byt byla 4 třída obecné školy, mateřská škola, úřadovna MNV, obřadní síň atd. Před stavbou této školy se učilo v blízkosti domu čp.95 - Rychty, později v kostelním domku u hřbitova čp.82, v němž byla fara i škola. Domek do roku 1792 náležel vrchnosti, pak byl v dražbě prodán.

Tírna ^D)

Budova T.J.Tatran - dříve družstevní tírna (lnu) - Sokolovna.

Družstevní tírnu postavilo lnářské družstvo v roce 1907. Později se tu vyráběla dřevka ke kartáčům. V roce 1922 byla přistavěna sokolovna. Tírna několikrát vyhořela, vždy ale byla obětavě a rychle opravena. Zanikla za okupace, kdy družstvo bylo násilně sloučeno s německým v Karlově. Po převratě se již neotevřela, neboť moderní tírna v Šilperku (Štítech) stačila svou kapacitou zpracovat len z celého okolí. Nejprve sloužila jako garáž autobusům ČSAD, v roce 1958 přestavěna pro účely T.J.Tatran. V současné době je zde obecní úřad a pošta.

Zpět na okres

Panství

Politický okres Zábřeh, s.o.Štíty

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce >>

Písařov je nevelká obec v okrese Šumperk ležící při státní silnici č. l/ll mezi Červenou Vodou a Šumperkem. V okolí je známá z dřívější doby výrobou kartáčů, obchodováním s nimi, pašováním zejména cukerinu a typickou mluvou. K obci patří od roku l919 osada Bukovice, do té doby samostatná obec. Podle sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 má obec 709 obyvatel, 266 domů, z toho 184 obydlených trvale. Z celkové výměry obce 1885 ha připadá na Písařov 1500 ha a na Bukovici 385 ha. V rozlehlém písařovském katastru převažují lesy / 49% /,

v bukovském potom orná půda / 76% /.

patří mezi nejstarší obce na štítecku. První písemná zpráva je z roku 1278. V roce 1890 zde žilo 1823 obyvatel. Od té doby jejich počet klesal. Počet domovních čísel dosahoval až 250. Nadmořská výška je u Kocandy 500 m n.m., na Zašívě 700 m n.m. Úředně stanovená průměrná výška je 552 m n.m. Z občanského vybavení je zde základní škola, mateřská škola, obchod s potravinami, prodejna masa, odesílací pošta a obecní úřad.

Památkově chráněn je statek čp. 104, nejstarší památkou je potom zvon na kostele z roku 1550.

Geologicky patří Písařov do Orlicko-kladského krystalinika, převládá rula. Bukovice patří k České křídové pánvi s mocnými usazeninami slínovců a pískovců.

Horopisně patří Písařov do podhůří Jeseníků, Bukovice je součástí Kladské kotliny a její Kralické brázdy.

Vodstvo

Písařov i Bukovice patří k úmoří Černého moře. Písařovský potok i Čistá z Bukovice vtékají společně do říčky Březná a dále do Moravské Sázavy, Moravy a Dunaje.

Klimaticky patří Písařov do chladné oblasti, Bukovice potom do oblasti mírně teplé.

Název obce byl původně v roce 1278 villa Scriptoris, v roce 1358 Pisarzovicz, v roce 1586 ves Pysarzow. Roku 1669 Pisarow, později Písařov, německy Schreibendorf.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1026 N
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

C) cs.wikipeda.org (29.8.2015)

D) pisarov.zabrezsko.cz (pisarov.cz) (21.12.2008)

E) manipul.cz/pisarov (21.12.2008)

F) fara.estranky.cz (29.8.2015)

Bukovice

(Bukowitz)

Zvonička ^D)

Dřevěná

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 29.8.2015

Předchozí editace: 21.12.2008