Kód CZ 14687
Slavkov
u Brna (Austerlitz) Kostel Vzkříšení
Páně Zdroj
2)
Klasicistní, 1786-89 vídeňským architektem Johannem Ferdinandem
Hetzendorfem. Fara Zdroj 2)
Konec 18.stol. [Komenda německých
rytířů] Zdroj
2)
na místě souč.zámku Špitální kaple
sv.Jana Křtitele Zdroj 2)
1741-3 Hřbitovní brána Zdroj 2)
Klasicistní, konec 18.stol. Synagoga Zdroj 2)
1858, neorománská, jediný pozůstatek ghetta Židovský hřbitov Zdroj C)
… Kaple sv.Urbana Zdroj 2)
Poutní, nad městem, 1855-61, podle pův.plánů z r.1712 Hrobka Kouniců Zdroj C)
… Socha sv.Jana
Nepomuckého Zdroj C)
… Socha sv.Jana
Nepomuckého Zdroj C)
Na křižovatce na Křenovice Socha sv.Jana
Nepomuckého Zdroj C)
Pod zámkem Socha sv.Jana
Nepomuckého Zdroj C)
Vinohrady Kamenný kříž Zdroj C)
U kostela Boží muka Zdroj C)
… Boží muka Zdroj C)
Pod Urbanem Erb Zdroj C)
Nad vstupem do hrobky Kouniců Smírčí kámen Zdroj C)
mezi Slavkovem a Křižanovicemi Památník padlým Zdroj C)
… Fontána Zdroj C)
V zámeckém parku Fontána Zdroj C)
U zámku Socha Flóry Zdroj C)
Zdroj D)
V zámeckém parku, archetyp Persefóné - Koré. V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou
řadách na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do
zahrady. Socha Charitas, Pax
nebo Nutrix Zdroj C)
Zdroj D)
V zámeckém parku Žena s drdůlkem a malým kudrnatým chlapcem v
náručí. možná Máie s malým kudrnatým Hermem (Merkurem) V
zámeckém parku, z dílny Giovanni Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se
tyto sochy nacházely ve dvou řadách na nádvoří a teprve koncem minulého
století byly přemístěny do zahrady. Socha Adónis nebo
Aktaión Zdroj C)
Zdroj D)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou
řadách na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do
zahrady. Socha Aurora (Eós)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou řadách
na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do zahrady. Socha Venuše
(Afrodíte) Zdroj D)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou
řadách na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do
zahrady. Socha Aesculapa
(Asklépia) Zdroj D)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou
řadách na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do
zahrady. Socha Hygie Zdroj D)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou řadách
na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do zahrady. Socha Alegorie Hudby Zdroj D)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou
řadách na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do
zahrady. Socha Ceres
(Démétér) Zdroj D)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou
řadách na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do
zahrady. Socha Herkula
(Héraklés) Zdroj D)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou řadách
na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do zahrady. Socha Fortuny
(Tyché) Zdroj D)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou
řadách na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do
zahrady. Socha Merkura (Hermés) Zdroj D) V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou
řadách na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do
zahrady. Socha Alegorie jara Zdroj D)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou řadách
na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do zahrady. Socha Apolla
(Apollón) Zdroj D)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou
řadách na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do
zahrady. Socha Amfitríté Zdroj D)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou
řadách na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do
zahrady. Socha Pluto (Hádés) Zdroj D)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou
řadách na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do
zahrady. Socha Marse (Árés) Zdroj D)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou
řadách na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do
zahrady. Socha Bakchuse
(Dionýsos) Zdroj D)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou
řadách na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do
zahrady. Socha Dianu
(Artemis) Zdroj D)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou
řadách na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do
zahrady. Socha Fauna (Pan) Zdroj D)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou
řadách na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do
zahrady. Socha Thésea Zdroj D)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou
řadách na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do
zahrady. Socha Omfalé Zdroj D)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou
řadách na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do
zahrady. Socha Pomony Zdroj D)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou
řadách na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do
zahrady. Socha Narcise
(Narkíssa) Zdroj D)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou
řadách na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do
zahrady. Socha Amor (Erós) a
Psyché Zdroj D)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou
řadách na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do
zahrady. Socha Amora a Jovi Zdroj D)
V zámeckém parku z dílny Giovanni Giulianiho a Ignáce
Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou řadách na nádvoří a
teprve koncem minulého století byly přemístěny do zahrady. Socha Néreida na
vlně Zdroj D)
V zámeckém parku z dílny Giovanni Giulianiho a Ignáce
Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou řadách na nádvoří a
teprve koncem minulého století byly přemístěny do zahrady. Socha Amfitríté Zdroj D)
V zámeckém parku z dílny Giovanni Giulianiho a Ignáce
Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou řadách na nádvoří a
teprve koncem minulého století byly přemístěny do zahrady. Socha alegorie Jara Zdroj D)
V zámeckém parku z dílny Giovanni Giulianiho a Ignáce
Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou řadách na nádvoří a
teprve koncem minulého století byly přemístěny do zahrady. Socha alegorie Léta Zdroj D)
V zámeckém parku z dílny Giovanni Giulianiho a Ignáce
Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou řadách na nádvoří a
teprve koncem minulého století byly přemístěny do zahrady. Socha alegorie
Podzimu Zdroj D)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou řadách
na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do zahrady. Socha alegorie Zimy Zdroj D)
V zámeckém parku, z dílny Giovanni
Giulianiho a Ignáce Lengelachera. Původně se tyto sochy nacházely ve dvou
řadách na nádvoří a teprve koncem minulého století byly přemístěny do
zahrady. Zámek Zdroj 2) Zdroj C)
Pův.renesanční, nahrazen 1698-1705 monumentální novostavbou. má
115 pokojů a impozantní zámecký park ve francouzském i anglickém stylu. Zámek
navrhl italský architekt Domenico Martinelli. V Historickém sále zámku bylo
po bitvě u Slavkova 6. prosince 1805 podepsáno příměří mezi Rakouskem a
Francií. V současné době zde lze navštívit dvě prohlídkové trasy, zámecké
podzemí nebo expozici Napoleon - Austerlitz věnovanou bitvě u Slavkova. Od 1.
července 2008 je zámek zapsán mezi národní kulturní památky ČR. Opevnění Zdroj 2)
14.-15.stol. ve zbytcích Radnice Zdroj 2)
Renesanční, 1581 Panský dům Zdroj 2)
Renesanční, konec 16.stol. Soudní budova Zdroj C)
… Špitál Zdroj 2)
1677 Spořitelna Zdroj 2)
1905 Škola Zdroj 2)
Secesní 1906-7 Palírna č.p.77 Zdroj C)
… Dům č.p.80 Zdroj C)
Na náměstí Dům č.p.104 Zdroj C)
Koláčkovo n. Dům č.p.109 Zdroj C)
Fügnerova ul. Dům č.p.123 Zdroj C)
Na náměstí Vila č.p.362 Zdroj C)
… Zámecké zahradnictví Zdroj C)
… Velkostatek Zdroj C)
Zemědělský dvůr zámecký, z toho jen: půdorysný rozsah, charakter
zástavby, klenuté stáje v jižním křídle, architektonické prvky (kamenná
ostění, vstupní brány, portály).Památková ochrana zrušena 2013. Zámecká zahrada Zdroj 2)
Barokní, částečně rekonstruovaná s barokními sochami Zámecká alej Zdroj C)
Jírovcová |
Panství 1850 politický okres Vyškov, s.o. Slavkov u Brna 1961 Okres Vyškov 2003 Pověřený městský úřad Historie obce Zdroj C) 1990 MPZ První písemný
záznam o městě pochází z roku 1237. Tehdy král Václav I. potvrdil Řádu
německých rytířů držbu města Novosedlic (původně ves, z níž se Slavkov u Brna
vyvinul) a čtyř okolních vsí.[5] Německé jméno „Austerlitz“ je pravděpodobně
odvozeno z českého „Novosedlice“
německy původně „Nausedlitz“. Od krále Václava IV. získalo město pečeť
a znak, který je nejstarším dochovaným znakovým privilegiem v Česku. Na počátku 13.
století zde vystavěl Řád německých rytířů baštu, jejíž zbytky lze ještě dnes
najít v podzemí slavkovského zámku. Po konfiskaci králem Zikmundem
Lucemburským počátkem 15. století se město postupně stalo vlastnictvím mnoha
šlechticů. V průběhu doby zde nacházeli útočiště i němečtí novokřtěnci -
habáni a vznikla zde i početná židovská komunita. V roce 1509
připadlo panství rodu Kouniců, kteří ho pak ovládali po více než 400 let.
Nejvýznamnějším vlastníkem Slavkova byl kníže Václav Antonín Kounic
(1711–1794), který v úřadu dvorního kancléře sloužil rakouské císařovně Marii
Terezii i dalším třem jejím následníkům. Další významnou postavou v historii
panství byl hrabě Václav Kounic (1848–1913), švagr skladatele Antonína
Dvořáka a studentský mecenáš.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002 C) cs.wikipedia.org (26.6.2016) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 26.6.2016 Předchozí editace: 1.6.2011 |