Kód CZ 649

Bohaté Málkovice

(Německé Málkovice)

Zvonice ^{Zdroj C)}

na návsi, při budově hasičky a OÚ, 2010 po opravě nově umístěné sošky sv.Floriána a P.Marie s Ježíškem ne výklencích

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

Obnoven 2004

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

Zv.Stoletý kříž na hranici mezi Málkovicemi a Kojátky

Železný kříž ^{Zdroj C)}

Před zvonicí, obnovil 2008 MgA. Bohdan Jeřábek

Boží muka ^{Zdroj C)} ^{Zdroj A)}

na kopci, opravena 2003, p. Miloš Sláma z Polničky technikou sgrafit na nich vyobrazil 4 světce: - sv Václava (první svěcení po opravě na sv. Václava), P. Marii (které je zasvěcen kostel v Bohdalicích), sv. Jana Nepomuckého (patrona hasičů), a protože se dříve Málkovice jmenovaly Německé – sv. Izidora (patrona zemědělců).

[Chalupa č.p.10] ^{Zdroj A)}

Oršlův dům

Zpět na okres

Panství

1850 politický okres Vyškov, s.o. Bučovice

1961 Okres Vyškov

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj A)}

Osada připomíná se ponejprv od r.1307. Tehdy jakýsi Hodislav z Málkovic jmenován je svědkem v listině r.1306 a r.1360 prodal Ješek z Málkovic Bolkovi z Kozojed v Málkovicích teď – jeden dvůr, 4 lány, krčmu, lázně a rybník. Bolek koupil ještě od Přibíka z Nitkovic 3 lány, týž však prodal r.1376 všechno Peškovi z Býkovic, který na to své manželce Dorotě 75 kop grošů a po třech letech své druhé manželce Zdeňce 100 hřiven upsal. Rytíř Franěk z Kunovic daroval již dříve díl dědiny klášteru Augustiánskému na Starém Brně, jemužto markrabě Jošt r. 1385 vložil do desek zemských. R.1391 koupil klášter od Peška z Býkovic 9 lánů, 3 dvorce, krčmu, lázně a rybník od Mikše z Nitkovic svobodný dvůr se 2 svobodnými a 2 poplatnými lány, jakož i vinný desátek, který sem náležel. Tím způsobem celá ves patřila tehdy klášteru Augustiánskému (Volný II. díl st.177)

Po válce třicetileté měly Málkovice 5 lánů, 15 domů usedlých, 4 nově usedlé a starých zpustlých 18, rolí nově obdělaných: 33 měr II. třídy a 33 měr III. třídy polí starých, zanedbaných bylo 288 měr II. tř. a 288 III. tř.

Původní obyvatelé Málkovic byli Němci. Tak připomíná se, že v letech 1667-79 osedlých bylo 19, z nichž bylo toliko 6 národnosti české, do roku 1790 přibylo 63% Čechů. Že dřívější obyvatelstvo bylo německé, tomu nasvědčují názvy polních tratí, jež po většině jsou původu německého jako: Langles, Šmóles, Broitles, Vürcles aj. O Málkovicích třeba připomenouti , že jinde – zejména na Hané neznají názvu „Německé“ nýbrž jmenují je „Bohaté Málkovice“. O původu tohoto pojmenování vypravuje se: V dřívějších dobách mívali Málkovští na polích i za velkého mokra – vždy pěknou a hojnou úrodu, jaké nebylo daleko široko. I chlubívali prý se tehdejší hospodáři, že mají doma v truhlách tolik peněz (renšťáků), že by mohli jimi střechy na svých domech pokrývati. ( N.B. záznam podle vyprávění zdejších stařečků – výměnkářů Fr. Hinšta a F. Adámka.)

Před lety v Málkovicích často hořelo, některá stavení i třikráte v krátké době za sebou vyhořela. Zhoubný požár připomíná se dne 9. února 1836, kdy ve dvou hodinách vyhořelo 21 usedlostí a 4 stodoly. V roce 1831 byla v obci cholera, od 8. listopadu do 7. prosince zemřelo na choleru 35 osob a v roce 1851 vznikla opět a zemřelo 12 osob. V roce 1834 měly Málkovice 55 domů s 354 obyvateli, panský dvůr s ovčírnou a palírnou.

Rok	obyv.	domů
1791	275	45
1834	354	55
1869	290	56
1880	376	59
1890	389	62
1900	412	66
1910	446	76
1921	493	79
1927	493
1930	475	94
1950	379	97
1961	377	96
1970	371	90
1980	301	91
1991	263	92
2001	249	96
2011	251	98

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

A) bohatemalkovice.cz (29.5.2019)

C) cs.wikipeda.org (13.9.2015)

6 – 6 - 0

3 – 2 - 0

Předchozí editace: 13.9.2015