1. Vznik obce a nejstarší události
Název obce, uspořádání…
Jméno obce je zřejmě odvozeno od
zakladatele obce Hroznaty. Roku 1365 se uvádí Hroznetyn později Hroznětín.
Obec je svým půdorysem starodávná
okrouhlice, na jejíž návsi stávaly domky.
K obci patřila zvonička, kovárna,
pazderna, kříž na návsi a kříž pod vsí (oba z roku 1876).
Hroznatín míval 12 gruntů:
• 11/2 láník Říha Pospíšil s 51
měřicemi
• 10 lánů po 34 měřicích
• domek s 16 2/8 měřicemi
Roku 1659 zpustl lán Dočekalův.
Roku 1756 bylo v obci 13 gruntů a
poddaným patřilo:
• 517 3/8 měřic polí
• 30 3/8 měřic pastvin
• 8 ½ měřic zahrad
• 142 3/8 vozů sena, rybník na 2
¼ kopy, 9 komínů.
Roku 1790 bylo v obci 22 domů, 136
obyvatel.
Roku 1890 se počet zvýšil na 29 domů,
170 obyvatel (143 katolíků, 27 evangelíků), Čechů.
Roku 1900 bylo 30 domů, 167 obyvatel,
katolíků mimo 27 evangelíků, Čechů.
První zmínky o obci…
Roku 1365 Jan z Meziříčí své manželce
Anně z Šternberka zapsal jako její věno i na ves Hroznatín, kterou téhož roku
koupil společně s Rudíkovým od Jindřicha z Osové a manželky jeho Anny za 375
kop grošů.
Jindřich z Kravař jinak z Plumlova na
Meziříčí zajistil r. 1420 Mikuláši Harrasovi a manželce Markétě věno 35 kop
grošů ročním úrokem na Hroznatíně.
Jiří z Kravař na Meziříčí zapsal
Mikuláši z Náramče a dědicům r.1447 ves Hroznatín, jež kdysi patřívala k
meziříčskému statku, s lesy (Mládkovým, Vrbím, a Leštinou). Mikuláš ves neměl
dlouho. Prodal a zapsal ji se vším příslušenstvím téhož roku Anně z Březníka,
Matyáši z Náchoda a Březníka a dědicům.
Roku 1416 vyskytuje se Vachek Klučák z
Hroznatína, jenž si koupil ve vsi Vilímovicích alodní dvůr od Filipa z Hodova.
Roku 1447 Filip z Hroznatína prodal Janovi z Bochovic půl dvora ve Vilímovicích
i s poddanými.
Od Matyáše z Náchoda přešla prodejem
roku 1453 ves s osedlými i pustými domy a rolemi na Ondřeje Něpra z Oslavice na
Pozďatíně, bratry jeho a dědice.
Z nichž Mikuláš Něpr r. 1497 vložil ku
pravému dědictví Zikmundovi Valeckému z Mírova své dědictví: Pozďatín s tvrzí,
Vlčatín, Hroznatín, Bochovice s lidmi platnými a neplatnými. Tak byla ves v
letech 1453 – 1538 u Pozďatína. Posledního roku zapisuje Zikmund Valecký
Smilovi Osovskému z Doubravice …ves Hroznatín, Pozďatín, tvrz s poplužním
dvorem, ves Vlčatín a další zboží. Syny Smilovými byli Jaroslav a Burian, z
nichž první dědil statek pozďatínský a připojil jej k svému Okarci. Jaroslav zemřel
roku 1555 a Okarec obdržel bratr Burian, jenž jej prodal Oldřichovi z Lomnice.
Od té doby až do roku 1881 byla ves u Náměště a od roku 1881 byla připojena k
Batouchovicím.
Dne 27. října 1881 prodal hrabě
Jindřich z Haugvic za 50.600 zlatých statek Batouchovice s vesmi Vlčatínem,
Hroznatínem a Bochovicemi. Dle kupu přešla polovina statku na Ludvíka a
Jindřicha Hellery, polovice na Adolfa Lieblicha.
Poddanské poměry…
V roce 1750 u Batouchovic. K
náměstskému fideikomisu patřily z okresu osady: Batouchovice, Hroznatín,
Studnice (část) a Vlčatín.
Stálá činže činila u Hroznatína:
• sv. jirského platu 9 zlatých 4
krejcary.
• sv. václavského 16 zl. 42 kr.,
• o vánocích 3 zl. 35 kr.,
• ze šenkovny 2 zl., za pastvu 2 zl.,
za předivo 4 zl. 10 kr., 54 kuřat a 415 vajec.
• obilný desátek 20měřic žita, 11 měřic
ovsa.
Roboty:
• ½ lánici robotovali 3 dny s 2
koni (neb s 2 voly),
• ¼ láníci 3 dny s koněm nebo 1
½ dne s 2 voly,
• chalupníci z vrchnostenských polí 3
dny pěšky s 1 osobou,
• podruzi ½ dne s 1 osobou
Později rolníci robotovali 3 dny týdně,
domkaři 13 -26dní ročně. Výkupné dělalo 200 zl. a více.
Škola , farnost…
Hroznatín je přifařen a přiškolen do
Rudíkova www.rudikov.cz, www.zsrudikov.tym.cz
Evangelíci mají svůj sbor v Horních
Vilémovicích. www.hornivilemovice.cz
Obecní pečeť
Na poddanské fasi z roku 1749 má nápis:
„HROZNATIN“ beze znaku. Nová pečeť nese název „Obecní úřad v Hroznatíně“ s
hroznem.
Okolí…
Roku 1749 jsou zmiňovány tratě:
Mládkov, Díl, Kříb, Psotka, Stráž, Jalovec, Nádavek, Žleb, Hora, Otavnice,
Krajinka, Klínek, Malina, Plaňavka, Hrutkov, Valy, Okrouhlík, Kopanina, Záhoří,
Babí doly, Vlčov, Bilinka, Ostrovnice, V Leščince a Hlína.
Osada Mladkov je zmiňovaná v zakládací
listině kláštera Třebíčského z roku 1101.
2. Novodobá historie
25.listopadu 1895 se v Hroznatíně
narodil Ludvík Svoboda, pozdější prezident ČSSR www.ludviksvoboda.cz
V roce 1909 vznikl neznámým způsobem
požár u Františka Večeři č. 11. Stavení shořelo stejně jako kolna v č. 14 a
stodoly v č. 9 a 10.
První světová válka způsobila v obci
dosti změn, neboť většina mužů byla povolána do boje, odkud se mnozí nevrátili…
Na frontu byli odvedeni:
• č.p. 1 – Jakub Sláma a synové Josef a
František
• č.p .3 – František Brodský (18-ti
letý)
• č.p. 4 – Jan Dvořáček
• č.p. 6 - František Mejzlík a syn
František
• č.p. 9 – Jan Trnka a jeho nevlastní
bratři Václav, Ludvík a Josef Starovi
• č.p. 10 – Josef Brodský
• č.p. 11 – František Večeřa
• č.p. 12 – František Kudrna a Josef
Píša
• č.p. 13 – Jan Vlček
• č.p. 14 – Josef a Ludvík Svobodovi
• č.p. 16 – Josef Komínek
• č.p. 18 - Jan Večeřa
• č.p. 20 – Josef Chalupa a bratranec
Josef Chalupa
• č.p. 21 - František Švihálek
• č.p. 22 - František Nevrkla
• č.p. 23 - František Pospíšil
• č.p. 25 – Josef Zeman
• č.p. 26 – Josef Brodský
• č.p. 27 – Arnošt Matoušek
• č.p. 28 – Jan Kotačka
• č.p. 29 – Josef Chalupa
• č.p. 30 – Jan Doležal
• č.p. 32 – František Trnka
Ve válce padli: František Brodský, Jan
Dvořáček, Josef Píša, Jan Vlček, Josef Svoboda, Josef Chalupa z č.p. 29.
Honitba v obci náležela až do roku 1920
různým velkostatkům. V důsledku pozemkové reformy přešla do držení občanů.
Ve třicátých letech minulého století se
v Hroznatíně žilo prostě. Většina obyvatel byla rolníky. V obci byl také kovář
František Vrba, stolař František Trnka č. 32, kolář Josef Brodský č. 26 a
obuvník Ludvík Starý.
Významnou událostí pro obec byla stavba
silnice z Hroznatína do Rudíkova (1925 – 1928), cena stavby byla 80 tisíc
korun.
Také se stavěly nové rodinné domky a
hospodářská stavení. Asi v roce 1935 si postavili nový domek Zemanovi, dále
byla zbudovaná stodola u Kratochvílů, Nejedlů, Večeřů č. 11. V roce 1940 si
postavili nový dům Kafkovi.
6. června 1934 byla obec postižena
krupobitím, úroda byla téměř zničena.
Mládež v obci se zapojovala do
agrárního dorostu nebo do orla a omladiny. Hrálo se divadlo, tancovala se
beseda, navštěvovali se slety orelský i sokolský. V obci u Bernatu byla
prodejna potravin, zde také bývaly taneční zábavy, taktéž v č. 9.
Do obce byla zavedena elektřina. Ruční
práce pomalu začínají nahrazovat stroje (mlátičky, žací stroje atd.).
V roce 1937 byl v Brně vysvěcen na
kněze P. Josef Hladký z č.p. 2
Po skončení druhé světové války bylo
započato s odstraňováním kamenů z polí, byla to namáhaná práce…
V roce 1947 byla vybudována silnice v
délce cca 3 km směrem na západ od Hroznatína a navázala na silnici Benetice –
Bochovice.
Kolem roku 1947 se také započalo se
stavbou skupinového vodovodu. Byly vybudovány studny Na Skalnatých a Za
Hrobkou.
V roce 1949 bylo založeno JZD, první na
bývalém okrese Velké Meziříčí.
V obci se také začalo s nepravidelným
promítáním filmů, byla zbudována obecní prádelna v č. 43, zřízen dětský útulek.
31. prosince 1949 vypukl požár ve
stodole u Nejedlů. Požár způsobil devítiletý školák, který si šel do stodoly
zakouřit.
Roku 1951 byl v obci založen Sbor
dobrovolných hasičů.
I Hroznatín se v roce 1953 nevyhnul
násilnému vystěhování rodin sedláků – Slámovi, Mejzlíkovi, Trutnovi a
Nejedlovi. Všichni jmenovaní byli vystěhování do Lhotky u Tasova. V roce 1957
se mohly vystěhované rodiny vrátit zpět do Hroznatína.
V roce 1957 se utopil v rybníce pod
kravínem školák Pavel Hladký.
Od roku 1960 okres Třebíč. Dříve
Hroznatín spadal do okresu Velké Meziříčí.
Od roku 1961 bylo sloučeno JZD Rudíkov
s JZD Hroznatín.
V roce 1965 se zabil na motocyklu 22-ti
letý Ladislav Pospíšil.
14. června 1964 byla sloučena obec
Hroznatín s obcí Rudíkov do jednoho MNV se sídlem v Rudíkově.
30. března 1968 byl zvolen prezidentem
arm. gen. Ludvík Svoboda.
26. května1968 se zabil na motocyklu
18-ti letý Jaroslav Skřivánek z Hroznatína.
13. prosince 1968 se u hájenky zabil na
motocyklu Alois Brodský z Hroznatína (41 let).
16. září 1969 navštívil tehdejší
prezident Ludvík Svoboda svoji rodnou obec.
6. prosince 1972 se uskutečnil zájezd
občanů do Prahy na pozvání tehdejšího prezidenta, který je přijal v prostorách
Pražského hradu…
V roce 1972 dokončena rekonstrukce
veřejného osvětlení v obcích Hroznatín a Rudíkov.
V roce 1974 bylo v Hroznatíně celkem 15
automobilů.
Dne 6. července 1974 slavil v Rudíkově
svoji primiční mši sv. novokněz Josef Večeřa z Hroznatína č.p. 11
1. září 1975 byla otevřena nová škola v
Rudíkově; pro zajímavost – několik údajů ze stavby:
• r. 1965 schválena stavba nové školy v
Rudíkově
• r.1966 plány na školu vyhotoveny a
schváleny, ale stavba znovu odsunuta na rok 1970
• r. 1972 provedena železná konstrukce
a některé betonářské práce na škole
• r. 1973 prostavěno 7.000.000 Kč
• r. 1974 prostavěno 5.800.000 Kč
• celkové náklady na školu: 31.000.000
Kč – stavení investice, 699.700 Kč – vnitřní vybavení
V roce 1975 měla Myslivecká společnost
v Rudíkově 21 členů, z toho z Hroznatína bylo osm členů.
V osmdesátých létech si místní občané v
rámci akce „Z“ postavili prodejnu smíšeného zboží. Do té doby. Zajížděla do
obce pouze pojízdná prodejna (2x týdně).
Dne 20.září 1979 zemřel arm. gen.
Ludvík Svoboda.
V roce 1980 byla odhalena pamětní deska
na rodném domě arm. gen. Ludvíka Svobody.
V roce 1985 byl otevřeno památník arm.
gen. Ludvíka Svobody v jeho rodném domě č. 14.
Po roce 1989, kdy došlo k politickým
změnám, se Hroznatín stal opět samostatnou obcí. V roce 1992 byl uzavřen
památník arm. gen. Ludvíka Svobody. V roce 2003 byl do obce zaveden plyn. Na
návsi byla v roce 2000 instalována nová budova obecního úřadu a v témže roce
otevřena nová zvonička. Od roku 2003 je na návsi využíváno nové dětské
hřiště.
Náves…
Původní náves v Hroznatíně byla
zastavěná domky. Celkem zde bydlelo devět rodin. Domky byly malé a
nevyhovující, proto po druhé světové válce se náves začala postupně vylidňovat.
Švihálkovi č.p. 21, Vrbovi č.p. 3, Kudrnovi č.p. 12 a Brodskovi č.p. 13 si
postavili nové domy na konci vsi. Zedníčkovi č.p. 4 se odstěhovali do
pohraničí. Bradáčův č.p. 17, byl poslední dům, který byl zbourán na začátku
osmdesátých let 20. století. Na návsi zbyl pouze dům Zemanův č.p. 25, který byl
na konci dvacátého století opraven a dnes v něm bydlí rodina Švecova.
Bohužel, při demolici jedné z budov
došlo k smrtelném úrazu. Dne 3. března 1976 při bourání se vzepřela a vymrštila
jedna z kolejnic a smrtelně zranila 21-ti letého Václava Skřivánka a těžce
zranila i Jindřicha Veškrnu st..
Svůj zvláštní osud má i kaplička.
Původní kaplička byla na začátku 70. let 20. století zbořena s tím, že se
začala stavět nová kaple. Téměř hotová kaple však musela být v roce 1973 také
zbourána… Zbyly po ní pouze základy, které sloužily jako okraje pískoviště.
Nyní na tomto místě stojí nová zvonička, která byla slavnostně otevřena v roce
2000.
Zdroj: www.hroznatin.cz