Obec Jestřebí je prastarou osadou. Kdy
byla založena nelze přesně uvést, protože písemné památky byly za častých
válek, které se přes české země tolikrát a tak zkázonosně přehnaly, z velké
části ztraceny a zničeny. Písemné zprávy jsou teprve ze XIII. století. První
zmínka pochází z r. 1273, kdy biskup Bruno prodal ves Jestřebí
mohelnickému fojtovi Hermannovi.Obec Jestřebí nese název po dravci jestřábu, ale bližší
souvislost uniká. Původně bylo rozlišováno Velké a Malé Jestřebí,
tj. Jestřebí a Jestřebíčko.
Jestřebíčko bylo součástí Jestřebí
krátkou dobu po r. 1848, tehdy i s Lupěným, a potom
již trvale od r. 1923. Podstatný rozdíl spočíval v tom, že v Jestřebí mělo většinu české obyvatelstvo, kdežto na Jestřebíčku mělo rozhodující převahu obyvatelstvo německé
s malou menšinou Čechů. Např. v roce 1930 bylo ve spojené obci 651 obyvatel,
z toho 463 Čechů a 185 Němců. Tato situace se změnila až po odsunu německého
obyvatelstva, kdy v r. 1950 klesl počet obyvatel až na 384 osob ve 123 domech.
Vznik Jestřebíčka spadá podle první
zprávy z r. 1582 asi až do 16. století, i když není zcela vyloučena jeho
dřívější existence. Po třicetileté válce bylo podle lánového rejstříku v Jestřebí 11 usedlíků a 8 poustek,
takže ves byla silně postižena a v tehdy ještě českém Jestřebíčku
bylo 10 usedlíků a kupodivu žádné poustky.
Kolonizace Jestřebíčka a celého
pohraničí začala za vlády posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků,
krátkozrakou politikou těchto panovníků, která se později vymstila a jejíž
důsledky pociťujeme dodnes. Také zpráv o nejstarší škole jestřebské
se zachovalo jen poskrovnu. Roku 1791 se připomíná v křestní matrice zvolské fary, že učitel z Velkého Jestřebí
František Koruna byl kmotrem při křtu. Tím vzniká oprávněná domněnka, že
škola v Jestřebí byla založena již v době panování
císařovny Marie Terezie a Josefa II. Stará škola v Jestřebí
stála naproti nynější kapli. Navštěvovaly ji děti ze tří osad - Jestřebí, Jestřebíčka a Lupěného. Prvním podle jména známým učitelem byl stařičký
Nik. Ten předl a přitom učil mládež číst, psát a počítat. Asi v r. 1822 byla
v místě dnešního obecního úřadu postavena nízká školní budova, která byla v
r. 1863 přestavěna na jednopatrovou obecní školu. Tuto školu navštěvovali
žáci z Jestřebí, Jestřebíčka,
Pobučí a Lupěného.
Vyučovací jazyk byl pro Čechy český, pro Němce německý. Tato škola byla v
tehdejší době chloubou obce, protože okolní obce školu neměly. S rostoucími
požadavky, a to jak po stránce hygienické, pedagogické a také pro rostoucí
počet žáků, přestala škola vyhovovat a proto byla v letech 1927 - 1928
vybudována úplně nová česká škola uprostřed mezi oběma obcemi. Otevřena byla
19. července 1928 a 1. září 1928 v ní bylo zahájeno vyučování. Tato škola
slouží dodnes. O vybudování této školy se nejvíce zasloužil učitel Jaroslav
Kopa, který zde dělal správce od r. 1928 do r. 1938.
V obci jsou dvě kaple. Na Jestřebíčku
je kaple zasvěcená Sv. Františku z Assisi,
pravděpodobně byla postavena v letech 1865-1868, v Jestřebí
je kaple zasvěcena Panně Marii Sněžné a byla postavena v r. 1865. Z této
kaple byly za války v r. 1942 zrekvírovány zvony, v současné době daroval
zvon, rolník z Jestřebí pan Josef Jokl. Zvon je zasvěcen Sv. Josefu a byl vysvěcen světícím
biskupem Hrdličkou z Olomouckého arcibiskupství 28. října 1999.
V obci je též činný Sbor dobrovolných hasičů, který byl založen v
r. 1897. O jeho založení se nejvíce zasloužil učitel Raimund
Snášel, který přišel do Jestřebí 1. ledna 1893 a v Jestřebí vyučoval 31 roků, a který rovněž založil v obci
Spořitelní a záloženský spolek v r. 1906. Velice činná je v obci Jestřebí místní TJ Sokol, která vznikla v r. 1967.
Původně měla oddíly stolní tenis, fotbal, ZRTV. V dnešní době je činný pouze
oddíl kopané, který má dvě mládežnická družstva a jedno družstvo mužů. Muži
se mohou pyšnit tím, že se jim v r. 2001 podařilo postoupit do vyšší třídy
(okresní přebor).
Z rodáků obce Jestřebí je nejznámější
Oldřich Kašpar a jeho bratr Zdeněk Kašpar, kteří vydali historické
zajímavosti, a to "Jestřebské obecní razítko" , "První zpráva o škole v Jestřebí" a "Odhalení pomníku K.H.Borovského v Jestřebí v r. 1906".
Vznik místní části Pobučí se datuje r.
1275. Název obce Pobučí, dříve také Pobuč, vychází spíše z osobního jména POBUD, než z
označení místa, kde byly nebo jsou buky. Nachází se uprostřed Mírovské vrchoviny, jižně od Zábřehu. Střední nadm. výška 442 m. Je přístupná po silnici ze severu přes
Jestřebí a z východu od Zvole
do vsi, potom na jihozápad přes Krchleby k Maletínu, Kopcovitý katastr má rozlohu 430 ha. Obec měla
poměrně stabilní počet obyvatel. V r. 1900 zde žilo 400 obyvatel v 60 domech.
Z nich se hlásila k německé národnosti rozhodující část. V r. 1930 zde bylo
jen 14 Čechů. Po odsunu Němců v r. 1946 se počet obyvatel rapidně snížil, a
tento stav trvá dodnes. V současné době má obec 115 obyvatel, je zde obchod
se smíšeným zbožím.
Zdroj: www.jestrebi.zabrezsko.cz
|