Nemile

(Neumühle)

Připojen: Filipov, Lupěné

Kaplička ^D)

…

Kaplička ^D)

…

Památník padlým ^D)

U kaple

Škola ^D)

Po vevkusných přestavbách a brutálistní barevné úpravě zateplení

[Mlýn] ^C)

mlýn původně patřící k tvrzi, zmiňovaný v kupní smlouvě z r. 1617. Později to byla kartáčovna.

Přehrada ^D)

…

Zpět na

okres

Panství

Politický i soudní okres Zábřeh

1961 Okres

1948 připojen Filipov

1960 připojeno Lupěné

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

Název obce vznikl snad od osobního jména Nemil, méně pravděpodobná je vazba k přídavnému jménu nemilý. V roce 1948 byl k Nemili připojen Filipov, s nímž měla Nemile v 19. století společnou správu. Od roku 1960 se administrativní součástí Nemile stala také do té doby samostatná obec Lupěné. Tento komplex byl v letech 1976 až 1990 součástí Zábřeha. Obec používala pečetní znamení s položenou radlicí, nad níž je stvol s pěti růžemi.

Obě původně samostatné obce byly malé, Nemile měla v roce 1900 50 domů a 322 obyvatel, Filipov jenom 27 domů a 170 obyvatel. Tyto počty se sice pomalu zvyšovaly, což lze přičíst vlivu sousedního Zábřeha, ale po roce 1945 poněkud klesly, i když šlo v obou případech o české vesničky (v roce 1930 se tu celkem hlásilo jenom 10 obyvatel k Němcům).

V roce 1950 měla již spojená obec celkem 101 domů a 431 obyvatel, v roce 1991 včetně Lupěného 150 domů a 524 usedlíků, z toho v Nemili 118 rodinných domů a 422 usedlíků. Již v době první písemné zmínky k roku 1374 byl v Nemili dvůr. Ves patřila k hoštejnskému hradu a s ním se roku 1464 dostala k Zábřehu. Dvůr byl pronajímán až do roku 1617, kdy jej i se vsí koupil Kryštof Hubryk z Belnsdorfu a vytvořil tak vlastně maličký samostatný statek; nakonec se toto zboží roku 1667 znovu vrátilo k panství Zábřeh. Podle lánského rejstříku z roku 1677 tu bylo jen devět usedlých. V době josefínských reforem byl zrušen i nemilský dvůr a na jeho parcelách vznikla osada Filipov, která dostala jméno podle zakladatele Filipa z Lichtenštejna. Roku 1834 měla nemile již několik let školu a celkem 40 domů se 185 obyvateli, Filipov 25 domů se 161 obyvateli.

Po zrušení poddanství byly pro obě vesničky okresní úřady a instituce v Zábřehu, kam také směřovalo stále více zdejších lidí za prací. Jinak to byly zemědělské lokality, jediný větší závod představovala od roku 1887 pila, která přežila i druhou světovou válku. Za první republiky zde měly vedoucí postavení strany lidová a sociálně demokratická. Snaha německých nacionálů založit ve Filipově na počátku 20. století německou školu skončila nakonec nezdarem. Po roce 1945 se celkový charakter obou lokalit nezměnil, i když se zvýšilo procento dojíždějících do zábřežských průmyslových závodů. Společné JZD Nemile-Lupěné z roku 1957 mělo jen velmi krátké trvání, protože již o rok později se stalo součástí družstva v Zábřehu. Obyvatelům sloužila v roce 1990 jenom jedna prodejna a hostinec, ostatní potřeby si museli obstarávat v Zábřehu. Po vytvoření samostatného nemilského statečku si zde majitelé postavili kolem roku 1620 zámeček, který však byl později několikrát přestavován a nakonec přebudován na selský statek (čp. 1). V Nemili působil jako učitel v letech 1880 až 1887 buditel, bouřlivák a publicista František Kleofáš Svoboda (1852 až 1909).

Rok	obyv.	domů
1850
1927	346
1930
1947
1961
1970
2005

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

C) cs.wikipeda.org (1.9.2015)

D) nemile.zabrezsko.cz (21.12.2008)

E) vodnimlyny.cz (1.9.2015)

Předchozí editace: 21.12.2008