|
Kod CZ Veletiny
Kaple sv.Cyrila a Metoděje Zdroj A) Na návsi
Sochasv.Antonína Zdroj C)
…
Kamenný kříž Zdroj C)
U kaple
Kamenný kříž Zdroj C)
…
Hraniční kámen Zdroj C)
1720
[Tvrz] Zdroj A)
Ves Veletiny se poprvé připomíná v
roce 1131. Zdejší tvrz postavil Záviš řečený Veletka z Veletin (1365-1406).
Vladykové z Veletin ji však dlouho nedrželi. V 15. století získal tvrz i ves
vladyka Dobeš z Rohozova, který ji v roce 1437 předal Artlebu z Vlčnova. V
roce 1480 se na tvrzi usídlil velitel "černé roty" Petr Haugvic z
Biskupic; poslední zmínka o tvrzi je z roku 1510 při převodu majetku
Burianovi z Vlčnova. Od roku 1518 se staly Veletiny součástí
uherskohradišťského panství. Ozániku tvrze nemáme spolehlivé
zprávy. Všechno nasvědčuje tomu, že byla zničena až na počátku 17. století
rozlícenými Bočkajovci proto, že se jim nepodařilo ztéci městské hradby
Uherského Brodu. Stávala na severozápadní straně Myšinců proti mostu přes
řeku Olšavu. Délka jejího oválného hrazení byla 210 m, šířka 130 m. Dochovaly
se z ní jen zbytky hrazení, objevené při archeologickém výzkumu. První zmínka 1389
Škola Zdroj C)
…
Dům č.p.73 Zdroj C)
…
Vinné sklepy Zdroj C)
…
Vinná búda
Zdroj C)
Stará hora, p.č.356
Vinná búda
Zdroj C)
Stará hora, p.č.357
Vinná búda
Zdroj C)
Stará hora, p.č.141
Vinná búda
Zdroj C)
Stará hora, p.č.132 s lisovnou
Vinná búda
Zdroj C)
Stará hora, p.č.163 s lisovnou
Vinná búda
Zdroj C)
Stará hora, p.č.150 s lisovnou
Vinná búda
Zdroj C)
Stará hora, p.č.152
Vinná búda
Zdroj C)
Stará hora, p.č.162
Vinná búda
Zdroj C)
Stará hora, p.č.168
Vinná búda
Zdroj C)
Stará hora, p.č.147
Vinná búda
Zdroj C)
Stará hora, p.č.160
Vinná búda
Zdroj C)
Stará hora, p.č.119
Vinná búda
Zdroj C)
Stará hora, p.č.354
Vinná búda
Zdroj C)
Stará hora, p.č.144
Vinná búda
Zdroj C)
Stará hora, p.č.358, s lisovnou
Vinná búda
Zdroj C)
Stará hora, p.č.158
|
panství 1850 politický i soudní okres Uherský Brod 1961 Okres Uherské Hradiště 2003 Pověřený městský úřad
Historie
obce Zdroj A)
VPZ Veletiny patří k velmi starým osadám, neboť ležely na starodávné cestě
vedoucí z Brna přes Bzenec, Kunovice, Sady a Podolí na Uherský Brod a dále
Starohrozenkovským průsmykem do Uher. Stará pověst klade dokonce její původ do
období říše Velkomoravské. Původní osada zde byla zjištěna v místech "Losky". Pro
tehdejší obyvatele Veletin, živící se většinou zemědělstvím, bylo sídlo na
Loskách nepříhodné, poněvadž většina polí se nacházela na levém břehu Olšavy.
Vystavěli si proto novou vesnici ve vyšší poloze, v místě dnešních Křivosúd,
kde nebyly bažiny a neohrožovaly je povodně. V roce 1141 ležela vesnice v oblasti patřící k Olomouckému
biskupství, na pomezí arcijáhenství spytihněvského a bředavského. První
písemná zmínka o obci je však až z roku 1201. V červenci t. r. daroval český
král Přemysl Otakar I. klášteru Hradiště u Olomouce ves Štěpánov a zároveň
potvrdil tomuto klášteru držbu řady vesnic, mezi nimiž se jmenuje i Veletin
(Sub eisem vera sigilli ... testium supradictum, has villas confírmavi...
Weletin). Na přelomu 12. a 13. století byly tehdy Veletiny majetkem
Hradišťského kláštera. Brzy na to, v roce 1205, přichází na Velehrad 12
cisterciánských mnichů z Plas a zakládají nový klášter, který byl obdarován
řadou vesnic. Bylo tak založeno velehradské panství a nedlouho potom zahájena
velká kolonizace krále Václava I. a Přemysla Otakara II. Zásluhou šlechtice
Boreše z Rýzmburka a jeho synů byly založeny obce Němčí, Slavkov,
Bohuslavice, Boršice a další. Samy Veletiny se v této době staly majetkem
drobné šlechty - pánů z Veletin. Mezi svědky donace olomouckého biskupa
Theodorica v roce 1283 se mimo jiné jmenují Jiljí z Veletin a Závis a Sláva z
Veletin, snad jeho synové. Roku 1354 držel Veletiny Pešek z Veletin, který
zemřel před rokem 1362, a po něm ves zdědili jeho synové Mikšík, Ješek, Pešek
Závis a Petr. Ve svém rodném znaku měli páni z Veletin osmiloukoťové kolo. (V
17. století toto znamení užívala na své pečeti obec Podolí). Syn Peška z
Veletin, Petr, se uvádí roku 1375, Pešek byl v roce 1365 ženat s Annou z
Krumsína, která v roce 1371 měla na Veletinách zástavu 60 hřiven, roku 1373
držel Bílevsko a roku 1375 Vrbku. Mikšík držel roku 1365 Rychlov, 1374 Vrbku
a v letech 1376 až 1407 Heršice, Ješek držel roku 1365 Moravany, roku 1371
Blevsko a Rychlov a 1384 Vrbku. Závis, který v letech 1365 až 1406 držel Rychlov, Vrbku a
Lipovou, vybudoval ve Veletinách nad Křivosúdy tvrz jako sídlo místních
vladyků. Tento rod však majetek ve Veletinách ve svých rukách neudržel. V
roce 1381 dává totiž markrabě moravský Jošt Veletiny lénem Ješkovi Lukovskému
ze Štranberka. V roce 1389 však již Petr ze Šternberka dává Veletiny s tvrzí
a mlýnem Sicgfriedu ze Slatiny. V druhém desetiletí 15. století otřásla nejen Čechami, ale i
jihovýchodní Moravou husitská revoluce. Proti upálení Mistra Jana Husa
připojil svou pečeť na protestní list v září 1415 i Hereš z Veletin a Mikuláš
z Heršic, spoluvlastník Veletin. Po roce 1420 se stal majitelem Veletin Dobeš
z Rohozova, který patřil k rodu Bedřich ze Strážnice. Tato drobná šlechta -
Bedřich ze Strážnice, Tomáš z Vizovic, Vašek z Valdštejna a na Uherském
Ostrohu a další - se postavila do čela venkovského lidu v boji proti
náboženskému, národnostnímu a sociálnímu útlaku. Husitské povstání na
jihovýchodní Moravě s centrem na malém moravském Táboře u Nedakonic, bylo
namířeno zejména proti klášteru na Velehradě. Boj však zasáhl i další oblasti
- Uhersko-Brodsko, Hlucko i Vlčnovsko. Dne 29. června 1437 vložil do zemských desek Dobeš z Rohozova
vesnici Veletiny s rychtou, mlýnem, dvěma hospodami a lesy a veškerými
robotami Arklebovi z Vlčnova a jeho synu Burianovi. Za spoluúčastníky těchto
držav byli přizváni strýcové Zich z Lipiny a Jindřich z Chlumu. Jak Arkleb,
tak Burian z Vlčnova, který zemřel ve Veletinách 29. listopadu 1460, se
snažili využít všech prostředků a možností k vytvoření a rozšíření svých
dědičných statků. Mimo jiné se na čas zmocnoli části majetku velehradského
kláštera (Podolí), získali Vlčnov a Nový Světlov atd. Rozhodně také začali
odmítat nároky svých příbuzných na Veletiny. V roce 1448 vedla proto Sibyla z
Veletin stížnost na Buriana, že drží dědictví "Veletiny, tvrz, dvůr i
ves" a dokonce se odvážil odprodat třetinu jejího dědičného mlýna v této
vesnici. Manželem Sibyly z Veletin byl Jindřich z Morkovic, který zemřel před
rokem 1483. Jindřichu Bařickému také vložil v roce 1466 potomek Buriana Jiřík
z Vlčnova, samotnou ves Vlčnov. Synové Jindřicha byli Jan a Michal
(připomínající se roku 1464) a Václav Bařický z Morkovic. Veletiny samé se
však dostaly do rukou Petra Bílého z Hostišova, který před rokem 1480 vzal na
společné vlastnictví Veletin Dobiáše z hory Obřanské. V letech 1480 -1484 seděl na veletínské tvrzi velitel
"černé roty" Petr Haugvic z Biskupic. Ten prodal Veletiny Mikuláši
Čečvickému z Lužic. Svého práva však na Veletiny a další statky dosáhli
Morkovicové, neboť 6. ledna 1492 vložili do zemských desek odprodej Sibyla a
Perchta z Morkovic, dcery a dědičky Václava z Morkovic, které prodaly
Veletiny s dvorem a Vlčnov, Kvačice, Chylice a Hradčovice Přibíku ze
Zahrádky. Dne 24. června 1499 byl tento majetek prodán Vilému Hřivinovi z
Újezda a v roce 1504 Burianu z Vlčnova, který je prodal roku 1518 Janu z
Kunovic. Tím byly Veletiny připojeny k panství Uherský Brod, s kterým
sdílely majitelé i osudy až do roku 1850. Pánové z Kunovic (Jan 1506 - 1545,
Jetřich 1545 -1582, Arkleb 1582 -1609, Jetřich a Jan 1609 -1610 a Jetřich
1610 -1611) prodali v roce 1611 statek Kounicům. Přehled majitelů z Kounic: Oldřich z Kounic
1611 -1617, Bedřich 1617 - 1622, Maxmilián 1622 -1632, Lev Vilém 1632-1655,
Eleonora z Kounic 1655 -1676, Dominik Ondřej 1676 -1705, Maxmilián Oldřich z
Kounic - Rietberk 1705 -1746, Václav Antonín 1746 -1794, Arnošt Kryštov 1794
-1797, Dominik Ondřej z Kounic - Rietberku, hrabě Questenberku 1797 -1812,
Alois Václav 1812-1848.
literatura
a prameny 1)
Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 A) veletiny.cz C) cs.wikipedia.org (25.12.2016) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 25.12.2016 |
