Kód CZ

Rychtářov

Kostel Nanebevzetí P. Marie ^C)

postaven v roce 1783 na místě původního kamenného kostelíku. Stavitelem kostela byl mistr Malenovský ze Slavkova. Postavený v roce 1783. Kostel má základ na místě staršího kamenného kostelíku. Jde o jednolodní stavbu s krátkou masivní čtyřbokou věží, která až do roku 1849 stála mimo kostel.

Fara ^C)

…

Kamenný kříž ^C)

Před kostelem

Boží muka ^C)

z 19. Století

Pamětní deska Alouse Musila ^C)

Na jeho rodném domě

Pomník padlým ^C)

z obou světových válek na návsi před kostelem.

Erb biskupa Ferdinanda Juliuse Troyera z Troyersteina^C⁾

A loveckém zámečku

Hradisko „Na valech“ ^C)

asi 1,5 km SV od obce

Zřícenina hradu Kuchlov ^C)

asi 2,5 km západně od obce. Téměř zaniklá zřícenina hradu, která se nachází v údolí Malé Hané mezi Ruprechtovem a Rychtářovem v okrese Vyškov. Není jasné, jak se tento hrad jmenoval, název Kuchlov je odvozen od jména lesní trati, uváděné v 16. Století.

Dle archeologických nálezů vznikl hrad v druhé polovině 13. Století. Jeho funkce či rozloha panství, jehož mohl být centrem, je však nejasná. Snad nejpravděpodobnější hypotézou je možnost, že hrad byl centrem malého panství, k němuž náležel Ruprechtov a později zaniklé středověké osady Hamlíkov a Vilémov, které se v prvních výčtech majetku okolních panství neuvádějí. Hrad zanikl v 2. Polovině 14. Století.

Lovecký zámeček Troyerstein ^C)

vystavěn v rozmezí let 1745 – 1758, založený olomouckým biskupem Ferdinandem Juliem Troyerem z Troyersteina.Cenný vstupní portál zdobený erbem z roku 1755. Původním loveckým zámečkem ležícím v centru původní obce, dnes místní části města Vyškov Rychtářově. Zámek je patrovou stavbou, která je veřejnosti nepřístupná jelikož se zde nachází obecní byty. Stavba má cenný vstupní portál zdobený erbem stavebníka a jelení hlavou. Zámeček nechal postavit na vyškovském panství olomoucký biskup Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu v roce 1755, po němž byl také pojmenován. Na přelomu 18. A 19. Století byla upravena vstupní brána i celý objekt. V průběhu 20. Století zámeček sloužil, jako sídlo lesní správy Vojenských lesů a statků

Vstupné brána ^C)

Zámku

Rodný dům Aloise Musila ^C)

orientalisty s pamětní deskou.

Vila Musa ^C)

postavená orientalistou Aloisem Musilem.

Zpět na okres

Panství

1850 politický okres Vyškov, s.o. Vyškov

1961 Okres

Část Vyškova

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

1381 první zmínka Zemské desky Olomouc: Rechtarow

1533 Rychtářov vlastnil Dobeš Rosický z Boskovic

1537 Dobeš Rosický z Boskovic prodal Rychtářov s pustým hradem Janovi z Pernštejna

1764 původní název zněl Dehtářov a osada náležela k panství vyškovskému

1772 zákup gruntů a zápis do gruntovních knih

1856 založen nový hřbitov místo původního u kostela

1883 zřízen poštovní úřad

1884 založen sbor dobrovolných hasičů

1892 postavena nová obecní škola

1902 postaven obecní hostinec

1911 ve vsi zřídil pilu zednický mistr František Sedláček

1913 byla ve vsi zavedena elektřina

1919 zde byla zřízena strojní parketárna a stolárna

1920 založena veřejná obecní knihovna

1922 postaven památník padlých u hřbitova

1941 je obec vystěhována okupanty a znovu osídlena v roce

1955 založeno zemědělské družstvo

1985 od. 1.1. 1985 Byla obec připojena k Městu Vyškov

Rok	obyv.	domů
1850
1927	691
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

C) cs.wikipeda.org (16.10.2015)

Kód CZ

[Hrádek]

Zřícenina hradu Hrádek ^C)

(Stangov, Hrádek či Nový hrad) se zaniklou obcí Hrádek – asi 1,5 km západně od obce. Hrad pravděpodobně založil některý z příslušníků rodu Stangeů, jejichž předci byly leníky olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, ve 13. Století. Toto datování podporují také archeologické nálezy. Pravděpodobně krátce poté jej spolu s Dědicemi získali Šternberkové. Roku 1379 se uvádí na Novém Hradě-Stagnově u Dědic purkrabí biskupa Albrechta Aleše ze Šternberka Boček z Divic. Další písemná zmínka o Stagnovu je z roku 1381, kdy ho vlastnil Albrechtův synovec Petr ze Šternberka. V roce 1397 hrad přešel do majetku Petra z Kravař a Plumlova, od roku 1411 ho vlastnil jeho syn Jindřich z Kravař a Plumlova. Po roce 1420 byl majitelem hradu Petr z Kravař a Strážnice. Roku 1466 hrad po svém otci Jiřím z Kravař a Strážnice zdědila jeho dcera Kunka (Kunhuta), která se provdala za Václava z Boskovic. Za Boskoviců se již hrad v písemných pramenech neuvádí.

Stav, zjištěný archeologickým průzkumem, a také zmínka obce Hrádek v podhradí k roku 1480 ukazuje, že hrad byl zničen pravděpodobně za česko-uherských válek v druhé polovině 15. Století. V roce 1525 se uvádí jako pustý. Už roku 1511 je jako pustá uváděna obec Hrádek a v roce 1537 je zmiňován Rychtářov s pustým hradem.

Zachovaly se pouze malé pozůstatky zdiva a terénní stopy.

Hradní areál chránil ze severu a západu svah, na východě a jihovýchodě místo stěží převyšovalo sedlo, kde se nacházela ves Hrádek. Z jižní části chránila hrad trojice příkopů s plošinkami, snad zbytky fortifikací. Druhý příkop, spolu s valem, pokračoval na jihovýchod a třetí přecházel v příhrádek, jímž vedla přístupová cesta obcházející jádro hradu. Na severu došlo k jeho rozšíření do podoby předhradí, kde pravděpodobně stávaly dvě kamenné budovy. Do vlastního jádra se vstupovalo hranolovou budovou s portálem pro pěší na západě. Jádro mělo půdorys polygonu a k obvodové plášťové zdi přisedala vnitřní zástavba, jejíž bližší podoba není známa. Pod hradem se nalézají reliéfní pozůstatky městečka Hrádek.

Zaniklé městečko