Maletín
Osady: Amerika, Nový Maletín, Starý Maletín Kostel sv.
Mikuláše A) jednolodní empírový kostel z let
1804 – 1805. Původní byl postaven v gotickém slohu s klenutým presbytářem a dřevěnou
věží, která stála poblíž hlavní budovy. Roku 1803 byl kostel od základu
přestavěn, hlavní oltář byl situován k jihu (dřívější byl obrácen k východu),
hlavní vchod k severu. Ve zprávě o přestavbě kostela se píše o tom, že starý
kostel byl postaven asi před 300 lety. Ve věži byly nalezeny záznamy z let
1606 a 1652. Náhrobní kámen s českým nápisem Žofie Borynské z Roztropic a na
Nechvalíně, která zemřela v červnu r. 1589. Šlo o svobodnou dceru tehdejšího
majitele Templu Filipa st. Borynského, hejtmana na Kroměříži. Kostel vlastni
ciborium z r. 1684, na němž bylo jméno tehdejšího faráře Jiřičky a dědičného
rychtáře Václava Sappera, a pozlacený kalich z r. 1695. Kostel měl zvon s
českým nápisem z r. 1572 ulitý Janem Kovářem z Letovic a druhý pak menší. Roku
1856 udeřil blesk do věže, zapálil ji a tento zvon se roztavil. Obrazy obou
bočních oltářů vytvořil olomoucký malíř Josef Biltz.
Hřbitov
A) >> Kolem kostela Fara A) Č.p.95, 1790
Hřbitovní brána
A) 1821
Hřbitovní
branka A) Od fary 1845
Socha sv.J.Nepomuckého A) U silnice
nedaleko kostela barokní práce z 2. čtvrtina 19. stol. připisována sochaři J.
H. Heintz - sošky andílků zhotovil místní kameník F. Wanke
(ukradl někdo neznámý)
Socha P.Marie A) 3) na návsi- barokní sochařská práce z
r. 1725 doplněná v r. 1883
Socha [sv.Mikuláše] 3) Sloup
stal původně na pozemku patřící k starému dvoru č. 3 a nesl sochu sv.
Mikuláše. Socha byla činem vandálů zničena, sloup
se ale zachoval. Byl později restaurován, přemístěn na dnešní stanoviště a
opatřen „náhradním“ sochářským objektem. Na římse
Sousoší Kalvárie A) 3) Na hřbitově sousoší kalvárie z roku 1848
- empírová skupina soch místního kameníka L. Ch. Wanke
Kamenný kříž A)
Před hřbitovem u fary kamenická práce
místního původu z r. 1750
Kamenný kříž 3)
U silnice na Hynčinu
Znak 3) Nad vstupem fary, 1790, patří
arcibiskupství Olomouc a je v srdci doplněn znakem Antonína Theodora hraběte Colloredo-Waldsee (1729-1811),
Znak 3) Ve štítě č.p.
224, 1882
Náhrobek Renesanční, 1589
Reliéf
trpaslíka Pramen u dvou Janů, z 10.8.1992,
upraveno 5.8.1999
Stará škola Č.p.130
Škola Původně Villa
Gayer
Hostinec …
Hasička …
Dům čp. 1
A) Lidová architektura z 1. poloviny 19.
stol. Empírová fasáda bohatě zdobena pískovcem – nad dveřmi 1839. Střecha po
opravě Dům čp. 105/111
3) Chalupa se zbytky empírové fasády
Dům čp. 224
3) 1882,
původně fasáda s neogotickými a neorenesančními prvky, zbytky
kamenických článků. Postaven kamenickým mistrem Janem Kubičkem.
Nad vchodem se nachází ještě dnes jeho do pískovce vytesaný erb
Dům č.p.226 3) v letech 1939-40 jako radnice a
mateřská škola. I dnes slouží jako MŠ
Švédská lípa 3) má své
jméno podle pověstí, že pod kopcem byly hroby švédského vojenského oddílu,
který byl 24.7.1643 poražen cisářskými dragouny.
Bezprostředně vedle jeho kmenu stojí krásný Mariánský sloup, též označen jako
trojiční (trojiční motiv je na horní části sloupu, socha Marie se nachází na
jeho vrcholu)
|
Panství Politický okres Zábřeh
(Hohenstadt) 1961 Okres Šumperk 2003 Pověřený městský úřad Historie obce
V nadmořské výšce přes pět set metrů, se všech stran
obklopena lesy, nachází se od nepaměti obec Maletín. Zřejmě český název
pochází patrně od staroslovanského vlastního jména Maleta. Na pečeti a tedy i
ve znaku má Maletín hornické kladivo a dva zkřížené kopáče, což nese zjevnou
souvislost s nedalekým pískovcovým lomem. První zmínka o obci pochází z roku 1317, kdy je tato zmiňována
jako manství olomouckých biskupů. Ti zde měli také svůj hospodářský dvůr,
který často pronajímali okolním pánům. Nedaleko prý též stával samostatný
statek zvaný Templ s tvrzí, dvorem a kamenolomem. Jeho přesná poloha však
nebyla prokazatelně určena a je tak jeho existence úředně nedoložena. Od roku 1564 patří
Maletín pod mírovské panství a z roku 1583 máme první písemnou zmínku o
zdejším kostele a faře - obě stavby však zde zřejmě stávaly již dávno před
tímto datem. V šestnáctém století se v maletínském lomě začíná se s těžbou
pískovce. Tento kámen se proslavil po celé severní Moravě a sloužil k
vybudování řady okolních barokních i slohově pozdějších církevních a
světských staveb. Ty nejznámější najdeme především v biskupské Olomouci a
tímto kamenem se pyšní i zrestaurovaný
hrad Bouzov. Největší rozkvět obce v celé její historii byl přerušen
neštěstím vleklé třicetileté války. Zdejší obyvatelé trpěli hladem i morem a
významně sem zasáhly též boje švédských vojáků o nedaleký Mírov. Roku 1779
byl tak zvaný Templ zrušen a patrně na jeho místě byl založen Nový Maletín.
Obyvatelé se zde těžce živli tkalcovstvím, zemědělstvím a dřevorubectvím.
Počátkem 19. století dosáhla obec počtu téměř jednoho tisíce a pěti set
obyvatel, které se však v té době začalo následkem přistěhovalectví silně
poněmčovat. Z roku 1805 pochází zdejší klasicistní kostel svatého Mikuláše,
fara, škola a hřbitov s ohradní zdí a vstupními branami. Po společenských,
plitických a hospodářských změnách roku 1848 připadl Maletín pod soudní okres
v Mohelnici a politickým dělením náležel pod Zábřeh. Po vzniku republiky v
roce 1918 vystupovalo zdejší německé obyvatelstvo křesťansko socialisticky a
sociálně demokraticky. Po nástupu fašismu v sousedním Německu však i zde
vítězí ve volbách roku 1935 Henleinova strana. Během druhé světové války řada
zdejších zemědělců a dřevorubců padla na frontě a zbytek obyvatelstva byl v
roce 1946 naložen do vagónů a odvezen do Německa. O osidlování tohoto zapadlého kraje však nebyl mezi českým
obyvatelstvem velký zájem. Obě obce tak pustnou, Nový Maletín je spravován ze
Starého Maletína a později vpodstatě zaniká. V polovině století dochází ke
sloučení obou obcí pod názvem Maletín a roku 1957 přebírá zdejší zemědělskou
produkci státní statek Postřelmov. V roce 1960 je k Maletínu připojeno Javoří
a zdejší život začíná ovlivňovat rekreační středisko Svojanov. Charakter
Maletína se mění a podobně jako ve Svojanově zde z obce stává rekreační,
chatařský a chalupářský areál. Rozvoj obce úzce souvisel s těžbou kamenolomu. Největšího
rozmachu těžby a užití maletínského pískovce bylo dosaženo v 17. a 18.
století, v době baroka. Z této doby je řada sochařských prací, z nichž
nejznámější je sloup sv. Trojice v Olomouci, který byl v roce 2001 zařazen
mezi 690 památek z celého světa a zapsán do seznamu kulturního dědictví
UNESCO. Úplně poslední kapitolou historie slávy maletínského pískovce je
jeho užití na poslední ze souboru barokních kašen města Olomouce a to kašně Ariónově,
kde k její realizaci bylo užito 50 m2 maletínského pískovce. Kašna byla
kolaudována v září roku 2002. Maletínské letopisy 1312
- bývalé majitele "červené rytíře" (asi Templáře) prý vystřídaly
panny Templářky 1317
- první písemná zmínka o Maletíně - soupis manského majetku olomouckého
biskupa 1399
- biskup Jan Mráz uděluje maletínskému rychtáři výsady 1401
- Jan Mráz dává Maletín jako léno svému bratru 1408
- Maletín dostává lénem Vaněk z Mírova 1516
- Maletín patří spolu s Javoříčkem Rajeckému manskému statku 1526
- Maletín je v urbáři mírovského panství 1546
- maletínskou tvrz Templ drží Bedřich Vrahovský z Vrahovic u Prostějova 1564
- biskup Kuhen připojuje Maletín a další vesnice ke statku Mírov 1570
- první zpráva o maletínských lomech kamene na církevní stavby a sochy 1582
- olomoucký biskup osvobozuje maletínské od odůmrtí 1583
- první písemná zpráva o maletínském kostele a farnosti 1613
- biskup Dietrichstein zprostil Maletín povinnosti čepovat jiné než
vrchnostenské víno 1630
- od tohoto roku jsou vedeny pozemkové knihy 1643
- (24. 7.) asi 900 švédských vojáků odešlo vybírat výpalné do Moravské
Třebové a na zpáteční cestě ztratili v opilosti orientaci, přičemž byli
pobiti "hrstkou" císařských vojáků 1644
- maletínská fara je v troskách a farář pro nedostatek obživy odchází 1690
- od tohoto roku jsou vedeny farní matriky 1717
- z maletínského pískovce je postavena sv. Trojice v Olomouci 1717
- na Maletíně žije 643 obyvatel německé národnosti 1779
- zrušen dvůr Templ a na jeho místě zřízena osada Nový Maletín 1805
- dokončena přestavba kostela sv. Mikuláše 1848
- Maletín přestává být biskupskou vesnicí 1950
- spojení obcí Starý Maletín a Nový Maletín pod názvem Maletín 1960
- ve správě obce jsou vesnice Javoří, Starý Maletín a Nový Maletín 2001
- obec má 371 obyvatel, 70 domů, 106 bytů a katastrální území v rozloze 1 851
ha 2002
- v realizaci plynofikace celé obce bylo proinvestováno 9,850 mil. Kč. Živnosti a řemesla ve 30. letech minulého století MUDr Otto Berg - lékař; Alois Pithart - autobusová doprava;
Rudolf Hampl - pekař; Franz Schneider - bendář; Franz Wunderle, Ferdinand
Tichy - řezník a hostinský; Franz Sontag a Franz Nagl - holiči; Alois Gießl,
Josef Nimmerfroh - hostinský; Josefa Ille, Adolf Reif, Christine Schneider,
Heinrich Seidl, Josef Steiger a Franz Zika - obchodníci se smíšeným zbožím;
Franz Kammler - mlynář; Alois Heinz a Franz Wolf - sedláři; Gustav Ille -
zámečník; Johann Hertl a Franz Waschatka - kováři; Johann Albrecht, Josef
Albrecht, Heinrich Grund, Rudolf Seidl, Bernhard Sonntag, Emil Sonntag a
Franz Treutner - krejčí; Franz Chromatz, Gustav Hikl, Rudolf Pelzl, Heinrich
Schwarz a Franz Wolf - obuvníci; Franz Heinz, Johann Heinz, Josef Schertler a
Josef Wawřinec - tkalci; Alois Bauer - kolář; Gustav Gissl, Rudolf Korona,
Otto Rail, Josef Sapper a Oswald Scholz - truhláři; Franz Blaschke, Josef
Steiger a Franz Zika - trafikanti;
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 2) Mohelnický občasník 1.2005 3) Klaus Müller, Janov A) maletin.cz B) … C) cs.wikipedia.org D) panoramio.com (7.10.2014) fotografie 17.7.2004 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Amerika |
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
Nový Maletín (Neu Moletein) |
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
Starý Maletín (Alt Moletein) |
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 7.10.2014 Předchozí editace: 21.12.2008 |
