Květín

 (Kwittein)

Kaple P.Marie C)

(na návsi) - drobná zlidovělá stavba z poloviny 19. Století.

 

Hřbitovní brána a márnice 2)

Nad obcí

 Květín, hřbitov - Kwittein, Friedhof

 

Hřbitov

Nad obcí

 

Kamenný kříž C)

kamenný kříž na příjezdu od Mohelnice z roku 1891

 

Kamenný kříž C)

Na hřbitově

 

Boží muka C) B) 2)

U silnice na Slavoňov - renesanční sloupová boží muka z roku 1602. sloupová renesanční boží muka pochází z roku 1602, patří k nejstarším svého druhu. Na kaplici jsou štítky se znakem Květína a rodovým znakem Ditrichštejnů a reliéf Krista na kříži s insigniemi jeho umučení. Velmi stará renesanční Boží muka z r. 1602 stojí u cesty mezi Květínem a Slavoňovem. Na kaplici je mj. znak Květína, rodový znak Ditrichštejnů a reliéf Krista na kříži. Dále tam najdete staroněmecký text s chybami. Zní: IM 1602 JAR HABE ICH VALTIN KLUK MIT ANGNETA MEINER WIRTEN DISE ANDACH GOD DEM ALECHTIGEN ZUE LOB UND ER UND MIR ZUE ENEM EWIGEN GEDECHTNIS MACHEN LASEN GOT SEI MID UNS ALEN AMEN

File:KvetinBoziMuka.jpg

 

Boží muka B)

hranolovitá renesanční boží muka s plastikou Piety a reliéfy tří neurčených světců, stojí poblíž silnice jižně od vsi z roku 1707.

 

Boží muka

V poli u silnice před Slavoňovem nedaleko rybníka

 

[Rychta]

kwittein.001.g.jpg

 

Usedlost č.p.15 C)

lidová architektura z poloviny 19. století s trojúhelníkovitým štítem, ruiny hospodářské části a výměnku, klenutý průjezd.

 

Usedlost č.p. 27

S jesenickým štítem, nevkusně zmodernizována

 

Zpět na

okres

 Panství

Politický okres Zábřeh, s.o.Mohelnice

1961 Okres

Připojen k Mohelnici

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce

Kolem návsi velké často patrové usedlosti, vesměs nevkusně zmodernizované.

Květín leží asi 5 km od Mohelnice na severním okraji regionu. Jádro vesnice tvoří malá kruhová náves s rybníkem a kapličkou. Hned za vsí se kolem cest na Mírov a Slavoňov zdvihají první svahy Mírovské vrchoviny. Tichý chod malé zemědělské vesničky nebyl v běhu času narušován žádnými výraznými událostmi, kromě jediné, a to objevení ložisek železné rudy v okolí Květína na počátku 19. století. Tato událost výrazně zvýšila význam vsi a na čas zcela pozměnila její charakter. Ves se stala centrem jejího dolování a celá železnorudná oblast byla po ní pojmenována. Ruda však byla brzy vytěžena a ves je znovu poklidná, s vhodným terénem k cykloturistice. Květín, o němž první zmínky sahají do roku 1273, založili a spravovali olomoučtí biskupové, o jejichž državě svědčí i znak Ditrichštejnů na božích mukách u cesty ke Slavoňovu.

Něco více o železné rudě v Květíně : Doly na těžení železné rudy zde vznikly na počátku 19. století v katastru obcí Květín, Slavoňov, Vlachov a Lukavice. Na těžení se podíleli hlavně Lichtenštejnové a Sobotínská horní a hutní společnost. Jako poslední zde do roku 1901 těžila Vítkovická horní a hutní společnost. Postupně zde vzniklo asi 50 důlních jam, ložisko bylo těženo do hloubky 40 metrů. Jedna z těžních jam patřila dokonce proslulému milionáři, jehož jméno se stalo takřka ve všech jazycích světa symbolem bohatství a tím mužem byl Salomon Rotschild.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

 314 N

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2005

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Klaus Müller, Janov

 

A) …

B) ic.regionmohelnicko.cz (12.10.2014)

C) cs.wikipedia.org (12.10.2014)

D) kvetin.estranky.cz (12.10.2014)

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 12.10.2014