Mírov

 (Mürau)

Osady: Mírovský Grunt, Nové sady

Kostel sv. Markéty a P.Marie Pomocné ^{A) B) D)}

Pův.1547. Barokní architektura z poslední třetiny 17. století, postavená podle projektu G.P. Tencally. Znovu vysvěcen 1994

Kostel

Moderní

Fara

…

Hradní kaple ^{A) B)}

…

Bývalý hřbitov

s památníkem obětí fašismu

Kaplička P.Marie ^{A) B) E)}

na cestě k oboře u cesty nad čp.74 s letopočtem 1601

Socha P.Marie Bolestné ^{A) B)}

Před moderním kostelem, 1706, Nápis na soklu: C.C.V. / A.1706, stávala na náměstíčku před radnicí

Kamenný kříž ^{A) B)}

Na zápraží před moderním kostelem

Sousoší sv. Trojice ^{A) B) C)}

za obcí směrem na Krchleby – sousoší z konce 18. století, podstavec z roku 1847

Socha sv. Jana Nepomuckého ^{A) B)}

před obcí u silnice z Řepové – barokní sochařská práce z roku 1776

Boží muka ^C)

u silnice z Řepové na křižovatce pod hřbitovem – renesanční sloupková boží muka z roku 1564

Boží muka ^{C) E)}

u cesty na Míroveček– barokní sloupková boží muka z roku 1708

Památník politických vězňů ^{C) F)}

(v parčíku proti vstupu do hradu) – dílo sochaře L. Beneše. Nápis: 1939-1945 / NA VĚČNOU PAMĚŤ / OBĚTEM NACISMU

Památník obětem nacismu >> ^{A) B) C) F)}

(bývalý vězeňský hřbitov v centru obce) – realizace sochaře Jiřího Jílka z roku 1967

Každoročně zde probíhají pietní akce s mezinárodní účastí. V roce 1998 byla vedle památníku obětem nacismu odhalena pamětní deska hraběte Jánose Esterházyho, který byl vězněn v Mírovské věznici a v roce 1957 zde také Pietní vzpomínky se zúčastňují mimo jiné dcera hraběte Esterházyho, paní baronka Alice Malfaty Esterházy, rada velvyslance Maďarské republiky v Praze, pan Dr. Gábor Gogolák, poslanec Národní rady SR, pan Arpád Duka-Zolyomi, předsedkyně Svazu Maďarů žijících v Českých zemích, paní Anna Hyvnarová, maďarský konzul v Polsku, pan Imre Molnár a jiní. Z polské strany navštěvují tento památník např. generální konzul a konzul Polské republiky v Ostravě pan Andrej Kaczorowski a pan Piotr Czarkowski, za česko-polskou obchodní komoru, pan Dr.Ing. Stanislaw Gawlik a mnoho dalších.

Deska s erbem ^D)

Na budově před hradem, 1679

Deska s erbem ^D)

Na budově bývalé radnice před hradem, 1947

Památník obětem ^{E) F)}

1.sv.války. Památník občanům obce padlým jako vojáci 93. pěšího pluku během 1. světové války byl postaven při vchodu do místního hřbitova a představuje trojúhelníkovitou stavbu z hrubých kamenů s kamennými koulemi na vrcholech trojúhelníka. Na špici památníku stála skulptura orla s rozepjatými křídly a válečný kříž, které byly odstraněny po roce 1945.UNSEREN HELDEN / ANDREAS KARL, AUJEZDSKY FRANZ, BECK RUDOLF, BIER FRANZ, BILEK JOSEF, ENDT ALBERT, FIEDLER FERDINAND, FORBERGER KARL, FUCIK KARL, GRADEK JOHANN, GROSS JOHANN, GROLICH JOHANN, GÜNTHER JOSEF, HAUPT FANZ, HAUPT RUDOLF, HICKL JOSEF, HÜBNER ALOIS, HÜBNER LEOPOLD, KAPAUN GUSTAV, KUNZFELD JOHANN, KURZ FRANZ, KURZ JOSEF, KWAPIL ERNST, LEITNER FRIEDRICH, LOSERT WILHELM, MEISL JULIUS, LOSERT OSWALD, MEKISKA JOSEF, MICHL LUDWIG, MUZIKANT GOTTLIEB, NAGL RUDOLF, NAHLIK JOSEF, PIETSCH WILHELM, PITTERLING ANTON, POLLAK KLAUS, PROSSER EDUARD, ROLKE VINZENZ, RYSCHAVY FRANZ, SCHERTLER EDUARD, SCHREIBER EDUARD, SCHUBERT EDUARD, SIEGHARTNER WILHELM, SIEGL FRANZ, SKACEL JOHANN, SPITZERA RUDOLF, STRAMBACH ANTON, STURM JOSEF, UNZEITIG RUDOLF, VYROUBAL RUDOLF, WUNDERLE JOHANN, ZATLOUKAL ANTON, ZEMANEK BRUNO, ZENZINGER JOHANN, GROLIG JOSEF, ROTTER FERDINAND, SEIDEL KARL, NEUMANN ANTON, WOLASCHKA JOHANN

Erb ^D)

Na nádvoří hradu, 1611, F.C.A.D.O.P.

Pamětní deska ^{A) B) F)}

hraběte Jánose Esterházyho, poslance parlamentu ČSR za maďarskou menšinu, který byl na Mírově vězněn až do své smrti v roce 1957. Umístění: Mírov, hřbitov. Nápis: GRÓF ESTERHÁZY JÁNOS / *14.III.1901 + 8.III.1957 / A maďar nemzeli kisebbség parlamenti / képviselöje Práqában és Pozsonyban / 12 évet szenvedett börtönökben / hiléért és népéért. / Elhúnyt Mírovban. / Parlamentní poslanec maďarské / národní menšiny v Praze a v Bratislavě / 12 let trpěl v žalářích / za své přesvědčení a svůj národ. Zemřel v Mírově.

Reliéf ^A)

Na budově OÚ, bývalé české škole

Pamětní deska ^F)

Umístění: Mírov, vstupní objekt vězení, na stěně vpravo od schodů, Nápis: UCTĚNÍ PAMÁTKY / POLITICKÝCH VĚZŇŮ / NA MÍROVĚ / 1939 – 1989

Pamětní kámen ^E)

Ze série pamětních kamenů na čarodějnické procesy na Šumperku a Jesenicku. Nápis: Čarodějnické procesy. V MÍROVSKÉM HRADU BYL V LETECH 1680 AŽ 1683 VĚZNĚN ŠUMPERSKÝ DĚKAN KRYŠTOF ALOIS LAUTNER, NEVINNÁ OBĚŤ ČARODĚJNICKÝCH PROCESŮ. KTERÉ NA ŠUMPERSKU PROBÍHALY V LETECH 1678-1696.

Hrad >> ^{A) B) D)}

založený kolem poloviny 13. století, v letech 1679 - 1684 přestavěný na barokní pevnost, po roce 1856 upraven na věznici.. původně hrad založený kolem poloviny 13. století, v letech 1679-1684 přestavěný na barokní pevnost, po roce 1856 upraven na věznici; k areálu patří dále: budovy předhradí – komplex budov na půdoryse U z doby barokní přestavby hradu, s dalšími úpravami po roce 1855, hradby s bastiony, mostem a torzem vstupní brány

Škola ^{A) B) E)}

1. – 5. ročník, mateřská škola, školní družina, školní jídelna

Radnice

Před hradem

Velkostatek

Před hradem, zrušený

Zpět na okres

Panství

Politický okres Zábřeh, s.o.Mohelnice

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce >>

Poté, co olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku založil v roce 1256 hrad Mírov, se okolní řídké osídlení rozrostlo a nabylo na významu. Časem zde vzniklo městečko a sídlo správy severních oblastí olomoucké diecéze. Mimo jiné se zde konaly též církevní soudy a při nich zde bylo zřízeno i malé vězení.

Postupem času vojenský význam hradu upadal, za husitských válek ještě odolal pokusu husitů o dobytí, ale za třicetileté války jej vypálili císařští vojáci při vyhánění švédské posádky (nutno dodat, že hrad Švédové nedobyli ztečí, ale vyhladověním). Zároveň s tím bylo vypáleno a vydrancováno i městečko, které upadlo na úroveň průměrné vesnice.

S úpadkem vojenské funkce byl hrad čím dál více používán jako církevní vězení- karcer, od roku 1772 to byla jeho hlavní funkce. V současné době je to známá věznice, v níž jsou vězněni nejnebezpečnější zločinci. Za protektorátu a komunistické diktatury zde byli vězněni političtí vězni, z nichž řada zemřela v důsledku krutého zacházení a odpírání lékařské péče.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1607 64% N
1930
1947
1961
1970
2005

www.obecmirov.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2 K.Kuča, Města a městečka v Č., na M. a ve S., 1998

A) obecmirov.cz (1.10.2014)

B) mu-mohelnice.cz (1.10.2014)

C) cs.wikipedia.org (1.10.2014)

D) hrady.cz (1.10.2014)

E) foto.mapy.cz – Klaus Müller aj. (1.10.2014)

F) vets.cz (1.10.2014)

fotografie

17.7.2004

Mírovský Grunt

(Müraugrund)

Socha Piety ^{A) B) C) E)}

jižní svah pod hradem Mírovský Grunt, u čp. 87 – dílo českého sochaře 19. století E. Maxe z roku 1867

Boží muka ^{C) E)}

u cesty na Křemačov – pilířová boží muka z 1. poloviny 19. Století

Erb ^D)

Na budově papírny, č.p.83 Mírovský Grunt

Papírna ^E)

1794

Vilka

…

Samostatný katastr, ves vznikla kolem 1770

Nové sady

(Neustift)

Usedlost č.p.58

…

Samostatný katastr, ves vznikla 1786

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 1.10.2014

Předchozí editace: 21.12.2008