Kód CZ 3200
Drnovice
(Drinovice)
Kostel sv.Vavřince 2) C)
Pozdně gotický, věž 16.stol., rozšířený koncem 17.stol. na místě
původního kostela ve svahu nad zámkem, který zde stál, již od počátku 15.
století. Tento původní kostel byl po požáru roku 1652 stržen. Poté zde občané
nechali postavit nový kostel svatého Vavřince. Roku 1847 hrozilo zřícení
kostelní věže, proto byla podepřena pilíři. V hrobce pod kostelem jsou
uloženy ostatky barona Jana Viléma Mudyho. Fara C)
Poprvé připomínána roku 1580 tehdy byla luteránská od roku 1630
tu je již katolický farář Socha sv. Floriána C) U kostela datovaná k roku 1755 Socha sv. Jana Nepomuckého C) U kostela z roku 1738. Socha sv. Floriána C) Na hasičské zbrojnici Socha sv. Václava C) Na hasičské zbrojnici Železný kříž C)
U mokřadu Dřevěný kříž C)
U silnice do Ježkovic Boží muka C)
U silnice do Ježkovic Boží muka C)
U silnice do Vyškova, pol.19.stol. Erb rodu Braidů C)
Nad vstupem kostela Erb rodu Mundy C)
Nad vstupem do hrobky Hrobka rodu Mundy C)
Při kostele Pamětní deska padlým
1914-18 C)
V interiéru kostela Zámek C) A) D)
Nechal v letech 1866–1869 postavit baron Mundy.
V letech 1899–1947 byl v prostorách zřízen chorobinec. Dnes je budova sídlem Obecního
úřadu a restaurace. Fasády byly utilitárně zničeny. Hasičská zbrojnice C)
Se sochami sv Floriána a sv.Václava Mokřad Žumpy C) Poblíž Drnovic přírodní památka Památné lípy C) Před kostelem |
Panství Račice 1850 politický okres Vyškov, s.o. Vyškov 1961 Okres Vyškov 2003 Pověřený městský úřad Historie obce C) První písemná
zmínka o obci pochází z roku 1104, kdy Oldřich kníže brněnský daroval obec
benediktinskému klášteru v Třebíči. Roku 1131 patřily Drnovice kostelu sv.
Václava v Olomouci. Na počátku 13. století
náležely Drnovice spolu s Račicemi mocnému rodu Hrabišiců.
Kojata, syn Hrabišův, v
roce 1227 ve své závěti odkázal obě vsi sestřenicím Eufemii a Svatoně. Díky
Svatoni se Drnovice dostaly věnem do rukou rodu Švábeniců.
V polovině 14. století tu byl markraběcí dvůr. Markrabí Jošt dal Drnovice
roku 1379 Damiánovi Puklici z Cetkovic a roku 1390 mu tato práva odebral a
přepsal týž dvůr Petrovi ze Šternberka. Tak se stala ves součástí panství
račického. Roku 1419 držel Drnovice zástavou Jan Motyčka z Lilče (dnešní Luleč). Od roku
1346 byla obec Drnovice součástí račického panství s centrem okolo hradu
(dnes zámku) Račice. Tehdy byla obec v držení pánů z Lipého.
V roce 1350 držel hrad Račice Jindřich, syn Jindřicha z Lipé,
který postoupil hrad náhradou synům Čeňka z Pirkštejna.[4][5] Do rukou pánů ze
Šternberka se panství dostalo okolo roku 1350. Z výroku soudu z roku 1375
musel biskup Albrecht Aleš ze Šternberka odevzdat panství račické s hradem i
vsí Račice i Drnovice Petrovi ze Šternberka. Markvart ze Šternberka v roce
1399 račické panství prodal Petrovi z Kravař a Plumlova, jehož purkrabím byl
v roce 1409 jistý Vítek z Ojnic. Po jeho smrti zdědil račické panství jeho
syn Jindřich z Kravař a Plumlova, který padl v roce 1420 v bitvě pod
Vyšehradem. Panství zdědil jeho bratranec Petr z Kravař a Strážnice, který
stranil husitům, a proto roku 1422 vojsko olomouckého biskupa Jana XII.
Železného dobylo račický hrad. Poté na čas
drželi a patrně násilím uchvátili Drnovice a Račice i s hradem Petr z Konice
a Vok V. z Holštejna. Posléze nabyl zpět panství
Petrův syn Jiří z Kravař a Strážnice. Po jeho smrti roku 1466 Ježkovice
dostala jeho dcera Kunka z Kravař.[5]
Jejím manželem byl Václav z Boskovic, který zemřel již roku 1482 a tak Kunka roku 1510 odkázala račické panství svému synovi
Ladislavovi z Boskovic. Ten zemřel již o deset let později a panství zdědil
jeho syn Kryštof z Boskovic. Ten pak své majetky rozprodával a račické
panství přenechal Jakobu Šarovcovi ze Šarova a posléze ho získal Janu Černohorskému. Během
uherských válek na konci roku 1468 obsadilo račický hrad vojsko Matyáše
Korvína. Janův syn Jetřich
Dobeš Černohorský z Boskovic prodal roku 1563 Drnovice i Račice Janu
Jetřichovi z Boskovic. Poté panství získal jako dědictví Janův bratranec
Albrecht Černohorský z Boskovic. Roku 1568 se díky Zuzaně Černohorské dostalo
račické a drnovické zboží do rukou Haugviců z
Boskovic. Dalším majitelem se stal Bernard Petřvaldský z Petřvaldu, jemuž
Račice i Drnovice přenechali bratři Haugvicové Hanuš a Jáchym. Bernardův synovec
Hanuš nechal panství zvelebit a provedl rozsáhlé úpravy zámku Račice. Hanuše
na zámku připomíná pamětní deska s jeho životopisem. Hanuš se zúčastnil
stavovského povstání proti Habsburkům a po prohrané bitvě na Bílé hoře byli
vůdcové povstání zatčeni a krutě potrestáni. Hanuši Petřvaldskému z Petřvaldu
byl veškerý jeho majetek zkonfiskován a on sám zemřel ve vězení na Špilberku.
V roce 1629 se v obci zdržovali evangelíci, kteří byli pro svou víru nuceni
uprchnout z Čech. V roce 1631 byl majitelem Drnovic
Šimon Kratzer. V roce 1670 se Drnovice dostaly do
držení rodu Braidů. Tento neapolský rod vlastnil
Račice i Drnovice po dlouhých 130 let (1670–1800). Jejich erb je stále patrný
nad vchodem do drnovického kostela, kde je také rodinná hrobka Braidů
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 2) Kuča Karel, Atlas památek, 2002 A) oudrnovice.cz C) cs.wikipedia.org (14.10.2015) D) drnka.org |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 14.10.2015 Předchozí editace: 1.6.2011 |