Kostel svatého Stanislava byl postaven na místě bývalé kaple svaté Barbory. Jeho výstavbu vyvolala nutnost zřízení hřbitova, tedy s tímto i výstavba nového hřbitovního kostela.

Počátky výstavby kostela jsou spojeny s rokem 1577 a zásluhu na jeho výstavbě měl pražský arcibiskup Antonín Brus, mohelnický rodák. Ten uhradil z větší části i finanční náklady spojené se stavbou. Brus umírá roku 1580 v době, kdy finišují práce na stavbě kostela.

Brusův nástupce Martin Medek, rovněž rodák z Mohelnice, věnoval na žádost mohelnických do nového kostela kalich, kříž a přislíbil tři nové zvony.

Olomoucký biskup Stanislav Pavlovský slíbil dřevěný oltář s obrazy. Onen biskup Stanislav Pavlovský vysvětil kostel se hřbitovem dne 29. dubna 1584. Toto přesné datum se rozchází z jinými údaji o vysvěcení kostela, které stanovují datum 17. května 1584. Při svěcení kostela mohelničtí s vděčností vzpomínali na Antonína Bruse, bez jehož přičinění by kostel nestál.

Zvony byly poslední ozdobou dostavěného kostela a byly zavěšeny a snad i vysvěceny až v roce 1585. Tohoto roku také přišla do Mohelnice první morová vichřice . Mnoho mohelnických skončilo téhož roku na nově vysvěceném hřbitově, doprovázeni darovanými zvony na jejich poslední cestě.

Za švédských válek v roce 1642 byla Mohelnice napadena, město zničeno a s ním i byly zničeny i kostely. Pobořený kostel svatého Stanislava byl opravován od roku1664 mohelnickými farníky za finančního přispění olomouckého biskupa Karla II. z Lichtenštejna. Právě tento biskup znovu vysvětil kostel po jeho obnově dne 26. července 1695 a jeho znak byl umístěn nad hlavním vstupem do kostela do roku 1992 než byl zcizen.

Při požáru roku 1739 kostel opět vyhořel a poté zůstal 8 roků nedotčen. Teprve až od roku 1747 byl kostel znovu budován, střecha byla pokryta šindelem, ale věž kostela obnovena nebyla. Kostelní věž pochází až z roku 1856, byla kryta plechem, střecha břidlicí.

Kostel je dlouhý 27m, široký a vysoký 8m se dvěma bočními vstupy.
Hlavní oltář se svatostánkem a dvěma bočními oltáři, kdy jeden je zasvěcený svatému Vendelínu a druhý Panně Marii Sedmibolestné, pochází z roku 1870. Obraz svatého Stanislava je od malíře Kamerweita. Roku 1892 dodal podnik Adler z Vídně stříbrný kalich za 96 zlatých. Křížová cesta osazená na zdech kostela, pocházela od neznámého malíře z Uničova. Roku 1933 byly pořízeny nové varhany nákladem 28.413 Kč. Ještě tentýž rok byl kostel vymalován.
Před kněžištěm po stranách jsou osazeny náhrobní desky s reliéfem z roku 1585 a 1587 Michala a Anny Hagendornových, otce a matky mohelnického faráře Valentina Hagendorna.

Až do roku 1940 byl hřbitov s kostelem obehnán cihelnou zdí se vstupní bránou s nápisem:
Neodmítej milosti mrtvému. Svůj chléb a víno rozdávej nad hrobem spravedlivého. Protože vznešená je myšlenka modliti se za mrtvé, aby jim byly odpuštěny hříchy. Sám bude sice zachráněn, ale projde ohněm. Pamatuj ; jaký soud byl vynesen nade mnou, takový bude i nad tebou; nade mnou včera, nad tebou dnes.

Hřbitov byl ve čtyřicátých letech 20. století zrušen a postupně nahrazován parkem.

V roce 1980 se přikročilo k rozsáhlé rekonstrukci kostela. Bylo provedeno statické zajištění obvodových zdí, z interiéru kostela byl odstraněn hlavní oltář a boční oltáře s kazatelnou a lavicemi. Po této celkové rekonstrukci byl kostel dne 10. října 1982 opět vysvěcen. V kostele se konají pravidelné bohoslužby, nutno podotknout, že české bohoslužby se v kostele konají od roku 1920.

 

Zdroj: www.mu-mohelnice.cz