Kód CZ

Kněževes

(Knieschewes)

Kaple sv. Floriána ^{Zdroj C)}

Barokní na návsi

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

barokních z roku 1780 u silnice na Radostín

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

barokních z roku 1780 u silnice Dolní Bory

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

barokních z roku 1780 u silnice na Krásněves

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

z roku 1920 umístěný v JV části návsi

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

umístěný ve východním okraji obce (u čp. 61), při silnici na Bory

Dřevěný kříž ^{Zdroj C)}

misijní z roku 2014 umístěný u kaple sv. Floriána

Kašna ^{Zdroj C)}

V areálu loveckého zámku (čp. 3) je umístěna půlkruhová renesanční kašna, původně pocházející ze zámku Stránecká Zhoř

Lovecký zámeček ^{Zdroj C)}

(čp. 3) s gotickým jádrem, renesančními, pozdně barokními a klasicistními přístavbami Vrcholně gotická tvrz prošla pozdně středověkou přestavbou. Nedlouho poté byla doplněna o renesanční přístavbu, která zformovala budovu do blokové podoby. Objekt byl snad již v průběhu druhé poloviny 17. století využíván jako letohrádek, který sloužil jako správní středisko rozsáhlého kněževeského polesí. V této době byl v držení hraběcího rodu z Kounic, od roku 1676 pak hraběcího rodu z Ugarte. Již v polovině 17. století se zde také uvádí hajný. Další obdobné doklady pocházejí ze 30. let 18. století. Situaci kněževeského polesí názorně dokladují ještě mapy z druhé poloviny 18. a počátku 19. století. Stavba zámku byla za Marie Eleonory Holštýnské, provdané vévodkyně z Guastally a Sabionetty okolo poloviny 18. století z části výrazně barokně upravena pro potřeby vrchnosti, kdy zde vzniká velký lovecký sál s dosud výjimečně autenticky zachovalým dřevěným trámovým stropem, zdobeným bohatou profilací s řezbami, a klenutý kabinet. V průběhu druhé poloviny 18. století však v rámci reorganizace lesní správy meziříčského panství ztrácí zámek na významu a jeho stavba je připojena k areálu usedlosti čp. 3. Budova je však i poté příležitostně užívána vrchností po celé devatenácté a první čtyři desetiletí dvacátého století až do roku 1943, a to zejména v době honů, kdy se zde odehrávala společenská část programu spojená s hostinou. Pro tento účel byly v budově zřízeny jednoduché pokoje pro příležitostné ubytování hostů.

Mimo téměř intaktně dochovaný pozdně gotický palác tvrze jsou v budově zachovány i cenné konstrukce z doby barokní přestavby. Jde zejména o rozměrnou, atypicky formovanou, černou kuchyni a velký sál se zmíněným trámovým stropem, který byl po desetiletí ukrytý pod omítaným podhledem (původní trámový strop byl zakryt pravděpodobně již v průběhu první poloviny 19. století). Zámecká budova je zastřešena vysokou mansardovou střechou, původně doplněnou o věž se zvonem (věž byla sejmuta, zvon se však zachoval a po obnově věže bude navrácen zpět).

K hlavní budově přiléhají klasicistní stáje a částečně podsklepená stodola (sklepy jsou renesančního a pozdně barokního stáří). V areálu jsou dochovány fragmenty zástavby staršího dvora, zrušeného při spojení zámku s usedlostí čp. 3. Nejvýraznějším zbytkem tohoto dvora je izolovaně situovaná brána, nápadně umístěná v zadní části parcely. Zděná brána původního vjezdu do areálu tvrze (dvora při tvrzi), opatřená masivními opěráky, umístěná v zahradě čp. 3

Zpět na okres

Panství

Politický okres Velké Meziříčí, s.o.V.Meziříčí

1961 Okres Žďár nad Sázavou

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1370

Rok	obyv.	domů
1850
1927	270
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (24.11.2016)

D) tvrzknezeves.estranky.cz (24.11.2016)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 24.11.2016