Historie obce Bohuslavice, bývalý politický okres Zábřeh.

Historie obce

Bohuslavice, bývalý politický okres Zábřeh

Bohuslavice byly založeny asi kolem roku 1250, zřejmě na popud majitele dubického panství Benedy, nejvyššího lovčího moravského markraběte a pozdějšího krále Přemysla Otakara II, v jehož službách Beneda byl. Ten ve snaze co nejvíce využít území patřící k dubické tvrzi, prostřednictvím tzv. lokátorů povolával osadníky, rozděloval půdu a zakládal vesnice. Jméno lokátora se často dostávalo do názvu vesnice. A tak název obce Bohuslavice je zřejmě odvozen od jména Bohuslav, který byl v lidovém podání označován jako rybář, který spravoval rybníky patřící vrchnosti a za své věrné služby byl založením vesnice pověřen. První písemná zmínka o Bohuslavicích se však dochovala až z r. 1356, kdy již byla obec rozdělena na dvě kupní jednotky, které se pak dlouhou dobu dědily a prodávaly samostatně. Co však stojí za pozornost je skutečnost, že Bohuslavice byly od svého založení až do dnešní doby vždy téměř ryze českou obcí.

Jako celé okolí, tak ani Bohuslavice se nevyhnuly ve své historii mnoha válkám a pohromám. Střídala se období rozvoje s obdobími útrap. Na zdejší venkovský lid trvdě dopadala i robota při stavbách rybničních hrází za vlády Tunklů, které se táhly od Zábřehu až po Třeštinu a jejichž pozůstatky jsou patrny dodnes a dochovaly se i v místních názvech (Na hrázi). Tunklové byli stoupenci Jiřího z Poděbrad a tak jejich statky velice utrpěly vojsky uherského krále Matyáše Korvína. Další útrapy zdejšímu lidu přinesla třicetiletá válka, kdy se přes toto území přehnalo několik vojsk - kozáci, vojska Albrechta z Valdštejna, Uhři, ale největší ukrutenství snad páchali Poláci, proti kterým tehdy povstal lid ze širokého okolí a Poláky vyhnal. Ale největší zlo, hmotné a mravní škody snad zaznamenaly války švédské. Švédové přepadali vesnice, brali co mohli, požadovali výpalné. V této válce byly celé Bohuslavice zničeny. Vypráví se, že tehdy zbyli z celých Bohuslavic pouze jeden čeledín a jedna děvečka. Poté byla obec znovu osídlena novými lidmi a za zmínku stojí, že zde opět nebyl ani jeden Němec. Uvádí se, že již v r. 1771 měly Bohuslavice 338 obyvatel a v r. 1890 již 587 obyvatel. Od zrušení roboty v r. 1848 nastaly velké změny, skončila vrchnostenská správa a byla utvořena obecní samospráva v čele s rychtářem. V letech 1863-4 zde byla postavena první školní budova a potěšující je, že škola se tu udržela po celou dobu dodnes. Za zmínku stojí požár 18.8.1875, který zničil 26 domů. Po tomto požáru byl v r. 1880 založen v obci sbor dobrovolných hasičů, který je stále činný.

Metlou obce byly časté epidemie a záplavy. V r. 1832 zemřelo na choleru během 14 dnů 50 osob. Záplavy způsobené protržením ochranných hrází kolem řeky Moravy byly v r. 1814, kdy voda v obci stála 14 dnů a pobořila mnoho domů, dále v r. 1883, 1938 a poslední v r. 1997. Naše obec s řekou Moravou bojuje celá léta, hráze byly několikrát navyšovány a opravovány.

Tunklovy rybníky byly vypuštěny až v polovině 19. století, avšak získaná půda byla i po odvodnění velmi vlhká a za sucha velmi tvrdá. V r. 1913 byly provedeny rozsáhlé meliorace pozemků, v tomtéž roce byl do obce přiveden elektrický proud z elektrárny v sousedním Háji. Významným hospodářským činem bylo v r. 1905 založení Mlékařského družstva a výstavba mlékárny, v. r. 1924 stavba silnice do Háje, v r. 1930 první autobusové spojení na lince Lukavice - Rohle, v r. 1933 zřízen telefon. Rok 1938 nebyl šťastný, v létě byl dobytek napaden slintavkou a kulhavkou, v září se po velikých deštích protrhly hráze a Bohuslavice "vyčnívaly jako ostrov uprostřed vodní záplavy". Voda odplavila půdu a zanechala štěrkoviště, napáchala hrozné škody. V tomtéž roce byla vyhlášena úplná mobilizace a poté přijat mnichovský diktát a i ryze česká obec Bohuslavice připadla do sudetského území Německa a byla přejmenována na Bohuslawitz.

V r. 1948 bylo Mlékařské družstvo zrušeno, v r. 1957 bylo i přes značný odpor místních zemědělců založeno zemědělské družstvo, které se v r. 1960 sloučilo se sousedním dubickým a existuje dodnes, ale již jako Dubická zemědělská a.s.

V letech 1948 - 1990 se ani naše obec nevyhnula socializaci. V té době byla v obci vybudována - tehdy v akcích "Z"- mateřská škola, dešťová kanalizace, zatrubněn potok protékající obcí, postaven areál pro zahradní slavnosti a karnevaly, opravena požární nádrž, postavena hasičská zbrojnice a jídelna, a poslední velkou akcí byla výstavba kulturního domu s pohostinstvím.

Dalším větším přelomem v historii obce byly volby v r. 1990, kdy se poprve od r. 1948 vybírali do čela obce kandidáti ze 4 kandidátek. Ani toto vedení obce nezahálelo. V r. 1992 byl v obci vybudován obecní vodovod, v r. 1993 plynovod, v letech 1995 - 97 se budovala snad největší investice v historii obce vůbec a na tehdejší dobu velice moderní - čistírna odpadních vod s vakuovou splaškovou kanalizací.

V červenci 1997 - těsně před dokončením kanalizace - postihla naši obec povodeň. Ochranné hráze opět neudržely nápor vody a protrhly se na dvou místech. Nejprve u Lesnice, ale naši obec nejvíce postihlo protržení hrází u cesty na Lukavici. Celý katastr obce se ocitl týden pod vodou. Starší lidé, děti a dobytek byli evakuováni, bylo pobořeno 9 domů, ale všechny domy byly větším či menším dílem vodou poškozeny. Obrovské škody byly způsobeny i na obecním majetku a na polích. S pomocí mnoha obcí z celé republiky, různých firem, charitativních organizací a dokonce i jednoho občana z Kanady, se nám do jednoho roku podařilo největší škody odstranit. Pro starší lidi, kteří přišli o přístřeší postavila obec za pomoci dárců nájemní dům (v místním názvosloví penzion) a veškeré povodňové opravy byly zakončeny opravami všech místních komunikací. Pravdou zůstává, že každé neštěstí lidi v obci vždy sjednotí a zmobilizuje jejich síly. To, jak se bohuslavičtí občané dokázali vypořádat s takovým neštěstím, zasluhuje úctu a obdiv. Ale život jde dál.

Zdroj: www.bohuslavice.zabrezsko.cz

Na křižovatce silnic mezi Lukavicí a Dubickem, a Hrabovou a Třeštinou, na levém břehu řeky Moravy a v nadmořské výšce 250 metrů se odpradávna nachází obec Bohuslavice (Bóslavice). Její katastr představuje zhruba 400 ha a žije tu asi 500 obyvatel ve 120 domech. Název zjevně pochází od vlastního jména Bohuslav a dosvědčuje nám skutečnost, že to byla vždy ryze hanácká vesnice se svérázným dialektem.

Blízkost řeky Moravy s četnými slepými rameny, jako bývalo například neekologicky zasypané Padělko a Tunklovy rybníky, ryba jako heraldická figura obecní pečetě i znaku, a místní gurmánská specialita žabích stehýnek - to všechno svědčí o určité výjimečnosti obce i jejích obyvatel. Těm se v okolních vsích odedávna říkávalo "čabani" což je přezdívka považovaná někdy za hanlivou, avšak povětšině se k ní zdejší rodáci hrdě hlásí.

První zmínka o Bohuslavicích je z roku 1356, kdy obec patří k dubickému panství a je rozdělena na dvě kupní jednotky, které se pak dlouhou dobu dědily a prodávaly samostatně. V historii se objevuje celá řada majitelů, kteří vlastnili třeba jen část vsi, až konečně získal zdejší kraj Tunkl z Brníčka. Ten na okolních lukách buduje rybníky a poškozuje tak obec, čímž vzniká řada právních sporů, které trvaly téměř 200 let. Tunklovy rybníky byly vypuštěny teprve v polovině 19. století, avšak získaná půda byla i po odvodnění velmi vlhká a za sucha velmi tvrdá.

Už v roce 1808 byla v Bohuslavicích na čísle popisném 17 založena škola, kam denně docházel učit dubický učitelský pomocník a roku 1815 zde byla postavena provzorní školní budova. Ještě nedávno zde žili pamětníci, kteří vzpomínali na velký požár obce v roce 1875.

O hospodářské zdatnosti zdejších sedláků svědčí i založení vlastní mlékárny a to už roku 1905, která však byla po vítězném únoru roku 1948 zrušena. Za první republiky přestoupila většina obyvatel na československou víru a volena zde bývala především agrární strana. Teprve až roku 1957 bylo v Bohuslavicích založeno JZD, které se v roce 1960 spojilo s úspěšným družstvem dubickým.

Život zdejších obyvatel je po staletí ve znamení boje s rozvodněnou řekou Moravou. Svědčí o tom četné hráze, lávky pro přechod přes zatopené úseky, pohádky o hastrmanech i místní názvy částí obce jako "Na hráze" "Na drahách" "Velká strana" "Malá strana" a "Na rebnikách". V září roku 1938 se po velkých deštích protrhly hráze a Bohuslavice "vyčnívaly jako ostrov uprostřed vodní záplavy". Voda odplavila půdu, zanechala štěrkoviště a napáchala hrozné škody. V tomtéž roce byla vyhlášena úplná mobilizace a poté byl velmocemi přijat nezákonný mnichovský diktát a ryze česká obec Bohuslavice byla přičleněna do sudetského území Německa a přejmenována na Bohuslawitz. Do druhého odboje se tehdy zapojila řada místních občanů, z nichž dva za svobodu své vlasti položili život. Josef Kutal padl v africké poušti u Tobruku a Hynek Voráč položil svůj život za vlast v legendární bitvě u Sokolova. V koncentračním táboře byli uvězněni také tři bratři Karel, František a Bohumil Plhákovi.

Boj s vodou pak pokračoval červenci roku 1997. Těsně před dokončením kanalizace nevydržely ochranné hráze opět nápor vody a protrhly se nejprve u Lesnice a poté u cesty na Lukavici. Celý katastr se ocitl na týden pod vodou. S pomocí mnoha obcí z celé republiky, různých firem, charitativních organizací a dokonce i jednoho občana z Kanady, se do jednoho roku podařilo největší škody odstranit.

Tradiční je známá rivalita mezi Bohuslavicemi a Dubickem, o čemž svědčí ukázka ze satirických silvestrovských "okýnek" ze třicátých let minulého století:

"Ani se na zem nedivé, ó te svaté Florjánko,

abes nemosel bleskama pobit ledskó sebranko.

Jedna vesnička moravská nad jiny se venáši,

e deť me to všeci vime, každé si rád zapráši.

Skrátka, só to Bóslavice, nechco vás dyl napinat

v Dobicko ož zřidile si zahraniční konzulát.

Konzulem je dobré člověk, ten jim pěkně piská

je to přeci z Malé Strane Červené Strniska."

Bohuslavické živnosti a řemesla ve 30. letech minulého století: Zemědělské družstvo pro vedení a zužitkování elektrické síly s.r.o. * Družstvo pro chov dobytka s plemennou knihou * Rolnické mlékařské družstvo s.r.o. * Konsum - potravní spolek pro Bohuslavice a okolí * Antonín Klímek - kovář * Jan Půr - truhlář * Josef Urban - krejčí * Bohumil Komenda - obuvník * Jan Kopa - pekař a obchod se smíšeným zbožím * Alois Bezděk - řezník * František Drlík - semenářství * František Neoral, Alexandr Šafář, Vojtěch Urbášek - lesní školky * Josefa Bezděková - trafika * František Drlík, Fabián Kadlec, Josef Koruna, Josef Kutal, Jan Strašil, Vojtěch Urbášek, Ferdinand Vachutka, Robert Vachutka, Antonín Verner, Karel Verner, Josef Vysoudil, Antonín Žváček, Františka Žváčková - rolníci *

Bohuslavické letopisy:

1250 * údajný rok založení Bohuslavic majitelem dubického panství Benedy

1356 * první zmínka o obci, Bohuslavice tehdy patří dubickému panství

1411 * bohuslavští poddaní podléhají soudu v Zábřeze a musejí odtud odebírat pivo

1808 * tak brzy vznikla škola - dubický učitelský sem docházel denně učit na č.p. 17

1814 * voda v obci stála 14 dnů a pobořila mnoho domů

1815 * postavena provizorní školní budova

1832 * na choleru zemřelo během 14 dnů 50 osob

1848 * skončila vrchnostenská správa a byla utvořena obecní samospráva v čele s rychtářem

1864 * dostavěna první školní budova, která se udržela prakticky dodnes

1875 * (18. 8.) rozsáhlý požár zničil 26 domů

1880 * založen v obci sbor dobrovolných hasičů, který je stále činný

1883 * velká povodeň

1890 * obec má 587 obyvatel

1905 * založení Mlékařského družstva a výstavba mlékárny

1913 * rozsáhlé meliorace pozemků * do obce přiveden elektrický proud z elektrárny v Háji

1918 * většina obyvatel přestoupila po vzniku republiky na československou víru

1924 * stavba silnice do Háje

1930 * první autobusové spojení na lince Lukavice - Rohle

1933 * zřízen telefon

1938 * v létě byl dobytek napaden slintavkou a kulhavkou * velká povodeň * okupace

1948 * bylo zrušeno Mlékařské družstvo a zastaven provoz mlékárny

1957 * přes značný odpor místních zemědělců bylo založeno JZD

1960 * JZD sloučeno se sousedním dubickým - dnes Dubická zemědělská a.s.

1992 * v obci byl vybudován obecní vodovod

1993 * výstavba plynovodu

1997 * dokončena moderní čistírna odpadních vod s vakuovou splaškovou kanalizací

Zdroj Mohelnický zpravodaj 5.2006