Kod CZ 656

Bohdalice

Místní část: Manerov

Spojeny: Pavlovice

Kostel Nanebevzetí P.Marie 2)

Klasicistní 1807-14 v empirovém slohu. Původní kostel, údajně dřevěný, stával na Malé straně, někde poblíž dnešní staré fary. Nový kostel byl postaven dle rozhodnutí Johanna Mannera syna majitele obce rytíře Raimunda Mannera. Základní kámen byl položen v roce 1807 a stavba byla dokončena roku 1814.

 

 

Fara

 

Socha sv. Jana Nepomuckého C)

Barokní z 1. poloviny 18. století.

 

 

Sousoší C)

Před kostelem

 

Kamenný kříž C)

u kostela z roku 1845.

 

Boží muka C)

Barokní z konce 18. století stojící při cestě do Kučerova.

 

Smírčí kříž C)

stojící při cestě do Kučerova.

 

Památník padlým C)

Pův.na návsi, přemístěn k zámku

 

Památník padlým C)

1914-18

 

Náhrobní kámen C)

Protivce ze Zástřizl z roku 1505 opřený o vnější zeď západní strany kostela Nanebevzetí Panny Marie, který byl do Bohdalic převezen pravděpodobně z Pavlovic.

 

Reliéf M.Tyrše C)

Žulový kámen s kovovým reliéfem zakladatele Sokola M. Tyršem odhaleným 17. července 1932

 

Zámek 2)

Klasicistní kol.1825 stojící na původním místě renesanční tvrze

 

Škola C)

 

Lípa velkolistá C)

U zámku

 

 

Zpět na okres

panství

1850 politický okres Vyškov, s.o. Bučovice

1961 Okres Vyškov

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce C)

Bohdalice byly po značnou část své historie v majetku olomouckých jezuitů (1638–1773).

Nejstarší známky osídlení pochází z pozdního eneolitu, z období kultury se zvoncovitými poháry. Další nálezy spadají do doby stěhování národů, které jsou pravděpodobně langobardské. Dokládá to nález dvou hrobů z tohoto období. V jednom z nich se našla tepaná ozdobná spona.

První písemná zmínka o obci pochází ze dne 24. června 1337, kdy je v dobových dokumentech uvedeno jméno Vojtěcha z Bohdalic. V průběhu staletí se často střídali majitelé panství. V roce 1368 jsou známi čtyři majitelé: Klára z Bohdalic (vdova po Čertovi z Bohdalic), jež přenechala svůj díl Petru Hechtovi z Rosic. Dalšími majiteli byli Svoch z Milotic a Přibík z Nítkovic. Po smrti posledně jmenovaného propadl majetek kroměřížskému Židu Icovi. Následujícími majiteli, jenž panství vykoupili, byli Hřivín z Roštítek (bratr Kláry z Bohdalic), vdova po Přibíkovi Kateřina a Martin Nosek z Načešic. V roce 1401 je v dochovaných listinách poprvé jmenován farní kostel. V roce 1413 zakoupil jeden z bohdalických dvorů Ondřej ze Zástřizl a z Pavlovic. Od roku 1420 jsou tak Bohdalice pevně spjaty s Pavlovicemi, kde měli Zástřizlové tvrz. Rod Zástřizlů držel Bohdalice a Pavlovice od roku 1413 až do roku 1531

V roce 1531 po smrti Filipa ze Zástřizl byl dvůr intabuován Mikuláši Doupovcovi z Doupova. V roce 1539 byli vlastníky bratři Jan a Petr Doupovcovi, kteří v roce 1551 dali Bohdalice a Pavlovice Jeronýmu Bařickému z Bařic. Ten umřel v roce 1564 a statek byl vložen do rukou Janu Sedlnickému z Choltic. V roce 1566 zde seděl Jan Gbelský z Gbelska a vzápětí Jan Nekeš st. z Landeka. Dalším majitelem se stal Jan Purkart Černčický z Kácova, jenž vše prodal Albrechtu Čertorejskému z Čertorej, který byl držitelem do své smrti v roce 1589. V roce 1601 se zde střídali Ladislav Berka z Dubé, Ladislav z Lobkovic, a roku 1614 se novým majitelem dvoru stal Lukáš Dembinský z Dembině. V roce 1638 vdova po Lukášovi Eliška Dembinská prodala veškerý majetek olomouckým jezuitům za 20 000 zl. mor. Jezuitům statek náležel až do násilného zrušení řádu v roce 1773

V roce 1788 státní správa prodala Bohdalice Rajmundu z Mannerova. Dědicové prodali statek v roce 1804 Janu Michalovi Mannerovi, jenž zemřel v Bohdalicích 7. srpna 1842. Významnou událostí pro obec byla návštěva ruského cara Alexandra I., který 29. listopadu 1805 přenocoval ve zdejším zámku, a návštěva císaře Františka II., který přenocoval v bytě správce několik dní před bitvou u Slavkova.[3] Poté byl držitelem Bohdalic vlastenec a český agitátor Michal Josef Manner, jenž učinil z Bohdalic ohnisko národního obrození. Od roku 1882 je v Bohdalicích poštovní úřad, od roku 1855 je zde zřízen zdravotní obvod zahrnující osm okolních obcí a od roku 1894 zde fungovala četnická stanice. V období okolo roku 1848 se v Bohdalicích vytvořilo centrum národního hnutí okolo rytíře Mannera a zdejšího kaplana Škorpíka. Hlavní náplní tohoto hnutí byly agitace proti volbě do Frankfurtu.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel, Atlas památek ČR, 2002

 

C) cs.wikipeda.org (10.9.2015)

 

 

Manerov

Kaplička sv.Františka C)

 

Kaplička sv. Jana a Pavla C)

byla postavena roku 1892. Tato kaplička nebyla první sakrální stavbou v osadě. Tou byla kaplička Pod Františkem datovaná k roku 1727, jež vznikla pravděpodobně díky přítomnosti řeholníků jezuitů.

 

Kamenný kříž C)

 

Dům č.p.27 C)

(Hostinec "U Peitlů"), byl údajně letním sídlem jezuitů, po založení Manerova byl přeměněn na hostinec

 

Lípy malolisté C)

U hostince

 

 

 

Osada Manerov byla založena v roce 1785 rytířem Raimundem Mannerem na místě zaniklé osady Dörfle ze 13. století, která byla zničena pravděpodobně husity v roce 1433. Zpočátku zde stálo 15 domků, v roce 1826 36 domů a v roce 1924 42 domů.

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 10.9.2015

Předchozí editace: 1.6.2011