Kód CZ *

Rozhled

(Tolštejn, Tollenstein)

Osady: Lesné, Jedlová

Socha sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

postavena v roce 1728, před jeho svatořečením v roce 1729.

Boží muka ^{Zdroj C)}

U Nové Huti, zv.sloup.sv.Jakuba s jeho reliéfem na vrcholové kapličce

Pomník ^{Zdroj C)}

u tzv. Cestářské cesty poblíž silnice I/9. Zřízen byl na lichtenštejnském panství k padesátiletému výročí panování knížete Jana II. Lichtenštejnského a obsahuje stručný zápis: „FJL 1858-1908“.

Dům č.p.20 ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p.76 ^{Zdroj C)}

…

Dům č.ev.28 ^{Zdroj C)}

…

Dům č.ev.33 ^{Zdroj C)}

…

Dům č.ev.35 ^{Zdroj C)}

…

Zpět na okres

Panství

Politický okres Varnsdorf

1961 Okres Děčín

2003 Pověřený městský úřad

Část Jiřetína pod Jedlovou

Historie obce

Dle archeologických nálezů stávala na místě dnešní osady Rozhled sklářská huť, naproti rekreačnímu středisku Slovan. Nacházela se na nejnižším severním cípu louky na levém břehu Bílého potoka.

Později vznikla podél Bílého potoka osada a od panského sídla ji odlišovala druhá část jména Tollendorf. První doklad o vsi je z roku 1471 . Tehdy se jmenova Dohllendorf. Podruhé v panských deskách v roce 1485 je uváděna jako Tolndorf, Měla vlastní samosprávu, sestávající z rychtáře a konšelů. Od roku je vedena rychtářská kniha, zachycující především změny nemovitostí a sirotčí záležitosti. První známým rychtářem byl Georg Pietschmann (1561 - 1583). Majitel panství mu prodal krčmu pod hradem, načež rychtář o čtyři roky později prodal svoji zahradnickou usedlost. Její příslušenství tvořila také výzbroj, meč a další zbraň, zvaná partyzána. Po jeho smrti koupil rychtu Matz Schmidt, který je jako její držitel doložen v letech 1583 - 1592. Po něm se jako rychtář připomíná Christoph Süsemilch. Byl jím do roku 1635.

Po druhé světové válce byl německý název pro hrad i ves dlouho nahrazován pseudospisovným Tolštýn. Později dostala osada úřední, ale nevýstižné jméno Rozhled.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	659 N
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

C) cs.wikipeda.org (24.7.2015)

Kód CZ *

Lesné

(Innozenzidorf)

Lesní mlýn ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p.17 ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p.28 ^{Zdroj C)}

…

Historie ^{Zdroj C)}

Nejstarší doklad o osídlení na místě nynější osady Lesné se vztahuje ke mlýnu, kterému se říkalo Lesní mlýn (německy Puschmühle) a byl počítán ke vsi Rozhled. Toponymum v této podobě je doloženo k 27. dubnu 1695. Ke 24. prosinci 1711 je mezi svědky křtu uváděn šedesátiletý Adam Müller z Innocenzidorfu („Inocentzidörffl“). Týž člověk se však spolu se svou manželkou Magdalenou ve stejné knize uvádí poprvé 8. ledna 1698 a naposledy 18. dubna 1701 „aussn Glassendorf“, z Glassendorfu, osady počítané též k Rozhledu. Zdá se proto, že dominikální osada Innocenzidorf, vyměřená nedaleko mlýna, vznikla na místech posledního umístění sklářské osady Glassendorf[2], jejíž poloha byla badatelům dlouho neznámá, a to někdy kolem přelomu 17. a 18. století. Nový název byl zvolen na počest buď papeže Innocence XI. (1676–1689) nebo Innocence XII. (1691–1700), jejím zakladatelem, jímž byl majitel rumburského panství Anton Friedrich z Lichtensteinu; ten byl v letech 1687–1694 vyslancem císaře Leopolda I. u papežské kurie.

Po polovině 18. století zde stálo 21 domů. Ve vsi byl mlýn „na nestálé vodě“.[3] Tři lidé pracovali jako přadláci, ale u dvou se jako zdroj obživy uvádí žebrota. Celkem 13 obyvatel získávalo svůj denní chléb nádenickou prací. Vypomáhali si předením, pěstováním lnu a dobytka. O třicet let později zde stálo již 27 domů a tento počet byl zjištěn ještě v roce 1831, kdy zde žilo 195 obyvatel, kteří se většinou živili jako dřevorubci. Obci se tehdy obyčejně říkalo „Buschdörfel“.

V roce 1805 byla přes osadu do Stožeckého sedla postavena současná silnice. V souvislosti s její stavbou vznikaly zájezdní hostince; např. penzion Starý Stožec má letopočet vzniku 1803, v bývalém Rytířském dvoře nad zazděným vchodem do bývalé maštale je možné vidět letopočet 1807. Od poloviny 19. století se víska stávala místem střeleckých soutěží a slavností i cílem výletů obyvatel průmyslového podhůří; bývalo tu šest hostinců (většinou s ubytováním) a přípotoční lázně.

K Lesnímu mlýnu (byl využíván jako pila a tírna lnu, dnes jako penzion) se váží místní zkazky (např. pověst o vodníkovi). Banda Jana Karáska tu při přepadu mlýna spáchala jednu ze svých vražd. Henleinovci tu měli skladiště zbraní. V roce 1942 město Česká Lípa zřídilo v prostorách mlýna školu v přírodě a v roce 1946 dětskou zotavovnu, využívanou i dětmi z Řecka[4]. Po druhé světové válce byla v Lesné služebna finanční stráže[5].

V roce 1949 se začalo jednat o připojení osad ležících na katastrálních územích Rozhled a Jedlová tj. osad Lesné, Rozhled a Jedlová, kde se nikdy nepodařilo dosáhnout ani sedminy předválečného stavu obyvatel. Osada a katastrální území Rozhled se do roku 1960 nazývala Tolštýn. Na schůzi rady 9. července 1949 předseda přečetl zápis ze schůze pléna MNV v Jiřetíně, ve kterém bylo jednáno o sloučení obce Tolštýna s Jiřetínem. Název sloučených obcí – Jiřetín pod Tolštýnem. Integraci předcházela slavnostní schůze pléna MNV na Tolštýně dne 9. května 1949. Obce byly úředně sloučeny 1. října 1949; převedení administrativy trvalo do konce roku.

Kód CZ *

Jedlová

(Tannendorf)

Dům ^{Zdroj C)}

…

Dům ^{Zdroj C)}

…

Pfeiferova bouda ^{Zdroj C)}

…

Dům ^{Zdroj C)}

…

N1/59/A-160 ŠL ^{Zdroj C)}

…

Tis červený ^{Zdroj C)}

…

Historie ^{Zdroj C)}

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316.

Vrchnost na přelomu 17. a 18. století rozprodávala méně hodnotnou, vesměs lesní půdu, čímž na jedné straně pomáhala poddaným, na druhé straně zvyšovala své zisky. Na území Jedlové měla půda podle údajů tereziánského katastru nejnižší bonitu, hodnocenou 8. třídou, což znamenalo, že sklizeň tvořila pouze 2,5 násobek výsevku. Toto stanovily již před rokem 1756 s pečlivostí a přesností císařské komise. Takto vznikla ve výběžku českokamenického panství i pasekářská vesnička Jedlová.

Již v roce 1731 tu byla hájovna, zvaná Tollensteiner Jägerhaus, k 21. srpnu 1735 je zapsán první křest dítěte, jehož otcem byl Johann Georg Kny, hajný na Jedlové.

Samotná ves, poprvé uváděná v roce 1740, vznikla níže při Jedlovském potoce. Z celkového počtu 15 domů v roce 1883 bylo 5 bělidel. Osada byla částí jiřetínské farnosti, ale až do roku 1848 podléhala rychtě v Rybništi.

Po zrušení patrimoniální správy a po vzniku samostatných obcí náležela k obci Rozhled (Tollenstein). Její původní jméno Tannendörfel bylo změněno v roce 1854 na Tannendorf. Ke vsi se počítalo také nádraží Jedlová, které vzniklo v roce 1869. V roce 1880 měla 119 obyvatel.

Již na přelomu 19. a 20. století byla pokládána za letovisko. Tehdy zde byli tři hostince s možností ubytování.