Kód CZ
Hlubočany
(Hobitschau) Osada: Terešov Kaple sv.Floriána C) postavená v
roce 1935 pod vedením architekta Dr. Josefa Schuriuse
z Hlubočan č. 6 na místě původní rotundové kaple.
Železný kříž C) Před kaplí
Železný kříž C) U cesty na Kučerov, 1884, obnoven 2000
Památník padlým C) Obětem
1914-18 a 1938-45
Dům č.p.11 C) Nemov.kulturní památka |
Panství 1850 politický okres Vyškov, s.o. Vyškov 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad
Historie obce První písemná
zmínka o obci pochází z roku 1141. Již od středověku byla oblast kolem obce
kolonizačním centrem na Vyškovsku. Nachází se zde
kaple svatého Floriána stojící na místě původní rotundové kaple, dále se
dochovalo několik domů, jež představují hanáckou lidovou architekturu 19.
století. Obec Hlubočany byla až do druhé světové
války součástí německého ostrůvku na okrese Vyškov. Po válce byli Němci z Hlubočan vystěhováni a obec byla nově osídlena českými
rodinami Název obce vznikl
podle hluboce zaříznutého údolí potoka.[5] První písemná zmínka pochází z
roku 1141, kdy olomoucký kostel držel v Hlubočanech
dvě popluží. Obec Hlubočany
kolonizovali Němci již v průběhu první poloviny 13. století. Tehdy obec
patřila patrně pánům z Obřan. Po vymření rodu byla
obec v majetku Jindřicha z Lipého. Ten roku 1325
daroval Hlubočany klášteru Králové na Starém Brně.
Obec velmi utrpěla během třicetileté války, kdy ze 47 usedlostí jich 13
zůstalo úplně pustých. V majetku kláštera Králové zůstaly Hlubočany
až do roku 1716, tedy po necelých 400 let. Následně představení kláštera prodali
velkostatek Bernartu Antonínovi Bravantskému
z Chobřan. Roku 1722 nový majitel zemřel a
velkostatek po něm zdědila vdova Johanka a pět jejích dcer. V roce 1753 byla
obec v držení jedné z dcer B. A. Brevantského,
Kateřiny svobodné paní d'Alba. Ta již velmi zadlužený velkostatek prodala za
45 000 rýnských zlatých Václavu hraběti Kořenskému
z Terešova. Děti Václava Kořenského
prodali Hlubočany i Terešov
za 52 600 zlatých rýnských Arnoštovi hraběti Blankensteinovi.
Po jeho smrti roku 1816 statek připadl jeho synovci Kristiánovi hraběti Blankenstein. Příbuzný Josef hrabě Blankenstein
prodal roku 1858 Hlubočany Arnoštoví
Janovi rytíři von Herring,
po jehož smrti v roce 1871 dědili na polovinu Viktor a Arnošt pánové Herring-Frankendorf. Viktor
prodal roku 1876 díl Maxovi Gomperzovi a díl
Juliovi Gomperzovi. Celý velkostatek sloučil ve
svých rukou po roce 1909 Dr. Filip rytíř Gomperz. V
18. století byl v obci panský dvůr a převládaly velké statky. V 19. století
byly z velkostatku vytvořeny statky zbytkové: Hlubočany
(majitel J. Podivínský) a Terešov (majitel J. Hytych). Až do konce druhé
světové války měly Hlubočany i Terešov
nadpoloviční německou většinu mezi obyvatelstvem. Během německé okupace se
musely české rodiny vystěhovat, jelikož nacisté měli své kolonizační plány s
osídlením Moravy a chtěli využít jazykového ostrůvku kolem německého
vojenského cvičiště a střelnice. Po válce v roce 1946 byli původní
obyvatelstvo německého původu odsunuto do Německa. Do obce tak byli
nastěhováni obyvatelé zničených domů z okolních obcí a vesnic Drahanské vrchoviny. Od konce války byla obec Hlubočany již s čistě českým obyvatelstvem. Od roku 1976
do roku 1990 byly Hlubočany přičleněny pod obec Kučerov, v současnosti jsou samostatnou obcí s vlastním
obecním úřadem.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (8.11.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ
Terešov
(Tereschau)
Železný kříž C) …
|
Založena koncem 17. století |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 8.11.2015 |
