Historie obce

Klopina, bývalý politický okres Zábřeh

Správní obec s názvem Klopina tvoří dnes dvě obecní jednotky, a sice Klopina a Veleboř , které byly administrativně spojeny v roce 1964. V minulosti k nim patřila ještě třetí osada, nazývána do třicetileté války a krátce po ní Střítěž, což je vlastně dnešní dolní konec Klopiny. Šlo původně o hospodářský dvůr, jehož budovy dodnes existují, dnešní stavební dvůr akciové společnosti , vedle hřiště, kolem něhož vznikaly usedlosti. Ty tvořily osadu, která byla od původní vsi Klopiny, dnešního horního konce oddělena. Nejjižnější část tohoto horního konce byl pravděpodobně Kleiblův statek ( dům Žváčkových) a Wachutkův statek , dnes sídlo společnosti Úsovsko a.s.

Uběhlo však mnoho desítek let, než byla proluka mezi oběma konci zastavěna ( bytovky a prodejna Kontakt ) přesto, že ke splynutí došlo jak je uvedeno po třicetileté válce, kdy se název Střítěž postupně vytrácí.

Ještě dnes je možno při procházce po záhumenní cestě vidět v některých zahradách kamenné stodoly, součásti dřívějších hospodářských usedlostí, které v této části Klopiny byly budovány dříve a rozsáhleji než v části jižní.

Název – V historických pramenech připomínán nejdříve kolem roku 1371 a to latinsky jako Clopywa, u Veleboře kolem téhož roku s latinským názvem Weleborze. Výklad názvu Klopina je různý, jeho původ však velmi nejasný, od domněnek, že jde o odvozeninu z německého slova klopfe – kutání rudy v blízkém okolí, přes názor ,že jde o místo ze všech stran obklopené lesy, nebo místo ukládání pastí - vše historicky nedoloženo. Co se týče názvu obce Veleboř, jde pravděpodobně o osobní jméno Velebor, lokátora, tedy zakladatele vsi. Jméno Střítěž, původně hospodářského dvora, je pravděpodobně odvozeno od rákosovitého či bažinatého místa. Prvně a bezpečně je uveden v historických pramenech z roku 1437.

Doba založení – Dá se vyslovit domněnka, že Klopina i Veleboř byly pravděpodobně „ vysazeny“ v polovině 14. století, někdy mezi roky 1344 – 1371. Byl to důsledek osídlování Mohelnické brázdy ve 13. a 14. století , které postupovalo od nížin na jihu dále na sever, do lesů a hor. Oblast Úsovska tehdy tvořil rozsáhlý komplex lesů – Doubrava v nížině řeky Moravy, které nad Úsovem přecházely v tzv. Brádelský les.

V prvním výčtu vesnic úsovského panství z roku 1344 se však ještě neobjevuje ani jedna osada v údolí potoka Okenice. Klopina a Veleboř se potom uvádějí v obdobném výčtu k úsovskému hradu náležících vsí až ve zmíněném roce 1371. Je samozřejmé, že v původním osídlení šlo vždy jen o několik málo usedlostí soustředěných kolem místních potoků.

Osudy Klopiny a Veleboře i dřívější Střítěže jsou od prvních písemných zpráv až do roku 1848 nerozlučně spojeny s historií hradu, zámku a panství Úsov, jehož existence je bezpečně doložena již roku 1260, přesto že byl jistě postaven dříve. Jednalo se o majetek moravských markrabat, kteří jej zastavovali jiným šlechtickým rodům za finanční nebo jiné služby.

Klopina a také Veleboř se objevují v pramenech, které dosvědčují předávání majetku mezi moravskými markrabaty, prvně v roce 1366 v testamentu markraběte Jana Jindřicha. Jmenovitě jsou uvedeny jako součást úsovského panství v další závěti tohoto markraběte z roku 1371, kdy připadly markraběti Prokopovi.

Hrad Úsov s panstvím drželi jako zástavu již od roku 1416 a po celé další století páni z Vlašimi. Roku 1457 došlo k dočasnému rozdělení panství a Klopina připadla do rukou Václava z Vlašimi. V roce 1517 Jiří z Vlašimi a na Úsově připojil ke svému panství i zmiňovanou Střítěž, ovšem již jako majetek dědičný

V roce 1513 , téměř po sto letech vlašimské zástavy získali úsovské panství již jako vlastní a dědičný majetek páni z Boskovic, s jejichž rodem je spojen největší rozkvět celého území a tedy i Klopiny a Veleboře. A v roce 1531 odkoupili od Kateřiny z Vlašimi i Střítěž.

Koncem 16. století ( 1597) se pak obec Klopina i Veleboř staly v rámci úsovského panství majetkem jednoho z nejmocnějších šlechtických a knížecích rodů - Lichtenštejnů, sňatkem

Karla s dcerou Jana Šembery z Boskovic. Lichtenštejnové pak spravovali Úsovsko do roku 1848, kdy došlo k odstranění poddanství. Pro zajímavost je možno dodat, že kolem

Roku 1690 nechal lichtenštejnský pán Úsova Jan Adam Ondřej přistavit na jižní straně zámek tak , jak jej známe dnes.

Poloha – Obě obce, Klopina i Veleboř se rozkládají v mělkém, od Veleboře na severu po Klopinu na jihu, skloněném korytě, které dosahuje v nejvyšším místě u myslivny nad Veleboří 371 m n.v., od hřbitova se příkře svažuje do Veleboře k místnímu potoku, s průměrnou nadm. výškou 325 - 370 m. Odtud podle potoka Okenice již mírně klesá do Klopiny – 300 – 315 m n.v.

Nejznámějším a nejvyšším skalnatým vrchem v okolí je pověstmi opředené Bradlo nad Lipinkou. Viditelnou lokalitou na okraji lesů nad severní částí Klopiny je Červená skála,

s bývalým kamenolomem.

Potok Okenice pramení v lese Humeneci, nedaleko od západního okraje Lipinky, teče jihozápadně podél silnice do Veleboře, kde na jižním okraji obce přibírá místní potok od severu, přitékající od velebořské myslivny. Obrací se k jihu, protéká kolem dnešního koupaliště přes celou Klopinu, teče přes městečko Úsov a za Stavenicí u Doubravice se vlévá do řeky Moravy. Odtud také jeho dnešní úřední název Doubravický potok neboli Doubravka.

Rozloha – Katastrální území obou obcí není příliš rozsáhlé, u Klopiny činilo 518 hektarů, u Veleboře 778 hektary.

Obecní pečetě – Podle nejstaršího dochovaného otisku obecní pečetě doloženého z roku 1749 je na něm zobrazen v kotouči vedle sebe postavený snop a radlice, nad nimi pak položené krojidlo. Na pečeti je název Diedina . Klopin.

Na klopinské obecní pečeti z roku 1782 je kolmo postavené krojidlo vedle radlice umístěné na španělském štítě v barokní kartuši s německým názvem na pečeti S.D.Gemein . Klope .

Je zřejmé, že symboly na pečetidlech znázorňovaly předměty, se kterými přicházeli lidé

do styku při zajišťování každodenní obživy. Tou bylo v této lokalitě vždy zemědělství.

Škola - existovala v Klopině již od roku 1789, kdy ji za vlády Josefa II nechala postavit úsovská vrchnost jako filiální a brzy samostatnou triviální ( základní, později obecnou školu.) Do té doby, od zavedení relativně povinné školní docházky Marií Terezií roku 1774, chodily děti do dvojjazyčné školy v Úsově. Nyní začaly do klopinské školy docházet i děti z Police, Bezděkova, Veleboře a Pískova.. Byly to také české vesnice, a tím přeplněná škola v Úsově mohla přejít na německé vyučování.

Počet žáků v klopinské škole rostl a v roce 1830 byla škola rozšířena na dvoutřídní. O deset let později ji již navštěvovalo 222 žáků, o škola byla opět přeplněna.

Proto byla v roce 1844 postavena na horním konci nová školní budova, která byla s různými přestavbami dochována do nejnovější doby. Na konci 19. století sílí aktivity na zřízení české školy v sousedním Úsově. Trvalo však ještě několik let, než byla v roce 1908, přes soustavný odpor Němců, česká jednotřídka v Úsově opravdu otevřena, přesto, že byla hned na počátku vytlučena. Klopinskou dvoutřídku navštěvovalo ještě v roce 1877 neuvěřitelných 257 žáků, ale návrh na zřízení třetí třídy již nebyl realizován, neboť se rozbíhaly samostatné školy v Polici (1869) a Pískově (1881). Od tohoto roku chodily do klopinské školy už jenom děti z Klopiny, Veleboře a Bezděkova. Od roku 1901 byly děti z Bezděkova přeřazeny do školy v Polici a v roce 1912 byla škola postavena i ve Veleboři. V této době chodilo také několik klopinských dětí do české školy v Úsově i do německé školy v Úsově. V roce 1910 pak vznikla česká měšťanská škola v Troubelicích a v Úsově pak v roce 1920. Po okupaci byly tyto české školy v říjnu 1938 uzavřeny.

Obyvatelstvo – Klopina i Veleboř byly hned od počátku osídleny českými osadníky, to platilo i pro podhradí a městečko Úsov ( na rozdíl od převážně německého Medlova ).

První souhrnné a poměrně podrobné zprávy o obyvatelích a profilu vesnic byly zaznamenány v dochovalých urbářích úsovského panství. Jednalo se o rukopisné knihy, zachycujícíty usedlíky, kteří měli nějakou povinnost vůči vrchnosti – robota , dávky, platy. Podle prvního, z roku 1564 bylo v Klopině i Veleboři 14 usedlíků, s různou velikostí pozemků.Vesnice tehdy byly přibližně stejně veliké. Ve Střítěži byly usedlíci čtyři.V Klopině se pracovalo především na poli, ve Veleboři také v lese, a Střítěž měla navíc dva rybníky a také ovčín. V obcích již fungovali rychtáři, jako prodloužená ruka vrchnosti a spolu s vybranými „staršími“ plnili i funkci představených obce.Lidé museli dál pracovat pro vrchnost, jí se podřizovat v rozhodnutích a odvádět dávky. Po pustošivé třicetileté válce, kdy byly v roce 1678 dokončeny „lánové rejstříky“, zůstalo v Klopině 22 usedlíků (již se Střítěží), zatímco ve Veleboři pouze 4 , a ta se ocitla na pokraji zániku. V této době se na úsovském zámku začalo úřadovat německy a v Klopině se objevují němečtí osadníci aby doplnily chybějící pracovní síly. V Úsově vedle německé většiny existovala i silná židovská obec žijící v ghettu.

Po nástupu Marie Terezie na panovnický stolec , začal od roku 1748 platit tereziánský katastr – soupis poddaných a jejich majetku pro daňové účely. Podle něho měla Klopina 26 usedlostí od sedláků po domkaře, Veleboř dokonce 22. V roce 1771 měla již Klopina

431 obyvatel a Veleboř 134, kolem roku 1850 to bylo v Klopině 479 a ve Veleboři dokonce 345 obyvatel.

Klopinskému rychtáři bylo privilegiem z roku 1776 umožněno rychtu i s rychtářským titulem dědit ale i prodávat.

Po roce 1848, kdy byla zrušena robota a poddanství, se podařilo uplatnit dříve neznámou samosprávu, tj. volený obecní výbor v čele se starostou.

Význační rodáci - Artuš Drtil ( 1885 – 1910), literární kritik a novinář, zemřel v Praze, pohřben je na Olšanských hřbitovech.

Zdroj: mesta.obce.cz/klopina (12.12.2008)

HISTORICKÝ PŘEHLED

V mělkém údolí potoka Okenice, kterému se však také někdy říká Doubravka, ve výšce asi 300 m.n.m. se od pradávna nachází ryze česká obec Klopina. Původ jména této vsi je nejistý a ustáleno není ani jeho používání. Říká se ta Klopina, ale slyšet můžeme i ty Klopiny.

První písemná zmínka je v archivech udávána z roku 1335, kdy obec patří zámku v Úsově. K tomuto panství pak náleží nepřetržitě po celou dobu své historie až do politických změn roku 1848. Obdobně stabilní zde byl i stav obyvatelstva. Po léta měla Klopina 100 domů a v nich 400 obyvatel.

O ryze zemědělském charakteru vesnice svědčí obraz na klopinské pečeti, kde můžeme vidět krojidlo a radlici. V obci jsou patrné zbytky dvora ze 16. století, což je asi pozůstatek zaniklé osady Střítež. Tato lokalita bývá v odborných i laických souvislostech zaměňována s jinou zaniklou osadou stejného jména a tou je mohelnický lesní statek na Stříteži.

Obyvatelé Klopiny byli odedávna vzdělaní a sečtělí. Školu zde totiž mají už od roku 1789, tedy ihned poté, co to císař Josef II. celostátně nařídil. Soudním okresem náležela obec po roce 1848 pod Mohelnici a městem politického okresu jí byl Zábřeh. V těch dobách se ve zdejším okolí těžila, podobně jako na jiných místech našeho regionu, železná ruda. Roku 1885 se zde narodil významný publicista Artuš Drtil.

Po první válce konvertovalo místní obyvatelstvo se k českobratrské církvi evangelické a voleni zde byli především agrárníci a sociální demokraté. Ve třicátých letech zde 20. stol. působilo Zemědělské družstvo pro vedení a zužitkování elektrické síly v Klopině s.r.o. a Pojišťovací jednatelství. V obci byl holič, hostinec, trafika, smíšený obchod, palírna slivovice, hostinec, kována, obuvník, pokrývač, řezník, dvě švadleny a jeden velkostatek. Lichteštejnský úsovský velkostatek byl v té době samozřejmě rozparcelován a značná část katastru byla věnována sadařství a ovocným keřům.

JZD vzniklo v roce 1952 a bylo dokonce úspěšné. Integrovalo později s Veleboří a Lipinkou

a roku 1975 se sdružuje Klopina, Úsov, Rohle, Police a Třeština do komplexu 4000 hektarů půdy pod názvem Úsovsko, později Klopina. O úspěšnosti zdejších podnikavých zemědělců svědčí moderní výstavba, administrativní budovy, hospodářské objekty na zpracování ovoce,

kulturní dům, koupaliště a základní škola.

V roce 1991 a. s. Úsovsko závod Klopina stala u nás prvním výrobcem tyčinek müsli. Původní výrobní prostory však přestávaly vyhovovat, a proto byla v r. 2004 vybudována zcela nová hala, která v souladu s nejpřísnějšími světovými hygienickými standardy. Klopinské tyčinky jsou v současné době dodávány v roční produkci 1500 tun na Slovensko, do Polska, Maďarska, Ruska, Běloruska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Chorvatska a Slovinska.

Podnikání a řemesla ve 30. letech

* Zemědělské družstvo pro vedení a zužitkování elektrické síly v Klopině s.r.o. * Holič - Jan Krátký * Hostinec, Trafika, Smíšený obchod, Slivovice a borovička - palírna, Pojišťovací jednatelství - Bořivoj Nesét * Hostinec - Františka Pluskalová * Kovář - Hubert Holínek * Obuvník - Metoděj Utěšený * Pokrývač - Karel Hopp * Řezník - Rudolf Hehl * Švadlena - Růžena Běhalová * Švadlena - Albína Lipská * Velkostatkář - Jindřich Zatloukal * Rolníci - Jan Hloch, Emil Vachutka

Klopinské letopisy

1335 * první zmínka o Klopině v rámci úsovského panství

1336 * Klopina je na seznamu obcí věnovaných markrabětem Janem Jindřichem jeho synu Janovi

1371 * Klopina je na seznamu obcí věnovaných Janovu mladšímu synovi markraběti Prokopovi

1492 * za panství Vlašimů je obec Klopina osvobozena od odúmrtí

1547 * vložil Kryštof z Boskovic hrad Úsov (i s Klopinou) do zemských desek Janu z B.

1551 * Klopinští osvobozeni od hlásek na úsovském hradě

1564 * v Klopině registrováno 14 usedlých a jedna pustina

1588 * v Klopině registrováno 16 usedlých, z toho osm zahradníků

1670 * mezi 19 usedlými občany bylo registrováno pět Němců

1763 * od tohoto roku jsou vedeny pozemkové knihy

1771 * Klopina má 46 domů, 318 obyvatel

1789 * zřízena škola

1834 * Klopina má 63 domů a 451 obyvatel

1844 * postavena nynější budova školy * v okolí se doluje železná ruka pro hraběte Salma

1848 * samostatná Klopina patří soudnímu okresu v Mohelnici a politickému okresu v Zábřeze

1900 * Klopina má 72 domů a 478 obyvatel

1950 * Klopina má 100 domů a 385 obyvatel

1952 * založeno JZD

1961 * připojuje se JZD Veleboř

1971 * připojuje se JZD Lipinka

1975 * integrace JZD Klopina, Úsov, Rohle, Police a Třeština (JZD Úsovsko)

1982 * sídlem JZD Úsovsko se stábá Klopina

1991 * Úsovsko a.s. se stává prvním výrobcem müsli tyčinek ve státě

1993 * soubor tyčinek získává ocenění "Zlatá Salima"

2002 * výroba tyčinek müsli získává certifikát ISO 9001:2000

2003 * výroba tyčinek müsli získává certifikát HACCP

2004 * v Klopině je uspořádán den mikroregionu Mohelnicko * otevřena nová výrobní hala na výrobu tyčinek müsli

Zdroj: Mohelnický zpravodaj 12.2005 (12.12.2008)